dnes je 1.10.2022

Input:

Lesní mateřské školy

24.7.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.7
Lesní mateřské školy

Mgr. Vendula Soběslavská

Lesní mateřské školy (LMŠ) jsou alternativní předškolní zařízení, pro jejichž zařazení do rejstříku škol se v současnosti stále vytváří legislativní rámec. Každá LMŠ vypracovává svoji pedagogickou koncepci, ve které deklaruje charakter pedagogické práce, inspirovaný většinou některým alternativním pedagogickým směrem. Lesní mateřské školy se síťují a v ČR jsou zastoupeny Asociací lesních mateřských škol.

Lesní mateřská škola – "školka bez zdí a plotů"

Termín lesní mateřská škola1 není doposud v české pedagogické literatuře plně zakotven. Dle manuálu Ministerstva životního prostředí (Vošahlíková, 2012, s. 11) je možné lesní mateřské školy považovat za alternativní předškolní zařízení, přičemž většina programu probíhá venku "za každého počasí". Kapuciánová (2010, s. 44) ve své práci předkládá podrobnější definici LMŠ:

"Lesní mateřská škola je formou předškolního zařízení, v jehož programu se většina aktivit odehrává venku, děti si hrají a učí se za každého počasí v lese, v krajině, v prostředí, které bylo po staletí pro vývoj dítěte přirozeným. Práce s dětmi je propojována s ročními obdobími. Prostřednictvím osobních zkušeností a zážitků se děti seznamují s přírodními zákony, učí se vzájemné spolupráci, rozvíjejí pozorovací schopnosti, vnímání vlastního těla a rozvíjejí sebedůvěru. V lesních mateřských školách nechybí činnosti výtvarné ani činnosti zaměřené na jemnou motoriku, rozvoj řeči a školní připravenost."

Pobyt venku za každého počasí je základním rysem LMŠ. V praxi to znamená, že pedagogové s dětmi zůstávají ve venkovním prostředí vždy, pouze v extrémních podmínkách vyhledávají přístřeší. Hlavním mottem především zůstává rčení "není špatné počasí, pouze špatné oblečení"2. Prostředím, v němž se děti nejčastěji pohybují a v němž probíhá pedagogický program, je zpravidla pro svou rozmanitost les. Může se ale jednat i o louku či jiné přírodní prostředí. V severských zemích se setkáváme například s (lesními) přírodními mateřskými školami, které se provozují na mořském pobřeží či v horách.

Dalším charakteristickým prvkem pro LMŠ je zázemí, které lze vytápět. Jedná se obvykle o chatu, srub či maringotku, indiánské týpí nebo jurtu. Zázemí je prostorem, kam se pedagogové s dětmi mohou uchýlit v čase nepříznivého počasí, využívá se pro uskladnění didaktických pomůcek a materiálů, náhradního oblečení, případně pro vaření. Děti zde také tráví čas poobědového odpočinku. LMŠ, které nemají pevné zázemí (putovní LMŠ), fungují v půldenním provozu a místem ranního setkávání je pro ně třeba zastávka autobusu v blízkosti lesa, mají možnost využívat po dohodě prostor veřejné instituce, např. knihovny. Jako zázemí lze též využívat dům rodičů některého z dětí navštěvujících LMŠ (Vošahlíková, 2012, s. 25; Schede, 2000, s. 39).

LMŠ se od klasických kamenných školek obvykle liší také počtem dětí a pedagogických pracovníků. Skupiny dětí jsou menší, v Německu jde o počet do dvaceti dětí (Schede, 2000, s. 40), přičemž na tento počet připadají minimálně dva pedagogové. V českých podmínkách tvoří skupiny v průměru 12 dětí doprovázených dvěma až třemi osobami3. V LMŠ se vedle profesních pedagogů setkáváme například s přírodovědci, zvěrolékaři, umělci, sociology atp. (srovnej Schede, 2000, s. 41; Knight, 2011, s. 592). V LMŠ se uplatňují také zkušení vedoucí skautských či woodcrafterských skupin. V pedagogickém týmu se setkáváme nezřídka i s vychovateli – muži.

Pro optimální práci s dětmi v LMŠ je základním východiskem vzájemná důvěra (Knight, 2009, s. 16). V každé lesní školce existují tzv. pravidla lesa/bezpečnostní pravidla, která jsou pro všechny pedagogy a děti závazná. Pochopení, opakování a dodržování takových pravidel vede k tomu, že se děti mohou v doprovodu pedagogů cítit bezpečně. Dodržování bezpečnostních pravidel upevňuje vztah mezi pedagogy, dětmi a přírodou. Spolehnutí se na dodržování pravidel, v návaznosti pak vzájemná důvěra a respekt podporuje emoční růst a rozvoj dětí i pedagogů. U velmi malých dětí se jedná také o pevný vztah s pedagogy, kteří jsou dětem průvodci neznámou přírodou a učí je poznávat přírodu a důvěřovat jí (Knight 2012, s. 4).

Také partnerské vztahy s rodiči a komunitou utvářejí fungování a příznivý rozvoj LMŠ. Komunitní způsob vedení LMŠ přináší dětem pocit, že školka je přirozeně integrovaná do života rodiny. Pro děti je velmi cenná zkušenost, že každý svým dílem může obohatit společenství, a že každý v něm má své místo. K takovému prolínání a obohacování může docházet na společných slavnostech a jejich přípravách, schůzkách s rodiči nebo při společném budování zázemí.

Lesní mateřské školy, tak jak jsou provozovány u nás, v Dánsku či Německu, mohou mít z pohledu organizace buď formu samostatné lesní mateřské školy (nezávislé instituce, jejímiž zřizovateli jsou u nás zejména neziskové organizace, fungující jako obecně prospěšná společnost nebo spolek), nebo existují jako lesní třída (LT) při mateřské škole. Mj. také mnohé ekoškolky či klasické školky dnes již běžně zařazují prvky LMŠ do svého programu: lesní dny, projektové týdny, putovní skupiny.

Pedagogická koncepce LMŠ

Lesní mateřské školy se zpravidla při popisu své pedagogické práce zaštiťují alternativními pedagogickými směry. Jedná se zejména o waldorfskou pedagogiku, ze které vychází skandinávský a německý koncept LMŠ. Neméně se LMŠ hlásí také  k odkazům Marie Montessori a k pedagogickému přístupu Reggio Emilia (Knight, 2009, s. 63).

Každá LMŠ je specifická svým pojetím myšlenky vzdělávání v přírodě. Koncepce vzdělávání však navzdory této rozmanitosti obsahují téměř vždy koncept friluftslif (pobývání venku za každého počasí) a koncept udržitelného rozvoje, dále se vyznačuje oblibou v zážitkové pedagogice, woodcraftu (příp. skautingu), a ekoterapii (Knight 2011, s. 594).

Pedagogickou koncepci je také možné vnímat v rámci rozvoje kompetencí. V německém prostředí se sledují oblasti dovedností, znalostí a postojů, které se v přírodě mohou rozvíjet. Nejčastěji je to hrubá a jemná motorika, sociální kompetence, rozvoj sebevědomí a sebepojetí, kreativita a znalosti o přírodě a ekologii (Vošahlíková, 2012, s. 38). V pedagogické koncepci LMŠ lze na základě vypracování Školního vzdělávacího programu stanovit pedagogické cíle, které mohou zahrnovat např. celostní vzdělávání, prožívání rytmu změn ročních období, seznámení se s místem a přírodním prostředím a vytvoření si pozitivního vztahu k němu, umožnit dětem poznávat své tělesné hranice, prožívání ticha aj. (Vošahlíková 2012, s. 33).

Výjimečnost lesních mateřských škol spočívá v jejich originálním pojetí vzdělávacího programu, který je založený na pravidelném pobývání ve venkovním prostředí. Samotný vzdělávací program je tedy do značné míry závislý na pedagozích. LMŠ jsou alternativou předškolního vzdělávání, ale nemají na rozdíl od jiných předškolních pedagogických směrů, jako waldorfská pedagogika nebo pedagogika Marie Montessori, žádného původního autora pedagogické koncepce LMŠ. Snahou pedagogů v LMŠ je tedy vždy vytvoření takové koncepce, která odpovídá jejich zaměřením a prioritám týmu. Naopak snaha o vytvoření jednotné koncepce vzdělávacího programu LMŠ by vedla k ochuzení pestré palety možností, které právě LMŠ nabízí.

Současná situace LMŠ v ČR

Poté, co v roce 2013 došlo ke zveřejnění Závěrečné zprávy pokusného ověřování provozu lesních tříd integrovaných

Nahrávám...
Nahrávám...