dnes je 8.12.2022

Input:

Mimořádné opravné prostředky

30.7.2012, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.7.12.6
Mimořádné opravné prostředky

Řádné a mimořádné opravné prostředky

Mimořádné opravné prostředky představují specifikou součást širší kategorie opravných prostředků. Opravnými prostředky se obecně rozumí souhrn procesních institutů (nástrojů), které umožňují přezkoumání vydaných rozhodnutí. Jejich společným účelem je náprava vad a pochybení, ke kterým mohlo v průběhu řízení dojít. Jsou současně projevem zásady dvouinstančnosti, neboť přezkum rozhodnutí, na základě opravných prostředků, přísluší zásadně provádět tzv. nadřízeným správním orgánům. 1 Úvodem lze shrnout, že účelem opravných prostředků je odstranění a náprava vadných rozhodnutí a procesních postupů, které mohly vyústit ve vydání nezákonného rozhodnutí. Tím má být zabezpečena jak ochrana (subjektivních) práv účastníků řízení, tak i sama zákonnost.

Opravný prostředek – řádný nebo mimořádný – je vždy procesním institutem, který je plně v rukou účastníka řízení; je charakterizován tím, že účastník má subjektivní procesní právo na to, aby takový prostředek byl projednán v zákonem předpokládané procesní formě. Správní orgán se jej nemůže zbýt a zůstat pasivní; opravný prostředek musí být projednán předepsaným pořadem správních stolic; nestane-li se tak, dochází k porušení účastníkova subjektivního procesního práva. Zpravidla je také opravný prostředek vázán zákonnou lhůtou, ve které musí být podán (řádný prostředek ve lhůtě kratší, mimořádný ve lhůtě delší) a jejíž zmeškání má za následek ztrátu takového prostředku. Opravný prostředek je přizpůsoben k ochraně subjektivního práva účastníka a jeho podání je ponecháno jeho vlastní aktivitě; úřad nemůže tuto aktivitu nahradit. 2

Mimořádné opravné prostředky

Zatímco řádné opravné prostředky směřují proti rozhodnutím, která dosud nenabyla právní moci a na jejich podání je právní nárok, mimořádné opravné prostředky mají jinou podstatu. Jimi jsou napadána rozhodnutí, která již právní moci nabyla, a která proto počala ovlivňovat sféru práv a povinností jejich adresátů. Na podání mimořádných opravných prostředků však není právní nárok.

Mimořádné opravné prostředky a právní jistota

Skutečnost, že mimořádné opravné prostředky směřují proti rozhodnutím již pravomocným, a dále to, že jejich změna či zrušení se může dotknout negativním způsobem již založených práv, je zohledněno v rámci požadavku ochrany práv nabytých v dobré víře. To ostatně dokládá znění § 94 odst. 4 a 5, jakož i § 100 odst. 5 správního řádu. Konečně, podle § 2 odst. 3 správního řádu, je základní povinností správního orgánu šetřit práva nabytá v dobré víře.

Druhy mimořádných opravných prostředků

Řádné opravné prostředky jsou dva – odvolání a rozklad. Ty jsou rozebrány v předcházejících částech této příručky. Typickým představitelem mimořádných opravných prostředků je vlastně jen obnova řízení (resp. žádost o obnovu řízení).

Nahrávám...
Nahrávám...