dnes je 28.3.2024

Input:

Vnitřní předpis zaměstnavatele o porušení o postupu při porušení povinnosti zaměstnancem

1.1.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.4.3
Vnitřní předpis zaměstnavatele o porušení o postupu při porušení povinnosti zaměstnancem

JUDr. Věra Bognárová

 

VNITŘNÍ PŘEDPIS ZAMĚSTNAVATELE O POSTUPU PŘI PORUŠENÍ POVINNOSTI ZAMĚSTNANCEM

 

 

Zaměstnavatel .............. (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČ),

zastoupený ..............

 

K zajištění jednotného postupu při posuzování a řešení případů porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci vydávám tento

 

vnitřní předpis

o postupu při porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci.

 

 

1. Porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci se rozumí zaviněné nesplnění povinností, které pro zaměstnance vyplývají z pracovního poměru. Jde o povinnosti stanovené zejména v příslušných ustanoveních zákoníku práce, v dalších právních předpisech, blíže rozvedené v pracovním řádu, popřípadě vyplývající z dalších vnitřních předpisů (směrnic, příkazů apod.) zaměstnavatele vydaných v souladu s právními předpisy, popřípadě povinnosti vyplývající přímo z pracovní smlouvy. Případné závadné jednání zaměstnance, jímž však nebyly porušeny povinnosti vyplývající z pracovního poměru, nemůže být posuzováno jako porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci.

 

2. Z hlediska intenzity porušení pracovní povinnosti může jít vzhledem ke všem okolnostem případu o:

a) méně závažné porušení povinnosti,

b) závažné porušení povinnosti,

c) porušení povinnosti zvlášť hrubým způsobem.

 

3. Porušení (porušování) povinnosti je třeba posuzovat vždy s přihlédnutím ke všem okolnostem každého jednotlivého případu, a při posouzení intenzity porušení povinnosti přihlédnout zejména k osobě zaměstnance, k funkci, kterou zastává, k jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních úkolů, k době a situaci, v níž došlo k porušení povinnosti, k míře zavinění, ke způsobu a intenzitě porušení konkrétních povinností zaměstnance, k důsledkům porušení povinnosti pro zaměstnavatele, k tomu, zda zaměstnanec svým jednáním způsobil zaměstnavateli škodu.

 

4. Porušení povinnosti musí být vždy náležitě objasněno, a zaměstnanci, který se porušení povinnosti dopustil, musí být dána možnost (pokud to okolnosti nevylučují), vyjádřit se k důvodům svého jednání.

 

5. Dopustil-li se zaměstnanec jednání, které lze považovat za porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, nadřízený vedoucí zaměstnanec jej projedná se zaměstnancem, poučí ho o nesprávnosti jeho jednání a v závislosti na posouzení intenzity porušení povinnosti přijme nebo navrhne příslušné opatření. Přitom dbá na to, aby porušení povinnosti bylo projednáno tak, aby mohly být vyvozeny případné důsledky z porušení povinnosti spočívající v rozvázání pracovního poměru výpovědí nebo okamžitým zrušením z hlediska lhůt stanovených v § 58 zákoníku práce.

 

6. Jde-li v konkrétním případě o porušení povinnosti méně závažným způsobem, může s přihlédnutím ke všem okolnostem případu jako odpovídající důsledek:

- postačovat pouhé poučení zaměstnance o nesprávnosti jeho jednání,

- být zaměstnanci předáno písemné upozornění na možnost výpovědi v případě soustavného méně závažného porušování povinnosti,

- být přijato jiné opatření, například ........ (postih v oblasti nadtarifních složek mzdy, pokud to podmínky stanovené pro jejich poskytování umožňují).

 

7. Jde-li v konkrétním případě o porušení povinnosti závažným způsobem, může s přihlédnutím ke všem okolnostem případu být jako odpovídající důsledek rozvázání pracovního poměru výpovědí podle § 52 písm. g) zákoníku práce, a převedení zaměstnance na jinou práci podle § 41 odst. 2 písm. a) zákoníku práce.

 

8. Jde-li v konkrétním případě o porušení povinnosti zvlášť hrubým způsobem, může s přihlédnutím ke všem okolnostem případu být jako odpovídající důsledek rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce.

 

9. Pokud je v souvislosti s porušením povinnosti v konkrétním případě navrhováno opatření, které není oprávněn učinit ve své řídící pravomoci nadřízený vedoucí zaměstnanec (například důsledky spočívající v rozvázání pracovního poměru se zaměstnancem), předloží nadřízený vedoucí zaměstnanec takový návrh k rozhodnutí vedoucímu zaměstnanci k tomu oprávněnému; k návrhu připojí záznam o porušení povinnosti zaměstnancem s uvedením potřebných skutkových zjištění.

 

10. Byla-li porušením povinnosti zaměstnancem způsobena zaměstnavateli škoda, postupuje se podle směrnice o postupu při vypořádání škody způsobené zaměstnancem.

 

11. Jde-li o porušení jiných povinností zaměstnanců podle § 301a zákoníku práce v době prvních 14 kalendářních dní a v období od 1. ledna 2011 do 31.12.2013 v době prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti postupuje se podle předpisu Kontrola nemocných (2.8.4.)

 

 

Tato směrnice nabývá účinnosti dnem ............................

 

 

 

 

 

..................................................

razítko zaměstnavatele a podpis

jeho oprávněného zaměstnance

 

 

Komentář:

 

Jednou ze základních povinností zaměstnance vyplývajících pro něj z pracovního poměru je povinnost ode dne, kdy vznikl pracovní poměr, konat podle pokynů zaměstnavatele osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru [§ 38 odst. 1 písm. b) zákoníku práce]. Zákoník práce již nepoužívá pojem „pracovní kázeň“, ani pojem „porušení pracovní kázně“. V případě, že zaměstnanec poruší povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, může mu být dána výpověď, nebo s ním může být okamžitě zrušen pracovní poměr - záleží na intenzitě porušení povinnosti, popřípadě na tom, jaká konkrétní povinnost byla zaměstnancem porušena.

Pokud jde o dodržování povinností, které vyplývají z pracovního poměru (dříve „pracovní kázeň“), jde zejména o povinnosti:

- stanovené právními předpisy (zejména zákoníkem práce),

- vnitřními předpisy zaměstnavatele (zejména pracovním řádem, jehož obsah samozřejmě musí být v souladu se zákoníkem práce a dalšími právními předpisy; zaměstnavatel musí zaměstnance s vnitřním předpisem řádně seznámit),

- vyplývající z pracovní smlouvy (popřípadě jiné smlouvy),

- uložené zaměstnanci závazným pokynem (příkazem) příslušného vedoucího

Nahrávám...
Nahrávám...