NahoruVymezení a definice správního řízení
Pod pojmem správní řízení lze v nejobecnější rovině rozumět normami
správního práva procesního upravený postup tzv. správních orgánů pověřených
výkonem veřejné správy v řízení o právech a povinnostech fyzických a
právnických osob. Podívejme se nejprve na to, co se rozumí pod pojmem, resp.
legislativní zkratkou, správní orgán, kterou zavádí § 1 odst. 1 spr.
ř.
Podle § 1 odst. 1 spr. ř. tento zákon upravuje postup orgánů
moci výkonné, orgánů územních samosprávných celků a jiných
orgánů, právnických a fyzických osob, pokud vykonávají působnost v
oblasti veřejné správy. Tyto orgány správní řád označuje jako správní
orgány.
Orgánem moci výkonné jsou kupř. ministerstva, další ústřední
orgány státní správy (např. Český statistický úřad, Energetický regulační úřad,
Český úřad zeměměřický a katastrální). Orgánem územních samosprávných celků
jsou orgány obcí (obecní úřad, zastupitelstvo obce, rada obce, starosta, obecní
policie a event. zvláštní orgány obce) a krajů (krajský úřad, zastupitelstvo
kraje, rada kraje, hejtman a event. zvláštní orgány kraje). Jinými orgány jsou
například orgány zájmové samosprávy (stavovské komory), nebo specifické správní
orgány jako Česká národní banka, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání nebo
Úřad pro ochranu osobních údajů. Příkladem právnických a fyzických osob budiž
například lesní, rybářská nebo myslivecká stráž, vysoká škola, nebo zdravotní
pojišťovna.
NahoruAplikační a rozhodovací proces
Správní řízení je specifický postup správních orgánů. Je ve své
podstatě autoritativním řízením aplikačním. Spočívá v konkrétní rozhodovací
činnosti správních orgánů. Ve správním řízení jsou aplikována obecná právní
pravidla chování na konkrétní případy a individualizované účastníky.
Právní úprava tzv. správního řízení tvoří jádro a nezanedbatelnou
část správního řádu. Dlužno podotknout, že v současné době již není jediným,
resp. výlučným předmětem úpravy správního řádu, zatímco dříve byl správní řád
ztotožňován se správním řízením.
NahoruMocenský charakter
Správní řízení je jedním z mnoha právně upravených způsobů výkonu
veřejné správy. I když je podle § 4 odst. 1 spr. ř. veřejná správa a správní
řízení, jako její součást, službou veřejnosti ovládané principem dobré správy,
nelze zcela odhlédnout od skutečnosti, že správní orgány ve správním řízení
vystupují v mocensky nadřazeném, vrchnostenském postavení, na jehož základě
jsou oprávněny rozhodovat v konkrétních věcech o právech a povinnostech
účastníků řízení. Správní orgány mimo to disponují celou řadou právních
prostředků, jejichž použitím (a to mnohdy i proti vůli účastníků) se snaží
dosáhnout cíle správního řízení – vydání rozhodnutí. Správní řízení není
samoúčelné, nýbrž je neodmyslitelně spjato s jeho účastníky, kteří jsou posléze
adresáty správního rozhodnutí.
Správní řízení je definováno v ustanovení § 9 spr. ř. jako postup správního orgánu, jehož účelem je vydání rozhodnutí, jímž se v určité
věci zakládají, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby
nebo jímž se v určité věci prohlašuje, že taková osoba taková práva nebo
povinnosti má anebo nemá.
Ve správním řízení se rozhoduje o vydání živnostenského oprávnění,
na jehož základě lze posléze podnikat. Ve správním řízení se vydává stavební
povolení, které zakládá veřejné subjektivní právo stavebníka stavět. Ve
správním řízení se taktéž projednává a ukládá pokuta za přestupek nebo jiný
správní delikt. Správním řízením je i proces vydání cestovního dokladu, nebo
přijetí dítěte do mateřské školy, či uchazeče ke studiu na vysokou školu. Ve
správním řízení lze vyvlastnit nemovitost.
S ohledem na definici správního řízení zmíněnou výše, je dále
potřebné doplnit, že každý postup správních orgánů, který naplňuje definiční
znaky vymezené § 9 spr. ř., tedy pokud se týká jmenovitě určených osob,
v určité věci a je zaměřený na vydání rozhodnutí o právech a
povinnostech, je správním řízením, a to i tehdy, když to o něm zvláštní zákon
(třeba opomenutím) výslovně neuvádí. Vždy je třeba zkoumat tuto materiální
stránku.
NahoruČást druhá a třetí správního řádu
Právní úpravu správního řízení obsahuje v obecné rovině správní řád
v jeho druhé a třetí části nazvaných Obecná ustanovení o správním řízení a Zvláštní ustanovení o správním řízení.
Zvolená systematika není zrovna na první pohled nejzdařilejší,
nicméně pokud si uvědomíme, že část druhá komplexně popisuje a (chronologicky)
upravuje správní řízení od jeho zahájení až po vydání rozhodnutí, jeho přezkum
a možnou exekuci, lze toto zákonodárcem zvolené řešení akceptovat.
Část třetí oproti tomu komplexní úpravu a návod nedává. Je toliko
souhrnem více či méně obvyklých institutů, se kterými se lze setkat v různých
typech a také fázích správního řízení. Jedná se o instituty, které byly dříve
upraveny v mnoha zvláštních zákonech, dnes byly zařazeny do správního řádu.
Rozhodujícím dělícím kritériem mezi instituty obsaženými v části
druhé a třetí je četnost a obvyklost jejich použití. Ty méně časté obsahuje
část třetí. Nicméně při správním řízení je třeba pojmout část druhou a třetí
jako jeden celek, jako obecnou úpravu správního řízení.
NahoruSprávní řízení obecné a správní řízení zvláštní
Podle správního řádu nadále platí, že zůstává obecnou právní
úpravou správního řízení. Zvláštní správní řízení jsou obsažena ve
zvláštních zákonech, což výslovně plyne z § 1 odst. 2 spr. ř.
Správní řád je tudíž obecnou právní úpravou (kostrou) správního
řízení. Jeho obecný charakter rovněž způsobuje, že kromě toho, že představuje
obecnou úpravu správního řízení, je taktéž obecným právním předpisem pro
vydávání tzv. jiných úkonů podle části čtvrté, uzavírání veřejnoprávních smluv
podle části páté a vydávání opatření obecné povahy podle části šesté. To již
bylo zmíněno výše.
Pokud na základě definice obsažené v § 9 spr. ř. dojdeme k závěru,
že proces naplňuje materiální znaky správního řízení, je v druhé řadě třeba
zjistit, jakým způsobem je upraven konkrétní proces správního řízení a zda tato
úprava představuje odchylku od úpravy obecné, obsažené ve správním řádu.
Budeme-li parafrázovat závěry…