Odměny u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr

3.3.7

Odměny u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr

Mgr. Martin Kaplán

 NahoruOdměna z dohody

Zaměstnancům pracujícím na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dále jen dohoda) náleží za výkon práce odměna. Jde o jiné plnění poskytované zaměstnavatelem za práci, než je plat nebo mzda. Odměnu za výkon práce na dohodu nelze zaměňovat s odměnou jako složkou platu.

V souladu s § 77 odst. 2 písm. e) ZP se na pracovněprávní vztahy založené dohodou nevztahují ustanovení zákoníku práce upravující odměňování. Výslovně odměnu z dohod upravuje § 111 a 138 ZP.

Odměna z dohody musí být poskytována nejméně na úrovni minimální mzdy. Ta je stanovená nařízením vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, a pro rok 2024 činí 18 900 Kč za měsíc nebo 112,50 Kč za hodinu.

Specifikem odměny z dohod je, že její výše a způsob jejího poskytování musí být vždy sjednán v samotné dohodě. Je tudíž vyloučeno, aby byla jednostranně stanovena zaměstnavatelem jako např. plat. Zaměstnanec proto dostane odměnu ve výši jaká je sjednána v dohodě. Tato odměna však nesmí být nižší než minimální mzda.

Kromě základní odměny z dohody může zaměstnanci vzniknout nárok i na:

• odměnu, náhradní volno nebo náhradu odměny za svátek,

• odměnu za noční práci,

• odměnu a příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí,

• odměnu za práci v sobotu a neděli.

K tomu, aby bylo možné výši nároku zaměstnance vypočíst, bude nutné odměnu z dohody posuzovat jako mzdu. Pro výpočet průměrné odměny se proto bude postupovat v souladu s ustanoveními zákoníku práce upravujícími průměrný výdělek (§ 351 a násl. ZP).

 NahoruOdměna, náhradní volno nebo náhrada odměny za svátek

Zaměstnanci pracujícímu na dohodu přísluší za dobu práce ve svátek dosažená odměna a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek. Za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci pracujícímu na dohodu náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Náhradní volno musí být zaměstnanci poskytnuto nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době.

Na základě dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem může být zaměstnanci pracujícímu na dohodu místo náhradního volna poskytnut příplatek k dosažené odměně ve výši průměrného výdělku.

Primárním plněním za práci ve svátek je proto dosažená odměna a náhradní volno. Místo náhradního volna může být zaměstnanci poskytnut příplatek. Ten však musí být sjednán, nikoliv stanoven jednostranně zaměstnavatelem.

Pokud zaměstnanec pracující na dohodu ve svátek práci nekoná, protože svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší mu náhrada odměny ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za odměnu nebo část odměny, která mu ušla v důsledku svátku.

 NahoruOdměna za noční práci

Za dobu noční práce přísluší zaměstnanci dosažená odměna a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku. Je však možné sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku. A to buď v individuální smlouvě se zaměstnancem, nebo v kolektivní smlouvě. Tímto způsobem je možné příplatek i snížit pod úroveň 10 % průměrného výdělku. Ujednán může být i jiný způsob určení příplatku, než je poměrná část z průměrného výdělku. Příplatek může být například stanoven konkrétní částkou. Tímto ujednáním ovšem nelze měnit samotnou výši odměny. Není možné, aby příplatek popsaným způsobem měnil zaměstnavatel jednostranně.

 NahoruOdměna a příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí

Za dobu práce ve ztíženém pracovním prostředí přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek. Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí činí nejméně 10 % částky ze základní sazby minimální mzdy, jak ji stanoví § 2 nařízení vlády č. 567/2006 Sb. Pro rok 2024 tato částka činí nejméně 11,25 Kč za hodinu nebo 1890 Kč za měsíc. Ztížené pracovní prostředí je definováno v § 6 odst. 1 nařízení vlády o minimální mzdě jako prostředí, ve kterém je výkon práce spojen s mimořádnými obtížemi vyplývajícími z vystavení účinkům ztěžujícího vlivu a z opatření k jejich snížení nebo odstranění.

Ztěžujícím vlivem se rozumí:

• prach, jehož průměrné celosměnové koncentrace v pracovním ovzduší jsou vyšší než trojnásobek hodnoty přípustného expozičního limitu stanoveného zvláštním právním předpisem, kterým je § 9 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. Expoziční limity pro prach jsou upraveny v příloze č. 3 k tomuto nařízení vlády v části A v tabulkách č. 1 až 5,

• chemické látky, jejichž průměrné celosměnové koncentrace v pracovním ovzduší překračují hodnotu nejvyšší přípustné koncentrace v pracovním ovzduší stanovené zvláštním právním předpisem (§ 9 nařízení vlády č. 361/2007 Sb.) nebo, pokud pro danou látku není hodnota nejvyšší přípustné koncentrace v pracovním ovzduší stanovena, překračují-li trojnásobek hodnoty jejího přípustného expozičního limitu stanoveného zvláštním právním předpisem (§ 9 nařízení vlády č. 361/2007 Sb.); nejvyšší přípustné koncentrace a přípustné expoziční limity chemických látek jsou upraveny v příloze č. 2 části A k tomuto nařízení…