Okresnímu soudu v .............
adresa soudu
V .............. dne ............
Žalobce: Škola
IČO:
se
sídlem:
jejímž
jménem jedná: .............., ředitel
Žalovaný: Zaměstnanec
nar.:
......................
bytem:
...................
o zaplacení................ Kč
jako
náhrady způsobené škody
Dvojmo
Doporučeně
Přílohy: dle textu
Soudní poplatek byl uhrazen vylepením kolkových
známek na tomto podání.
I.
Žalovaný
je u Žalobce zaměstnán na základě pracovní smlouvy uzavřené dne ............ jako ...............
(dále jako Pracovní smlouva). Jako den nástupu do práce byl stanoven
den .............
Věcná
a místní příslušnost Okresního soudu v ............. je dána v souladu
s ustanovením § 9 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jako občanský
soudní řád) ve spojení s ustanovením § 87 písm. b) občanského
soudního řádu.
Důkazy:
Pracovní
smlouvou uzavřenou mezi Žalobcem a Žalovaným
S výhradou dalších důkazů
II.
NahoruPorušení právní povinnosti
Dne ................... Žalovaný po ukončení vyučovací
hodiny chemie v rozporu s bezpečnostními předpisy
a vnitřním řádem školy opustil prázdnou učebnu, ve které zanechal hořící kahan
a v jeho blízkosti chemickou látku ........, která je známa svou vznětlivostí
a hořlavostí.
Výše uvedená chemická látka se vzňala a vzniklý
požár se rozšířil po celé učebně. Požár byl poměrně brzy odhalen školníkem
Františkem Novotným, který přivolal okamžitě pomoc a požár byl uhašen, nicméně
veškeré vnitřní i technické vybavení učebny bylo zničeno.
Výše uvedeným
jednáním Žalovaný porušil při plnění svých pracovních úkolů právní povinnost
pracovat svědomitě a řádně podle svých sil, znalostí a schopností, střežit a
ochraňovat majetek zaměstnavatele před ztrátou a nejednat v rozporu
s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.
Důkazy:
Výslechem svědka
Františka Novotného
Protokolem
z policejního šetření ze dne ........
S výhradou
dalších důkazů
Vznik škody
Jak
již Žalobce uvedl výše, zaviněným porušením povinností Žalovaného při plnění
jeho pracovních úkolů došlo ke vzniku požáru v učebně chemie, kde bylo zničeno
veškeré vnitřní a technické vybavení učebny.
Žalobce
vynaložil a uhradil náklady na rekonstrukci učebny a pořízení nového vybavení učebny
ve výši ............... Dnem uhrazení výše uvedené částky tak Žalobci vznikla škoda,
neboť došlo ke zmenšení jeho majetku o částku ........... Kč, ke kterému by,
nebýt porušení právní povinnosti Žalovaného, nedošlo.
Částku ve výši
............. Kč tedy požaduje Žalobce po Žalovaném jako náhradu škody, kterou
mu svým protiprávním jednáním způsobil.
Tato částka nepřesahuje v souladu
s ustanovením § 257 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších
předpisů (dále jako zákoník práce) částku rovnající se čtyřapůlnásobku
průměrného měsíčního výdělku Žalovaného před porušením jeho povinnosti.
Důkazy:
Potvrzením o výši
průměrného měsíčního výdělku Žalovaného
Příkazem
k úhradě ze dne .............
S výhradou
dalších důkazů
Příčinná
souvislost mezi porušením právní povinnosti a vznikem škody
Na základě výše
uvedeného porušení právní povinnosti Žalovaného při plnění jeho pracovních úkolů
vznikla Žalobci škoda, k jejímuž vzniku by, nebýt porušení právní
povinnosti Žalovaného, nedošlo.
Mezi protiprávním jednáním Žalované a
vznikem škody tedy nepochybně existuje vztah příčiny a následku.
Zavinění Žalovaného
Žalovaný
s ohledem na své vzdělání, odborné zkušenosti a pracovní pozici měl a mohl
vědět o tom, že chemická látka, kterou ponechal v blízkosti hořícího
kahanu, je látkou, která patří k velmi hořlavým a vznětlivým. Žalovaný
tedy věděl, že v případě, že takovou látku ponechá u hořícího kahanu, může
se taková látka vznít a způsobit požár. Žalovaný rovněž věděl, že je povinen po
ukončení výuky všechny výukové pomůcky uvést do původního stavu tak, aby
nemohla vzniknout žádná škoda a zkontrolovat stav učebny před jejím uzamčením.
Tato povinnost mu byla uložena i vnitřní směrnicí školy, s níž se Žalovaný
seznámil a tuto skutečnost podepsal. Svým opomenutím tak musel vědět, že může
způsobit Žalobci škodu, přičemž se bez přiměřených důvodů spoléhal na to, že ji
nezpůsobí. Tímto jednáním tedy byl naplněn i poslední znak vzniku odpovědnosti
zaměstnance za škodu podle ustanovení § 250 odst. 1 zákoníku práce, a to zavinění
minimálně ve formě vědomé nedbalosti.
Důkazy:
Vnitřní směrnicí školy
ze dne ............, včetně podpisu žalovaného o seznámení se s ní
Výslechem svědka
............
S výhradou
dalších důkazů
III.
S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že
Žalovaný:
1. porušil právní
povinnosti při plnění svých pracovních úkolů,
2. Žalobci vznikla škoda,
3. mezi vznikem škody
a porušením právní povinnosti Žalovaným existuje příčinná souvislost,
4. Žalovaný vznik škody
zavinil, přičemž jde minimálně o zavinění ve formě vědomé nedbalosti.
Byly tedy naplněny
všechny podmínky stanovené v ustanovení § 250 zákoníku práce a Žalovaný
odpovídá Žalobci za škodu, která mu zaviněným porušením povinností Žalovaného při
plnění pracovních úkolů vznikla.
IV.
Na základě výše
uvedených skutečností navrhuje Žalobce, aby soud vydal následující
r o
z s u d e k:
Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku
ve výši ............ a nahradit žalovanému náklady řízení, to vše do tří dnů od právní
moci tohoto rozsudku.
.................................................
žalobce
Komentář:
Problematika odpovědnosti a náhrady škody je jednou
z nejsložitějších oblastí práva a platí to rovněž i pokud jde o pracovní
právo. Povinnost náhrady škody způsobené druhé straně má jak zaměstnavatel, tak
zaměstnanec. Náhrada škody je upravena v zákoníku práce zejména v ustanovení § 248 a násl.
S ohledem na skutečnost, že jednou ze stěžejních zásad
soukromého práva je tzv. zásada prevence, upravuje zákoník práce
v ustanovení § 248 až 249 povinnost zaměstnance a zaměstnavatele předcházet škodám.
V souladu s výše uvedenou zásadou je zaměstnavatel
zejména povinen svým zaměstnancům zajišťovat takové pracovní podmínky, aby
mohli řádně plnit své pracovní úkoly bez ohrožení zdraví a majetku. V případě,
že zaměstnavatel zjistí závady, pak je povinen učinit opatření k jejich
odstranění.
Zaměstnanec je na druhé straně povinen počínat si tak, aby
nedocházelo ke škodám na zdraví či majetku zaměstnavatele, ani k bezdůvodnému
obohacení. V…