12.4.1 Námitky v koncesním řízení
Ing. Jana Davidová, Mgr. Miroslav Topenčík, Mgr. Hana Romanová, Mgr. Pavel Herman
Pokud jde o přezkoumání úkonů zadavatele, je na místě v první řadě zmínit institut námitek, který vychází z toho, že tam, kde je to možné, je povinen nápravu nezákonného postupu zadavatele provést zadavatel sám.
§ 12 odst. 3 KoncZ odkazuje pro použití námitek a způsobu jejich vyřízení v celém rozsahu na zákon o veřejných zakázkách, a to konkrétně na § 110 ZVZ a § 111 ZVZ, které námitky a způsob jejich vyřízení upravují.
Námitky je oprávněn podat dodavatel. KoncZ dodavatele výslovně nedefinuje, nicméně s odkazem na § 110 odst. 1 ZVZ lze nepřímo dovodit, že dodavatelem se rozumí jakákoli osoba, která má nebo měla zájem na uzavření koncesní smlouvy, přičemž v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele jí hrozí nebo vznikla újma na jejích právech. Předpokladem možnosti podat námitky je tedy právní zájem na uzavření koncesní smlouvy, který musí být dodavatelem jakýmkoli způsobem vyjádřen. Vzhledem k tomu, že § 110 odst. 3 ZVZ umožňuje podat námitky proti zadávacím podmínkám, kterými se v případě koncesního řízení rozumí oznámení o zahájení koncesního řízení, popř. jiný úkon zadavatele (pokud zadavatel nepostupuje podle části druhé KoncZ a působnost KoncZ není v § 3 KoncZ vyloučena), je zřejmé, že námitky proti tomuto úkonu zadavatele může podat kterákoli osoba, resp. kterýkoli dodavatel, který má nebo měl zájem účastnit se koncesního řízení, avšak má za to, že oznámení o zahájení koncesního řízení, popř. jiný obdobný úkon zadavatele, pokud zadavatel nepostupuje podle části druhé KoncZ, je v rozporu s koncesním zákonem. Bude však nutno dovodit alespoň potenciální vztah dodavatele ke koncesnímu řízení (např. v návaznosti na předmět podnikání dodavatele).
Zákon o veřejných zakázkách označuje dodavatele, který má za to, že v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, legislativní zkratkou stěžovatel (bez kvality podání námitky). § 24a KoncZ pak v této souvislosti umožňuje stěžovateli podat návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, přičemž § 24b odst. 3 KoncZ vyžaduje po stěžovateli prokázání doručení námitek zadavateli. Je zde tedy jistá neprovázanost textu zákona, nicméně úmysl zákonodárce je zřejmý.
Námitky proti zadávacím podmínkám je stěžovatel oprávněn podat (doručit) zadavateli ve lhůtě pěti dnů ode dne skončení lhůty pro podání nabídek. Vzhledem k tomu, že jde o hmotněprávní lhůtu, nepostačí předání námitky k poštovní přepravě.
Pokud jde o námitky proti jiným úkonům zadavatele, je stěžovatel oprávněn doručit je zadavateli ve lhůtě patnácti dnů ode dne, kdy se o domnělém porušení KoncZ dozvěděl, nejpozději však do doby uzavření koncesní smlouvy (bez ohledu na to, kdy koncesní smlouva nabude účinnosti).
Námitky proti rozhodnutí o výběru koncesionáře nebo o vyloučení stěžovatele z koncesního řízení je stěžovatel oprávněn podat ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení oznámení o výběru koncesionáře nebo ode dne doručení rozhodnutí o vyloučení z účasti v koncesním řízení.
Nahoru Námitky mimo koncesní řízení
Pokud jde o možnost uplatnit námitky v případech, kdy KoncZ neukládá zadavateli povinnost postupovat podle části druhé KoncZ, tedy v koncesním řízení, avšak zároveň není vyloučena působnost koncesního zákona (§ 3 KoncZ), lze se přiklonit k závěru, že i v tomto případě stěžovateli právo uplatnit námitky vzniká a je povinností stěžovatele toto právo uplatnit před případným zahájením správního řízení. Může se jednat zejména o případy, kdy zadavatel koncesní řízení nevyhlásil, ač tak podle názoru stěžovatele byl povinen učinit. Stěžovatel by se námitkami domáhal zahájení koncesního řízení, jehož by se měl zájem účastnit.
Zákon o veřejných zakázkách požaduje po stěžovateli kvalifikované námitky, tedy námitky, které musí být odůvodněny. Ze strany zadavatele by však nemělo být po stěžovatelích požadováno, aby přesně uvedli, které paragrafy KoncZ, potažmo ZVZ, byly zadavatelem porušeny, neboť jediným, kdo je oprávněn autoritativně deklarovat, k jakému porušení KoncZ došlo, je Úřad a soud. Mělo by proto postačovat pouhé uvedení, v čem obsahově považuje stěžovatel postup zadavatele za rozporný se zákonem. Nicméně je nutno upozornit, že další náležitostí námitky je uvedení, v čem stěžovateli hrozí nebo vznikla újma. Dále je v případech, kdy je stanovena subjektivní lhůta pro stěžovatele a jeho právo uplatnit námitky (§ 110 odst. 2 ZVZ), obsahem námitky i uvedení skutečností rozhodných pro posouzení toho, zda stěžovatel uplatnil námitky včas.
Pokud námitky uvedené skutečnosti neobsahují, zadavatel je odmítne a bezodkladně o tom vyrozumí stěžovatele. Lze mít za to, že odmítnutí námitek je nutné učinit ve stejné lhůtě jako vyřízení námitek, neboť stěžovatel je zpravidla v dobré víře, že námitky splňují veškeré požadavky. Zadavatel dále nerozhoduje o námitkách, které byly podány opožděně nebo které byly stěžovatelem vzaty zpět. O těchto skutečnostech zadavatel stěžovatele taktéž vyrozumí.
Nahoru Přezkoumání námitek a rozhodnutí zadavatele
Nedojde-li k odmítnutí…
