3.11.5
Priority ČŠI v MŠ ve školním roce 2025/2026
Mgr. Lenka Polášková
Česká školní inspekce je nezávislým úřadem. Při hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb vychází Česká školní inspekce ze zásad a cílů vzdělávání stanovených zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, přičemž základním kritériem hodnocení je zejména účinnost podpory rozvoje osobnosti dítěte a dosahování cílů vzdělávání ze strany školy.
Úřad kontroluje dodržování právních předpisů, které se vztahují k poskytování vzdělávání a školských služeb, a to včetně zajištění bezpečnosti dětí a žáků včetně poskytování školního stravování a realizuje veřejnosprávní kontrolu využívání finančních prostředků státního rozpočtu poskytovaných školám/školským zařízením.
Při prezenční inspekční činnosti Česká školní inspekce bez ohledu na předmět inspekční činnosti ve škole vždy hodnotí:
-
Podmínky vzdělávání
-
Průběh vzdělávání
-
Výsledky vzdělávání
Podmínky vzdělávání
Česká školní inspekce se zaměřuje především na koncepci a rámec školy, včetně srozumitelné vize a strategie rozvoje včetně školního vzdělávacího programu, který z nich vychází, dále z pravidel vlastní organizace činnosti (např. systémy prevence rizikových jevů a rizikového chování), bezpečnosti zohledňující podmínky a prostředí školy či komunikace s vnějšími partner, na pedagogické vedení školy, včetně podněcování pedagogického rozvoje zařízení a jeho evaluace, vytváření zdravého školního klimatu, usilování o zkvalitnění personálních podmínek, (profesní rozvoj pedagogů i vedení školy a podpora začínajících pedagogů) a usilování o zajištění materiálních podmínek pro vzdělávání. Také na kvalitu pedagogického sboru, včetně kvalifikovanosti a profesionality pedagogů, respektující a vstřícné komunikace pedagogů, spolupráce a vzájemné podpory pedagogů, reflektivního přístupu a aktivního vlastního profesního rozvoje a prostorové, materiální a bezpečnostní podmínky školy pro realizaci vzdělávacího programu.
Průběh vzdělávání
Klíčovými prvky jsou plánování vzdělávání, včetně přípravy vzdělávání v souladu s kurikulárními dokumenty a se znalostmi a zkušenostmi s dětmi, včetně rozvíjení všech složek cílů vzdělávání a vyhodnocování dosahování cílů vzdělávání. Využívání širokého spektra výchovně-vzdělávacích strategií, včetně vhodnosti metod a rozmanitosti vzdělávacích forem, které podporují aktivitu a samostatnost dětí. Poskytování podpůrných opatření a celkově vytváření vhodného, inspirujícího, podnětného a rovného přístupu ke vzdělávání.
Výsledky vzdělávání
Zcela zásadní je soulad vzdělávacích výsledků se vzdělávacími programy, včetně souladu výsledků interních i externích hodnocení vzdělávání a včetně efektivní podpory poskytované těm dětem, které nedosahují očekávaných výsledků. Komplexnost a propojení pedagogické práce s pedagogickou diagnostikou, vycházení z individuálních možností každého dítěte a efektivita a pravidelnost vyhodnocování výsledků vzdělávání a úspěšnost dítěte.
Česká školní inspekce realizovala inspekční činnost přibližně jednou za 6 let. Konkrétní termíny inspekcí jsou dány ročními plány a konkrétními úkoly, které si ČŠI stanoví. Mimo plánované inspekce může ČŠI provádět inspekci i na základě podnětu nebo stížnosti.
Příklady typů inspekční činnosti ve školách:
-
Komplexní inspekční činnost.
-
Orientační inspekční činnost.
-
Inspekční činnost na podnět.
-
Inspekční činnost na žádost.
-
Tematická inspekční činnost.
-
Šetření stížnosti.
-
Inspekční elektronické zjišťování (INEZ).
-
Elektronické zjišťování výsledků (InspIS SET).
Výstupy z inspekční činnosti jsou protokol o kontrole, inspekční zpráva a může být také tematická zpráva.
NahoruCo dělat, když nesouhlasíte s inspekční zprávou?
Pokud ředitelka školy nesouhlasí s inspekční zprávou České školní inspekce, má několik možností. Může podat připomínky k obsahu zprávy, a to do 14 dnů od jejího převzetí. Pokud zpráva obsahuje zjištění o závažných nedostatcích v činnosti školy, může Česká školní inspekce podat návrh na odvolání ředitele. Ředitel se také může obrátit na zřizovatele školy, který má pravomoc ho odvolat, nebo na soud, pokud se domnívá, že inspekční zpráva je nesprávná. (§ 174 odst. 7 školského zákona – možnost podat námitky proti inspekční zprávě).
Možnosti ředitelky:
Ředitelka může písemně uplatnit námitky a argumenty, které zpochybňují zjištění inspekční zprávy, a to do 14 dnů od jejího obdržení.
Pokud ředitelka nesouhlasí s inspekční zprávou a má obavy o svou pozici, může se obrátit na zřizovatele a probrat s ním situaci. (§ 174 odst. 7 školského zákona – možnost podat námitky proti inspekční zprávě).
V případě, že ředitelka má důkazy o nesprávnosti inspekční zprávy nebo o neoprávněném postupu inspekce, může se obrátit na soud.
V závislosti na povaze inspekční zprávy a zjištěných nedostatků, může ředitel zvážit i další kroky, například kontaktování veřejného ochránce práv nebo podání stížnosti u České školní inspekce.
NahoruCo přinesla novela školského zákona?
Inspekční zpráva má nově obsahovat pouze jména přizvaných osob, nikoliv jejich podpisy. Sjednocuje se tak úprava s kontrolním řádem. Zároveň se ruší povinnost ředitele potvrdit projednání a převzetí inspekční zprávy svým podpisem, neboť dochází k zasílání prostřednictvím datových schránek, kde je okamžik doručení zřejmý.
Pokud škola projeví zájem o metodickou podporu, v případě nedostatků, Česká školní inspekce tuto podporu poskytne.
NahoruNejčastější nedostatky v případech mateřských škol, vyplývající z inspekční činnosti
Nejčastější nedostatky zjišťované při inspekční činnosti v mateřských školách se týkají školních vzdělávacích programů, bezpečnosti dětí a plnění povinného předškolního vzdělávání. Inspekce se zaměřuje na soulad vzdělávacích programů s legislativou a rámcovým vzdělávacím programem, zajištění bezpečnosti dětí, dodržování právních předpisů a na plnění povinného předškolního vzdělávání, včetně jeho formy a rozsahu.
Podrobněji:
Školní vzdělávací program
-
Nesoulad s RVP PV.
-
Nedostatečná konkretizace cílů a vzdělávacího obsahu.
-
Nevyváženost spontánních a řízených činností.
-
Rezervy v reflektivních složkách.
Bezpečnost dětí
-
Nedostatečná kontrola při vzdělávacích činnostech.
-
Nedostatečná ochrana ve třídách.
-
Nedostatečná ochrana dětí před nebezpečnými situacemi.
Povinné předškolní vzdělávání
-
Nespecifikovaná forma plnění povinného předškolního vzdělávání (např. chybějící zápis do evidence dětí).
-
Nezajištění dostatečné kapacity pro všechny děti.
-
Nerespektování střídavé péče a možnosti docházky do více mateřských škol
Další