9.6 SWOT analýza
Ing.
Vlasta Šormová
Úvod
SWOT analýza hodnotí silné (Strenghts), slabé (Weaknesses) stránky
školy, společnosti, hrozby (Threats) a příležitosti (Opportunities) spojené se
školou, projektem, strategií, řízením školy nebo i restrukturalizací
procesů.
Díky ní dokážeme komplexně vyhodnotit fungování školy, nalézt problémy
nebo nové možnosti růstu. Je součástí strategického (dlouhodobého) plánování
školy i společnosti.
SWOT analýza byla vyvinuta Albertem Humphreym ze Stanfordovy
univerzity. V šedesátých letech vedl výzkumný projekt, při němž byla využita
data od 500 nejvýznamnějších amerických společností.
Popis SWOT analýzy
Analýza spočívá v rozboru a hodnocení současného stavu školy (vnitřní
prostředí) a současné situace okolí školy (vnější prostředí). Ve vnitřním
prostředí hledá a klasifikuje silné a slabé stránky školy. Ve vnějším prostředí
hledá a klasifikuje příležitosti a hrozby pro školu. Pro specifikování
jednotlivých např. silných stránek bývá využit brainstorming s managementem
školy a specialisty na oblast, kterých se SWOT analýza týká. Po brainstormingu
se vše roztřídí podle relevantnosti k záměru použití SWOT. Následně nastupuje
kvantifikované hodnocení jednotlivých položek všemi zúčastněnými. Po zhodnocení
a spočítání váhy jednotlivých např. silných stránek celým týmem se seřadí dle
důležitosti. Dále musí proběhnout jasné rozhodnutí managementu školy, jak s
výsledky analýzy naloží a co bude realizovat.
V rámci SWOT analýzy je vhodné hledat vzájemné synergie mezi silnými a
slabými stránkami, příležitostmi a silnými stránkami apod. Tyto synergie pak v
zápětí mohou být použity pro stanovení strategie a rozvoje školy.
SWOT analýza je velmi používaná a účinná metoda pro zjištění
současného stavu – silných a slabých stránek, potřebných změn, rizik a nutných
kroků, které jsou pro změnu (k lepšímu) nezbytné. Dává příležitost k
přehlednému formulování strategických vizí rozvojem silných stránek,
odstraněním slabých stránek, využitím budoucích příležitostí a vyhnutím se
rizikům. SWOT analýza se používá ke zmapování jak vnitřního, tak i vnějšího
prostředí školy.
V souvislosti s analýzou vnějšího prostředí se také hovoří o tzv.
STEP analýze, tj. analýze sociálních, technických, ekonomických a
politických podmínek.
SWOT analýza by se neměla zaměřovat pouze na materiální podmínky
školy, ale měla by obsáhnout celý výchovně vzdělávací proces. Na některých
školách provádí analýzu úzký okruh pedagogů nebo vedení školy, někde naopak
celý kolektiv školy, včetně žáků, rodičů i zástupců obce. Stejně jako dotazníky
je i SWOT analýza časově náročná na přípravu a vyhodnocení. Některé školy proto
možná raději využijí pomoci odborníka, který se touto problematikou zabývá,
nebo požádají o pomoc kolegy z jiných škol, které mají analýzu podmínek školy
úspěšně za sebou.
Použití SWOT analýzy pro stanovení strategie
školy
Použití a stanovení strategie
SWOT analýzu je možné využít jako silný nástroj pro stanovení a
optimalizaci strategie školy, společnosti, projektu nebo zlepšování stávajícího
stavu či procesů. SWOT analýza umožňuje managementu vybrat si z několika
strategií. Nabízí se tyto možnosti:
-
MAX-MAX strategie – maximalizací silných stránek –
maximalizovat příležitosti,
-
MIN-MAX strategie – minimalizací slabých stránek –
maximalizovat příležitosti,
-
MAX-MIN strategie – maximalizací silných stránek –
minimalizovat hrozby,
-
MIN-MIN strategie – minimalizací slabých stránek –
minimalizovat hrozby.
Oblasti používání SWOT analýzy ve školách:
-
marketing
-
management
-
procesní řízení
-
projektové řízení
-
systém kvality
-
apod.
SWOT analýza ve školách
SWOT ve školách
Nový systém vzdělávání by měl být založen na aktivní účasti žáků, na
jejich tvořivosti, na nových vyučovacích metodách a strategiích učitelů. Aby
nový systém vzdělávání mohl začít na školách fungovat, je třeba k tomu mít i
odpovídající klima (přátelskou, motivující atmosféru), vztahy (otevřené vztahy
mezi učiteli a žáky, mezi učiteli a rodiči apod.), ale i vybavení, prostory a
další. Škola by si tedy měla v prvé řadě položit otázku, zda novému obsahu a
kvalitě vzdělávání budou vyhovovat její stávající podmínky, a pokud ne, co je
třeba změnit.
K tvorbě školního vzdělávacího programu nelze proto přistupovat bez
podrobné analýzy podmínek školy, bez zjištění současného stavu vzdělávání,
atmosféry, materiálního i personálního zabezpečení atd., ale také bez znalosti
představ a plánů učitelů, žáků i rodičů. Zmapování stávající situace,
definování slabých i silných stránek, příležitostí a také rizik je pro školu
důležitým výchozím bodem při tvorbě kvalitního a perspektivního školního
vzdělávacího programu; nezbytným předpokladem při stanovování vzdělávacích
priorit a výchovných a vzdělávacích strategií.
-
Vlastní materiály
Školy získávaly informace z výročních či inspekčních zpráv, z
vlastních statistických šetření, z podkladů pro marketingový audit, z
dřívějších sdělení rodičů, z údajů starších dotazníků zadaných učitelům, žákům,
rodičům a z dalších zdrojů. Zjištěná data vypovídala například o dřívějších
cílech školy a o jejich naplnění, o problémech, se kterými se škola potýkala, a
o způsobech jejich řešení, o spolupráci s rodiči, názorech rodičů na školu, o
úspěšnosti absolventů u přijímacích zkoušek. Inspekční zprávy zase přinesly
kromě jiného potřebný vnější pohled na dění uvnitř školy.
-
Setkání, diskuse, workshopy
K analýze podmínek sloužily celoškolní diskuse, neformální setkání
pedagogů, setkání s rodiči, s radou školy, s…
