dnes je 4.12.2022

Input:

Hygienické požadavky ve školách a školských zařízeních

22.10.2009, , Zdroj: Verlag Dashöfer

9.16 Hygienické požadavky ve školách a školských zařízeních

Ing. Vlasta Šormová

Úvod

Na starosty obcí a měst se obracejí ředitelé škol a školských zařízení s požadavkem na investiční akci. Svoje požadavky mají podloženy nejčastěji vyjádřením krajské hygienické stanice. V dalším textu si můžete ověřit, zda jsou jejich požadavky oprávněné.

odkaz na právní předpis
Legislativa ČR a EU

  • Směrnice Rady ze dne 30. listopadu 1989, směrnice 89/391/EHS, o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti.

  • Vyhláška MZd. ČR č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých.

  • Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).

  • Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 272/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 222/2002 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb. a zákona č. 501/2004 Sb.

  • Nařízení vlády č. 469/2000 Sb., kterým se stanovují odborné náplně jednotlivých živností

    ČSN 75 7143

    ČSN 73 0580-1, 2, 3

    ČSN 36 0020

    ČSN EN 12464-1

    ČSN EN 12193

    ČSN 73 0527 Akustika – Projektování v oboru prostorové akustiky – Prostory pro kulturní účely – Prostory ve školách – Prostory pro veřejné účely, březen 2005.

  • Zákonem č. 148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací s účinností od 1. 6. 2006 jsou všechny platné české normy v oblasti akustiky ustanoveny jako závazné.

  • Česká technická norma ČSN 73 0527, zabývající se projektováním prostorové akustiky, stanovuje pro učebny s různým typem výuky hodnoty optimální doby dozvuku, kmitočtová oktávová pásma důležitá pro sledování hodnot doby dozvuku, toleranční pásma pro dovolený pohyb doby dozvuku apod.

  • Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

  • Vyhláška MMR ČR č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.

  • Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a změně některých souvisejících zákonů.

  • Vyhláška MZd č. 49/1993 Sb., o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení, ve znění pozdějších předpisů.

  • Vyhláška MZd ČR č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých.

  • Vyhláška č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.

  • Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci.

Výše uvedené právní předpisy stanoví hygienické požadavky na prostorové podmínky, vybavení, provoz, osvětlení, vytápění, mikroklimatické podmínky, zásobování vodou a úklid mateřských škol, základních a středních škol, konzervatoří, vyšších odborných škol, základních uměleckých škol a jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky a školských zařízení zařazených do rejstříku škol a školských zařízení, zařízení sociálně výchovné činnosti a zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, dále jen "zařízení pro výchovu a vzdělávání“. Vztahuje se i na provozování živnosti péče o dítě do 3 let věku v denním režimu a živnosti mimoškolní výchova a vzdělávání, je-li živnost provozována v provozovně, dále jen "provozovny pro výchovu a vzdělávání“.

Požadavky na pracoviště, na kterém se provádí příprava žáků na povolání a které je zřízeno při právnické nebo fyzické osobě, jež není školou ani školským zařízením

Prostorové podmínky a vnitřní uspořádání ve školách

Prostorové podmínky a vnitřní uspořádání v zařízeních pro děti předškolního věku a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí předškolního věku musí umožňovat volné hry dětí, jejich odpočinek, osobní hygienu s otužováním a tělesná cvičení. Na 1 dítě musí plocha denní místnosti užívané jako herna a ložnice činit nejméně 4 m2; je-li ložnice stavebně oddělená, musí plocha denní místnosti činit nejméně 3 m2 na 1 dítě. Plocha na 1 lehátko nebo lůžko pro spánek musí činit nejméně 1,7 m2 na 1 dítě a lehátko nebo lůžko musí odpovídat normovým hodnotám. Prostor pro ukládání lehátek a lůžkovin musí umožňovat jejich řádné provětrávání a oddělené uložení lůžkovin pro každé dítě.

Prostory zařízení pro výchovu a vzdělávání

V prostorech zařízení pro výchovu a vzdělávání s výjimkou škol v přírodě a provozoven pro výchovu a vzdělávání podle § 7, odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., musí na 1 žáka připadnout v učebnách nejméně 1,65 m2, v odborných pracovnách, laboratořích a počítačových učebnách, v jazykových učebnách a učebnách písemné a elektronické komunikace nejméně 2 m2. V učebnách pracovních činností základních škol musí připadnout na 1 žáka nejméně 4 m2. Velikost pracovišť odborného výcviku středních škol podle Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění Nařízení vlády č. 523/2002 Sb. a Nařízení vlády č. 441/2004 Sb., se stanoví u rukodělných oborů podle druhu a náročnosti vykonávané práce v rozmezí 2 až 10 m2 na žáka; u strojních oborů v rozmezí 10 až 15 m2 na žáka. Ve školách uskutečňujících vzdělávací program pro žáky se specifickými vzdělávacími potřebami se stanoví plocha na 1 žáka v teoretických učebnách nejméně 2,3 m2.

Žáci se zdravotním postižením

Pro žáky se zdravotním postižením musí být ve školách uskutečňujících vzdělávací program pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, školách a školských zařízeních zajištěny podmínky podle druhu jejich zdravotního postižení včetně bezbariérového prostředí podle Vyhlášky č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání. V učebnách musí být vytvořeny relaxační koutky s odpovídajícím vybavením, umístěné mimo prostor lavic. Vyčleňuje se prostor pro odkládání a uložení kompenzačních pomůcek.

Podlahy v zařízeních pro výchovu a vzdělávání

Podlahy v zařízeních pro výchovu a vzdělávání a provozovnách pro výchovu a vzdělávání musí odpovídat charakteru činnosti upravené zvláštním právním předpisem podle § 33 vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu a musí být snadno čistitelné.

Šatny a hygienická zařízení

Zařízení pro výchovu a vzdělávání se vybavuje počtem šaten a hygienických zařízení, který stanoví § 59 vyhlášky č. 137/1998 Sb. Další požadavky na hygienická zařízení a šatny v zařízeních pro výchovu a vzdělávání a v provozovnách pro výchovu a vzdělávání jsou stanoveny Vyhláškou č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.

V návaznosti na prostory praktického vyučování v zařízeních pro výchovu a vzdělávání musí být umístěna šatna žáků, jež je vybavena skříňkami pro uložení pracovního a civilního oděvu. Šatna musí být odvětrána a musí splňovat požadavky na výměnu vzduchu. Dále musí být k dispozici záchod a umyvadla na umytí rukou. Při výuce pracovní výchovy v základních školách musí mít žáci vytvořenu možnost odkládání civilního oděvu a mytí rukou, stanoví se 1 umyvadlo nebo 1 výtokový kohout s tekoucí pitnou studenou a teplou vodou na 5 žáků.

Prostory pro pobyt žáků mimo vyučování

Prostory pro pobyt žáků v zařízeních pro výchovu a vzdělávání a provozovnách pro výchovu a vzdělávání mimo vyučování se upravují a zařizují tak, aby umožňovaly činnost, pro kterou jsou zřízeny. Nejmenší plocha volného prostoru místnosti se stanoví rozměrem 2 m2 na 1 žáka. Pokud prostory pro pobyt mimo vyučování nejsou součástí školy nebo školského zařízení pro výchovu a vzdělávání, musí být k dispozici vyčleněný prostor pro odkládání oděvů a obuvi, dále záchod s předsíňkou a umyvadlem oddělený pro dívky, chlapce a pedagogické pracovníky.

Prostor pro odkládání oděvů a obuvi a v každém oddělení 1 záchod musí umožňovat přístup a užívání osobami s omezenou schopností pohybu a orientace podle Vyhlášky č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.

Prostory k výuce tělesné výchovy

Prostory k výuce tělesné výchovy v zařízeních pro výchovu a vzdělávání musí umožňovat realizaci předmětu Tělesná výchova. Nejmenší plocha na 1 žáka je 8 m2, pro plošně nenáročné druhy cvičení je 4 až 5 m2 na 1 žáka; tyto požadavky platí pro vnitřní prostory. Tělocvična musí být větratelná. Ovládání ventilačních otvorů musí být dosažitelné z podlahy. Podlaha musí být pružná při statickém i dynamickém zatížení, snadno čistitelná, s protiskluzovou úpravou povrchu. Stěny a tělesa topení v tělocvičně musí být zajištěny proti úrazu, svítidla a okenní tabule proti rozbití.

Nářaďovna, šatny a umývárny u tělocvičny

K tělocvičně náleží nářaďovna a dále šatny a umývárny se záchodem a umyvadlem, oddělené pro chlapce a dívky. Minimální plocha šatny je 18 m2. Šatny musí být vybaveny věšáky a lavicemi; počítá se 0,4 m délky lavice na 1 žáka. Po skončení tělesné výchovy musí mít žáci možnost očisty. Umývárna musí být přístupná ze šatny a musí mít tekoucí pitnou studenou a teplou vodu; stanoví se 1 sprchová růžice pro 5 až 8 žáků, pro osušení musí být k dispozici místo s instalovaným věšákem. Jedna šatna a umývárna s 1 záchodem a umyvadlem musí být řešena s ohledem na přístup a užívání osobami s omezenou schopností pohybu a orientace podle Vyhlášky č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích, zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.

Škola v přírodě

Ve škole v přírodě podle § 7, odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., se výuka zajišťuje v místnosti odpovídající požadavkům na učebny v parametrech osvětlení a v mikroklimatických podmínkách podle této vyhlášky s plochou minimálně 1,5 m2 podlahové plochy na 1 žáka. Pokud se volný čas tráví ve vnitřních prostorách, musí tyto odpovídat zejména charakteru jídelny nebo denní místnosti s plochou minimálně 1,5 m2 na 1 žáka nebo minimálně 3 m2 na 1 dítě předškolního věku.

Vysazování rostlin a dřevin s ohledem na zdraví dětí a žáků

Při volbě rostlin a dřevin vysazovaných na pozemky určené pro zařízení a provozovny pro výchovu a vzdělávání musí být zohledněna ochrana zdraví dětí a žáků a jejich rozumové schopnosti. Nově vysazované dřeviny nesmí snižovat požadované parametry denního osvětlení ve vnitřních prostorách okolních budov. Vzdálenost sázené dřeviny od obvodové zdi budov by měla být stejná, jako je její předpokládaná maximální výška. Vysazené rostliny, travnaté plochy a dřeviny musí být řádně udržovány. Pro venkovní hrací plochy musí být zabezpečen přívod vody ke kropení a čištění v kvalitě závlahové vody I. třídy jakosti odpovídající normovým hodnotám ČSN 75 7143.

Provozní podmínky rozvrhu a režimu dne

Časové rozložení výuky, sestava rozvrhu a režim dne zařízení pro výchovu a vzdělávání a provozoven pro výchovu a vzdělávání se stanoví podle požadavků výuky a s ohledem na věkové zvláštnosti dětí i žáků, jejich biorytmus a náročnost jednotlivých předmětů. Při výuce je třeba dbát na prevenci jednostranné statické zátěže vybraných svalových skupin výchovou žáků ke správnému sezení a držení těla.

V zařízeních pro děti předškolního věku je denní doba pobytu venku zpravidla 2 hodiny dopoledne, odpoledne se řídí délkou pobytu dětí v zařízení. V zimním i letním období lze dobu pobytu venku upravit s ohledem na venkovní teploty. Pobyt venku může být dále zkrácen nebo zcela vynechán pouze při mimořádně nepříznivých klimatických podmínkách a při vzniku nebo možnosti vzniku smogové situace. V letních měsících se provoz přizpůsobí, tak aby bylo možné provádět činnost dětí ve venkovním prostředí pozemku i stíněných teras v co největším rozsahu.

Směnné vyučování může být zavedeno výjimečně. Při směnném vyučování se upravuje režim vyučovacích hodin a přestávek podle místních podmínek.

Úklid v prostorách zařízení pro výchovu a vzdělávání

Úklid v prostorách zařízení pro výchovu a vzdělávání a provozovnách pro výchovu a vzdělávání se provádí:

  • nejméně dvakrát ročně umytím oken včetně rámů a svítidel,

  • nejméně dvakrát ročně celkovým úklidem všech prostor a

  • malováním jedenkrát za 3 roky nebo v případě potřeby častěji.

Srozumitelnost řeči ve školních učebnách – akustika

Žáci a studenti musí během vyučovacího procesu sluchem zaznamenat a následně si osvojit velké množství pro ně dosud neznámých slov, nových pojmů a informací a jejich vzájemných souvislostí. S novými pojmy se denně setkávají nejen při výuce cizích jazyků, ale prakticky ve všech ostatních předmětech, kde výuka probíhá na základě odborné terminologie daného oboru.

Při výuce probíhá komunikace ve třídě v několika směrech.

Komunikační směr učitel – žáci je základní, protože učitel výuku vede a od něho nové pojmy vycházejí.

Protože výuka je v podstatě společenská událost, je důležitá komunikace i ve zpětném směru žák – učitel a v neposlední řadě také žák – žáci.

Neporozumění jednoho druhému vždy znamená určité momentální vyloučení ze společného dění. Pro kvalitní výuku je tedy důležitá bezchybná srozumitelnost mluveného slova.

Je akustika ve třídách dobrá?

Z technického hlediska lze snadno dokázat, že tomu tak často není a že právě žáci sedící dále od učitele, až po ty co sedí v posledních lavicích, mají šanci porozumět novým dosud neznámým pojmům s úspěšností znatelně nižší než 100 %.

Důvodem je velký prostor školní třídy ohraničený pouze materiály dobře odrážejícími zvuk – omítka, sklo, tvrdé podlahoviny, deskové materiály apod. V obývacím pokoji vyplněném čalouněnými materiály, které dobře pohlcují zvuk, se cítíme jako doma. Vnímáme akustickou pohodu domova.

Ve školní třídě, která má z hygienických důvodů velký objem a materiály pohlcující zvuk většinou zcela chybějí, se zvuky a hluk rozléhají s mnohem vyšší hlasitostí a prostor dlouho doznívá. Právě to je příčina citelného snížení srozumitelnosti řeči. Dlouho doznívající prostor snadno deformuje akustickou informaci jdoucí od úst řečníka k uchu posluchače a snižuje srozumitelnost slova. Zjednodušeně řečeno, dozvuk předcházejícího slova se míchá se zvukem slova právě vyslovovaného.

Pro srozumitelnost řeči je důležitá srozumitelnost souhlásek, které však mají mnohonásobně menší energii než samohlásky a v nevhodném akustickém poli místnosti snadno zanikají. Mozkové centrum sice dovede chybně přijaté nebo chybějící hlásky doplnit, ale pouze v případě známých slov nebo souvislostí. Snížením srozumitelnosti vlivem dlouhé doby dozvuku je postižena vždy ta od učitele vzdálenější polovina osazenstva učebny. Srozumitelnost souhlásek ještě dále poklesne, pokud se učitel otočí obličejem směrem od žáků. Při psaní na tabuli je však situace jiná, protože při malé vzdálenosti řečníka od tabule se celé spektrum řeči velmi dobře odráží zpět do místnosti.

Ztráta srozumitelnosti

Objektivně lze srozumitelnost posoudit a vyčíslit na základě určení tzv. ztráty srozumitelnosti souhlásek (ZSS). Pro dosažení velmi dobré srozumitelnosti musí být ZSS <5 %. Do hodnoty ZSS ? 8 % je srozumitelnost dobrá. Za vyhovující lze považovat srozumitelnost při ZSS ? 15 %. Hodnoty ZSS> 15 % jsou z hlediska srozumitelnosti řeči považovány za nevyhovující.

Pro výukové prostory musí být ztráta srozumitelnosti souhlásek velmi dobrá, tedy ZSS <5 %.

Vyšší ztráta srozumitelnosti znamená, že určité procento hlásek, slabik nebo slov není žák schopen zcela správně a jednoznačně zpracovat. Ztráta slova nebo více slov mnohdy znamená ztrátu dalších důležitých souvislostí a následně také ztrátu snahy porozumět dalšímu proudu informací, poté motivaci dále se na výuce aktivně podílet. Z didaktického hlediska je srozumitelnost mluveného slova důležitou součástí vyučovacího procesu. Kvalitní řešení výukových prostorů z hlediska akustiky je výchozím předpokladem účinné akustické komunikace a významnou součástí tvorby moderních výukových prostředí.

Akustické normy

Pro školní výukové prostory platí závazné technické normy v oblasti akustiky. Optimální doby dozvuku lze však obtížně dosáhnout bez profesionálního vyprojektování akustických úprav.

Příklad – vliv akustiky na řečovou komunikaci

Konkrétní vliv akustiky učebny na řečovou komunikaci ilustruje následující příklad, který demonstruje akustické prostředí v běžné školní třídě nově projektované školy.

Jedná se o místnost s podlahovou plochou 62,7 m2, objemem 243,3 m3 a rozměry 9,3 x 6,75 x 3,88 [m]. Počet přítomných sedících osob je 31. Nejvzdálenějšího žáka dělí od katedry vzdálenost cca 7 m. Doba dozvuku obsazené učebny bez akustických úprav se bude pohybovat kolem 1,5 s až 2,0 s.

Pro dosažení velmi dobré srozumitelnosti musí být ve výukovém prostoru, určeném výlučně pro řeč, ZSS <5 %. Tomu následně odpovídá maximální doba dozvuku Tmax ? 0,56 s.

Z uvedeného je patrné, že doba dozvuku akusticky neupravené školní třídy je minimálně trojnásobně vyšší než optimální. Ztráta srozumitelnosti souhlásek potom dosahuje až 13,5 %, což znamená, že při přímé vzdálenosti mluvčího cca 3,5 m a větší může být srozumitelnost klasifikována pouze jako "vyhovující“(!). Rovněž hlukové pozadí je 2,5krát až 3krát vyšší než po úpravách. Úhlopříčná vzdálenost katedry od nejvzdálenějšího žáka zde činí cca 7 m.

Z uvedeného příkladu jasně vyplývá, že při takto vysoké ztrátě srozumitelnosti souhlásek (ZSS = 13,5 %) není téměř 40 % žáků schopno některé neznámé pojmy, vyslovené průměrným mluvčím, správně a jednoznačně zpracovat.

Problém lze jednoduše vyřešit pouze kvalitní akustickou úpravou učebny.

Výhody akusticky upravených učeben

Podstatné snížení doby dozvuku v učebně zajistí kvalitní srozumitelnost mluveného nebo i reprodukovaného slova, např. při audiovizuálních prezentacích, a také několikanásobné snížení hlukového pozadí a tím vytvoření ztišeného, kulturního výukového prostředí, které umožňuje mnohem snazší soustředěnost na výuku jak žákům, tak učitelům. Vyšší akustická pohoda při poslechu pochopitelně vyžaduje od posluchačů méně energie na soustředění a umožňuje dlouhodobější pozornost. Akustickou úpravou se dosáhne i snížení rozdílů mezi mluvčími s kvalitativně různými hlasovými dispozicemi. Vytvoření akustické pohody má také značně pozitivní vliv na psychologii chování žáků a studentů. Žáci, kteří něčemu neporozuměli, ztratili souvislost nebo jsou unaveni, přestávají mít zájem o výuku, více vyrušují a narušují výuku, jsou napomínáni a zvyšují stres všech přítomných, protože na rozdíl od dospělých nedokážou vyhodnotit, proč už je výuka nebaví.

Akusticky dobře upravené prostředí školních tříd a učeben má prokazatelně pozitivní vliv na zkvalitnění studijního prostředí, na studijní výsledky studentů, tedy i na úspěšnost jejich studia.

Pro učitele znamená akusticky dobře upravené prostředí školních prostor lepší a příjemnější pracovní prostředí s podstatně sníženým hlukem, méně stresu, zvýšení efektivity výuky a spokojenosti z jejich práce .

Pro ředitele škol znamená zvýšení akustické pohody v prostorách školy cestu k lepším výsledkům ve výuce, vyšší spokojenost učitelů a celkové snížení jejich nemocnosti a fluktuace.

Tabulka 1: Výběr vybraných typů výukových prostorů z ČSN 73 0527 (definuje více než 15 typů školních prostorů)

Tabulka


Prostor – typ učebny Objem [m3] (orientačně) Doba dozvuku T0 [s] 
Jazyková učebna 130 až 180 0,45 
Učebna HV při reprodukované hudbě 200 0,5 
Audiovizuální učebna 200 0,6 
Učebna a posluchárna do 250 0,7 
Učebna hry na individuální nástroje a sólového zpěvu 80 až 120 0,7 
Učebna hudební výchovy 200 0,9
závisí na objemu 
Tělocvična – širokopásmový 
Školní jídelna, menza – obklad stropu 

Ubytování

Ubytování v domovech mládeže, internátech

Pro ubytování v domovech mládeže, internátech, v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc a ve školských zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy a preventivně výchovné péče, dále jen "ubytovací zařízení“, je nejmenší ubytovací plocha ložnice bez skříní 6 m2 na 1 ubytovaného. V 1 ložnici lze ubytovat zpravidla 3 osoby. Ve školských zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy a preventivně výchovné péče se stanoví v obývacím pokoji nejméně 3 m2 na 1 ubytovaného, v domovech mládeže a internátech nejméně 1,5 m2 na 1 ubytovaného. Ve studovně ubytovacího zařízení domova mládeže se

Nahrávám...
Nahrávám...