Pracovní list pro učitele: Prevence úzkosti u žáků na 1. stupni

Úzkost je nepříjemný emoční stav, který často nemá jasnou příčinu.

Na rozdíl od strachu (který je reakcí na konkrétní ohrožení) se úzkost objevuje v souvislosti s nejasnými nebo budoucími hrozbami.

Žáci mohou projevovat úzkost skrze tělesné příznaky (bolest břicha, hlavy, nevolnost), chování (vyhýbání se určitým aktivitám, neklid) nebo emoční reakce (plačtivost, nervozita).

Podporujte otevřenou komunikaci ve třídě, aby se děti nebály sdělit své pocity.

Vyvarujte se zahanbování a negativního hodnocení dětí před spolužáky.

Zajistěte možnost bezpečného prostoru, kam se děti mohou uchýlit, když se cítí přetíženě.

Oceňujte snahu dětí, ne pouze jejich výsledky.

Pomáhejte dětem rozpoznávat a pojmenovávat jejich emoce.

Učte děti, že chyby jsou přirozenou součástí učení a že je důležité se z nich poučit.

Nastavujte realistická očekávání a individuální přístup ke každému žákovi.

Vyhněte se nečekaným změnám, pokud je to možné, a předem informujte žáky o důležitých událostech.

Umožněte žákům dostatek času na adaptaci při přechodu na nového učitele nebo do nové třídy.

Učte děti, jak se vyrovnávat s neúspěchem a jak zvládat náročné situace.

Používejte modelování – ukažte dětem, jak vy sami zvládáte stres a nejistotu.

Podporujte samostatnost dětí a jejich schopnost hledat vlastní řešení problémů.

Nabízejte různé formy zkoušení a umožněte individuální přístup k hodnocení.

Umožněte dětem přípravu a dbejte na snižování stresu během testování.

Vysvětlete dětem, že hodnocení neslouží k jejich kritice, ale k jejich rozvoji.

Zařazujte do vyučování krátká dechová cvičení a relaxační techniky.

Povzbuzujte děti k pravidelnému pohybu a aktivitám, které snižují stres.

Pomáhejte dětem rozvíjet pozitivní myšlení a pracovat s jejich obavami.

Tyto body lze využít jako podklad pro pedagogické porady či konzultace s rodiči.

Doporučuje se postupně začleňovat uvedené strategie do každodenní výuky.

Pokud si u žáka všimnete dlouhodobé úzkosti, konzultujte situaci s odborníkem.

Pomalu se nadechnout nosem (4 sekundy), podržet dech (4 sekundy), pomalu vydechnout ústy (6 sekund).

Opakovat alespoň 3x, dokud se dítě nezačne cítit klidněji.

Představit si svíčku a pomalu ji sfouknout.

Opakovat tak, aby dech zůstal klidný a kontrolovaný.