dnes je 26.9.2022

Input:

Platební karty

27.7.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Platební karty

Blažena Petrlíková

Výroba mincí a papírových peněz je finančně náročná. Dochází k poškozování měny zhotovováním padělků. Držitelé hotových peněz jsou nuceni chránit je před zcizením nebo znehodnocením (požár, povodeň apod.). Proto bylo v minulosti hotovostní placení nahrazováno formou bezhotovostní. Jako platební nástroj byly používány směnky nebo šeky. Jak v případě směnek, tak i šeků docházelo k padělání a podvodnému jednání.

S rozvojem výpočetní techniky spojů bylo placení šekem poměrně rychle nahrazeno platebními příkazy podávanými příkazcem své bance. Příkazy měly zpočátku papírovou podobu, v současnosti probíhají elektronickým přenosem pomocí výpočetní techniky.

Koncem 19. století zavedli někteří obchodníci v USA tzv. kovové štítky. Na těchto štítcích bylo vždy vyraženo číslo klienta, které se při nákupu opsalo, a přidal se k němu klientův podpis. Na začátku 20. století přišla americká letecká společnost Western Union Telegraph Company s papírovými platebními kartami, které získaly mezi klienty i mezi obchodníky velkou oblibu. Vůbec první platební kartou se stala karta společnosti Air Travel Card, která byla zavedena v roce 1948 a byla určena pouze obchodním cestujícím v sektoru letecké dopravy. První karta, která se dala použít ve všech sektorech platebního styku, byla vydána v roce 1950, nazývala se Diners Club Credit Identification Card. Později začaly platební karty používat i banky. Koncem 20. století se objevily platební karty, které se používají dodnes (např. VISA karta, American Express a mnoho dalších). První platební kartu na území tehdejšího Československa vydala roku 1988 Živnostenská banka pro své klienty jako dispoziční kartu k devizovému účtu.

Platební karta umožňuje podávat příkazy bance k úhradě z účtu držitele za přijatá plnění bezhotovostní formou. Platební karta též umožňuje výběr hotovosti prostřednictvím tzv. bankomatů.

Druhy platebních karet

Plechové a papírové karty byly nahrazeny kartami zhotovenými z plastu (PVC, ABS, PETG, polykarbonát). Rozměr karet je standardizován na 85,6 x 54 mm (viz mezinárodní norma ISO 3554) zejména proto, aby mohly být používány bez omezení ve více platebních terminálech po světě.

Existuje několik druhů platebních karet podle toho, s jakými finančními prostředky lze kartou nakládat:

  • debetní – při platbě klient čerpá vlastní prostředky; někdy je ale umožněn též kontokorentní úvěr (Poznámka: k běžnému účtu je sjednaná bankovní služba, která klientovi dovoluje čerpat z účtu peníze i v případě, že na účtu nemá dostatečnou hotovost. Banka klientovi půjčuje podle potřeby finanční prostředky. Za půjčené prostředky si banka účtuje úroky. Běžný účet se sjednaným kontokorentem se označuje jako kontokorentní účet.),

  • kreditní – při platbě klient automaticky čerpá úvěr, zpravidla však s jistým bezúročným obdobím, splátky úvěru lze obvykle rozložit na delší období,

  • charge – obdoba kreditní karty, bezúročný úvěr je ovšem klient povinen zaplatit v daném období po čerpání (jinak je penalizován sankčním úrokem); charge karty jsou určeny pro velmi bonitní klienty,

  • elektronická peněženka – kartou lze čerpat jen vyhrazený objem prostředků, kterým byl předem "do karty" vložen (příkladem může být předplacená telefonní karta).

Podle způsobu technologického provedení se rozlišují:

  • elektronické platební karty – v ČR nejrozšířenější. Patří sem VISA Electron a Maestro. Tyto karty lze použít pouze pro online transakce – výběry z bankomatů či platby u obchodníků. Výhodami těchto karet jsou: vedení zdarma, nízké poplatky za blokaci ztracené karty, nulová možnost zneužití zablokované karty,

  • embosované platební karty – tyto karty mají plasticky vytištěny veškeré údaje o majiteli karty, platnosti, číslo karty. Kromě platby přes elektronický terminál umožňují platbu tak, že obchodník vloží kartu do imprinteru (pozn.: mechanický snímač embosovaných údajů na kartě) a otiskne veškeré údaje z karty na účet, který pak zákazník podepíše. Každý obchod má nastaven tzv. floor limit, neboli výši útraty, kterou mohou zákazníci provést bez nutnosti platbu ověřit. Embosované karty je možno použít na více místech než karty elektronické. Nevýhodou těchto karet je však vyšší cena za vydání, vedení či blokaci karty a jistá možnost zneužití karty i po nahlášení její ztráty či odcizení,

  • bezkontaktní platební karty začaly být vydávány v roce 2011. V oběhu jsou jak debetní, tak i kreditní bezkontaktní karty. S tímto druhem karet lze zaplatit pouhým přiložením k platebnímu terminálu. Při nákupu do 500 korun platba probíhá bez další autorizace, u vyšších částek musí majitel karty zadat čtyřmístný PIN kód.

S rozvojem přenosných (mobilních) telefonů, které v současnosti mají obdobné funkce jako v minulosti stolní osobní počítače, je možno provádět platby prostřednictvím tohoto komunikačního přístroje. Také při platbě prostřednictvím mobilního telefonu je před provedením transakce vyžadován příslušný identifikační kód. Protože vývoj systémů ochrany mobilních telefonů v souvislosti s platebními transakcemi je teprve na počátku, není příliš vhodné používat tento způsob placení v souvislosti s veřejnými peněžními prostředky, a to ani v PO.

Zabezpečení proti zneužití

Platební karty jsou zhotoveny z odolných plastů. Základním ochranným prvkem platební karty je číslo, které tvoří výhradní a jedinečnou identifikaci. Kromě tohoto kódu má každá karta na zadní straně instalován magnetický proužek. Na proužku jsou uložena podstatná data. Na zadní straně držitel karty připojuje svůj vlastnoruční podpis. Jelikož většina uživatelů, kteří platí kartami prostřednictvím internetových obchodů, nemá čtečku karet, je na kartách umístěn ještě jeden dodatečný prvek. Na přední straně karty je vždy uvedeno logo banky, ochranný čip, hologram, logo vydavatele karty, doba její platnosti a jméno majitele.

  • Zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový

  • Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách

  • Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku

  • Vyhláška č. 140/2011 Sb., o platebních systémech s neodvolatelností zúčtování

  • Vyhláška č. 141/2011 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu

  • Vyhláška č. 142/2011 Sb., o předkládání informací platebními institucemi, institucemi elektronických peněz, poskytovateli platebních služeb malého rozsahu a vydavateli elektronických peněz malého rozsahu České národní bance

  • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví

  • Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky

  • České účetní standardy pro některé vybrané účetní jednotky, které vedou účetnictví podle vyhlášky č. 410/2009 Sb.

Ke dni vyhotovení tohoto příspěvku nebyl vydán ČÚS k účtové skupině 24 – Ostatní bankovní účty a účtové skupině 26 – Peníze. Účetní operace níže uvedené vycházejí z náplně položek rozvahy dle vyhlášky č. 410/2009 Sb. V

Nahrávám...
Nahrávám...