15.7.12.6
Mimořádné opravné prostředky
NahoruŘádné a mimořádné opravné prostředky
Mimořádné opravné prostředky představují specifikou součást širší
kategorie opravných prostředků. Opravnými prostředky se obecně rozumí
souhrn procesních institutů (nástrojů), které umožňují přezkoumání vydaných
rozhodnutí. Jejich společným účelem je náprava vad a pochybení, ke kterým mohlo
v průběhu řízení dojít. Jsou současně projevem zásady dvouinstančnosti, neboť
přezkum rozhodnutí, na základě opravných prostředků, přísluší zásadně provádět
tzv. nadřízeným správním orgánům. Úvodem lze shrnout, že účelem opravných prostředků je
odstranění a náprava vadných rozhodnutí a procesních postupů, které mohly
vyústit ve vydání nezákonného rozhodnutí. Tím má být zabezpečena jak ochrana
(subjektivních) práv účastníků řízení, tak i sama zákonnost.
Opravný prostředek – řádný nebo mimořádný – je vždy procesním
institutem, který je plně v rukou účastníka řízení; je charakterizován tím, že
účastník má subjektivní procesní právo na to, aby takový prostředek byl
projednán v zákonem předpokládané procesní formě. Správní orgán se jej nemůže
zbýt a zůstat pasivní; opravný prostředek musí být projednán předepsaným
pořadem správních stolic; nestane-li se tak, dochází k porušení účastníkova
subjektivního procesního práva. Zpravidla je také opravný prostředek vázán
zákonnou lhůtou, ve které musí být podán (řádný prostředek ve lhůtě kratší,
mimořádný ve lhůtě delší) a jejíž zmeškání má za následek ztrátu takového
prostředku. Opravný prostředek je přizpůsoben k ochraně subjektivního práva
účastníka a jeho podání je ponecháno jeho vlastní aktivitě; úřad nemůže tuto
aktivitu nahradit.
NahoruMimořádné opravné prostředky
Zatímco řádné opravné prostředky směřují proti rozhodnutím,
která dosud nenabyla právní moci a na jejich podání je právní nárok, mimořádné opravné prostředky mají jinou podstatu. Jimi
jsou napadána rozhodnutí, která již právní moci nabyla, a která proto
počala ovlivňovat sféru práv a povinností jejich adresátů. Na podání
mimořádných opravných prostředků však není právní nárok.
NahoruMimořádné opravné prostředky a právní jistota
Skutečnost, že mimořádné opravné prostředky směřují proti
rozhodnutím již pravomocným, a dále to, že jejich změna či zrušení se
může dotknout negativním způsobem již založených práv, je zohledněno v rámci
požadavku ochrany práv nabytých v dobré víře. To ostatně dokládá znění §
94 odst. 4 a 5, jakož i § 100 odst. 5 správního řádu. Konečně, podle § 2 odst.
3 správního řádu, je základní povinností správního orgánu šetřit práva nabytá v
dobré víře.
NahoruDruhy mimořádných opravných prostředků
Řádné opravné prostředky jsou dva – odvolání a rozklad. Ty jsou
rozebrány v předcházejících částech této příručky. Typickým představitelem
mimořádných opravných prostředků je vlastně jen obnova řízení (resp. žádost
o obnovu řízení).…
