dnes je 7.12.2024

Input:

Správní právo procesní a správní řád

28.10.2008, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.7.12.2
Správní právo procesní a správní řád

Procesy ve veřejné správě

Správní právo procesní je integrální součástí správního práva. Obsahuje normy převážně procesního charakteru, které upravují zmíněné rozličné procesy a postupy, které se ve veřejné správě při jejím výkonu objevují. V daném ohledu tyto normy určují, jakým způsobem má být veřejná správa uskutečňována a vykonávána.

Nejvýznamnějším procesem je správní řízení. Někdy se lze setkat s jeho označením jako (klasický) správní proces. Správní řízení je postupem, kterým se nejčastěji uskutečňuje veřejná správa a jehož výsledkem je vydání správního rozhodnutí. Není však ve veřejné správě procesem jediným, neboť veřejná správa se dále uskutečňuje jak přímou realizací (chováním se v souladu se správněprávními normami) a cestou bezprostředních zákroků a zásahů, tak i cestou vydávání podzákonných právních předpisů (tzv. normativních správních aktů), posudků, vyjádření, osvědčení, stanovisek (tzv. jiné úkony), uzavíráním veřejnoprávních smluv a vydáváním opatření obecné povahy.

Formy realizace veřejné správy

Formy realizace činnosti veřejné správy jsou proto následující:

  • tzv. normativní správní akty (nařízení vlády, vyhlášky ministerstev a dalších ústředních orgánů státní správy, obecně závazné vyhlášky obcí a krajů v samostatné působnosti, nařízení obcí a krajů v přenesené působnosti)

  • správní rozhodnutí

  • tzv. jiné úkony (vyjádření, osvědčení, ověření, sdělení a další)

  • veřejnoprávní smlouvy

  • opatření obecné povahy

  • faktické úkony a zásahy

Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád

Významným pramenem správního práva procesního je zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též spr. ř., nebo správní řád). Z výše nastíněných procesů, se kterými se lze ve veřejné správě setkat, tento zákon upravuje zejména a v první řadě správní řízení při vydání správního rozhodnutí, a dále pak postup při vydávání tzv. jiných úkonů, uzavírání veřejnoprávních smluv a vydávání opatření obecné povahy.

Na tomto místě je třeba zmínit kvantitativní, ale rovněž i kvalitativní, posun oproti předcházející (a stále ještě silně doznívající) právní úpravě představované zákonem č. 71/1967 Sb., správním řádem, ve znění pozdějších předpisů. Zatímco totiž zákon č. 71/1967 Sb. upravoval zásadně jen tzv. správní řízení, jež vede k vydání správního rozhodnutí, tak od 1. 1. 2006 účinný zákon č. 500/2004 Sb. se úpravou správního řízení zdaleka nevyčerpává, neboť představuje zákonnou právní úpravu i pro shora zmíněné postupy, které nevedou k vydání správního rozhodnutí. Navíc obsahuje zásady, kterými má být ovládán veškerý výkon veřejné správy, což předchozí právní úprava zdaleka neměla.

Systematika správního řádu

Správní řád se podle záměru zákonodárce má stát pomyslným kodexem činnosti veřejné správy. 1) Tomu koresponduje i šíře jeho rozsahu působnosti a systematika. Správní řád obsahuje pravidla závazná pro celou veřejnou správu, tedy jak pro státní správu, tak i samosprávu. Různé jsou pouze postupy a formy, kterými se veřejná správa může realizovat.

Z hlediska systematiky je třeba mít na paměti, že správní řád ve svých jednotlivých částech odkazuje na své jiné části a jiná ustanovení, a proto se musí pracovat se správním řádem jako jednotným celkem. Vždy je nutné přihlédnout k jeho vzájemným vnitřním vazbám a provázanostem, což konečně přiblížíme v následujících odstavcích.

Část první

V části první, kromě zavedení souhrnné legislativní zkratky "správní orgán“, určení tzv. subsidiární použitelnosti správního řádu a jeho pozitivního a negativního vymezení, nalezneme legislativně vyjádřené a právně závazné základní zásady činnosti správních orgánů, které ovlivňují výkon veřejné správy v moderním demokratickém právním státě. Jejich účelem je zabezpečení výkonu veřejné správy jako dobré

Nahrávám...
Nahrávám...