dnes je 20.6.2025

Input:

Smlouva

22.2.2004, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.4.2.2
Smlouva

Pojem smlouvy

Smlouva je dvojstranným či vícestranným právním úkonem, který vzniká úplným a nepodmíněným přijetím nabídky na uzavření smlouvy. Pokud splňuje tento požadavek, není důležité, jakým způsobem je formálně označena. Krom pojmenování "smlouva“ se objevují v praxi i výrazy "dohoda“, "úmluva“, "ujednání“, "pakt“, apod. V občanském zákoníku je termín "smlouva“ vyhrazen pro taková ujednání, z nichž vzniká závazkový vztah, zatímco označení "dohoda“ označuje ujednání, která obsah již existujícího závazkového vztahu nějakým způsobem modifikují nebo zajišťují (např. dohoda o srážkách ze mzdy – § 551 ObčZ, privativní novace – § 570 ObčZ).

Forma smlouvy

V obecné rovině platí, že smlouva může být uzavřena jakýmkoli způsobem, ať už ústně či písemně, ale i jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit (§ 35 odst. 1 ObčZ) – tj. konkludentně.

Písemně musí být uzavřeny smlouvy o převodech nemovitostí, smlouvy, u nichž to zákon výslovně stanoví (např. smlouva o koupi najaté věci – § 489n. ObchZ), jakož i smlouvy, u kterých se na tom účastníci dohodli – srov. § 46 odst. 1 ObčZ. V obchodních vztazích pro obligatorní písemnou formu postačí, pokud alespoň jedna ze stran při jednání o jejím uzavření projeví vůli, aby smlouva byla uzavřena takovým způsobem (§ 272 ObchZ).

Pro právní jistotu zúčastněných však lze jen doporučit, aby pokud možno co nejvíce smluv bylo uzavíráno písemně.

Způsob určení obsahu smlouvy

Základním způsobem určení obsahu smlouvy je pochopitelně obsažení veškerých smluvních ujednáních v samotném smluvním textu, nicméně tento způsob nebývá vždy praktický. Především v obchodních vztazích či za situací, kdy podnikatel v rámci své činnosti vstupuje do smluvních vztahů s velkým počtem zákazníků, bývá praktické a v praxi často využívané použití odkazu na smluvní (obchodní) podmínky. Aby však takové podmínky tvořily součást smlouvy, je nezbytné, aby:

  1. bylo na ně výslovně v textu smlouvy odkázáno,

  2. byly účastníkům v době uzavření smlouvy známé nebo k návrhu přiložené.

Smluvní podmínky nemusí být samostatně kontrahenty podepsané, nicméně strana, která se jich v případném smluvním sporu bude dovolávat, bude muset prokázat naplnění obou uvedených podmínek.

Pokud v období následujícím po uzavření smlouvy dojde ke změně smluvních (obchodních) podmínek, pak na práva a povinnosti ze smlouvy plynoucí to nemá žádný vliv. Pro jejich posouzení jsou rozhodující jedině a výhradně smluvní podmínky dané v době uzavření smlouvy.

Smlouvu je možné uzavřít i na předtištěném formuláři, do kterého se pouze doplní nezbytné údaje (např. identifikace kontrahenta) a vyznačí se (obvykle zaškrtnutím) požadované smluvní modality. Takováto ujednání jsou platnou smlouvou, pokud splňují obecné požadavky právních úkonů, tedy jde o úkon určitý a srozumitelný.

Návrh na uzavření smlouvy

Návrhem na uzavření smlouvy (tzv. ofertou) je projev vůle směřující k uzavření smlouvy. § 43a ObčZ stanoví jeho náležitosti. Musí jít o právní úkon adresný, tedy určený jedné nebo více určitým osobám. Dále musí být dostatečně určitý a musí z něj vyplývat vůle navrhovatele, aby jím byl vázán v případě jeho přijetí.

Zrušení a odvolání návrhu

Každý návrh může ten, kdo jej učinil (navrhovatel, oferent), zrušit, pokud jeho projev o zrušení dojde adresátovi návrhu dříve nebo alespoň současně s návrhem. Pokud byl již návrh svému adresátovi doručen, může jej oferent odvolat, jestliže takové odvolání dojde adresátovi dříve, než on odešle přijetí návrhu.

Neodvolatelnost návrhu

Pokud je v návrhu stanovena lhůta pro přijetí, nelze takový návrh v průběhu této lhůty odvolat, pokud si toto právo oferent nevymínil nebo z obsahu návrhu jednoznačně nevyplývá. Stejně tak není možno odvolat návrh, který je označen jako neodvolatelný.

Zánik návrhu

Zatímco zánik účinků návrhu podle předchozího odstavce závisí na vůli navrhovatele, zánik návrhu (§ 43b ObčZ) nastává objektivně (i u návrhů označených za neodvolatelné) tehdy, pokud uplyne lhůta určená v návrhu pro přijetí nebo uplynutím přiměřené doby s přihlédnutím k povaze navrhované smlouvy a k rychlosti prostředků, které navrhovatel použil pro zaslání návrhu. Návrh zaniká i tehdy, pokud navrhovateli dojde projev druhé strany o jeho odmítnutí.

U ústních návrhů, pokud z nich nevyplývá něco jiného, platí, že zanikají, pokud nejsou přijaty ihned.

Okamžik, od kterého počíná běžet lhůty pro přijetí návrhu smlouvy, se liší v závislosti na prostředku komunikace:

  • telegram – od okamžiku podání,

  • dopis

    • od data v něm uvedeného

Dasi - digitální asistent
Dasi
Nahrávám...
Nahrávám...