dnes je 18.8.2022

Input:

Žaloba o zaplacení náhrady škody - zaviněné porušení povinnosti

15.3.2013, Zdroj: Verlag Dashöfer

4.7.10
Žaloba o zaplacení náhrady škody - zaviněné porušení povinnosti

 

Okresnímu soudu v .............

adresa soudu

 

 

V .............. dne ............

 

 

Žalobce: Škola

IČO:

se sídlem:

jejímž jménem jedná: .............., ředitel

 

 

Žalovaný: Zaměstnanec

nar.: ......................

bytem: ...................

 

 

 

o zaplacení................ Kč

jako náhrady způsobené škody

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Dvojmo

Doporučeně

Přílohy: dle textu

 

Soudní poplatek byl uhrazen vylepením kolkových známek na tomto podání.


I.

 

Žalovaný je u Žalobce zaměstnán na základě pracovní smlouvy uzavřené dne ............ jako ............... (dále jako „Pracovní smlouva“). Jako den nástupu do práce byl stanoven den .............

 

Věcná a místní příslušnost Okresního soudu v ............. je dána v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „občanský soudní řád“) ve spojení s ustanovením § 87 písm. b) občanského soudního řádu.

 

Důkazy:

Pracovní smlouvou uzavřenou mezi Žalobcem a Žalovaným

S výhradou dalších důkazů

 

 

II.

Porušení právní povinnosti

 

Dne ................... Žalovaný po ukončení vyučovací hodiny chemie v rozporu s bezpečnostními předpisy a vnitřním řádem školy opustil prázdnou učebnu, ve které zanechal hořící kahan a v jeho blízkosti chemickou látku ........, která je známa svou vznětlivostí a hořlavostí.

 

Výše uvedená chemická látka se vzňala a vzniklý požár se rozšířil po celé učebně. Požár byl poměrně brzy odhalen školníkem Františkem Novotným, který přivolal okamžitě pomoc a požár byl uhašen, nicméně veškeré vnitřní i technické vybavení učebny bylo zničeno.

Výše uvedeným jednáním Žalovaný porušil při plnění svých pracovních úkolů právní povinnost pracovat svědomitě a řádně podle svých sil, znalostí a schopností, střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před ztrátou a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.

 

Důkazy:

Výslechem svědka Františka Novotného

Protokolem z policejního šetření ze dne ........

S výhradou dalších důkazů

 

Vznik škody

 

Jak již Žalobce uvedl výše, zaviněným porušením povinností Žalovaného při plnění jeho pracovních úkolů došlo ke vzniku požáru v učebně chemie, kde bylo zničeno veškeré vnitřní a technické vybavení učebny.

 

Žalobce vynaložil a uhradil náklady na rekonstrukci učebny a pořízení nového vybavení učebny ve výši ............... Dnem uhrazení výše uvedené částky tak Žalobci vznikla škoda, neboť došlo ke zmenšení jeho majetku o částku ........... Kč, ke kterému by, nebýt porušení právní povinnosti Žalovaného, nedošlo.

 

Částku ve výši ............. Kč tedy požaduje Žalobce po Žalovaném jako náhradu škody, kterou mu svým protiprávním jednáním způsobil.

 

Tato částka nepřesahuje v souladu s ustanovením § 257 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „zákoník práce“) částku rovnající se čtyřapůlnásobku průměrného měsíčního výdělku Žalovaného před porušením jeho povinnosti.

 

Důkazy:

Potvrzením o výši průměrného měsíčního výdělku Žalovaného

Příkazem k úhradě ze dne .............

S výhradou dalších důkazů

 

Příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti a vznikem škody

 

Na základě výše uvedeného porušení právní povinnosti Žalovaného při plnění jeho pracovních úkolů vznikla Žalobci škoda, k jejímuž vzniku by, nebýt porušení právní povinnosti Žalovaného, nedošlo.

 

Mezi protiprávním jednáním Žalované a vznikem škody tedy nepochybně existuje vztah příčiny a následku.

 

Zavinění Žalovaného

 

Žalovaný s ohledem na své vzdělání, odborné zkušenosti a pracovní pozici měl a mohl vědět o tom, že chemická látka, kterou ponechal v blízkosti hořícího kahanu, je látkou, která patří k velmi hořlavým a vznětlivým. Žalovaný tedy věděl, že v případě, že takovou látku ponechá u hořícího kahanu, může se taková látka vznít a způsobit požár. Žalovaný rovněž věděl, že je povinen po ukončení výuky všechny výukové pomůcky uvést do původního stavu tak, aby nemohla vzniknout žádná škoda a zkontrolovat stav učebny před jejím uzamčením. Tato povinnost mu byla uložena i vnitřní směrnicí školy, s níž se Žalovaný seznámil a tuto skutečnost podepsal. Svým opomenutím tak musel vědět, že může způsobit Žalobci škodu, přičemž se bez přiměřených důvodů spoléhal na to, že ji nezpůsobí. Tímto jednáním tedy byl naplněn i poslední znak vzniku odpovědnosti zaměstnance za škodu podle ustanovení § 250 odst. 1 zákoníku práce, a to zavinění minimálně ve formě vědomé nedbalosti.

 

Důkazy:

Vnitřní směrnicí školy ze dne ............, včetně podpisu žalovaného o seznámení se s ní

Výslechem svědka ............

S výhradou dalších důkazů

 

III.

 

S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že Žalovaný:

1. porušil právní povinnosti při plnění svých pracovních úkolů,

2. Žalobci vznikla škoda,

3. mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti Žalovaným existuje příčinná souvislost,

4. Žalovaný vznik škody zavinil, přičemž jde minimálně o zavinění ve formě vědomé nedbalosti.

 

Byly tedy naplněny všechny podmínky stanovené v ustanovení § 250 zákoníku práce a Žalovaný odpovídá Žalobci za škodu, která mu zaviněným porušením povinností Žalovaného při plnění pracovních úkolů vznikla.

 

IV.

 

Na základě výše uvedených skutečností navrhuje Žalobce, aby soud vydal následující

 

r o z s u d e k:

Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši ............ a nahradit žalovanému náklady řízení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

 

 

.................................................

žalobce

 

 

Komentář:

Problematika odpovědnosti a náhrady škody je jednou z nejsložitějších oblastí práva a platí to rovněž i pokud jde o pracovní právo. Povinnost náhrady škody způsobené druhé straně má jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec. Náhrada škody je upravena v zákoníku práce zejména v ustanovení § 248 a násl.

 

S ohledem na skutečnost, že jednou ze stěžejních zásad soukromého práva je tzv. zásada prevence, upravuje zákoník práce v ustanovení § 248 až 249 povinnost zaměstnance a zaměstnavatele předcházet škodám.

 

V souladu s výše uvedenou zásadou je zaměstnavatel zejména povinen svým zaměstnancům zajišťovat takové pracovní podmínky, aby mohli řádně plnit své pracovní úkoly bez ohrožení zdraví a majetku. V případě, že zaměstnavatel zjistí závady, pak je povinen učinit opatření k jejich odstranění.

 

Zaměstnanec je na druhé straně povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví či majetku zaměstnavatele, ani k bezdůvodnému obohacení. V

Nahrávám...
Nahrávám...