dnes je 4.12.2022

Input:

Mzdy a personalistika v praxi

17.4.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.2
Mzdy a personalistika v praxi

Táňa Šmoldasová

 

Náležitosti při vzniku pracovního poměru

Zaměstnanec před nástupem předloží zaměstnavateli:

a) výpis z rejstříku trestů,

b) vstupní zdravotní prohlídku,

c) zápočtový list z předešlého zaměstnání, a byl-li uchazeč veden na úřadě práce, potvrzení o vyřazení z evidence,

d) je-li vyžadováno, oprávnění k výkonu určité pracovní činnosti (např. zkoušky u elektrikářů apod.),

e) je-li potřeba pro platové zařazení i průběh předešlých praxí (čestné prohlášení, potvrzení o dosažené praxi),

f) doklad o dosaženém vzdělání,

g) osobní dotazník.

Problematika mezd a platů  

Mzda i plat se vyplácí podle zákona č. 262/2006 Sb., který vstoupil v platnost 1. 1. 2007. Odměňování je zakotveno v § 109 - § 137, kde § 109 odstavec 2 a 3 řeší, kdy vyplácet mzdu a kdy náleží plat. Odstavcem 2 § 109 se řídí organizace, u kterých příspěvek nepokryje náklady na vyplacené mzdy (zaměstnanci mají tzv. smluvní mzdu). Plat vyplácejí organizace, které mají příspěvek v takové výši, že pokryje náklady na platy zaměstnanců, se řídí vládním nařízením č. 546/2006 Sb. a novelizací od 1.11.2014 č. 224/20014 (příloha č. 1 je pro nepedagogické pracovníky, příloha č. 9 pro pedagogické pracovníky a příloha č. 3 pro sociální pracovníky). Platová třída se zaměstnanci stanovuje v souladu s katalogem prací a vládním nařízením č. 223/2010 Sb.

Poznámka:

Doporučuje se dát zaměstnanci, který má být zařazen do šesté a vyšší platové třídy, k vyplnění čestné prohlášení o průběhu předešlých praxí, kde se kromě dosažené praxe uvádí u žen mateřská dovolená a rodičovská dovolená a u mužů vojenská služba. 

Pro zařazení zaměstnance do platové třídy a platového stupně slouží tabulka tarifů, která je přílohou nařízení vlády č. 224/2014 Sb. Příloha č.1 slouží pro zařazení nepedagogických pracovníků, příloha č.3 pro sociální pracovníky a příloha č. 9 pro pracovníky pedagogické.

Vládní nařízení č. 223/2010 Sb. stanovuje předepsané vzdělání pro příslušnou třídu a případný odpočet let za nesplněné vzdělání.

Pracovní poměr založený pracovní smlouvou

Zaměstnanec obdrží pracovní smlouvu nejlépe před vznikem pracovního poměru, nejpozději však v den nástupu, před zahájením pracovní směny.

 
Pracovní smlouva musí obsahovat náležitosti stanovené zákoníkem práce:

a) druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat,

b) místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce vykonávána,

c) den nástupu do práce.

 

Dále se doporučuje sjednat v pracovní smlouvě:

d) zkušební dobu; ne delší než tři měsíce (doba nepřítomnosti na pracovišti se v případech, jako je nemoc, OČR a podobně, do zkušební doby nezapočítává), zkušební dobu delší jak tři měsíce (maximálně šest měsíců) lze sjednat u zaměstnanců, kterým vzniká pracovní poměr jmenováním,

e) údaje o trvání pracovního poměru (neurčitou - určitou), je-li sjednán pracovní poměr na dobu určitou, jako zástup za nepřítomnou osobu, uvádí se důvod zástupu i jméno zastupovaného,

f) stanovení týdenní pracovní doby a její rozvržení,

g) údaje o splatnosti mzdy, výplatní termín, způsob vyplácení mzdy,

h) nárok na délku dovolené na zotavenou.

 

Informace o mzdě nebo o platu (zákon č. 262/2006 Sb.) lze sjednat na samostatném dekretu a stejně tak i pracovní náplň.

Poznámka:

Ustanovení o mzdě: § 109 odst. 2, zákona č. 262/2006 Sb., a dále § 113-121.

Ustanovení o platu: § 109 odst. 3, zákona č. 262/2006 Sb., a dále § 122-137.

Vzor pracovní smlouvy viz kapitola 10.

Vedlejší činnost a vedlejší pracovní poměr

Nový zákoník práce pojem vedlejší činnosti nebo vedlejší pracovní poměr nezná. Je jedno, vykonává-li zaměstnanec více činností pro jednoho zaměstnavatele (školník a topič), nebo má zaměstnavatelů více. Všechny pracovní poměry jsou si sobě rovny, a tudíž mají i stejná práva a stejné povinnosti.

Další pracovní poměr u stejného zaměstnavatele vykonává mimo pracovní dobu stanovenou pro předešlý pracovní poměr a musí se jednat o práce různého druhu (např. školník a topič).

Pracovní poměr u jiného zaměstnavatele, než u kterého má již sjednaný pracovní poměr, může být i stejného druhu.

Změna pracovního poměru

Ve změně pracovního poměru se upravuje nebo doplňuje obsah původní pracovní smlouvy:

a) změna pracovního zařazení,

b) změna místa výkonu práce, má-li organizace více pracovišť,

c) změna úvazku.

 

Změna může být provedena jak na žádost zaměstnance, tak i zaměstnavatele.

Právní úprava podle § 40-47 zákona č. 262/2006 Sb.

Vzory smluv o změně pracovního poměru viz kapitola 10.

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (část třetí ZP, § 74-77)

Dohodu o pracovní činnosti uzavíráme tam, kde se jedná o opakující se činnost nepřesahující polovinu týdenní pracovní doby (§ 76 ZP), například vedení zájmového kroužku, jehož výuka nepřesáhne 20 hodin za týden (odměna se sjednává za hodinu a vyplácí se na základě výkazu měsíčně). Výpovědní doba trvá 15 dnů. Odměna by měla dosahovat minimální mzdy nebo být adekvátní se zařazením podle katalogu prací.

Dohodu o provedení práce použijeme v případě jednorázové činnosti, která nepřesáhne 300 hodin za kalendářní rok (§ 75 ZP). Například sekání trávy, natření plotu a podobně (odměna se sjednává jednou částkou za provedenou práci a vyplácí se po ukončení práce).

Od 1. 1. 2012 musí být dohoda o provedení práce uzavřena písemně. Je-li částka za provedenou práci v zúčtovaném měsíci vyšší než 10 000 Kč, zakládá účast na nemocenském pojištění. Odvádí se sociální pojištění a zaměstnanec se musí přihlásit na příslušnou správu sociálního zabezpečení.

 

Skončení pracovního poměru

Ukončit pracovní poměr může zaměstnanec výpovědí, kterou v písemné formě předá zaměstnavateli (vzor viz kapitola 10).

Od zaměstnavatele stačí jen na kopii potvrdit převezení a od prvního dne následujícího měsíce začíná plynout dvouměsíční výpovědní doba (zaměstnanec předá zaměstnavateli výpověď 28. 8. 2015, výpovědní doba začíná plynout od 1. 9. 2015 a pracovní poměr končí 31. 10. 2015).

Zaměstnavatel dá zaměstnanci výpověď v případě, stane-li se nadbytečným nebo ruší-li se organizace nebo její část. Výpověď je dána písemně a výpovědní doba plyne od prvního dne následujícího měsíce po doručení (zaměstnanec převezme výpověď 28. 8. 2015, výpovědní doba začne plynout 1. 9. 2015 a pracovní poměr končí 31. 10. 2015). Výpovědní doba trvá dva měsíce a po uplynutí se vyplácí odstupné v průměrné výši tří měsíčních platů (vzor viz kapitola 10).

Rozvázání pracovního poměru dohodou je možné jen v případě, že obě strany, zaměstnanec i zaměstnavatel se dohodnou o dni rozvázání pracovního poměru a obě strany dohodu podepíší. V takovém případě neplyne dvouměsíční výpovědní doba, ale jen doba, na které se obě strany dohodly (vzor viz kapitola 10).

Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem je možné jen z důvodu porušení pracovní kázně velmi hrubým způsobem (vzor viz kapitola 10).

Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem je možné v případě, že zaměstnavatel přestane plnit závazky vůči zaměstnanci (například nevyplatí v souladu se zákoníkem práce mzdu) (vzor viz kapitola 10).

Skončení pracovního poměru se řídí § 48-73 zákona č. 262/2006 Sb.

Zdravotní pojištění

Zaměstnavatel se přihlásí ke všem zdravotním pojišťovnám, u kterých jsou pojištěni jeho zaměstnanci.

Jedna z povinností zaměstnavatele vůči zdravotním pojišťovnám je při nástupu nového zaměstnance nahlásit do osmi dnů příslušné pojišťovně jeho nástup. Stejná povinnost platí i při ukončení pracovního poměru a stanovená lhůta je také 8 dnů. Dále je pak zaměstnavatel povinen hlásit případné změny zaměstnanců v průběhu trvání pracovního poměru (např. nástup na mateřskou dovolenou, ukončení mateřské dovolené, přiznání důchodu...). Kódy, kterými se skutečnosti hlásí, jsou k vyzvednutí na pobočkách zdravotních pojišťoven.

Nastoupí-li zaměstnanec do organizace a je přihlášen ke zdravotní pojišťovně, kterou žádný jiný zaměstnanec v organizaci nemá, přihlásí se k příslušné zdravotní pojišťovně nejprve organizace.

Vždy do 8 dnů po zúčtování mezd oznámí organizace na příslušném formuláři všem zdravotním pojišťovnám (formuláře jsou ke stažení na internetových stránkách pojišťoven), které se v organizaci nacházejí, počet pojištěných osob, výši vyměřovacích základů a odvedené zdravotní pojištění.

 

Zákonná ustanovení:

zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,

zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění,

zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

zákon č. 48/1997 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění,

zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (jeho účinnost byla odložena na 1. 1. 2008).

Sociální pojištění

Zaměstnavatel se přihlásí k příslušné správě sociálního zabezpečení.

Nově nastoupivšího zaměstnance nebo zaměstnance, který ukončil pracovní poměr, je rovněž nutné nahlásit na předepsaném formuláři u příslušné správy sociálního zabezpečení. Termín je také 8 dnů ode dne nástupu, výstupu nebo změny, ale písemnou formou je možné požádat sociální správu o možnost přihlašovat a odhlašovat zaměstnance vždy do 8 dnů po zúčtování měsíce. I zde je třeba hlásit změny, které nastanou v průběhu pracovního poměru (změnu stavu, změnu bydliště, přiznání důchodu, u žen počet dětí...).

Na formuláři se křížkem zatrhne políčko změny, o kterou se jedná. U změny údajů a opravy údajů je třeba vyplnit i datum opravy. U přihlašovaného zaměstnance se uvádí veškeré údaje na formuláři. U odhlášky není třeba znovu uvádět adresu zaměstnance, pohlaví a počet dětí.

Upozornění: Data z papírového tiskopisu jsou automatizovaně transformována do elektronické podoby. Z tohoto důvodu je nezbytně nutné, aby doklady byly tištěny výhradně do originálních tiskopisů. Doklady, které budou zhotoveny jiným způsobem a nebude je možné zařadit do automatizovaného zpracování, budou prostřednictvím OSSZ/PSSZ vraceny zaměstnavatelům k zajištění nápravy. 

Přihlášky/odhlášky zaměstnanců k nemocenskému pojištění lze podávat i elektronicky, jde o tzv. “e-Podání“. Na stránkách ČSSZ (www.cssz.cz) jsou informace, které usnadňují elektronická podání přihlášek/odhlášek (ale i použití papírového formuláře) a další informace: registrace na OSSZ, registr pojištěnců, hromadný sběr.

Pro elektronicky zapracovávané údaje je třeba vlastnit kvalitní software a vyřídit si podpisový certifikát u organizací poskytujících tyto certifikáty (I.CA, Česká pošta). Očekává se postupné rozšiřování možností poskytování elektronických hlášení i v jiných oblastech, než je sociální správa (zdravotní pojišťovny, finanční úřady).

 

Zákonná ustanovení:

Postup orgánů sociálního zabezpečení v řízeních ve věcech nemocenského pojištění je upraven příslušnými zákonnými normami, a to především zákonem č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění, dále zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v platném znění, a zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, v platném znění.

Podle ustanovení § 5 zákona č. 582/1991 Sb. vede Česká správa sociálního zabezpečení od roku 2005 registr pojištěnců nemocenského a důchodového pojištění.

Další povinností zaměstnavatele je do 20 dnů po ukončení měsíce oznámit sociální správě počet zaměstnanců, výši vyměřovacích základů a odvedené pojištění po odečtení vyplacených nemocenských dávek.

Tiskopis Přehled o výši pojistného a vyplacených dávkách viz kapitola 10 Vzorové dokumenty.

Do 30. 4. uzavře, vyplní a předá sociální správě za své zaměstnance evidenční list důchodového pojištění (ELDP) za předchozí kalendářní rok. Tiskopis se vyhotovuje se dvěma kopiemi, jedna zůstává založena u zaměstnavatele a jednu obdrží zaměstnanec. Informace o vyplňování ELDP poskytuje příslušná sociální správa.

Ostatní ELDP se v průběhu roku uzavírají a odesílají do osmi dnů po skončení pracovního poměru.

Tiskopis Evidenční list důchodového pojištění viz kapitola 10 Vzorové dokumenty.

Daň ze závislé činnosti

Zaměstnavatel se přihlásí k příslušnému finančnímu úřadu podle sídla organizace.

Zaměstnanec, který nově nastoupil, může u zaměstnavatele do 30 dnů od nástupu podepsat daňové prohlášení.

Daňové prohlášení smí podepsat jen u jednoho plátce mzdy, kterého si určí sám (zpravidla podle výše příjmů ─ podepíše u toho zaměstnavatele, kde má vyšší příjem). Zaměstnavatel překontroluje údaje uvedené v daňovém prohlášení, je-li třeba, požádá o doložení potřebných dokladů (potvrzení o studiu, potvrzení nebo čestné prohlášení partnera, že slevu na děti neuplatňuje, potvrzení o pobírání částečného invalidního důchodu...). Daňová prohlášení uloží a do 15. 2. následujícího roku předloží zaměstnanci k novému podpisu na další kalendářní rok a k požádání o zúčtování daně za rok předešlý.

 

Vyplnění prohlášení k dani z příjmů fyzických osob

Na formuláři "Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků" (formulář viz kapitola 10 Vzorové dokumenty) se při nástupu vyplní hlavička formuláře s osobními údaji.

 

Dále se vyplňuje oddíl I.:

Odstavec 1: Uvede se rok, ve kterém bude uplatněn odpočet z vypočítané daně ze mzdy (obecně platí, že zaměstnanec v produktivním věku slevu uplatňuje a starobní důchodce jen v roce, kdy odchází do starobního důchodu).

Odstavec 2: Vyplní jen zaměstnanec, který je poživatelem částečného nebo plného invalidního důchodu a doloží potvrzení o pobírání důchodu.

Odstavec 3: Uvádějí se nezletilé a zletilé děti, je-li na ně uplatňováno zvýhodnění (potvrzení zaměstnavatele nebo čestné prohlášení druhého z rodičů, že slevu neuplatňuje; u zletilých dětí je vyžadováno potvrzení o návštěvě školy).

 

Oddíl II.:

Odstavec 2: Uvede se rok, pro který je daňové prohlášení vyplňováno, a zda je, nebo není poplatník důchodcem.

Na závěr se stvrdí podpisem pravdivost výše uvedených údajů včetně data podpisu.

Povinností zaměstnance je do osmi dnů nahlásit a doplnit do daňového prohlášení veškeré změny včetně data nahlášení.

Následující rok do 15. 2. vyplní zaměstnanec oddíl III, bude-li po zaměstnavateli požadovat roční zúčtování daně. Pro uplatnění slev a nezdanitelných částí základu daně musí zaměstnanec doložit potřebná potvrzení (o poskytnutém daru, zaplacených úrocích z úvěru, příspěvcích na své penzijní připojištění, zaplaceném soukromém životním pojištění a o zaplacení členských příspěvků odborové organizace).

Ostatní poplatníci nepožadující daňové vyrovnání po zaměstnavateli požádají zaměstnavatele o potvrzení o zdanitelných příjmech a roční zúčtování daně si uplatní na příslušném finančním úřadě podle svého bydliště. Zaměstnanci požadující společné zdanění manželů rovněž podávají daňové přiznání sami prostřednictvím svého finančního úřadu.

Organizace vyplní a zašle příslušnému finančnímu úřadu přehled o zúčtované dani ze závislé činnosti, a to samostatně za daň zálohovou do 28. 2. a srážkovou do 30. 4. za předešlý kalendářní rok. Příslušnost k finančnímu úřadu souvisí se sídlem organizace.

Formulář pro vyúčtování srážkové daně i formulář pro vyúčtování daně zálohové viz kapitola 10 Vzorové dokumenty.

Nemá-li zaměstnanec podepsané daňové prohlášení a pracuje na základě dohody o provedení práce, je zdaňován srážkovou daní ve výši 15% za předpokladu, že jeho příjem nepřesáhne 10 000,- Kč za měsíc.

Zařazení zaměstnance do platové třídy

Zařazení zaměstnance do platové třídy se řídí nařízením vlády č. 567/2006 Sb. ze dne 6. 12. 2006, o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí.

V § 2 tohoto nařízení je uvedena výše minimální mzdy při 40hodinovém pracovním týdnu.

Kromě minimální mzdy je třeba dodržet i nejnižší úroveň tzv. zaručené mzdy (§ 3). Ta je odstupňována podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací. Pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin jsou nejnižší úrovně zaručené mzdy rozděleny do 8 skupin takto:

Skupina prací   Nejnižší úroveň zaručené mzdyv Kč za hodinu   Nejnižší úroveň zaručené mzdyv Kč za měsíc  
1.   55   9 200  
2.   60,7   10 200  
3.   67   11 200  
4.   74   12 400  
5.   81,70   13 700  
6.   90,20   15 100  
7.   99,60   16 700  
8.   110   18 400  

 

Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že jedna skupina prací zahrnuje vždy dvě platové třídy.

a) 1. skupina prací zahrnuje práce v 1. a 2. platové třídě

b) 2. skupina prací zahrnuje práce v 3. a 4. platové třídě

c) 3. skupina prací zahrnuje práce v 5. a 6. platové třídě

d) 4. skupina prací zahrnuje práce v 7. a 8. platové třídě

e) 5. skupina prací zahrnuje práce v 9. a 10. platové třídě

f) 6. skupina prací zahrnuje práce v 11. a 12. platové třídě

g) 7. skupina prací zahrnuje práce v 13. a 14. platové třídě

h) 8. skupina prací zahrnuje práce v 15. a 16. platové třídě

 

Vyhláška č. 317/2005 Sb. ze dne 27. 7. 2005, o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, určuje druhy dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků pro jednotlivé funkce pracovníků škol a školských zařízení. Zároveň pomáhá stanovit platovou třídu. Pro učitele mateřských škol slouží příloha č. 1 k vyhlášce č. 317/2005 Sb.:

UČITEL MATEŘSKÉ ŠKOLY

 

Kariérní stupeň   Základní činnost   Specializovaná činnost nebo specializace   Odborná kvalifikace   Další kvalifikační předpoklady  
1.   Vzdělávací a výchovná činnost směřující k získávání vědomostí, dovedností a návyků dětí v mateřské škole podle vzdělávacího programu. (8. platová třída)   ne   § 6 z.   ne  
2.   Tvorba vzdělávacího programu třídy mateřské školy. Aplikace vzdělávacích a výchovných metod včetně případné individuální práce s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami.
(9. platová třída)  
ne   § 6 z.   1 rok praxe  
3.   Tvorba vzdělávacího programu třídy mateřské školy. Aplikace vzdělávacích a výchovných metod včetně případné individuální práce s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami.
(9. platová třída)  
ano   § 6 z.   § 9 v. 1 rok praxe  
4.   Tvorba a koordinace školního vzdělávacího programu mateřské školy nebo tvorba vzdělávacích programů pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami a individuálních vzdělávacích plánů.
(10. platová třída)  
ano   § 6 z.   § 9 v. 3 roky praxe  
5.   Stanovování koncepce rozvoje školních vzdělávacích programů mateřských škol včetně jejich koordinace v regionu.
(11. platová třída)  
ano   § 6 z.   § 7 a § 9 v. 4 roky praxe  

Zařazení zaměstnance do platového stupně

aměstnavatel zařadí zaměstnance do platového stupně příslušné platové třídy podle prokázané započitatelné praxe.

Praxi v oboru požadované práce započte zaměstnavatel plně.

Praxi v jiném oboru započte zaměstnavatel v rozsahu nejvýše dvou třetin. Zda praxi započte dvěma třetinami, jednou polovinou nebo jednou třetinou, stanoví vnitřním platovým předpisem nebo v kolektivní smlouvě.

V plném rozsahu, nejvýše však v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem (platným v době jejího výkonu), započte zaměstnavatel výkon vojenské základní (náhradní) služby.

Délka základní vojenské služby:

 

    24 měsíce  
od 14. 3. 1990   18 měsíců  
od 29. 7. 1993   12 měsíců  
od 1. 1. 2005   zrušena  

 

V plném rozsahu, nejvýše však v celkovém rozsahu 6 let, započte zaměstnavatel zaměstnanci skutečné čerpání mateřské dovolené, další mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené nebo trvalé péče o dítě nejvýše v rozsahu odpovídajícím délce dovolené platné v době této péče.

 

Délka mateřské dovolené, další mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené:

 

do 31. 12. 1965   22 týdnů  
od 1. 1. 1996   do 1 roku  
od 1. 1. 1970   do 2 let  
od 1. 1. 1989   do 3 let  
Od 1. 1. 2013   Do 4 let  

 

Vojenská služba a mateřská dovolená může být započtena jen v případě, že se zaměstnanec nebo zaměstnankyně současně nepřipravovali na budoucí povolání formou denního nebo prezenčního studia.

Vládní nařízení č. 223/2010 Sb. stanovuje předepsané vzdělání pro příslušnou třídu a případný odpočet let za nesplněné vzdělání.

Nesplní-li zaměstnanec stupeň vzdělání předepsaný pro příslušnou platovou třídu, je jeho praxe krácena podle níže uvedené tabulky.

 

Odpočty let za nesplnění požadovaného vzdělání

 

Požadované vzdělání     Bc   VOV   ÚSO (mat.)   SV s výuč. listem   SV bez výuč. listu   Zákl.  
5. platová tř.                       1   3  
6.-7. platová tř.                   1   2   4  
8. platová tř.                   1   2   4  
9. platová tř.               2   3   4   6  
10. platová tř.           1   3   4   5   7  
11.-16. platová t.       2   3   5   6   7   9  

 

Změna nařízení vlády č. 469/2002 Sb.

Kvalifikační předpoklady vzdělání pro výkon prací v jednotlivých platových třídách

 

Vzdělání     Bc   VOV   ÚSO (mat.)   SV (výuční list)   SV (bez výuč. listu)   Zákl.  
Platová třída   11-16   10   9   6-8   4-5   34-5   1-2  

 

Poznámka:

Doporučuje se dát zaměstnanci, který má být zařazen do šesté a vyšší platové třídy, k vyplnění čestné prohlášení o průběhu předešlých praxí, kde kromě dosažené praxe se uvádí u žen mateřská dovolená a rodičovská dovolená a u mužů vojenská služba.

Pro zařazení zaměstnance do platové třídy a platového stupně slouží tabulka tarifů, která je přílohou nařízení vlády č. 224/2014 Sb. Příloha č. 1 slouží pro zařazení nepedagogických pracovníků, příloha č.3 pro sociální pracovníky a příloha č. 9 pro pracovníky pedagogické.

Příplatky

 Příplatek za vedení § 124 ZP

 

Příplatek za vedení je rozdělen do čtyř stupňů řízení a stanovuje se procentuálně z příslušné platové třídy a nejvyššího stupně:

  • u I. stupně řízení je rozpětí příplatku od 5 % do 30 %,

  • u II. stupně řízení je rozpětí příplatku od 15 % do 40 %,

  • u III. stupně řízení je rozpětí příplatku od 20 % do 50 %,

  • u IV. stupně řízení je rozpětí příplatku od 30 % do 60 %.

Příplatek za noční práci § 125 ZP

Příplatek na práci v noci se vyplácí ve výši 20 % průměrného hodinového výdělku. Za práci v noci se považuje činnost, která je vykonávána v době od 22. hodiny večerní do 6. hodiny ranní.

Příplatek za práci v sobotu a neděli § 126

Za práci v sobotu a neděli přísluší příplatek ve výši 25% průměrného hodinového výdělku.

Práce přesčas § 127

Práce přesčas je taková práce, která je konána nad rámec stanovené pracovní doby.

 Za 1 hodinu přesčasové práce přísluší zaměstnanci plat ve výši poměrné části tarifu, osobního příplatku a zvláštního příplatku a 25 % příplatku průměrného hodinového platu za všední den a 50 % příplatku průměrného hodinového platu za dny nepřetržitého odpočinku. Přednost před proplacením přesčasové práce má poskytnutí náhradního volna.

Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí §128

Výše přáplatku se stanovena v rozpětí 400 až 1 400 Kč měsíčně.

Zvláštní příplatek § 129

Výše zvláštního příplatku je rozdělena do pěti skupin:

  1. 400 – 1 000 Kč
  2. 600 – 2 000 Kč
  3. 1 000 – 4 000 Kč
  4. 1 500 – 6 000 Kč
  5. 2 000 – 8 000 Kč

Příplatek za rozdělenou směnu § 130

Nahrávám...
Nahrávám...