dnes je 14.8.2022

Input:

Odborová organizace a její působení ve škole a školském zařízení

20.11.2007, , Zdroj: Verlag Dashöfer

9.8 Odborová organizace a její působení ve škole a školském zařízení

Ing. Vlasta Šormová

odkaz na právní předpis
Od 1. 1. 2007 vešel v platnost nový zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, který přinesl několik významných změn, který by měly být známé i zřizovateli.

Obsah nového ZP

396 paragrafů je rozčleněn do těchto 14 částí:

  1. Všeobecná ustanovení

  2. Pracovní poměr

  3. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

  4. Pracovní doba a doba odpočinku

  5. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

  6. Odměňování za práci, odměna za pracovní pohotovost a srážky z příjmu z pracovněprávního vztahu

  7. Náhrada výdajů poskytovaných zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce

  8. Překážky v práci

  9. Dovolená

  10. Péče o zaměstnance

  11. Náhrada škody

  12. Informování, projednání v pracovněprávním vztahu a oprávnění odborové organizace, rada zaměstnanců a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

  13. Společná ustanovení

  14. Přechodná a závěrečná ustanovení

Kompetence odborové organizace dané zákonem č. 262/2006 Sb.

Práva odborové organizace a kolektivní smlouva

odkaz na právní předpis
§ 15 Odborové organizace jsou oprávněny vystupovat v pracovněprávních vztazích, včetně kolektivního vyjednávání podle tohoto zákona, za podmínek stanovených zákonem nebo sjednaných v kolektivní smlouvě.

§ 22 Právo uzavřít kolektivní smlouvu za zaměstnance má pouze odborová organizace.

§ 24 Odborová organizace uzavírá kolektivní smlouvu také za zaměstnance, kteří nejsou odborově organizováni.

§ 108 Zaměstnanci mají právo se účastnit na řešení otázek souvisejících s bezpečností a ochranou zdraví při práci prostřednictvím odborové organizace nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

§ 108 Odborová organizace je povinna spolupracovat se zaměstnavatelem a s odborně způsobilými fyzickými osobami k prevenci rizik tak, aby zaměstnavatel mohl zajistit bezpečné a zdraví neohrožující pracovní podmínky a plnit veškeré povinnosti stanovené zvláštními právními předpisy a opatřeními orgánů, kterým přísluší výkon kontroly podle zvláštních právních předpisů.

§ 146 Srážky ze mzdy mohou být provedeny k úhradě členských příspěvků zaměstnance, který je členem odborové organizace, bylo-li to sjednáno v kolektivní smlouvě nebo na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací, a souhlasí-li s tím zaměstnanec, který je členem odborové organizace.

§ 203 Pracovní volno pro jiný úkon v obecném zájmu zaměstnanci

  1. přísluší k výkonu funkce člena orgánu odborové organizace s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku,

  2. přísluší k výkonu jiné odborové činnosti, zejména k účasti na schůzích, konferencích nebo sjezdech,

  3. přísluší k účasti na školení pořádaném odborovou organizací v rozsahu 5 pracovních dnů v kalendářním roce, nebrání-li tomu vážné provozní důvody, s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.

§ 274 V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů (pro účely odpovědnosti za škodu) je školení zaměstnanců organizované zaměstnavatelem nebo odborovou organizací, popřípadě orgánem nadřízeným zaměstnavateli, kterým se sleduje zvyšování jejich odborné připravenosti.

§ 276 Zaměstnanci v pracovněprávním vztahu mají právo na informace a projednání. Zaměstnavatel je povinen informovat zaměstnance a jednat s nimi přímo, nepůsobí-li u něj odborová organizace.

Zástupci zaměstnanců (tedy i členové odborového orgánu) nesmějí být pro výkon své činnosti znevýhodněni nebo zvýhodněni ve svých nárocích, ani diskriminováni.

Členové odborové organizace jsou povinni zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a o skutečnostech, o nichž se dovědí při výkonu své funkce, pokud by porušením mlčenlivosti mohlo dojít k porušení oprávněných zájmů zaměstnavatele nebo zaměstnanců. Tato povinnost trvá i po dobu 1 roku po skončení výkonu jejich funkce, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. To platí i pro odborníky, které si zástupci zaměstnanců přizvou.

Zástupci zaměstnanců jsou povinni vhodným způsobem informovat zaměstnance na všech pracovištích o své činnosti a o obsahu a závěrech informací a projednání se zaměstnavatelem.

§ 321 Odborové organizace dbají o dodržování tohoto zákona, zákona o zaměstnanosti, právních předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a ostatních pracovněprávních předpisů.

§ 322 Odborové organizace jsou oprávněny

  1. požadovat závazným pokynem na zaměstnavateli odstranění závad v provozu na strojích a zařízeních, při pracovních postupech a v případě bezprostředního ohrožení života nebo zdraví zaměstnanců zakázat další práci,

  2. zakázat práci přesčas a práci v noci, která by ohrožovala bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců.

O provedených opatřeních jsou odborové organizace povinny neprodleně vyrozumět příslušný orgán kontroly. Požádá-li o to zaměstnavatel orgán inspekce práce, je tento orgán povinen přezkoumat opatření odborové organizace; až do jeho rozhodnutí platí opatření odborové organizace.

Spolurozhodování odborové organizace

§ 39 Trvání pracovního poměru mezi týmiž účastníky je možné sjednat celkem na dobu nejvýše dvou let ode dne vzniku tohoto pracovního poměru; to platí i pro každý další pracovní poměr na dobu určitou sjednaný v uvedené době mezi týmiž účastníky. Jsou-li dány vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele nebo důvody spočívající ve zvláštní povaze práce, kterou má zaměstnanec vykonávat, nepostupuje se podle tohoto ustanovení (za podmínky, že v písemné dohodě zaměstnavatele s odborovou organizací budou tyto důvody blíže vymezeny). Písemnou dohodu s odborovou organizací je možné nahradit vnitřním předpisem jen v případě, že u zaměstnavatele nepůsobí odborová organizace.

§ 61 Jde-li o člena orgánu odborové organizace, který působí u zaměstnavatele, v době jeho funkčního období a v době 1 roku po jeho skončení, je k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru zaměstnavatel povinen požádat odborovou organizaci o předchozí souhlas. Za předchozí souhlas se považuje též, jestliže odborová organizace písemně neodmítla udělit zaměstnavateli souhlas v době do 15 dnů ode dne, kdy byla o něj zaměstnavatelem požádána.

Zaměstnavatel může použít souhlasu jen ve lhůtě 2 měsíců od jeho udělení.

Jestliže odborová organizace odmítla udělit souhlas, jsou výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru z tohoto důvodu neplatné; pokud jsou však ostatní podmínky výpovědi nebo okamžitého zrušení splněny a soud ve sporu podle § 72 shledá, že na zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance nadále zaměstnával, jsou výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru platné.

Pracovní doba

§ 83 Průměrná týdenní pracovní doba bez práce přesčas nesmí při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby na jednotlivé týdny v rozvrhu směn přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu za období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích.

§ 86 Jestliže je uplatněno konto pracovní doby (např. soukromé školy, VOŠ apod.), nemůže vyrovnávací období přesáhnout 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva však může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích.

§ 93 Celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích.

§ 108 Zaměstnavatel je povinen organizovat nejméně jednou v roce prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na všech pracovištích a zařízeních zaměstnavatele v dohodě s odborovou organizací a zjištěné nedostatky odstraňovat.

§ 116 Za dobu noční práce přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku, není-li sjednáno v kolektivní smlouvě jinak. U škol pouze výjimečně noční práce .

§ 120 Uplatní-li se konto pracovní doby (§ 86 a 87), přísluší zaměstnanci ve vyrovnávacím období (§ 86 odst. 3 a § 87 odst. 4) za jednotlivé kalendářní měsíce mzda ve stálé měsíční výši (dále jen "stálá mzda“), sjednaná v kolektivní smlouvě, popřípadě stanovená vnitřním předpisem. Stálá mzda zaměstnance nesmí být nižší než 80 % jeho průměrného výdělku. U škol pouze výjimečně.

§ 140 Za dobu pracovní pohotovosti podle § 78 odst. 1 písm. h) a § 95 přísluší zaměstnanci odměna nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku, není-li sjednáno v kolektivní smlouvě jinak.

§ 209 Upraví-li se pracovní doba např. pro překážky v práci na straně zaměstnavatele, platí zde dohoda mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací. Výše poskytované náhrady mzdy, která přísluší zaměstnanci, může činit nejméně 60 % průměrného výdělku, u škol pouze výjimečně.

Čerpání dovolené

§ 217 Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel podle rozvrhu čerpání dovolené, vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace.

§ 225 Odborová organizace spolurozhoduje se zaměstnavatelem, který vytváří fond kulturních a sociálních potřeb, o přídělu do tohoto fondu a o jeho čerpání.

Stravování

§ 236 Bylo-li to dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpisu, poskytuje se zaměstnancům stravování; zároveň mohou být dohodnuty nebo stanoveny další podmínky pro vznik práva na toto stravování a výše finančního příspěvku zaměstnavatele, jakož i bližší vymezení okruhu zaměstnanců, kterým se stravování poskytuje, organizace stravování, způsob jeho provádění a financování zaměstnavatelem, nejsou-li tyto

Nahrávám...
Nahrávám...