dnes je 8.12.2022

Input:

Vnitřní předpis zaměstnavatele upravující postup při vytýkacím řízení

1.1.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.4.4
Vnitřní předpis zaměstnavatele upravující postup při vytýkacím řízení

JUDr. Věra Bognárová

 

Vnitřní předpis zaměstnavatele

upravující postup při vytýkacím řízení

 

 

Zaměstnavatel .......................................... (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČ),

zastoupený ..............

 

upravuje postup

při vytýkacím řízení

 

 

1. V zájmu zajištění jednotného postupu při zjištění porušení povinností vyplývajících zaměstnancům z právních předpisů vztahujících se k jimi vykonávané práci (dále jen „pracovní kázeň") zaměstnavatel stanoví níže uvedená pravidla.

 

2. Zaměstnanci jsou povinni při výkonu práce dodržovat všechny povinnosti, které jsou jim uloženy právními předpisy, především základní povinnosti uvedené v § 301 ZP. Mezi ně patří i dodržování právních předpisů vztahujících se k jimi vykonávané práci a ostatních předpisů, které se k jimi vykonávané práci vztahují, pokud s nimi byli řádně seznámeni. Vedoucí zaměstnanci na všech stupních řízení jsou povinni řídit a kontrolovat práci podřízených zaměstnanců a hodnotit jejich pracovní výkonnost a pracovní výsledky. Vedoucí zaměstnanci jsou dále povinni zabezpečovat u podřízených zaměstnanců dodržování právních a vnitřních předpisů. Vedoucí zaměstnanci jsou povinni při dodržení dále uvedeného postupu vyvozovat z porušení právních a vnitřních předpisů důsledky, jejich porušení se zaměstnanci projednávat a podle intenzity porušení pracovní kázně činit další opatření. Za splnění této povinnosti odpovídají všichni vedoucí zaměstnanci zaměstnavatele na všech stupních řízení.

 

3. Zaměstnanci jsou povinni dodržovat i jiné povinnosti, které jsou upraveny od 1. 1. 2012 v § 301a ZP. Zaměstnanci jsou v době prvních 14 kalendářních dní a v období od 1.1.2011 do 31. 12. 2013 v době prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti povinni dodržovat stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek podle zákona o nemocenském pojištění. Při zjištění porušení této povinnosti postupuje vedoucí zaměstnanec obdobně podle zásad upravených v tomto vnitřním předpisu s tím, že musí dodržet postup upravený v § 192 odst. 6 ZP. Bude-li zjištěno zvlášť hrubé porušení povinností upravených v § 301a ZP, může zaměstnavatel z tohoto důvodu ukončit pracovní poměr se zaměstnancem výpovědí podle § 52 písm. h) ZP.

 

4. Při zjištění porušení povinností je vedoucí zaměstnanec povinen bezodkladně po zjištění objasnit jednání zaměstnance, k tomu zajistit podklady, vyslechnout svědky apod. Na základě takto zjištěného stavu musí rozhodnout, zda jednání zaměstnance je porušením povinností, a pokud ano, musí rozhodnout o jeho intenzitě. Intenzita porušení povinností je v souladu s ustanovením zákoníku práce považována za méně závažnou, závažnou či zvlášť hrubou. Při hodnocení stupně intenzity vedoucí zaměstnanec vychází z vymezení, které je uvedeno v pracovním řádu. Při hodnocení je povinen vždy přihlédnout ke všem konkrétním okolnostem, především vztahu zaměstnance k plnění pracovních úkolů, důsledkům, které porušení povinností má, okolnostem, za kterých k porušení došlo apod.

 

5. Po zjištění a zhodnocení intenzity porušení pracovní kázně je vedoucí zaměstnanec povinen porušení povinností projednat se zaměstnancem, který se porušení povinností dopustil. Projednání porušení povinností má být především vedeno s cílem předcházet dalším obdobným jednáním a zamezit jeho opakování.

 

6. Při méně závažném porušení pracovní kázně je oprávněn přijmout opatření vedoucí zaměstnanec, který je bezprostředně zaměstnanci nadřízen. Tento vedoucí zaměstnanec porušení pracovní kázaně projedná se zaměstnancem, upozorní jej ústně či písemné na toto porušení, případně porušení projedná na poradě apod. Vedoucí zaměstnanec má právo při posouzení všech okolností, za nichž k porušení pracovní kázně došlo i k přihlédnutím k důsledkům, které porušení povinností má, vytknout zaměstnanci porušení povinností písemně. V tomto případě je vedoucí zaměstnanec povinen zaměstnance současně písemně upozornit na to, že dopustí-li se dalšího porušení povinností, může s ním být rozvázán z tohoto důvodu pracovní poměr (§ 52 písm. g) ZP).

 

7. Zjistí-li vedoucí zaměstnanec porušení povinností závažným nebo zvlášť hrubým způsobem, je povinen oznámit tuto skutečnost (uvést komu, např. vedoucímu personálního odboru). V případě závažného nebo zvlášť hrubého porušení povinností bude se zaměstnancem ukončen pracovní poměr podle § 52 písm. g) ZP, případě s ním bude pracovním poměr zrušen okamžitě podle § 55 ZP. Ke skončení pracovního poměru je příslušný (uvést kdo např. vedoucí personálního odboru).

 

8. Všichni vedoucí zaměstnanci jsou povinni činit shora uvedená opatření ihned po zjištění porušení pracovní kázně. Pro porušení pracovní kázně může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď nebo s ním okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do dvou měsíců ode dne, kdy se zaměstnavatel o důvodu k výpovědi nebo okamžitému zrušení pracovního poměru dověděl.

 

9. Za dodržování tohoto předpisu odpovídají všichni vedoucí zaměstnanci v rozsahu své působnosti. Vedoucí zaměstnanci jsou povinni seznámit podřízené zaměstnance s touto směrnicí. Směrnice je uložena k nahlédnutí v písemné formě (uvést místo) a v elektronické podobě je přístupna na intranetu zaměstnavatele v sekci vnitřní předpisy.

 

 

Tato směrnice nabývá účinnosti dnem ............................

 

 

 

..................................................

razítko zaměstnavatele a podpis

jeho oprávněného zaměstnance

 

 

Komentář:

 

 

Zákoník práce neupravuje způsob projednávání porušení

Nahrávám...
Nahrávám...