PhDr. Vlasta Šmardová
Posouzení zdravotního stavu samozřejmě spadá do kompetence praktického či odborného lékaře. Někdy se však můžeme setkat s podceňováním významu činitelů ovlivňujících zejména raný vývoj dítěte, ale i důsledků některých somatických vad či chronických onemocnění pro školní způsobilost. Záleží na psychologické, event. pedopsychiatrické erudici daného pediatra, jakou váhu přisoudí těmto faktorům a zda dá podnět k případnému podrobnějšímu psychologickému, psychiatrickému, neurologickému či jinému odbornému vyšetření.
Posuzování tělesné vyspělosti (hmotnosti a výšky) sice není nejdůležitějším ukazatelem, nicméně je třeba brát ho na zřetel. Děti pod 18 kg již bývají poměrně drobné. Slabší tělesná konstituce s sebou může (ale nemusí) nést zvýšenou unavitelnost, nižší odolnost vůči stresu a psychofyzické zátěži; rovněž může být nevýhodou v kolektivu. Příliš drobné děti mohou mít pocity slabosti, ohrožení, méněcennosti, případně se stát i terčem posměchu a vyvyšování vyspělejších nebo agresivnějších spolužáků.
Zvláště pečlivě by mělo být zvažováno zahájení školní docházky u dětí s rizikovými faktory v průběhu těhotenství, porodu a po porodu; u dětí předčasně narozených, s nízkou porodní hmotností, s pozvolnějším zráním raných motorických funkcí a následně i řeči (u těchto dětí se mimo jiné také častěji manifestují poruchy aktivity a pozornosti). Rovněž vysoká nemocnost způsobuje komplikace; časté absence dítěti ubírají příležitost k plynulé a pozvolné adaptaci na změnu prostředí, k utváření nových vztahů, dítě navíc přichází o výklad učitele a procvičování nové látky spolu s ostatními. Důležité je také posouzení důsledků smyslových a tělesných vad, chronických onemocnění na psychický vývoj a současný stav dítěte.
Co by mělo dítě zvládnout z pohledu RVP PV:
-
zachovávat správné držení těla,
-
zvládnout základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci, běžné způsoby pohybu v různém prostředí (zvládat překážky, házet a chytat míč, užívat různé náčiní, pohybovat se ve…