8.5.1
Dítě s diabetem ve škole a třídě – medikace a zdravotnické úkony ve školách
Bc. Lenka Polášková
V případě přijetí dítěte s diabetem do školy je zcela nezbytná velmi blízká komunikace zákonných zástupců a školy. Onemocnění dítěte musí být zohledněno. Není možné, aby škola argumentovala, že není schopna zajistit dítěti s diabetem možnost vzdělávat se. O skutečnosti přítomnosti dítěte s diabetem musejí být informování všichni zaměstnanci školy, tedy provozní i pedagogičtí pracovníci. Každý pedagogický pracovník, který má dítě s diabetem ve třídě, musí být seznámen se základními informacemi o cukrovce, mít informace o poskytnutí první pomoci dítěti, rizicích, vyplývajících z onemocnění, například při sportovních aktivitách, a o skutečnosti, že primární zodpovědnost za onemocnění, péči a naprostou součinnost mají zákonní zástupci dítěte. V pedagogické praxi se často setkáváme s problémem, kdy dlouhodobá nekoncepčnost problematiky a neschopnost meziresortní spolupráce Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Ministerstva zdravotnictví ČR staví pedagogické pracovníky do rizika. Do budoucna se budou vlivem inkluzivního vzdělávání a nárůstu chronických onemocnění ve většinové populaci zvyšovat požadavky na podávání medikace a na úkony, které řadíme do kategorie zdravotnických.
NahoruProblematická legislativa
Na úvod je nutné zmínit, že v problematice jakékoli medikace a zdravotnických úkonů v praxi škol a školských zařízení je dlouhodobý nesoulad v oblasti legislativy. Jinak na problematiku nahlíží resort školství, jinak pak resort zdravotnictví. A samozřejmě jinak občanský zákoník.
Žádný pedagogický pracovník (včetně asistenta pedagoga) nemůže být nucen do povinnosti aplikovat dítěti inzulín.
Pedagogický pracovník není pracovníkem zdravotnickým. A tedy povinnost zdravotnického úkonu, do kterého jednoznačně manipulace se zdravotnickým materiálem patří, mu ani nelze zařadit do náplně práce.
V souladu se zněním § 2 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách):
Podle § 11 tohoto zákona lze zdravotní služby poskytovat pouze prostřednictvím osob způsobilých k výkonu zdravotnického povolání nebo k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotních služeb:
Pedagogický pracovník tedy není zdravotnickým pracovníkem a tuto podmínku nesplňuje.
NahoruPedagog a poskytnutí první pomoci chronicky nemocnému dítěti
Pedagogický pracovník může podat medikaci pouze v případech bezodkladné první pomoci. Jedná se o případy spojené se záchvatovými onemocněními. Je tedy povinen aplikovat injekčně dítěti látku například v případě rizika vzniku anafylaktického šoku po bodnutí hmyzem.
Pokud by pedagog odmítl, v podstatě by odmítl dítěti poskytnout první pomoc. Samozřejmě se v takových případech také okamžitě volá záchranná služba. Konkrétně v tomto případě na ni však nelze čekat. Zákonný závazek dojezdu záchranné služby je 20 minut.
Nezapomínejme také, že bezodkladně musí být informováni zákonní zástupci dítěte a nejen ve výše uvedeném případě, ale také při teplotě vyšší než 37 stupňů, průjmovitém stavu, úrazu dítěte, při výrazných změnách na kůži (spálenina, otok, "kopřivka") a při zvracení.
NahoruZdravotnické úkony a jejich zařazení
Situace u dětí s diabetem je opravdu problematická, protože si žádá opakovanou aplikaci inzulínu, která je definována jako úkon zdravotnický.
Mezi základní zdravotnické úkony patří (kritéria odborných zdravotnických úkonů):
-
Péče o otevřené rány.
-
Péče o bércové vředy.
-
Klyzma.
-
Péče o PEG.
NahoruKomentář: PEG
Perkutánní endoskopická gastrostomie (PEG) je endoskopicky založený umělý vstup do žaludku pro podání výživy (tenká sonda, jejíž jeden otvor ústí na kůži břicha a druhý v žaludku). Samotné zavedení plastové sondy přes kůži se provádí po místním znecitlivění.
NahoruKomentář: Klyzma a stomie
Klyzma je vpravení tekutiny konečníkem do tlustého střeva. Podle účelu se rozlišuje klyzma očistné, projímavé, léčebné a diagnostické. Stomie je dočasné, nebo trvalé vyvedení některého dutého orgánu na povrch těla. Nejčastěji jde o vývod tlustého střeva.
-
Vyšetření glykemie.
-
Manipulace s biolampou.
-
Jakýkoli odběr biologického materiálu.
-
Péče o permanentní katétr.
-
Aplikace léků.
-
Vyhodnocování fyziologických funkcí.
Nechci se zde pouštět do detailních rozborů zdravotnických úkonů, také já jsem pedagogický pracovník. Zamýšlím se nad reálným problémem, který denně řeší tisíce kolegů a u něhož není snaha tento problém řešit koncepčně.
V praxi jsem se setkala například s argumentem ošetřujícího lékaře dítěte s diabetem, který sdělil rodičům dítěte, že učitel je povinen pravidelně aplikovat inzulín a měřit glykemii, i když není zdravotnickým pracovníkem, přičemž argumentoval skutečností, že rodiče dítěte přeci také nejsou zdravotníky a inzulín aplikují. Ti poté nárokovali tento úkon…