dnes je 8.12.2022

Input:

Správní soudnictví

30.7.2012, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.7.12.8
Správní soudnictví

15.7.12.8.1
Správní soudnictví a jeho předmět

JUDr. Lukáš Potěšil

Předmět správního soudnictví

Ve správním soudnictví se nejenom poskytuje ochrana veřejným subjektivním právům, ale rozhoduje se zde i v dalších věcech (kupř. volební soudnictví, problematika politických stran či rozhodování kompetenčních sporů).

Soukromé a veřejné subjektivní právo

Co je veřejným subjektivním právem, lze dovodit z bližšího vymezení pojmů "veřejné právo“ a "subjektivní právo“. Tradičně se uvádí, že subjektivním právem je možnost chování subjektu daná a zaručená objektivním právem (právními předpisy). Pokud tato možnost vyplývá z norem veřejnoprávní povahy, jedná se o veřejné subjektivní právo. Opakem je soukromé subjektivní právo, jako možnost chování subjektu, která vyplývá ze soukromoprávních předpisů. Veřejná subjektivní práva jsou chráněna ve správním soudnictví, kdežto soukromá subjektivní práva jsou chráněna v civilním soudnictví. Správní soudnictví je tedy soudnictvím veřejného práva. Vymezení, resp. přesné určení, zda jde o věc veřejnoprávní či soukromoprávní, je v podmínkách našeho správního soudnictví poměrně významné. Může se totiž stát, že i o soukromém právu rozhodne správní orgán. To přitom není nic nepřípustného a výjimečného.

Pokud rozhoduje veřejná správa o právech a povinnostech účastníka správního řízení, nerozlišuje, zda rozhodnutí správního orgánu směřuje do sféry soukromoprávní či veřejnoprávní. Uvedené rozlišování je ale na místě v případě soudní ochrany.

Tato skutečnost představuje určité problematické místo, neboť je na žalobci, aby si sám posoudil, zda správní orgán rozhodl o jeho soukromém subjektivním právu (typicky vlastnické právo), nebo veřejném subjektivním právu (povinnost zaplatit pokutu, zamítnutí žádosti o vydání stavebního povolení), a následně podal žalobu buďto v rámci civilního nebo správního soudnictví. Právní úprava však poskytuje prostor k tomu, aby uvedená koncepce negativně nezasáhla do práva na soudní ochranu a žalobce nebyl v důsledku své neznalosti postižen na možnosti přístupu k soudu.

Zatímco správní soudnictví je soudnictvím veřejnoprávním, v civilním soudnictví se lze domáhat ochrany před rozhodnutími správních orgánů ve věcech soukromoprávních. V takovém případě se postupuje podle části páté o.s.ř. Dojde-li ke sporu o příslušnost mezi soudem v občanském soudním řízení a soudem ve správním soudnictví, postupuje se podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů.

Protože žalobce nemusí nutně vědět, zda právo, jehož ochrany se domáhá, je veřejnoprávní či soukromoprávní povahy, procesní předpisy řeší situace, kdy je u civilního soudu podána správní žaloba a naopak.

Podle § 104b o.s.ř. náleží-li věc do věcné příslušnosti soudu, který rozhoduje podle zvláštního zákona věci správního soudnictví, soud řízení zastaví. V usnesení o zastavení řízení musí být navrhovatel rovněž poučen o možnosti podat žalobu proti rozhodnutí správního orgánu ve správním soudnictví. Domáhá-li se navrhovatel podle zvláštního zákona u civilního soudu ochrany proti nečinnosti správního orgánu, ochrany před nezákonným zásahem, rozhodnutí ve věcech politických stran a politických hnutí nebo rozhodnutí o kompetenční žalobě, soud vysloví, že není věcně příslušný, a rozhodne o postoupení věci věcně příslušnému soudu, který rozhoduje věci správního soudnictví. Právní účinky spojené s podáním návrhu na zahájení řízení zůstávají zachovány.

Podle § 46 odst. 2 s.ř.s. soud návrh odmítne, domáhá-li se navrhovatel rozhodnutí ve sporu nebo v jiné právní věci, o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení, anebo domáhá-li se návrhem přezkoumání rozhodnutí, jímž správní orgán rozhodl v mezích své zákonné pravomoci v soukromoprávní věci. V usnesení o odmítnutí návrhu musí být navrhovatel poučen o tom, že do jednoho měsíce od právní moci usnesení může podat žalobu a ke kterému věcně příslušnému soudu.

Co konkrétně tvoří náplň správního soudnictví, lze vyčíst z § 4 s.ř.s. Podle tohoto ustanovení soudy ve správním soudnictví rozhodují:

  1. o žalobách proti rozhodnutím správních orgánů,

  2. o ochraně proti nečinnosti správního orgánu,

  3. o ochraně před nezákonným

Nahrávám...
Nahrávám...