dnes je 16.8.2022

Input:

Řízení ve správním soudnictví

30.7.2012, , Zdroj: Verlag Dashöfer

15.7.12.8.3
Řízení ve správním soudnictví

JUDr. Lukáš Potěšil

Obecná ustanovení o řízení ve správním soudnictví

Zaměřme se nejprve na některé obecné otázky řízení ve správním soudnictví, které jsou do jisté míry společné jednotlivým druhům řízení. Samozřejmě, že některá řízení mají díky svému předmětu odlišný režim, takže se některá obecná ustanovení o řízení neuplatní, případně se uplatní, ale v modifikované podobě.

Obecná ustanovení o řízení upravuje § 32 až 64 s.ř.s. Zachycují a upravují postup soudu a účastníků řízení po podání návrhu až do vydání rozhodnutí. Jednotlivé druhy žalob a tomu odpovídající řízení jsou upraveny posléze s tím, že na tato obecná ustanovení navazují. V každém druhu řízení je proto třeba dbát obecných ustanovení o řízení.

Návrh a žaloba

Podle § 5 s.ř.s. se ochrany ve správním soudnictví lze zásadně domáhat pouze na základě návrhu, kterým se zahajuje řízení. Řízení se ve správním soudnictví zahajuje dnem, kdy návrh (žaloba) došel soudu. Žalobou se označuje návrh ve věcech přezkoumání rozhodnutí správního orgánu, ochrany před nečinností, nezákonným zásahem a kompetenčních sporů. V ostatních případech jde o "prostý“ návrh.

Soudní poplatky

Podání návrhu (žaloby) ve správním soudnictví podléhá obecné poplatkové povinnosti. Poplatníkem soudního poplatku je ten, kdo podal žalobu (jiný návrh, kterým se zahajuje řízení) nebo kasační stížnost. Poplatková povinnost podle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, vzniká podáním žaloby (jiného návrhu na zahájení řízení) nebo kasační stížnosti. Výše poplatku je dána pevnou částkou podle přílohy zákona o soudních poplatcích, která ke dni 1. 9. 2011 doznala poměrně výrazných změn (k tomu blíže srov. zákon č. 218/2011 Sb.). Soudní poplatek je splatný vznikem poplatkové povinnosti. Poplatky lze platit rovněž v kolkových známkách příslušné hodnoty.

Nebyl-li splatný poplatek zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí. Přitom je povinen poplatníka poučit o následcích nezaplacení soudního poplatku. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví podle § 47 písm. c) s.ř.s.

Usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku zruší podle § 9 odst. 7 zákona o soudních poplatcích soud, který usnesení vydal, je-li poplatek zaplacen dříve, než usnesení o zastavení řízení nabylo právní moci.

Jak předmětné ustanovení interpretoval Nejvyšší správní soud (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 3. 2007, č.j. 5 Afs 112/2006-41, publikovaný pod č. 1218/2007 Sb. NSS), učinil-li žalobce platbu soudního poplatku vylepením kolkových známek přímo na podatelně soudu v den, kdy usnesení o zastavení řízení pro nesplnění poplatkové povinnosti nabylo právní moci (tedy v den doručení usnesení žalobci), je namístě postup podle uvedeného ustanovení a zrušení usnesení. Přitom tento právní názor Nejvyšší správní soud dále vysvětlil, když vyslovil, že "okamžik zaplacení je ... určen teprve obliterací (znehodnocením) kolkové známky soudem ... kolkové známky v příslušné hodnotě musí být v poslední den, kdy tak ještě lze relevantně učinit, předány soudu (buď přímo účastníkem řízení, resp. jeho zástupcem, nebo doručeny prostřednictvím držitele poštovní licence)“.

(Srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 4. 2008, č.j. 5 Afs 1/2007-172.)

Soudní poplatek je zaplacen v okamžiku, kdy jsou kolkové známky doručeny soudu. Není proto dostačující pouhé předání k poštovní přepravě.

Osvobození od soudních poplatků

Ve správním soudnictví se rovněž uplatňuje institut zákonného osvobození od soudního poplatku, který se vztahuje především na oblast tzv. sociálního zabezpečení, jak vyplývá z právní úpravy obsažené v zákoně o soudních poplatcích. Vedle zákonného osvobození od soudních poplatků je též možné požádat o osvobození od soudních poplatků (§ 36 odst. 3 s.ř.s.). O návrhu rozhoduje soud v konkrétním řízení a navrhovatel musí prokázat, že nemá dostatečné prostředky, a musí pro osvobození existovat zvlášť závažné důvody. Přiznané osvobození od soudních poplatků se přitom vztahuje nejen na řízení před krajským soudem, ale i pro řízení o kasační stížnosti před Nejvyšším správním soudem.

Při úvaze o splnění podmínek pro osvobození od soudních poplatků podle § 36 odst. 3 s.ř.s. vychází soud nejen z finanční hotovosti, jíž žadatel disponuje, ale bere v úvahu i jeho celkové majetkové poměry včetně vlastnictví nemovitostí; to však samo o sobě není překážkou osvobození od soudních poplatků.

(Srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2010, č.j. 1 As 23/2009-95, publikované pod č. 2163/2011 Sb. NSS.)

Při posuzování podmínek pro osvobození od soudních poplatků soud podle § 36 odst. 3 věty první s.ř.s. zkoumá, zda právnická osoba má dostatečné prostředky. Pokud právnická osoba vědomě uspořádá svoji činnost tak, aby dlouhodobě setrvávala bez dostatečných finančních prostředků, ačkoliv jejich vynakládání v souvislosti s vykonávanou činností je obvyklé a nezbytné, nelze takovou právnickou osobu zpravidla osvobodit od soudního poplatku ...

(Srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 5. 2010, č.j. 1 As 70/2008-74, publikované pod č. 2099/2010 Sb. NSS.)

Účastník řízení, který požádal o osvobození od soudních poplatků a který byl soudem řádně poučen, je povinen uvést a prokázat veškeré skutečnosti rozhodné pro posouzení žádosti. Vyplyne-li z uvedených údajů či obsahu spisu, že jsou nevěrohodné, popř. neúplné, soud žádost zamítne.

(Srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 8. 2009, č.j. 1 As 39/2009-88, publikovaný pod č. 1962/2010 Sb. NSS.)

Soud nemůže zamítnout žádost o osvobození od soudních poplatků ... jen na základě zjištění, že stěžovatelka i její manžel jsou evidováni v registru ekonomických subjektů a v registru živnostenského podnikání, aniž by ověřil, zda tuto činnost skutečně vykonávají a jaký příjem z ní mají. Z pouhého zjištění, že stěžovatelka je zapsaná v uvedených registrech, nelze činit žádné závěry o její materiální situaci.

(Srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 1. 2005, č.j. 7 As 40/2004-97, publikovaný pod č. 581/2005 Sb. NSS.)

Povinnost doložit nedostatek prostředků je jednoznačně na účastníkovi řízení, který se domáhá osvobození od soudních poplatků. Pokud účastník tuto povinnost nesplní, soud výdělkové a majetkové možnosti sám z úřední povinnosti nezjišťuje.

(Srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 1. 2005, č.j. 7 Azs 343/2004-50, publikované pod č. 537/2005 Sb. NSS.)

Účastníci řízení

Účastníkem soudního řízení ve správním soudnictví je navrhovatel (žalobce) a odpůrce (žalovaný). Vedle nich upravuje soudní řád správní v § 34 institut osoby zúčastněné na řízení.

Osoby zúčastněné na řízení

Osobami zúčastněnými na řízení jsou osoby, které byly přímo dotčeny ve svých právech a povinnostech vydáním napadeného rozhodnutí nebo tím, že rozhodnutí nebylo vydáno, a ty, které mohou být přímo dotčeny jeho zrušením nebo vydáním podle návrhu výroku rozhodnutí soudu, nejsou-li účastníky řízení a výslovně oznámily, že budou v řízení práva osob zúčastněných na řízení uplatňovat. Navrhovatel je povinen v návrhu označit osoby, které přicházejí v úvahu jako osoby zúčastněné na řízení, jsou-li mu známy. Předseda senátu takové osoby vyrozumí o probíhajícím řízení a vyzve je, aby ve lhůtě, kterou jim k tomu současně stanoví, oznámily, zda v řízení budou uplatňovat práva osoby zúčastněné na řízení. Oznámení lze učinit pouze v této lhůtě, takže marným uplynutím lhůty se nelze úspěšně domáhat postavení osoby zúčastněné na řízení. Současně s vyrozuměním je poučí o jejich právech. Obdobně předseda senátu postupuje, zjistí-li se v průběhu řízení, že je tu další taková osoba. Pokud je počet takových osob mimořádně vysoký, může soud rozhodnout o tom, že osoby zúčastněné mohou svá práva vykonávat prostřednictvím společného zmocněnce, kterého si zvolí.

Status osoby zúčastněné na řízení nepřísluší přímo ze zákona na základě splnění stanovených podmínek, nýbrž ty jsou pouze předpokladem k tomu, aby subjekt, jemuž svědčí postavení osoby zúčastněné na řízení, výslovně ve stanovené lhůtě oznámil, že toto postavení bude v řízení uplatňovat.

Osoba zúčastněná na řízení má právo předkládat písemná vyjádření, nahlížet do spisu, být vyrozuměna o nařízeném jednání a žádat, aby jí bylo při jednání uděleno slovo. Doručuje se jí žaloba, usnesení o přiznání odkladného účinku, usnesení o předběžném opatření a rozhodnutí, jímž se řízení u soudu končí. Osoba zúčastněná na řízení nemůže disponovat jeho předmětem. Nemůže proto vzít zpět žalobu. Může však podat kasační stížnost. Ke kasační stížnosti podané jiným účastníkem se má právo vyjádřit.

Soud usnesením vysloví, že ten, kdo se domáhá postavení osoby zúčastněné na řízení, a podmínky pro to nesplňuje, není osobou zúčastněnou na řízení. Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost, ta v takovém případě není nepřípustná.

(Shodně srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 8. 2005, č.j. 7 As 43/2005-53, publikovaný pod č. 710/2005 Sb. NSS.)

Domáhá-li se postavení osoby zúčastněné na řízení jiná osoba s odůvodněním, že v dalším soudním řízení proti témuž žalovanému napadá podobné rozhodnutí jí se týkající a obě věci mají shodný právní základ, není materiální podmínka podle citovaného ustanovení splněna a správní soud vysloví, že taková osoba není osobou zúčastněnou na řízení.

(Srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 6. 2003, č.j. 5 A 31/2001-42, publikované pod č. 9/2003 Sb. NSS.)

Osoba zúčastněná na řízení má ... právo předložit v řízení o

Nahrávám...
Nahrávám...