dnes je 21.7.2024

Input:

Pojistné na sociální pojištění u zaměstnavatelů a zaměstnanců

2.1.2024, , Zdroj: Verlag Dashöfer

7.12.1.1 Pojistné na sociální pojištění u zaměstnavatelů a zaměstnanců

JUDr. Jan Přib

Poplatníci pojistného na sociální pojištění

U pojistného na sociální pojištění se rozlišují dva pojmy, a to poplatníci pojistného a plátci pojistného. Poplatníkem pojistného na sociální pojištění (tj. pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti) jsou jednak zaměstnanci, jednak jejich zaměstnavatelé. Pojem „poplatník pojistného” vyjadřuje, na čí úkor (tj. z příjmů kterých osob) se pojistné platí. Pojem „plátce pojistného” vyjadřuje, kdo pojistné odvádí (tj. technicky zabezpečuje odvod pojistného). Zaměstnanci si pojistné sami nevypočítávají ani neodvádějí; tyto povinnosti plní jejich zaměstnavatel. Zaměstnavatel tedy vypočítává a odvádí pojistné za každého svého zaměstnance a dále za sebe. Zaměstnavatel je tedy jak poplatníkem pojistného, tak jeho plátcem; zaměstnanci jsou pak jen poplatníky pojistného.

Zaměstnavateli se rozumějí právnické nebo fyzické osoby, které zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance.

Za zaměstnance se považují stanovené kategorie fyzických osob; aby byla určitá osoba poplatníkem pojistného na důchodové pojištění, musí být v zákoně o pojistném uvedena ve výčtu osob považovaných pro účely tohoto zákona za zaměstnance a současně musí být účastna nemocenského pojištění.

Za zaměstnance se považují:

  • zaměstnanci v pracovním poměru,

  • zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti a na základě dohody o provedení práce,

  • společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci,

  • členové družstev v družstvech, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci,

  • prokuristé,

  • členové kolektivních orgánů právnické osoby,

  • osoby pověřené obchodním vedením na základě smluvního zastoupení,

  • likvidátoři,

  • pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů,

  • další v zákoně o pojistném uvedené kategorie osob, které však pro tuto publikaci nemají význam (osoby ve služebním poměru, tj. např. vojáci z povolání, soudci, poslanci apod.).

Obecnou podmínkou pro to, aby osoba byla považována za zaměstnance pro účely pojistného na sociální pojištění, je, že jí v souvislosti se zaměstnáním plynou nebo by mohly plynout příjmy ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem daně z příjmu a nejsou od této daně osvobozeny.

Zaměstnanci jsou poplatníky pojistného, pokud jsou účastni nemocenského pojištění.

Účast zaměstnanců na nemocenském pojištění upravuje zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Podle tohoto zákona jsou tito zaměstnanci účastni nemocenského pojištění, pokud sjednaná částka příjmu z jejich zaměstnání činí aspoň 4 000 Kč měsíčně (u zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce platí specifické podmínky účasti na nemocenském pojištění). V některých případech však vzniká účast na nemocenském pojištění, i když nejsou splněny tyto podmínky; pokud zaměstnanec vykonává zaměstnání malého rozsahu (tj. zaměstnání, v němž není splněna podmínka sjednání příjmu ve stanovené výši), je nemocensky pojištěn jen v těch kalendářních měsících, v nichž dosáhl částky příjmu aspoň 4 000 Kč. Tato částka příjmu pro účast na nemocenském pojištění ve výši 4 000 Kč platí od 1. ledna 2023 a platí i v roce 2024.

Příklad
Společnost s ručením omezeným zaměstnává deset zaměstnanců v pracovním poměru se mzdou 35 000 Kč měsíčně a dále uzavřela s další osobou smlouvu o výkonu funkce jednatele s odměnou ve výši 30 000 Kč. V červenci 2024 požádal tento jednatel o poskytnutí volna od 7. do 29. července 2024 a za dny 1. a 4. července 2024 mu byla zúčtována odměna jen ve výši 3 500 Kč. Pro účely sociálního pojištění se jedná o zaměstnavatele s jedenácti zaměstnanci, přičemž i v měsíci červenci 2024 bude jednatel považován za zaměstnance, neboť má sjednaný příjem dosahující aspoň 4 000 Kč měsíčně (není tedy rozhodné, že v měsíci červenci rozhodného příjmu ve výši aspoň 4 000 Kč nedosáhl).

Příklad
Společnost s ručením omezeným zaměstnává dva zaměstnance v pracovním poměru se mzdou 30 000 Kč měsíčně. Vedle toho uzavřela s další osobou dohodu o pracovní činnosti, která se týká úklidu kanceláře, kterou tato společnost s ručením omezeným používá. Dohoda o pracovní činnosti byla uzavřena na dobu neurčitou a odměna byla sjednána ve výši 1 000 Kč měsíčně. Vedle toho uzavřela tato společnost s ručením omezeným v květnu 2024 s další osobou dohodu o provedení práce; dohoda o provedení práce byla uzavřena na prověření a uspořádání účetních dokladů a odměna byla sjednána ve výši 10 000 Kč. Pro účely sociálního pojištění se jedná o zaměstnavatele se dvěma zaměstnanci účastnými nemocenského pojištění. K zaměstnanci činnému na základě dohody o pracovní činnosti se nepřihlíží, neboť odměna nedosahuje 4 000 Kč měsíčně; k zaměstnanci činnému na základě dohody o provedení práce se rovněž nepřihlíží, neboť zaměstnanci činnému na základě dohody o provedení práce nebyla zúčtována odměna vyšší než 10 000 Kč (u zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce je podmínkou účasti na nemocenském pojištění zúčtování odměny za kalendářní měsíc ve výši přesahující 10 000 Kč).

Poplatníky pojistného na sociální pojištění jsou i poživatelé důchodů z důchodového pojištění, tj. pracující důchodci (včetně starobních důchodců). Pro pracující důchodce nejsou stanoveny žádné odchylky, a to ani v sazbě pojistného. V případě, že je s poživatelem starobního důchodu sjednán pracovní poměr s kratší pracovní dobou v rozsahu nejméně 8 hodin a nejvýše 30 hodin týdně, má zaměstnavatel tohoto poživatele starobního důchodu (při splnění dalších podmínek) nárok na slevu na pojistném.

Za zaměstnance se pro účely okruhu poplatníků pojistného na sociální pojištění považuje dále též bývalý zaměstnanec, jemuž po skončení zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění byly zúčtovány příjmy z tohoto zaměstnání započitatelné do vyměřovacího základu.

Příklad
Zaměstnanec v pracovním poměru, který zakládal nemocenské pojištění, skončil pracovní poměr dnem 31. srpna 2024. V říjnu 2024 byly tomuto zaměstnanci zúčtovány ještě prémie za dobu trvání jeho zaměstnání v roce 2024; tyto prémie byly fakticky vyplaceny v listopadu 2024, tj. ve výplatním termínu za říjen 2024. Z těchto prémií se odvede pojistné na sociální pojištění, neboť se jedná o bývalého zaměstnance, který se v říjnu 2024 z důvodu zúčtovaných příjmů zahrnutelných do vyměřovacího základu považuje za poplatníka pojistného na sociální pojištění.

Výše pojistného na sociální pojištění

Výše pojistného na sociální pojištění se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období. Vypočtené pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

Vyměřovací základ zaměstnance i zaměstnavatele se zjišťuje za rozhodné období, jímž je kalendářní měsíc. Vyměřovací základ se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

Vyměřovacím základem zaměstnance pro pojistné na důchodové pojištění je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů (jedná se o příjmy uvedené v § 6 ZDP) a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění. Od daně z příjmu jsou osvobozeny příjmy uvedené v § 4 a § 6 odst. 9 ZDP. Zúčtovaným příjmem se rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

Příklad
Zaměstnanec používá služební automobil i pro soukromé účely; cena tohoto automobilu byla 500 000 Kč. Podle § 6 odst. 6 ZDP se považuje za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % vstupní ceny automobilu, tj. částka 5 000 Kč za kalendářní měsíc, a tato částka se započítá do základu daně z příjmů fyzických osob. Pro účely pojistného na sociální pojištění se tato částka 5 000 Kč považuje za zúčtovaný příjem (jsou splněny podmínky pro hodnocení této částky za zúčtovaný příjem; není přitom rozhodné, že tuto částku zaměstnavatel neúčtuje jako svůj náklad nebo úbytek prostředků, nýbrž pouze uvádí pro daňové účely na mzdovém listu zaměstnance), a proto se zahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální pojištění.

Příklad
Zaměstnanec dosáhl životního výročí 50 let a k tomuto výročí obdržel od zaměstnavatele ze sociálního fondu jako nepeněžní dar hodinky v hodnotě 3 000 Kč. Protože od daně z příjmu je v tomto případě osvobozena hodnota nepeněžního daru v úhrnné výši 2 000 Kč ročně u každého zaměstnance, bude částka 1 000 Kč zahrnuta do základu daně a tato částka 1 000 Kč bude také zahrnuta do vyměřovacího základu pro pojistné na sociální pojištění.

Příklad
Zaměstnavatel přispívá v roce 2024 zaměstnanci na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem částkou 5 000 Kč měsíčně (na soukromé životní pojištění zaměstnance přitom nepřispívá). Protože podle zákona o daních z příjmů je od daně z příjmů osvobozen příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijní společnosti v úhrnu maximálně do výše 50 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele, bude po vyčerpání tohoto limitu v měsíci říjnu 2024 (tj. 10 x 5 000) zahrnuta do vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální pojištění v měsících listopadu a prosinci 2024 vždy částka celého příspěvku (tj. 5 000 Kč měsíčně). Od ledna 2025 se bude znovu počítat limit 50 000 Kč, tj. od ledna 2025 se opět nebude příspěvek zaměstnavatele zahrnovat do vyměřovacího základu zaměstnance, a to až do vyčerpání příslušného limitu 50 000 Kč v roce 2025.

Do vyměřovacího základu zaměstnance se však nezahrnují tyto příjmy (které přicházejí v úvahu u obchodních společností a družstev):

  • náhrada škody podle zákoníku práce,

  • odstupné a další odstupné, poskytované na základě zvláštních právních předpisů,

  • věrnostní přídavek horníků,

  • odměny vyplácené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, pokud vytvoření a uplatnění vynálezu nebo zlepšovacího návrhu nemělo souvislost s výkonem zaměstnání,

  • jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události,

  • plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.

Zvláštní úprava zahrnování do vyměřovacího základu zaměstnance platí v případě stanovení náhrady mzdy nebo platu za dovolenou podle § 222a ZP, tj. v případě zaměstnance vyslaného do členského státu Evropské unie. Do vyměřovacího základu zaměstnance, kterému podle zákoníku práce nepřísluší náhrada mzdy nebo platu za dovolenou v rozsahu, ve kterém mu přísluší podle právních předpisů tohoto členského státu, se zahrnuje tato náhrada ve výši, v jaké by příslušela podle zákoníku práce, i když nebyla zaměstnavatelem zúčtována; je-li tato náhrada příslušející podle právních předpisů členského státu vyšší než tato náhrada, která by příslušela podle zákoníku práce, zahrnuje se do vyměřovacího základu zaměstnance též rozdíl mezi těmito náhradami, a to v tom kalendářním měsíci, v němž byla výše tohoto rozdílu zjištěna.

Příklad
Zaměstnavatel rozvázal se zaměstnancem pracovní poměr z důvodu nadbytečnosti podle § 52 písm. c) ZP k 31. březnu 2024. Zaměstnanec obdržel odstupné ve výši čtyřnásobku průměrného výdělku, neboť v kolektivní smlouvě bylo stanoveno, že odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku náležející podle § 67 ZP se zvyšuje na čtyřnásobek průměrného výdělku. Odstupné není sice od daně z příjmu osvobozeno (do základu daně bude zahrnuto celé odstupné), avšak patří mezi vyjmenované příjmy, které se nezahrnují do vyměřovacího základu pro pojistné na sociální pojištění, neboť nárok na odstupné vzniká na základě právního předpisu (zákoníku práce), a proto se z tohoto odstupného ve výši čtyřnásobku průměrného výdělku nebude odvádět pojistné na sociální pojištění.

Příklad
Zaměstnanec ukončil pracovní poměr k 31. lednu 2024 a od 1. února 2024 odešel do starobního důchodu. V souvislosti s ukončením zaměstnání při odchodu do starobního důchodu obdržel od zaměstnavatele ve smyslu kolektivní smlouvy odměnu ve výši 5 000 Kč. Tato odměna není osvobozena od daně z příjmu a nepatří ani mezi příjmy, které se nezahrnují do vyměřovacího základu (důvod pro poskytnutí odměny totiž nenastal až po skončení zaměstnání), a proto se tato odměna zahrne do vyměřovacího základu pro pojistné na sociální pojištění; nebude přitom rozhodné, zda tato odměna bude zúčtována do měsíce ledna nebo února.

Příklad
Zaměstnanec ukončil pracovní poměr v roce 2023 dnem 31. ledna, kdy odešel do starobního důchodu. V dubnu 2024 dovršil 65 let. Bývalý zaměstnavatel vzhledem k tomu, že se jednalo o dlouholetého zaměstnance, mu zaslal k tomuto životnímu výročí blahopřejný dopis a peněžní dar ve výši 5 000 Kč. Vzhledem k tomu, že tento peněžní dar byl poskytnut v době po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání, nebude se z tohoto peněžního daru odvádět pojistné na sociální pojištění, neboť se jedná o příjem, který se nezahrnuje do vyměřovacího základu.

Je-li zaměstnanci vyplácen příjem v cizí měně, přepočte se na českou měnu kurzem devizového trhu stanoveným Českou národní bankou, který platí k poslednímu dni kalendářního měsíce, za který se pojistné odvádí. Pro přepočet měn, u nichž Česká národní banka nevyhlašuje tento kurz, se použije kurz této měny obvykle používaný bankami v České republice k uvedenému dni; tyto banky jsou povinny na žádost zaměstnavatele a okresní správy sociálního zabezpečení tento kurz sdělit. Kurz, který zaměstnavatel použil, je povinen vést ve svých záznamech pro stanovení a odvod pojistného.

Vyměřovacím základem zaměstnavatele je částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců účastných nemocenského pojištění.

Pro vyměřovací základ zaměstnance ani pro vyměřovací základy zaměstnavatele není stanovena minimální výše.

Sazba pojistného činí u zaměstnavatele 24,8 % z vyměřovacího základu určeného jako úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců účastných nemocenského pojištění, z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti.

Sazba pojistného činí u zaměstnanců 7,1 % z vyměřovacího základu, z toho 0,6 % na nemocenské pojištění a 6,5 % důchodové pojištění.

Při stanovení pojistného se uplatňují jen uvedené celkové (úhrnné) sazby a další členění se již neuplatňuje, tj. zaměstnavatel zvlášť neuvádí, kolik odvádí na nemocenské pojištění, na důchodové pojištění a na státní politiku zaměstnanosti. Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

Příklad
Zaměstnavatel má v roce 2024 čtyři zaměstnance v pracovním poměru. Za měsíc srpen zúčtoval zaměstnanci A částku 38 500 Kč, zaměstnanci B částku 35 680 Kč, zaměstnanci C částku 31 275 Kč a zaměstnanci D částku 2 837 Kč, neboť zaměstnanec D v tomto měsíci pracoval jen tři dny a po zbytek měsíce byl dočasně práce neschopen a pobíral náhradu mzdy a nemocenské. Pojistné na sociální pojištění u zaměstnance A činí 2 734 Kč (tj. 38 500 x 0,071), u zaměstnance B 2 534 Kč (tj. 35 680 x 0,071), u zaměstnance C 2 221 Kč (tj. 31 275 x 0,071) a u zaměstnance D 202 Kč (tj. 2 837 x 0,071; nemocenské ani náhrada mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti se do vyměřovacího základu nezahrnuje). Pojistné na sociální pojištění u zaměstnavatele činí 26 857 Kč (tj. 108 292 x 0,248 a výsledek se zaokrouhlí směrem nahoru; částka 108 292 představuje součet vyměřovacích základů zaměstnanců A, B, C a D). Celkem tedy zaměstnavatel odvede za daný kalendářní měsíc 34 548 Kč na pojistném na sociální pojištění, z toho 7 691 Kč jako pojistné placené jeho zaměstnanci a 26 857 Kč jako pojistné placené zaměstnavatelem. Částka 26 857 Kč představuje náklad zaměstnavatele, který musí vynaložit na pojistné na sociální pojištění z důvodu zaměstnávání zaměstnanců A, B, C a D (vedle nákladů na mzdy zaměstnanců); částka 26 857 Kč představující pojistné zaplacené zaměstnavatelem přitom představuje výdaj zaměstnavatele pro daňové účely.

Od roku 2008 je zaveden maximální vyměřovací základ pro zaměstnance. Maximálním vyměřovacím základem zaměstnance pro placení pojistného na sociální pojištění je částka ve výši čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy. Průměrnou mzdou se pro účely zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, rozumí částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. V roce 2024 činí maximální vyměřovací základ částka 2 110 416 Kč (v roce 2023 činil maximální vyměřovací základ 1 935 552 Kč). Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje maximální vyměřovací základ zaměstnance, je kalendářní rok. Maximální vyměřovací základ zaměstnance je tvořen součtem vyměřovacích základů zaměstnance zjištěných v kalendářním roce, za který se maximální vyměřovací základ zjišťuje.

Přesáhne-li v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů zaměstnance maximální vyměřovací základ, liší se postup podle toho, byl-li zaměstnanec v kalendářním roce zaměstnán u jednoho zaměstnavatele nebo u více zaměstnavatelů.

Byl-li v kalendářním roce zaměstnanec zaměstnán jen u jednoho zaměstnavatele, neplatí zaměstnanec v tomto kalendářním roce pojistné z částky, která přesahuje tento maximální vyměřovací základ; to platí i v případě více zaměstnání v kalendářním roce, avšak u téhož zaměstnavatele.

Příklad
Zaměstnanec má se zaměstnavatelem sjednanou mzdu ve výši 240 000 Kč měsíčně. Maximálního vyměřovacího základu dosáhne tento zaměstnanec v roce 2024 v září, neboť v tomto měsíci přesáhne úhrn jeho vyměřovacích základů částku 2 110 416 Kč (tj. 9 x 240 000 = 2 160 000). V září 2024 bude vyměřovací základ činit jen 190 416 Kč (tj. 1 920 000 + 190 416 = 2 110 416; částka 1 920 000 představuje mzdu za období leden až srpen 2024, tj. 8 x 240 000) a v období říjen až prosinec 2024 nebude tento zaměstnanec již platit pojistné na sociální pojištění, neboť již dosáhl v roce 2024 (v září) maximálního vyměřovacího základu.

Byl-li v kalendářním roce zaměstnanec zaměstnán u více zaměstnavatelů, považuje se pojistné zaplacené zaměstnancem z úhrnu jeho vyměřovacích základů ze všech zaměstnání, který přesahuje tento maximální vyměřovací základ, za přeplatek na pojistném (tento přeplatek však nemůže být vyšší než částka, která byla zaměstnanci z jeho příjmů sražena na pojistném). Tento přeplatek vrátí zaměstnanci okresní správa sociálního zabezpečení jen na základě písemné žádosti zaměstnance; tato žádost musí být přitom doložena potvrzením zaměstnavatele (zaměstnavatel je povinen písemně potvrdit zaměstnanci na jeho žádost úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo sraženo pojistné, a to do osmi dnů ode dne obdržení žádosti zaměstnance; zaměstnavatel je přitom v tomto potvrzení povinen uvést, zda je zaměstnanec účasten v kalendářním roce důchodového spoření). Nárok na vrácení přeplatku zaniká, nebyla-li žádost o vrácení přeplatku podána do 5 let po uplynutí kalendářního roku, v němž přeplatek vznikl.

Příklad
Zaměstnanec má se zaměstnavatelem A sjednanou mzdu 150 000 Kč měsíčně. Tento zaměstnanec ukončil se zaměstnavatelem A pracovní poměr ke dni 31. srpna 2024 a od 1. září 2024 sjednal pracovní poměr se zaměstnavatelem B se mzdou ve výši 240 000 Kč. U zaměstnavatele A dosáhl úhrn jeho vyměřovacích základů za osm měsíců částky 1 200 000 Kč a u zaměstnavatele B dosáhl úhrn jeho vyměřovacích základů za čtyři měsíce částky 960 000 Kč. U žádného zaměstnavatele úhrn vyměřovacích základů zaměstnance nedosáhl částky maximálního vyměřovacího základu 2 110 416 Kč, a proto se v každém měsíci bude srážet zaměstnanci pojistné. Zaměstnanec však v úhrnu od zaměstnavatele A a zaměstnavatele B dosáhl částky 2 160 000 Kč, a protože tato částka přesahuje maximální vyměřovací základ ve výši 2 110 416 Kč, vzniká zaměstnanci přeplatek na pojistném, a to z částky 49 584 Kč (tj. 2 160 000 – 2 110 416 = 49 584). Přeplatek činí 7,1 % (což je sazba pojistného pro zaměstnance platná v roce 2024) z částky 49 584 Kč, tj. 3 521 Kč, a tento přeplatek bude zaměstnanci v roce 2025 na jeho žádost vrácen (u zaměstnavatele A i B však přeplatek nevzniká, neboť nebyl u žádného z nich překročen maximální vyměřovací základ zaměstnance); žádost je třeba doložit potvrzeními od zaměstnavatele A i od zaměstnavatele B o výši úhrnu vyměřovacích základů v kalendářním roce.

Do vyměřovacího základu zaměstnavatele se nezahrnuje částka, která přesahuje maximální vyměřovací základ zaměstnance a z níž zaměstnanec neplatí v kalendářním roce pojistné, přičemž se tento maximální vyměřovací základ v kalendářním roce zjišťuje jen z příjmů zaměstnance u jednotlivého zaměstnavatele (tj. u každého zaměstnavatele zvlášť, a to jen z příjmů, které zaměstnavatel zúčtoval). Částka příjmu zúčtovaná zaměstnavatelem zaměstnanci, z níž zaměstnanec odvedl pojistné, neboť u zaměstnavatele nedosáhl maximálního vyměřovacího základu, se zahrnuje do vyměřovacího základu zaměstnavatele, i když z hlediska zaměstnance se bude jednat o přeplatek, který bude zaměstnanci na jeho žádost vrácen.

Ve stanovených případech se zaměstnavateli ukládá přirážka k pojistnému. Přirážku ukládá okresní správa sociálního zabezpečení v případě, že výrobní zařízení nevyhovuje předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zdravotnickým nebo hygienickým normám nebo není provozováno předepsané

Nahrávám...
Nahrávám...