2.11
Paušální daň u daně z příjmů fyzických osob
Ing. Zdeněk Morávek
Smyslem úpravy paušální daně je co nejvíce zjednodušit proces vybírání daně z příjmů fyzických osob u podnikatelů, kteří vykonávají svou činnost v malém rozsahu. Postupně se tato možnost rozšiřuje, protože co největší využití tohoto institutu je cílem Finanční správy. Nicméně dosud se to v praxi příliš nedaří.
Problematika paušální daně je upravena v § 7a ZDP. Možnost uplatnění paušální daně se týká poplatníků s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP, tedy poplatníků s příjmy:
-
ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,
-
ze živnostenského podnikání,
-
z jiného podnikání neuvedeného výše, ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění, tedy z podnikání podle zvláštních předpisů.
Podmínkou je, že tito poplatníci mají kromě těchto příjmů již pouze příjmy ze závislé činnosti, příjmy osvobozené od daně nebo příjmy zdaněné zvláštní sazbou daně (srážkovou daní) a příjem úroků z vkladů na účtu, který je podle podmínek toho, kdo účet vede, určen k podnikání poplatníka, tedy příjem z kapitálového majetku podle § 8 odst. 1 písm. g) ZDP. V případě, že by poplatník dosahoval jakékoliv jiné příjmy, paušální daň by uplatnit nemohl.
ZDP dále stanoví další podmínky pro to, aby bylo možné paušální daň uplatnit:
-
podnikatelská činnost musí být provozována bez spolupracujících osob s výjimkou spolupráce druhého z manželů,
-
roční výše předmětných příjmů, tj. z podnikatelské činnosti a z úroků z podnikatelského účtu, v bezprostředně předcházejících 3 zdaňovacích obdobích nepřesáhla 5 000 000 Kč,
-
poplatník není společníkem společnosti (dříve sdružení bez právní subjektivity).
Naopak doplňme, že uplatnění paušální daně již nebrání, pokud má podnikatel zaměstnance, a překážkou není ani to, že je plátcem DPH.
Pokud jsou všechny výše uvedené podmínky splněny, může poplatník požádat správce daně o stanovení daně paušální částkou. Žádost musí být podána nejpozději do 31. ledna běžného zdaňovacího období, v žádosti poplatník uvede předpokládané příjmy z podnikatelské činnosti a předpokládané výdaje k těmto příjmům a další skutečnosti rozhodné pro stanovení daně paušální částkou. Do žádosti se tedy uvedou pouze příjmy a výdaje z vymezených příjmů podle § 7 ZDP, další příjmy, které mohou být při paušální dani dosaženy, se do žádosti uvádět nebudou. Paušální daň se tedy bude vztahovat pouze k těmto příjmům a výdajům.
Žádost nepodléhá správnímu poplatku.
Pokud by chtěl poplatník požádat o stanovení daně paušální částkou na zdaňovací období roku 2019, musí tak učinit do 15. 1. 2019. Na zdaňovací období roku 2018 již paušální daň stanovit nelze.
Předpokládané příjmy zahrnují veškeré předpokládané příjmy z činnosti, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž se daň vybírá zvláštní sazbou. Zahrnují rovněž předpokládané:
-
příjmy z prodeje majetku, který byl vložen do obchodního majetku,
-
příjmy ze zrušení rezervy vytvořené podle zákona o rezervách.
Předpokládané výdaje zahrnují veškeré předpokládané výdaje k předpokládaným příjmům, které by byly považovány za výdaje daňové uznatelné. Do předpokládaných výdajů se zahrnuje i:
-
zůstatková cena prodaného majetku, který lze podle zákona o daních z příjmů odpisovat,
-
výše rezervy vytvořené pro příslušné zdaňovací období podle zákona o rezervách.
Minimální výše předpokládaných výdajů odpovídá výdajovým paušálům vymezeným v § 7 odst. 7 ZDP.
Jak bylo uvedeno, součástí žádosti budou i další skutečnosti rozhodné pro stanovení daně paušální částkou. Těmito skutečnostmi budou zejména předpokládané nezdanitelné části základu daně dle § 15 ZDP a předpokládané slevy na dani dle § 35ba a dle § 35c ZDP.
Pokud by poplatník dosáhl za příslušné zdaňovací období příjmy ze závislé činnosti, bude povinen podat daňové přiznání, ve kterém uvede příjmy ze závislé činnosti ve skutečné výši a příjmy a výdaje podle § 7 ZDP, ze kterých správce daně vycházel při stanovení paušální daně. Jak již bylo uvedeno, příjmy ze závislé činnosti nebrání stanovení daně v paušální výši.
Pokud poplatník vykonává činnost za spolupráce druhého z manželů, což je jediný případ spolupráce, kterou úprava v případě paušální daně připouští, může o paušální daň požádat i tento spolupracující manžel. V takovém případě se předpokládané příjmy a předpokládané výdaje rozdělí na spolupracující osobu v poměru stanoveném podle § 13 ZDP.
V případě provozování činnosti za spolupráce druhého z manželů lze tedy stanovit daň paušální částkou oběma manželům, samozřejmě za předpokladu, že oba splňují výše uvedené podmínky pro stanovení daně paušální částkou.
Správce daně žádost posoudí a ověří nejdříve základní předpoklady pro uplatnění paušální daně a následně bude posuzovat správnost a objektivnost poplatníkem uvedených údajů rozhodných pro stanovení daně, tedy předpokládaných příjmů, předpokládaných výdajů a dalších skutečností rozhodných pro stanovení daně paušální částkou. Správce daně bude při posuzování údajů uváděných poplatníkem vycházet ze všech jemu dostupných informací ohledně podnikatelské činnosti poplatníka, zejména pak z údajů vykázaných poplatníkem v daňových přiznáních, případně vlastních poznatků získaných při správě daní, např. zjištěných skutečností z daňových řízení, tj. při vyměření či doměření daně z příjmů za předchozí zdaňovací období.
Při posuzování správce daně může po poplatníkovi požadovat objasnění, jak k jím uváděným údajům dospěl. Správce daně bude dále vycházet ze znalosti okolností, za kterých poplatník vykonává podnikatelskou činnost, z místních poměrů, případně z porovnání údajů uváděných poplatníkem s údaji vykazovanými jinými subjekty podnikajícími za obdobných podmínek (rozsah činnosti, místo provozování činnosti atp.). V případě, že správce daně dospěje po posouzení a objektivním zhodnocení všech skutečností k závěru, že daňový subjekt splňuje předpoklady pro stanovení daně paušální částkou a na základě údajů uvedených poplatníkem lze daň paušální částkou stanovit, projedná stanovení daně tímto způsobem s poplatníkem.
Daň paušální částkou lze stanovit nejpozději do 15. května běžného zdaňovacího období. Pokud stanovený termín nebude dodržen, nelze pro toto zdaňovací období daň paušální částkou stanovit. Daň stanovená paušální částkou činí, i po snížení o uplatněné předpokládané slevy na dani, nejméně 600 Kč za zdaňovací období. K předpokládanému nároku na daňový bonus podle § 35c ZDP při uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované dítě, se nepřihlíží.
Výsledkem celého procesu je rozhodnutí o dani stanovené paušální částkou. Toto rozhodnutí se vyhlašuje při ústním jednání a je součástí protokolu, který sepíše správce daně o stanovení daně paušální částkou. Za předpokladu, že v rámci jednoho ústního jednání s poplatníkem dojde…