dnes je 28.3.2024

Input:

Služebnost požívacího práva

7.7.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.7
Služebnost požívacího práva

JUDr. Vladimíra Knoblochová

Obsah požívacího práva

Služebnost požívacího práva je upravena v § 1285 NOZ. Služebností požívacího práva se poživateli poskytuje právo užívat cizí věc a brát z ní plody a užitky; poživatel má právo i na mimořádný výnos z věci (tím může v praxi být například výnos z prodeje dřeva z lesa, který byl zničen vichřicí).

Požívací právo je tedy nejširší osobní služebností, protože vedle práva užívat služebnou věc zahrnuje i právo brát z věci, k níž je zřízeno požívací právo, veškeré plody a užitky, které tato věc nese. Vlastník věci je vyloučen z jejího užívání (má jen "holé vlastnictví"), a nemá právo na plody a užitky věci, které patří poživateli. Typickým případem může být např. zřízení požívacího práva k nemovitosti. Poživatel má v takovém případě právo nemovitost nejen užívat, ale např. i nemovitost pronajmout třetí osobě a pobírat sjednané nájemné. Na skrytou věc nalezenou v pozemku (např. poklad) poživatel ale podle výslovné zákonné úpravy právo nemá.

Předmět požívacího práva

Předmětem požívacího práva může být zásadně jakákoli věc, u které je možný výkon požívacího práva, může jít i o věci zastupitelné a zuživatelné, o věci nehmotné, jako patent, ochranná známka, nebo věci hromadné (stádo koní). Požívací právo nelze zřídit k věcem, které jsou zuživatelné nezastupitelné, protože tyto věci není možné užívat, aniž by byla porušena jejich podstata, a dále jej nelze zřídit ani k věcem, které není možné samostatně převádět (např. služebnosti, reálná břemena).

S ohledem na rozsah požívacího práva může být požívací právo zřízeno k jedné věci pouze jednomu oprávněnému. Zřízením druhého požívacího práva by totiž došlo minimálně k zásahu do práva oprávněného na výnosy ze služebné věci.

V praxi bylo sporné, zda lze zřídit požívací právo ke spoluvlastnickému podílu. Právní teorie se přiklání k tomu, že to možné je a nic tomu nebrání. Poživatel spoluvlastnického podílu ale v takovém případě nemá bez dalšího právo na užívání celé věci ani její části; jeho právo na (fyzické) užívání závisí na rozhodnutí spoluvlastníků. Nemůže-li poživatel užívat věc fyzicky, omezuje se jeho požívací právo na právo na výnosy, které spoluvlastnický podíl nese.1

Povinnost šetřit podstatu věci

Poživateli zákon ukládá šetřit podstatu věci. Poživatel není oprávněn s věcí nakládat ve smyslu, že ji nesmí zatížit (např. zřídit k ní věcné břemeno) či zcizit a nesmí ji ani bez souhlasu vlastníka měnit.

Závady věci

Poživatel přejímá všechny závady, které na věci vázly v době, kdy byla služebnost zřízena. Pod závadami váznoucími na věci je možné si představit např. věcná břemena, zástavní práva, povinnost platit daně, povinnost platit úroky z úvěru apod. Poživatel nese také náklady, bez nichž by se plodů a užitků nedosáhlo. Půjde o náklady, které jsou spojeny s provozem věci – např. může jít o náklady na hnojivo, osivo, pokud jsou služebnou věcí zemědělské pozemky apod.

Údržba věci

Poživatel je povinen služebnou věc udržovat ve stavu, v jakém ji převzal, a hradit obvyklé udržovací náklady na věc, včetně její obnovy a obvyklého pojištění proti škodám (viz § 1288 NOZ). V případě, že by se i přes řádné užívání zmenšila hodnota věci, a to bez viny poživatele, není za to poživatel odpovědný (tj. nenese odpovědnost za běžné opotřebení a stárnutí věci). Pokud by se ale poživatel o věc řádně nestaral a zavinil by zmenšení hodnoty věci, pak by za takové zmenšení odpovídal.

V případě, že je to obvyklé, má poživatel povinnost služebnou věc pojistit proti škodám, a to v takovém rozsahu, v jakém by pojištění sjednal řádný hospodář.

Povinnost hradit náklady na údržbu a obnovu služebné věci je

Nahrávám...
Nahrávám...