dnes je 5.10.2024

Input:

Kritéria a způsoby hodnocení

27.3.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.4.4
Kritéria a způsoby hodnocení

PaedDr. Hana Sedláčková

 

Pro sjednocení pohledu všech, kdo autoevaluaci provádějí, je třeba mít pro výše uvedené oblasti vypracovaná kritéria. Pomáhají všem zúčastněným vidět jednotlivé jevy objektivně, nejen subjektivním pohledem často sklouzávajícím do obecných závěrů "Líbí se mi..., myslím si že..." apod. Kritérium můžeme také jinak označit jako "měřítko pro srovnání či hledisko při posuzování" (Linhart, 2003, s. 212). Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání hovoří o tom, že "kritéria pro vyhodnocování všech oblastí, které jsou předmětem evaluace, mohou být odvozena z požadavků na předškolní vzdělávání vyjádřených v RVP PV" (RVP PV, 2005, s. 40). Kritérii se také, ale jen velmi obecně, zabývá § 8 vyhlášky č. 15/2005 Sb.

Kritéria - nebo také ukazatele kvality - si musí každá MŠ pracující podle RVP PV vytvořit sama, neboť v rámci metodické pomoci školám zatím nebyla vypracována. Jako inspiraci může využít kritérií, která byla vytvořena pro mateřské školy zařazené do programu MŠPZ. Ta jsou obsažena v evaluačním nástroji - souboru dotazníků nazvaném INDI MŠ (podmínky a procesy) - a jako ukazatele dosaženého vzdělávání (výsledky vzdělávání dětí) v 1. sadě tabulek v knize Kurikulum podpory zdraví v mateřské škole (Havlínová, 2006).

Jak vyplývá z tabulky uvedené v předchozím textu, lze pro autoevaluaci vytvořit kritéria na základě požadavků současných přístupů ke vzdělávání dětí předškolního věku. V oblasti hodnocení procesů to jsou zejména znaky prožitkového učení (podrobně se jimi zabývá samostatná kapitola č. 3/4), znaky partnerské komunikace učitelky s dítětem, podíl zařazování individuální, skupinové a frontální práce, kvalita plánování učitelek a další.

Kritéria pro hodnocení výsledků vzdělávání mohou vycházet z vývojových stádií dítěte předškolního věku, která jsou uvedena v odborných publikacích např. Langmeiera a Krejčířové (1998), Vágnerové (1999), ale i v Příhodově Ontogenezi lidské psychiky (1964). Pro jejich vytvoření může MŠ využít také očekávané výstupy (co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže) formulované v oblastech vzdělávání uvedených v RVP PV. Kritéria vztahující se k hodnocení úrovně rozvoje dětských kompetencí (oblast výsledků) jsou v současné době připravována také v rámci projektu podpory zdraví v mateřské škole. Jejich tvorba vychází z ukazatelů dosaženého vzdělání obsažených v první sadě tabulek v knize Kurikulum podpory zdraví v mateřské škole (Havlínová, 2006).

Soubory kritérií uvedené v příkladech 1, 2 a 3 jsou ukázkou možností, jak si MŠ pojmenovává kvalitu, které chce dosáhnout a ke které bude svoji práci vyhodnocovat. Soubory kritérií obsahují popisné výroky o tom, jak lze kvalitu popisovaného jevu spatřit v práci celé MŠ, ve třídě, v práci předškolního pedagoga, ředitele MŠ a v projevech chování dětí. Pro přesnější a přehlednější vyhodnocení je dobré k souborům připojit hodnotící škálu - viz příklad 4. Ta ukáže, kde se škola pohybuje na cestě k dosažení kritériem stanovené kvality. Škálu si škola volí podle svého uvážení. Obvyklé bývají čtyř nebo pětistupňové škály v různých formách.

Pokud si škola hodnotící škálu přidá k souboru kritérií, vytvoří si vlastní nástroj, který bude sjednocovat hodnocení ve škole a poměrně přesně ukazovat, v čem je škola dobrá a s čím má problémy, se kterými je třeba v dalším období pracovat.

Tímto způsobem byl vytvořen evaluační nástroj nazývaný INDI MŠ. Určen je pro potřeby škol, které pracují podle modelového programu Kurikulum podpory zdraví v mateřské škole. Vznikal postupně na základě zkušeností pedagogů. Je souhrnem evaluačních indikátorů (ukazatelů, kritérií), zpracovaných do podoby dotazníků a slouží k vyhodnocování principů a podmínek podpory zdraví v MŠ. Jeden z dotazníků vyhodnocuje úroveň procesů (plánování, realizaci prožitkového učení a způsob hodnocení). Součástí nástroje je i dotazník pro rodiče a vyhodnocovací tabulky. Každý indikátor je popsán řadou specifických, konkrétně vyjádřených, pozitivně formulovaných položek. Ty jsou členěny podle toho, koho se týkají - dětí, učitelek, ředitelky, MŠ, ZŠ, případně rodičů, školní kuchyně a dalších. Při hodnocení jsou odpovědi zaznamenávány na pětistupňové škále podle toho, jak často se podle hodnotitele jev popsaný v jednotlivé položce v MŠ objevuje.

Školy mají k dispozici také jednoduchý excelový program, který umožňuje rychlé statistické vyhodnocení. Tento komplexní evaluační nástroj je určen především k vyhodnocení činnosti po tříleté realizaci školního kurikula (programu). Zkušenosti MŠ, které s ním pracují, ukazují, že dobře slouží k průběžnému sledování změn ve škole i v kratších úsecích, např. každoročně.

Pro reálnější představu uvádíme v příkladu 5 jeden z dotazníků INDI "Partnerské vztahy s rodiči" a ukázky statistického vyhodnocení, včetně interpretace dosažených výsledků.

Příklad 1:

Kritéria pro hodnocení podmínek

Věcné podmínky - východiskem jsou požadavky RVP PV

Věcná podmínka podle RVP PV Kritéria pro hodnocení
Mateřská škola má dostatečně velké prostory (podlahová plocha i objem vzduchu podle předpisu...) a takové prostorové uspořádání, které vyhovuje nejrůznějším skupinovým i individuálním činnostem dětí. - Denně se zajišťuje dostatečné větrání podle právě probíhající činnosti dětí,
- prostor třídy je členěn do "zón", ve kterých jsou umístěny hračky a materiály pro jednotlivé typy her a činností,
- určité typy her mají ohraničený prostor (pohybové, konstruktivní, námětové, výtvarné a pracovní, didaktické,...),
- ve třídě je místo, kde mohou být děti samy (relaxovat).
Dětský nábytek, tělocvičné nářadí, zdravotně hygienické zařízení (umývárny, toalety) i vybavení pro odpočinek dětí (lůžka) jsou přizpůsobeny antropometrickým požadavkům, odpovídají počtu dětí, jsou zdravotně nezávadné a bezpečné a jsou estetického vzhledu. - Počet toalet a umývadel odpovídá vyhlášce č. 410/2005 Sb.,
- výška stolků a židliček odpovídá vyhlášce č. 410/2005 Sb. (ve smíšených třídách 3 velikosti),
- hračky mají atestaci, doporučení odborníků,...,
- ve vybavení tříd převládá přírodní (nealergenní) materiál.
Vybavení hračkami, pomůckami, náčiním, materiály a doplňky odpovídá počtu dětí i jejich věku; je průběžně obnovováno a doplňováno a pedagogy plně využíváno. - Ve vybavení tříd je dostatek hraček a pomůcek pro dívky (např. pro námětové hry na domácnost, kadeřnictví,..., pro výtvarné činnosti,...) i pro chlapce (např. ponk, tělovýchovné náčiní, konstruktivní hry,...),
- ve vybavení tříd je dostatek hraček a pomůcek pro mladší děti (např. i pro dvouleté - skládanky,...) i starší děti (koutek pro samostatnou práci určenou k rozvoji oblastí pro vstup do ZŠ i náročnější úkoly pro odklady ŠD) a talentované děti,
- pro děti je k dispozici PC,
- učitelka dává dětem dostatek volně přístupného materiálu a pomůcek pro experimenty (lupy, mikroskop, knihy s dětskými pokusy,...),
- umožňuje dětem hrát si a tvořit s různými druhy materiálů (písek, voda, přírodniny,...),
- hračky ve třídách jsou pravidelně v průběhu roku doplňovány, obměňovány,
- nakupujeme hračky podle předem připraveného plánu pro podporu konkrétních druhů her.
Hračky, pomůcky, náčiní a další doplňky, popřípadě alespoň jejich podstatná část je umístěna tak, aby je děti dobře viděly, mohly si je samostatně brát a zároveň se vyznaly v jejich uložení: jsou stanovena pravidla pro jejich využívání pedagogy i dětmi. - Veškeré hračky, hry a materiály jsou ve třídách umístěny v otevřených policích do výše očí dítěte,
- děti si berou hračky samy,
- děti si po sobě po ukončení hry (činnosti) průběžně uklízejí (ne až před svačinou či odchodem na pobyt venku společně),
- zařízení MŠ je účelné, vše slouží dětem.
Děti se samy svými výtvory podílejí na úpravě a výzdobě interiéru budovy. Prostředí je upraveno tak, aby dětské práce byly dětem přístupné a mohli je shlédnout i jejich rodiče. - Děti si zdobí třídu i celou budovu vlastními výtvory (nejen šatny),
- učitelka dbá, aby byl ve třídách na první pohled vidět obsah probíraného tématu,
- výtvory dětí ve třídách jsou obměňovány v souladu s tématem,
- učitelka respektuje "pracovní nepořádek",
- děti si vystavují herní výtvory na určeném místě.
Na budovu mateřské školy bezprostředně navazuje zahrada či hřiště. Tyto prostory jsou vybavené tak, aby umožňovaly dětem rozmanité pohybové a další aktivity. - Členění a vybavení zahrady umožňuje hrové (námětové) aktivity dětí (domečky,...),
- členění a vybavení zahrady umožňuje pohybové aktivity (průlezky,...),
- členění a vybavení zahrady umožňuje výtvarné aktivity (křídy, papíry, pastelky,...),
- členění a vybavení zahrady umožňuje tvořivé aktivity (na pískovišti, další materiály, kostky,...).
Všechny vnitřní i venkovní prostory mateřské školy splňují bezpečnostní a hygienické normy podle platných předpisů (týkajících se např. čistoty, teploty, vlhkosti vzduchu, osvětlení, hlučnosti, světla a stínu, alergizujících či jedovatých látek a rostlin a pod.). - Osvětlení tříd a vytápění vyhovuje hygienické normě, je pravidelně kontrolováno (pracovní náplň),
- úklid je prováděn pečlivě, podle stanoveného úklidového plánu,
- k úklidu se používají ekologické čistící prostředky,
- rostliny v MŠ jsou prokazatelně nejedovaté.

 

Respekt k přirozeným lidským potřebám (princip č.1 INDI) - východiskem jsou požadavky modelového programu podpory zdraví (Lacinová a kol. s. 7)

Dítě:

  • s malou potřebou spánku odpočívá maximálně půl hodiny - věk dítěte nerozhoduje,

  • pomalé má možnost dokončit činnost (kreslení, úklid hraček, oblékání a pod.) ve vlastním tempu,

  • rychlé se zabývá jinou činností, než ostatní dokončí svou práci,

  • se specifickými potřebami má v MŠ vytvořeny podmínky a podle požadavku rodičů a doporučení odborníků může být integrováno,

  • odpočívá (spí) odpoledne tak dlouho, jak potřebuje,

  • chodí na WC samostatně podle individuální potřeby,

  • má na WC soukromí a klid,

  • se adaptuje na docházku do MŠ ve společnosti rodiče tak dlouho, jak potřebuje,

  • si všímá citových projevů jiných dětí, negativní se snaží utišit,

  • přijalo dohodnutá pravidla soužití,

  • se podílí na vytvoření pohody ve třídě,

  • se pouští s odvahou do nových činností,

  • hledá vzájemnou dohodu, kompromis - kontakty s ostatními dětmi mají spolupracující charakter.

Učitelka:

  • Užívám ve své práci některý z modelů lidských potřeb,

  • vyjadřuji se při vhodné příležitosti ke vzhledu, oblečení, projevům dítěte, abych mu poskytla zpětnou vazbu,

  • vedu děti k tomu, aby nejdříve samy hledaly řešení svých problémů,

  • komunikuji s dětmi i jinak než na verbální úrovni,

Nahrávám...
Nahrávám...