2.4.5
Externí hodnocení a jeho přínos pro rozvoj školy
Mgr. Erika Zelenková
S postupnou decentralizací ve školství roste povinnost a odpovědnost managementu škol dokázat stanovovat reálné cíle, ale zároveň i hodnotit své dosažené výsledky. Jak uvádí zpráva společnosti McKinsey&Company "V nejlepších výchovně-vzdělávacích systémech nese svůj díl odpovědnosti za zlepšování výsledků vzdělávání každá úroveň organizace," a doplňuje Vašťatková, že: "podněty k iniciaci a realizaci evaluačních procesů mohou vznikat uvnitř organizace, ale mohou být iniciovány i z vnějšího okolí školy a významně tak přispívat např. k prokazování kvality navenek, k jejímu zlepšování pomocí poskytování neutrální zpětné vazby atd."
Všechny školy a školská zařízení v naší zemi jsou, stejně jako některé zahraniční školy, povinny postupně zavádět a systematicky realizovat plánovitý a řízený proces sledování, hodnocení a posuzování jevů (cílů, podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání) ve své škole.
Systém a způsob, jakým má být prováděno hodnocení ve školách zařazených do rejstříku škol a školských zařízení, a to ve vztahu k plnění cílů výchovy a vzdělávání, je zakotven v § 12 školského zákona a podrobně popsán v navazujícím prováděcím právním předpisu.
Externí (vnější) hodnocení škol v České republice (dále jen v "ČR") je prováděno dle platných právních norem Českou školní inspekcí (dále jen "ČŠI") a zřizovateli. Významnou úlohu při zajišťování externího pohledu však sehrávají i agentury zabývající se národními srovnávacími zkouškami, výzkumná pracoviště a instituce zaměřené na evaluaci školních vzdělávacích programů apod.
Vnější hodnocení školy z pohledu ČŠI
Jedním z hlavních nástrojů hodnocení a kontroly vzdělávací soustavy v ČR je Výroční zpráva ČŠI. Inspekční hodnocení vychází z principu legality a hodnotí dopady školského zákona a jeho změn v praxi škol.
Pro hodnocení škol zařazených ve školském rejstříku je využíváno tzv. multikriteriálního hodnocení. Cílem inspekce je získávat a analyzovat informace o vzdělávání a činnosti škol a školských zařízení, zjišťovat a hodnotit podmínky, průběh a výsledky vzdělávání, podle příslušných školních vzdělávacích programů, případně zjistit a odhalit problémy škol a určit, zda případná míra zjištěného rizika vyžaduje zásah státu.
Základním nástrojem hodnocení je soubor kritérií hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb. Jeho struktura vychází z požadavků právních norem. Soubor kritérií je propojen s Evropským rámcem celoživotního učení a umožňuje ve vybraných parametrech srovnání kvality v jednotlivých částech české vzdělávací soustavy. Pro potřebu vedení škol a školských zařízení jsou na webových stránkách ČŠI zveřejněna tzv. "Komentovaná kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb". Tabulka představuje soubor jednotlivých kritérií a znaky jejich splnění s vazbou na vybraná ustanovení právních norem, barevně označená tzv. principem semaforu (zelená - požadovaný standard, oranžová - odstranitelné riziko v určené lhůtě, červená - rizikový stav).
Průřezovými jsou kritéria:
Pro hodnocení podmínek vzdělávání jsou využívána kritéria:
-
řízení školy,
-
personální podmínky,
-
materiální podmínky,
-
finanční předpoklady.
Pro hodnocení průběhu vzdělávání jsou volena kritéria:
-
efektivní organizace vzdělávání,
-
účinná podpora rozvoje osobnosti dětí, žáků a studentů,
-
partnerství.
Hodnocením výsledků vzdělávání se věnují kritéria:
-
účinná podpora rozvoje funkčních gramotností,
-
systematické hodnocení individuálních a skupinových výsledků vzdělávání,
-
systémové hodnocení celkových výsledků vzdělávání školy.
Vnější hodnocení školy z pohledu zřizovatele
Za účelem zvyšování kvality poskytovaného vzdělávání může vnější hodnocení, podle ustanovení § 12 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., školského zákona, hodnocení školy a školského zařízení, provádět zřizovatel podle kritérií, která předem zveřejní. Stanovení obsahu a rozsahu hodnocení činnosti školy, které může zřizovatel požadovat na základě výše uvedeného ustanovení, je věcí zřizovatele. Z informace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy vyplývá, že při hodnocení školy by zřizovatel měl zejména:
-
vyžadovat pouze údaje odpovídající účelu a předmětu hodnocení. Účelem hodnocení je především zvyšování kvality poskytování vzdělávání, zřizovatel by proto měl vyžadovat pouze údaje, jejichž znalost je z hlediska zřizovatelských práv a povinností využitelná ve vztahu k řečenému účelu (nelze např. požadovat hodnocení jednotlivých žáků),
-
vyžadovat pouze údaje, které nemá k dispozici z jiného právního titulu (např. z oprávnění zřizovatele provádět kontrolu hospodaření příspěvkové organizace podle § 27 odst. 9 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů),
-
provádět hodnocení způsobem, který hodnoceného zbytečně nezatěžuje,
-
provádět hodnocení ve spolupráci s hodnoceným,
-
dodržovat pravidla ochrany osobních údajů.
Dle závěrů Výroční zprávy ČŠI zpracované za školní rok 2008/2009 zřizovatelé zatím využívají novou kompetenci vymezenou školským zákonem v menší míře. Tento názor potvrzuje i Vašťatková, která říká, že "kraje prozatím svou možnost vyplývající ze školského zákona externě evaluovat práci školy využívají jen sporadicky a pod vlivem aktuální politické koncepce". A dále uvádí, že "dohromady s absencí centrálně stanovených vzdělávacích či pedagogických standardů, národních srovnávacích testů lze konstatovat, že nejen podpora, ale i zpětná vazba (nekomerčního charakteru) poskytovaná školám z externího prostředí je prozatím nekoncepční a nesystémová".
Námětem pro využití externího hodnocení školy zřizovatelem tak může být projekt "Autoevaluace aneb Cesta ke kvalitě", který si klade za cíl vytváření systému a všestranné podpory škol v oblasti vlastního hodnocení. Hodnocení práce škol zřizovatelem její tvůrci chápou jako součást průběžné aplikace kontrolního systému zřizovatele, sledujícího efektivní využívání finančních prostředků a plnění hlavního účelu a předmětu činnosti, pro který jsou školy zřízeny, tj. plnění veřejné služby poskytováním předškolního, základního, středního a vyššího odborného vzdělávání. Hodnocení školy vnímají jako samozřejmý a přirozený princip vztahu zřizovatele a školy, které by mělo být součástí koncepčního přístupu hodnocení.
Význam vnějšího hodnocení při realizaci vnitřního hodnocení školy
Při hodnocení školy sehrává prvořadou úlohu především její vedení (management). Plánované evaluační aktivity jsou pro školy nové, náročné a představují velký zásah do pedagogické práce. Z tohoto důvodu je neméně důležitá i zainteresovanost všech pracovníků školy tak, aby dostali příležitost stát se aktivními účastníky vytváření plánů stejně jako procesu vnitřního hodnocení a jejich uvádění do praxe. Je však nutné, aby byla všem pracovníkům školy poskytnuta určitá forma dalšího vzdělávání, včetně poradenství.
Vnitřní proces hodnocení tak mohou škole usnadnit externí hodnotitelé. Koncepční a komplexní evaluační systém, který využívá informací získaných na základě sebehodnocení, spolu s poznatky získanými objektivním a nezúčastněným vnějším hodnotitelem, umožňuje identifikaci silných a slabých stránek, využití příležitostí pro další možné zlepšování, čímž jsou škole poskytována data a informace pro plánování a její další rozvoj.
Smyslem vnějšího hodnocení obecně je zjistit a zhodnotit kvalitu uskutečňovaného vzdělávání. Důraz je kladen na vzájemnou provázanost interní a externí evaluace. Jak dokládá publikace SICI ", jeden z nejúčinnějších způsobů zlepšování kvality vzdělávání je ten, když školy s přiměřenou externí podporou a stimulací, samy převezmou zodpovědnost za zabezpečování kvality pomocí hodnocení své činnosti, přičemž vytvoří nezbytné plány ke zlepšení a efektivně tyto plány uplatní v praxi." Oba přístupy mají své výhody i nevýhody, mohou však přispět ke kontinuálnímu rozvoji škol.
Nástroje využitelné v rámci externího hodnocení
Možnou inspirací může být pro pedagogy nejen mateřských škol zejména tzv. benchmarking, který je obecně chápán jako systematické a nepřetržité měření jednotlivých procesů uvnitř společnosti, přičemž naměřené výsledky jsou srovnávány s nejefektivnějšími procesy jiných organizací a současně se snaží získat takové…
