dnes je 26.9.2022

Input:

Financování z mimorozpočtových zdrojů

13.7.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Financování z mimorozpočtových zdrojů

Blažena Petrlíková

Pojem

Příspěvkové organizace zřizované státem

Příspěvkové organizace zřizované podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, hospodaří s peněžními prostředky získanými hlavní činností a s peněžními prostředky přijatými ze státního rozpočtu pouze v rámci finančních vztahů stanovených zřizovatelem.

Rozpočtové zdroje

Za rozpočtové zdroje jsou považovány peněžní příspěvky poskytované zřizovatelem z prostředků státního rozpočtu (resp. z příslušné rozpočtové kapitoly), dále peněžní prostředky poskytnuté ze zahraničí a peněžní prostředky poskytnuté z rozpočtů územních samosprávných celků a státních fondů, včetně prostředků poskytnutých České republice z rozpočtu Evropské unie, z finančních mechanismů a přijatých příspěvkovými organizacemi z Národního fondu.

Rozpočtové zdroje mohou být využívány pouze v rámci hlavní činnosti PO. Jejich použití se řídí rozpočtem na příslušné rozpočtové období. Rozpočtovým obdobím je jeden kalendářní rok. Rozpočet má být vždy sestaven jako vyrovnaný. Prostředky rezervního fondu a prostředky poskytnuté ze zahraničí jsou vždy rozpočtovány. Prostředky poskytnuté ze zahraničí mohou být použity pouze k účelu, na který byly poskytnuty.

Mimorozpočtové zdroje

Mimorozpočtovými zdroji jsou prostředky fondů PO, peněžní prostředky získané hlavní činností (zlepšený výsledek hospodaření z hlavní činnosti) a peněžní prostředky získané jinou činností, (zisk dosažený jinou resp. hospodářskou činností). Mezi mimorozpočtové zdroje náležejí též peněžité dary přijaté od fyzických a právnických osob z tuzemska nebo ze zahraničí.

Hlavní činnost PO vymezuje zřizovatel ve zřizovací listině. PO zřízené zvláštním zákonem mají vymezenu hlavní činnost v tomto zákoně (např. Kancelář prezidenta republiky).

Mimorozpočtové zdroje používá PO prostřednictvím rozpočtu schváleného zřizovatelem na příslušné rozpočtové období. To se týká také prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb.

Příspěvkové organizace zřizované ÚSC

Příspěvkové organizace zřizované podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, hospodaří s peněžními prostředky získanými hlavní činností, hospodářskou činností, s peněžními prostředky přijatými z rozpočtu územního samosprávného celku (zřizovatele) a přijatými ze státního rozpočtu buď přímo, nebo prostřednictvím rozpočtu zřizovatele.

Rozpočtové zdroje

Rozpočtovými zdroji v PO zřízené ÚSC jsou peněžní prostředky poskytnuté z veřejných rozpočtů buď přímo, nebo prostřednictvím zřizovatele. Jsou poskytovány výhradně k určitému účelu použití a na předem stanovené období. Jedná se například o přijaté individuální a systémové dotace na financování programů a akcí, přijaté návratné finanční výpomoci, dotace na úhradu provozních výdajů, které jsou nebo mají být kryty z rozpočtu Evropské unie včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na financování těchto výdajů, a dotace na úhradu provozních výdajů podle mezinárodních smluv, na jejichž základě jsou České republice svěřeny peněžní prostředky z finančních mechanismů. Pokud nejsou rozpočtové zdroje v PO ve stanoveném období spotřebovány, je PO povinna nespotřebovanou část prostředků vrátit zpět na účet stanovený jejich poskytovatelem.

Příspěvek zřizovatele je poskytován PO jako doplnění rozpočtovaných vlastních zdrojů na pokrytí provozních výdajů z hlavní činnosti.

Mimorozpočtové zdroje

Za mimorozpočtové zdroje jsou považovány především:

  • prostředky fondů PO,

  • zlepšený výsledek hospodaření z hlavní činnosti,

  • zisk z provozované hospodářské činnosti,

  • peněžité dary přijaté od fyzických a právnických osob z tuzemska nebo ze zahraničí.

Mimorozpočtové zdroje používá PO prostřednictvím rozpočtu schváleného zřizovatelem na příslušné rozpočtové období. Prostředky fondu kulturních a sociálních potřeb se s výjimkou prostředků určených na financování reprodukce dlouhodobého hmotného majetku používají přímo.

Přijaté dary

PO může nabývat darováním či děděním pouze majetek potřebný k výkonu činnosti, pro kterou byla zřízena. PO zřízená ÚSC je podle § 27 odst. 5 písm. b) zákona č. 250/2000 Sb. povinna před přijetím daru vyžádat si písemný souhlas zřizovatele. PO je podle § 27 odst. 5 písm. c) téhož zákona povinna před přijetím dědictví vyžádat si rovněž písemný souhlas zřizovatele. Pokud souhlas před nabytím dědictví nebyl udělen, je PO povinna dědictví odmítnout.

Přijaté dary pro PO jsou součástí prostředků, s nimiž PO hospodaří. Není rozhodující, zda dar poskytla fyzická, nebo právnická osoba. PO, jejímž předmětem činnosti je poskytování sociálních služeb, výchova, vzdělání, kultura, tělovýchova nebo péče o mládež, bývá v praxi poměrně často příjemcem darů, a to jak peněžních, tak věcných.

Přijaté peněžní dary pro PO jsou součástí prostředků hospodaření obdobně jako peněžní prostředky získané vlastní činností, peněžní prostředky přijaté z rozpočtu zřizovatele, prostředky vlastních fondů a peněžní prostředky poskytnuté z Národního fondu a ze zahraničí.

Nabyté dary

Nabytý peněžní dar určený na krytí provozních výdajů PO je zdrojem prostředků rezervního fondu. Toto pravidlo je rozhodující pro způsob zaúčtování přijatých peněžních darů. PO je povinna členit v účetnictví přijaté prostředky v rezervním fondu podle původu, a to na:

  • prostředky poskytnuté ze zahraničí a peněžní dary, a to dále na:

    1. prostředky, které jí byly poskytnuty na určitý účel, a to podle těchto účelů,
    2. prostředky, které jí byly poskytnuty bez uvedení účelu.

Nabytý peněžní dar určený na financování investičních potřeb PO je příjmem prostředků investičního fondu (fondu reprodukce majetku). Toto pravidlo je rozhodující pro způsob zaúčtování přijatých peněžních darů.

Nabytý věcný dar (zásoby) představuje majetkový prospěch PO. Způsob účtování uvádíme níže.

Nabytý věcný dar (dlouhodobý nehmotný nebo hmotný majetek) je v PO považován za navýšení zdrojů vlastního jmění (účet 401).

  • Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla)

  • Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů

  • Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

  • Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky

  • České účetní standardy pro některé vybrané účetní jednotky, které vedou účetnictví podle vyhlášky č. 410/2009 Sb. (dále jen ČÚS)

Dary v právních předpisech

Od 1. 1. 2014 vstoupil v platnost zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "NOZ"), který upravuje akt darování v ustanovení § 2055 a násl. Na základě "darovací smlouvy" dárce bezplatně přenechává nebo slibuje obdarovanému předmět darování. Důležité je slovo bezplatně, které znamená, že dárce od obdarovaného neočekává a obdarovaný vůči dárci neslibuje žádné plnění související s poskytnutým darem s výjimkou například slibu, že dar bude použit k účelu, který dárce stanovil, nebo že dárci budou zpřístupněny účetní záznamy dokladující způsob použití daru.

Darování obdobně jako sponzorská smlouva je právním aktem dobrovolným a může se uskutečnit pouze ze svobodné vůle obou stran. Podmínkou naplnění obsahu smlouvy je fakt, že obdarovaný dar nebo příslib daru od dárce přijímá. Pokud obdarovaný dar nebo jeho slib nepřijme, k uzavření smluvního vztahu nedochází. Zákon umožňuje obdarovanému odmítnutí daru v případě, že by jeho přijetí bylo nevýhodné (například pro dar nemá použití, dar má vady, které jeho používání omezují, nebo dokonce znemožňují, poskytnutí daru je v rozporu s dobrými mravy např. proto, že dárce nutí obdarovaného ke skryté protislužbě, obcházení zákonů apod.).

Sponzorské příspěvky (smlouvy o reklamě)

Pojem sponzorský příspěvek vymezuje zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o reklamě"). Podle ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 40/1995 Sb. se reklamou rozumí oznámení, předvedení či jiná prezentace šířené zejména komunikačními médii, mající za cíl podporu podnikatelské činnosti, zejména podporu spotřeby nebo prodeje zboží, výstavby, pronájmu nebo prodeje nemovitostí, prodeje nebo využití práv nebo závazků, podporu poskytování služeb, propagaci ochranné známky, pokud není v zákoně stanoveno jinak.

Zákon o reklamě uvádí šiřitele reklamy pouze neúplným výčtem (viz slovo "zejména" v § 1 odst. 3 – komunikační média). Šiřitelem reklamy nemusí být nutně pouze rozhlas nebo televize. Může jím být každý, kdo šíří informace, resp. oznámení, nebo předvádí a prezentuje například výrobky, nebo jiné věci, kdy cílem je podpora podnikatelské činnosti, včetně prodeje zboží aj. (viz výše). Zákon o reklamě přesně nedefinuje – a zřejmě to ani není možné – hranici, kdy se již jedná o reklamu a kdy pouze o tzv. "poděkování" někomu, kdo nevýdělečné organizaci poskytl nějaký majetkový prospěch, ať již peněžitý, nebo věcný, a to i formou bezplatně poskytnutých služeb.

Zákon o reklamě poměrně přesně v § 1 odst. 4 definuje, co se rozumí sponzorováním. Je jím příspěvek poskytnutý například příspěvkové organizaci (šiřiteli reklamy) s cílem podporovat výrobu nebo prodej zboží, poskytování služeb nebo jiné výkony sponzora (poskytovatele jmenovaného příspěvku). Sponzorem se rozumí právnická nebo fyzická osoba, která takový příspěvek k tomuto účelu poskytne.

Z výše uvedeného lze snadno dovodit, že pojem "sponzorský dar" je nesprávným spojením dvou právně zcela odlišných pojmů. V případech, kdy si zadavatel reklamy objedná reklamu v souvislosti s poskytnutým příspěvkem šiřiteli této reklamy, který se ve smlouvě zavazuje reklamu veřejně šířit, by měl být správně užíván výraz "příspěvek sponzora" nebo "sponzorský příspěvek". Sponzorská smlouva náleží mezi smluvní vztahy obchodněprávní a nelze ji zaměňovat se smlouvou občanskoprávní, tj. darovací smlouvou uzavřenou podle občanského zákoníku.

Základní pravidla tvorby a čerpání peněžních fondů v PO stanoví rozpočtová pravidla. Aplikaci právního předpisu na místní podmínky by měly účetní jednotky upravit vnitřním předpisem.

Vnitřní předpis – fondy

Peněžní fondy vykazují PO v pasivech rozvahy v položkách:

  • C.II.1. Fond odměn,

  • C.II.2. Fond kulturních a sociálních potřeb,

  • C.II.3. Rezervní fond tvořený ze zlepšeného výsledku hospodaření,

  • C.II.4. Rezervní fond z ostatních titulů.

  • C.II.5. Fond reprodukce majetku, investiční fond.

Obsahovou náplň jmenovaných položek upravuje ustanovení § 27 vyhlášky č. 410/2009 Sb.

Pravidla stanovená vnitřním předpisem mohou obsahovat zejména ustanovení o:

  • zdrojích, z nichž je fond naplňován (tvořen),

  • rozhodovacích pravomocech vnitřních orgánů účetní jednotky ve vztahu k určení zdrojů tvorby fondů a způsobu i účelu jejich čerpání, včetně okamžiku, kdy bude čerpání fondů zahájeno,

  • rozhodovacích pravomocech, způsobech, rozsahu a termínu schvalování hospodaření s fondy zřizovatelem PO,

  • způsobu případného zhodnocování finančních prostředků fondů,

  • způsobu nakládání s výnosy pocházejícími z finančních prostředků fondů (zda budou tyto výnosy součástí fondů, nebo zda je může účetní jednotka použít na jiný účel s odvolávkami na rozpočtová pravidla a vyhlášku),

  • způsobu uložení prostředků fondů (zvláštní bankovní účty pro každý fond, cenné papíry, jiný majetek),

  • způsobu a účelu použití fondů, pokud tyto podmínky nestanoví zvláštní právní předpis nebo poskytovatel zdrojů fondů.

Základní účetní postupy

Mimorozpočtové zdroje – použití prostředků peněžních fondů

Peněžní fondy příspěvkových organizací zřizovaných ÚSC

PO vytváří podle § 29 zákona č. 250/2000 Sb. tyto peněžní fondy:

  • rezervní fondsyntetický účet 413 – Rezervní fond tvořený ze zlepšeného výsledku hospodaření, syntetický účet 414 – Rezervní fond z ostatních titulů,

  • fond investic syntetický účet 416 – Fond reprodukce majetku, fond investic,

  • fond odměnsyntetický účet 411 – Fond odměn,

  • fond kulturních a sociálních potřebsyntetický účet 412 – Fond kulturních a sociálních potřeb.

Peněžními fondy jsou nazývány proto, že k pasivním zdrojům (fondům) vždy náležejí příslušné finanční prostředky v aktivech rozvahy.

Podle výkladu MF se finančními prostředky rozumějí nejen peněžní prostředky v hotovosti a na účtech v bankách, ale také např. pohledávky vztahující se k příslušnému fondu, ostatní finanční majetek jako např. cenné papíry, dlouhodobý finanční majetek; při porovnávání stavu aktiv a pasiv ve vztahu k peněžním fondům je třeba zohledňovat také závazky v pasivech, vztahující se k příslušnému fondu.

Zůstatky zdrojů peněžních fondů se po skončení roku převádějí do roku následujícího. Nepodléhají finančnímu vypořádání se státním rozpočtem a s výjimkou některých finančních vztahů */ ani finančnímu vypořádání se zřizovatelem.

Poznámka:
*/Podle § 28 odst. 6 zákona č. 250/2000 Sb. může příspěvkové organizaci její zřizovatel uložit odvod do svého rozpočtu, jestliže její plánované výnosy překračují její plánované náklady, a to jako závazný ukazatel rozpočtu, její investiční zdroje jsou větší, než je jejich potřeba užití podle rozhodnutí zřizovatele, nebo pokud porušila rozpočtovou kázeň.

Rezervní fond

Příklad 1 – Účtování na syntetickém účtu 413 – Rezervní fond tvořený ze zlepšeného výsledku hospodaření

Č.  Text  Kč  MD 
  Tvorba fondu       
1.  Dosažený zlepšený výsledek hospodaření k 31. 12. b. r. rozdělovaný v následujícím roce  3 000 000  491  431 
2.  Příděl části zlepšeného výsledku hospodaření ve výši schválené zřizovatelem do rezervního fondu  1 200 000  431  413 
  Použití fondu       
1.  Úhrada ztráty minulých let z rezervního fondu  100 000  413  432 
2.  Příděl části prostředků rezervního fondu do fondu reprodukce majetku  800 000  413  416 
3.  a) Přechodné pokrytí ztráty během rozpočtového období 100 000  413  648 
b) Vrácení použitých prostředků fondu rozpočtových prostředků během rozpočtového období 100 000  648  413 

Příklad 2 – Účtování na syntetickém účtu 414 – Rezervní fond z ostatních titulů

Č.  Text  Kč  MD 
  Tvorba fondu       
1.  Dosažený zlepšený výsledek hospodaření k 31. 12. b. r., tj. nespotřebovaná část provozní účelové dotace (účelového daru), převoditelná do následujícího rozpočtového období  1 000 000  491  431 
2.  Příděl části zlepšeného výsledku hospodaření, tj. nespotřebované části provozní účelové dotace (účelového daru), převoditelné do následujícího rozpočtového období do fondu  1 000 000  431  414 
3.  Přijatý peněžní dar do rezervního fondu, účel čerpání striktně určil dárce  800 000  241  414 
4.  Převod části nečerpaného transferu k 31 .12. b. r. do rezervního fondu z ostatních titulů  15 000  671 (672)
414 
  Použití fondu       
1.  Použití zůstatku transferu nečerpaného v minulém roce, který byl převeden z rezervního fondu v roce následujícím  15 000  414  671 (672) 
2.  Použití fondu, tj. čerpání přijatého daru do výše nákladů hrazených z prostředků darů  800 000  414 648 

Fond investic

Příklad 3 – Účtování na syntetickém účtu 416 – Fond reprodukce majetku, fond investic

Č.  Text  Kč  MD 
1.  Odpisy dlouhodobého nehmotného majetku  200 000  551  07x 
2.  Odpisy dlouhodobého hmotného majetku  170 000  551  08x 
3.  Tvorba zdrojů na pořízení investice  190 000  401  416 
4.  Vyřazení majetku v zůstatkové ceně v důsledku likvidace (škoda)  700 000  549  07x
(08x) 
5.  Tvorba zdrojů na pořízení investic ve výši zůstatkové ceny majetku  700 000  401  416 
6.  Vyřazení majetku v zůstatkové ceně z důvodu prodeje (PO se souhlasem zřizovatele účtuje ve zjednodušeném rozsahu) 250000 552
(553) 
07x
08x 
7.  Tvorba zdrojů na pořízení investic ve výši zůstatkové ceny prodaného majetku  250 000  401  416 
8.  Úprava tvorby zdrojů na pořízení investic o rozdíl mezi zůstatkovou a prodejní cenou, pokud prodejní cena majetku byla vyšší než cena zůstatková (prodejní cena byla 300 000 Kč)  50 000  548  416 
Nahrávám...
Nahrávám...