dnes je 5.10.2024

Input:

Tvorba evaluačního nástroje pro hodnocení výsledků dětí

27.3.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.4.6
Tvorba evaluačního nástroje pro hodnocení výsledků dětí

Mgr. Lucie Štěpánková

Hodnocení toho, jak se děti prostřednictvím vzdělávacího působení učitele vyvíjí, je základním předpokladem pro naplnění požadavků RVP PV: "Důležitým úkolem předškolního vzdělávání je vytvářet dobré předpoklady pro pokračování ve vzdělávání tím, že za všech okolností budou maximálně podporovány individuální potřeby a možnosti dětí a umožňováno tak každému dítěti dospět v době, kdy opouští mateřskou školu, k optimální úrovni osobního rozvoje a učení, resp. k takové úrovni, která je pro dítě individuálně dosažitelná."1

Pro naplnění tohoto úkolu zpravidla školy využívají relativně širokou škálu nástrojů a materiálů. Některé vznikly poupravením hodnoticích nástrojů z let minulých, které v různých obdobných variantách kolují mezi školami, některé jsou k dispozici v oficiální knižní distribuci. Ne vždy jsou však tyto materiály používány promyšleně, s plným pochopením. Bývají často učiteli redukovány a zaměřují se pouze na některou část vývoje osobnosti dítěte. Chybí zejména provázanost s obsahem vzdělávání, které je ve škole poskytováno.

Aby bylo možné zjistit, zda jsou výsledky našeho pedagogického působení uspokojivé, je potřeba průběžně sledovat u každého dítěte, do jaké míry se přibližuje k naplnění základů klíčových kompetencí. Nejvhodnější je proto vytvoření vlastního nástroje pro hodnocení výsledků vzdělávání.

Co by měl evaluační nástroj obsahovat?

Pokud si představíme malé dítě, zpravidla ve věku 3 let, které vstupuje do mateřské školy, vidíme, že disponuje určitými znalostmi a dovednostmi, které si přináší z rodinného prostředí. Učitel mateřské školy je potřebuje zmapovat, aby na ně mohl účinně navázat a pomoci dítěti se dále rozvíjet. Pouze povrchní poznání dítěte však může způsobit to, že se učitel dopustí chyb, které se mohou promítnout do kvality jeho dalšího rozvoje. Aby k takové situaci nemohlo dojít, musí posuzování úrovně dítěte probíhat podle dobře nastavených kritérií. Ta by měla být součástí zmíněného evaluačního nástroje.

Nástroj pro hodnocení výsledků vzdělávání musí vycházet ze dvou základních zdrojů. Prvním je vývojová psychologie, která poskytne informace o vývojových zákonitostech a pořadí jednotlivých vývojových stádií v rozvoji osobnosti. Druhým je soubor očekávaných výstupů v RVP PV a jejich konkretizované podoby, který vyjadřuje činnostně zaměřené očekávané výstupy, kterých by měly děti dosáhnout na konci předškolního vzdělávání.

 

Jak by měl vypadat formulář pro vyhodnocování?

Materiál, který si pro hodnocení škola vytvoří, by měl být zpracován tak, aby provázel dítě po celou dobu jeho vzdělávání v mateřské škole, aby ukazoval jeho vývoj, postup v učení a zrání až na úroveň školní připravenosti a zároveň poskytoval podklady pro plánování individuální podpory v případě zjištěných problémů. Důležité je promyslet způsob, jakým budou záznamy vedeny. Možností je několik. Důležité je, aby způsob zaznamenávání vyhovoval učiteli, který s ním bude pracovat a zároveň, aby byl dostatečně přehledný a vypovídající. Při jeho vytváření nesmíme zapomenout ani na prostor pro poznámky, a hlavně závěry a cíle pro další vzdělávání dítěte.

Příklady:

1. Hodnocení se škálou 0 - 1 - 2 (nezvládá - zvládá částečně - zvládá zcela). V okamžiku, kdy dítě dosáhne "plného počtu", není nutné opakovaně zaznamenávat, ale je nutné se soustředit na to, co mu ještě nejde.

2. V druhé ukázané variantě učitelka nepoužívá škálu, ale barevně označí ukazatele, které již dítě zvládá. Stejnou barvou pak označí datum záznamu včetně komentářů. Záznamy tak viditelně zobrazují, jak se rozvíjí schopnosti dítěte. Při dalším hodnocení učitel sleduje zpravidla jen ukazatele, které ještě nejsou zabarvené, pokud nedošlo k nějaké výjimečné události, která by způsobila krok zpět ve vývoji (dlouhodobá hospitalizace, nemoc, trauma...).

 

Návrh postupu tvorby nástroje

Podrobný návod, jak si takový nástroj vytvořit, nabízí publikace Hodnocení výsledků předškolního vzdělávání (Sedláčková, Syslová, Štěpánková, 2012) a navrhuje následující postup:

1. Přiřazení očekávaných výstupů ke kompetencím dítěte předškolního věku

2. Vyhledání kompetencí, které spolu souvisí

3. Formulování kritérií

4. Vytvoření indikátorů

5. Dokončení nástroje

 

Východiskem pro tvorbu vlastního nástroje pro hodnocení výsledků vzdělávání je Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání a jeho příloha Konkretizované očekávané výstupy.

Prvním, zřejmě nejnáročnějším krokem bude propojení očekávaných výstupů s kompetencemi. Je potřeba důsledně rozčlenit očekávané výstupy z jednotlivých oblastí a přiřadit je ke kompetenci, kterou naplňují. Některé formulace bude při tom nutné rozdělit, protože se váží k více kompetencím. V případě, že některý očekávaný výstup je přiřaditelný k více kompetencím, je lepší zvolit prioritně jen jednu. Žádný očekávaný výstup však nesmíme vynechat. "Důležité je sledovat přesný obsah kompetence a vybírat očekávané výstupy ze všech oblastí s ohledem na to, aby s obsahem jasně souvisely. Tato část tvorby nám prokáže, že většina kompetencí je naplňována prostřednictvím výstupů z více rozvojových oblastí."2

 

Příklad:

Tabulka 1 Ukázka přiřazení očekávaných výstupů k dětské kompetenci

Kompetence dítěte na konci předškolního vzdělávání uvedená v RVP PV cílová kompetence dítěte ke klíčové kompetenci (kompetence k řešení problémů):

 

ŘEŠÍ PROBLÉMY, NA KTERÉ STAČÍ; ZNÁMÉ A OPAKUJÍCÍ SE SITUACE SE SNAŽÍ ŘEŠIT SAMOSTATNĚ (NA ZÁKLADĚ NÁPODOBY ČI OPAKOVÁNÍ), NÁROČNĚJŠÍ S OPOROU A POMOCÍ DOSPĚLÉHO

 

 Vzdělávací oblast   Očekávané výstupy (co dítě na konci předškolního vzdělávání zpravidla dokáže)
Dítě a jeho tělo . zvládat jednoduchou obsluhu a pracovní úkony (postarat se o hračky, pomůcky, uklidit po sobě, udržovat pořádek, zvládat jednoduché úklidové práce, práce na zahradě apod.)
. mít povědomí o některých způsobech ochrany osobního zdraví a bezpečí a o tom, kde v případě potřeby hledat pomoc (kam se obrátit, koho přivolat, jakým způsobem apod.)
Dítě a jeho psychika . vyjadřovat samostatně a smysluplně myšlenky, nápady, pocity, mínění a úsudky ve vhodně zformulovaných větách
. rozlišovat některé obrazné symboly (piktogramy, orientační a dopravní značky, označení nebezpečí apod.) a porozumět jejich významu i jejich komunikativní funkci
. řešit problémy, úkoly a situace, myslet kreativně, předkládat "nápady"
Nahrávám...
Nahrávám...