8.2 Charakteristika jednacího řízení s uveřejněním
JUDr. Johan Justoň, Mgr. Ing. Michal Bureš
Jednací řízení s uveřejněním je oproti otevřenému řízení a užšímu řízení takovým druhem zadávacího řízení, které může zadavatel použít pouze při splnění podmínek stanovených zákonem. Je tomu tak to z toho důvodu, že se jedná o zadávací řízení, které částečným způsobem omezuje veřejnou soutěž v oblasti zakázek zadávaných veřejným sektorem, a zákonodárce tak stanoví specifická pravidla, kdy je možné tento způsob zadávání veřejných zakázek použít.
Nahoru Podmínky použití jednacího řízení s uveřejněním
Podmínky, za kterých lze použít jednací řízení s uveřejněním, lze rozlišit podle toho, zda zadavatel zadává novou veřejnou zakázku bez návaznosti na předchozí zadané veřejné zakázky, nebo zda zadává veřejnou zakázku v návaznosti na určitou předchozí veřejnou zakázku.
Obecné podmínky použití jednacího řízení s uveřejněním jsou uvedeny v § 22 odst. 3 ZVZ. Vždy, a to i bez jakéhokoliv předchozího zadávacího řízení, může zadavatel zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení s uveřejněním v těchto případech:
-
jde-li o výjimečné případy, pokud s ohledem na povahu dodávek, služeb či stavebních prací nebo rizika s nimi spojená lze důvodně předpokládat, že nabídkové ceny uchazečů budou navzájem nesrovnatelné,
-
jde-li o veřejnou zakázku na služby, a to zejména jde-li o pojišťovací, bankovní, investiční či projektové služby nebo auditorské, tlumočnické, právní či jiné podobné služby, pokud povaha služeb neumožňuje dostatečně přesně určit předmět veřejné zakázky předem tak, aby jí bylo možné zadat postupy stanovenými zákonem pro otevřené řízení či užší řízení, a to zejména pokud jde o stanovení hodnotících kritérií již při zahájení otevřeného řízení či užšího řízení, nebo
-
jde-li o veřejnou zakázku na stavební práce, pokud jde o stavební práce prováděné výhradně za účelem výzkumu nebo vývoje, a nikoliv za účelem dosažení zisku nebo úhrady nákladů spojených s výzkumem a vývojem.
Co se týče první a třetí možnosti, ty zůstaly prakticky nezměněné oproti znění uvedenému v předchozím zákoně č. 40/2004 Sb. Jediným rozdílem je, že v prvním případě došlo k rozšíření použití jednacího řízení s uveřejněním kromě stavebních prací a služeb rovněž na veřejné zakázky na dodávky. Pokud jde o použití jednacího řízení s uveřejněním v případě veřejných zakázek na služby, pokud povaha služeb neumožňuje dostatečně přesně určit předmět veřejné zakázky předem tak, aby ji bylo možné zadat postupy stanovenými zákonem pro otevřené řízení či užší řízení, lze v daném případě tento druh zadávacího řízení použít pouze za splnění následujících podmínek:
-
musí se vždy jednat o veřejnou zakázku na služby, přičemž služby vyjmenované v ustanovení § 22 odst. 3 písm. b) ZVZ tvoří pouze příkladný výčet, protože se v zadávací praxi jedná zejména o tyto vypočtené služby (tj. pojišťovací, bankovní, investiční či projektové služby nebo auditorské, tlumočnické, právní či jiné podobné služby). Jediným omezením tedy v tomto směru je skutečnost, že se musí vždy jednat o veřejnou zakázku na služby;
-
povaha služeb neumožňuje dostatečně přesně určit předmět veřejné zakázky předem tak, aby ji bylo možné zadat postupy pro otevřené či užší řízení – jinými slovy zadavatel předem ví, že požaduje projektové služby, ale není schopen určit předmět projektu;
-
zadavatel není schopen stanovit zejména hodnotící kritéria již při zahájení otevřeného či užšího řízení – jednou z možností použití jednacího řízení tedy je skutečnost, že zadavatel neumí při zahájení zadávacího řízení stanovit hodnotící kritéria. Jedinou možností pro…
