dnes je 4.12.2022

Input:

Aktuální situace ve výuce cizích jazyků v předškolních zařízeních

27.3.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.6.1
Aktuální situace ve výuce cizích jazyků v předškolních zařízeních

Bc. Lenka Polášková

 

V současné době se stále častěji můžeme setkat s požadavkem výuky anglického jazyka v mateřské škole. Impulz přichází zejména z iniciativy rodičů dětí, kteří vlivem médií a sdělovacích prostředků nabyli dojmu, že velmi raná a raná výuka je tím nejdůležitějším a nejpodstatnějším krokem dítěte do světa jazyků. Myšlenkou zařazování výuky cizích jazyků do mateřských škol se zabývá průběžně také MŠMT, zejména vlivem Evropské unie a Rady Evropy. Právě instituce Rady Evropy upozorňuje na nutnost zlepšení základních jazykových dovedností. Významnou podporu již vyjádřila Evropská komise, která doporučila výuku cizího jazyka v mateřských školách. Záměrem je, aby se každý občan Evropské unie dokázal kromě mateřského jazyka domluvit alespoň dvěma světovými jazyky. Klíčovým problémem českého předškolního vzdělávání je fakt, že se na integraci výuky cizích jazyků dlouhodobě a systematicky nepracuje. Záměry a cíle pro oblast cizích jazyků v konkrétních stupních a typech škol lze nalézt například v dokumentu z roku 2003. Tento dokument vzešel v platnost dne 27. července 2007 pod názvem Podpora jazykového vzdělávání a jazykové rozmanitosti (2004-2006). Národní plán výuky cizích jazyků na období 2005-2008 pak zmiňuje nutnost řešení těchto oblastí:1

  • Zvýšení informovanosti rodičů a učitelů a jejich povědomí o výhodách zařazení cizích jazyků v mateřské škole

  • Zpracování metodického materiálu pro výuku AJ v mateřské škole a zdarma jej poskytovat školám, které o něj projeví zájem

  • Zařazení angličtiny do programu přípravy učitelů mateřských škol (střední pedagogické školy a pedagogické fakulty)

  • Zařazení "propedeutiky" výuky cizích jazyků do RVP PV

  • Úprava programů zaměřených na přípravu budoucích učitelů mateřských škol do takové míry, aby bylo možné zařadit výuku předmětu jazyková "propedeutika".

Snaha o řešení situace výuky cizích jazyků v mateřských školách tedy již v minulosti vyslovena byla. Jasně definovány jsou cíle a záměry, a to od roku 2003. V budoucnu je však nutností spolupráce napříč celým spektrem. Zejména mezi učiteli mateřských škol, odborníky instituce pedagogicko-psychologických poraden, logopedy a logopedickými asistenty a také metodiky cizích jazyků a specialisty zabývajícími se úpravami kurikula. Do budoucna má výuka anglického jazyka v mateřské škole velký význam. Potřeba je jazykově rozvíjet pedagogické pracovníky mateřských škol, podporovat je a motivovat. Učitelka mateřské školy motivuje děti v rámci výuky jazyka především k dalšímu úsilí jazyk i nadále poznávat a taktéž odlišné kultury a národy. Právě díky práci s cizími jazyky může rozvíjet spektrum témat mateřské školy a předcházet xenofobnímu chování již od raného věku dětí. Rozvíjí taktéž dovednosti dítěte, jeho znalosti a umožňuje pozvolné vytváření schopností získávat a zpracovávat informace. Velmi raná výuka a raná výuka však v současné době znamená problém v propojenosti a návaznosti výuky a má nedostatky z hlediska jednotlivých fází preprimárního a primárního vzdělávání. V současné době neexistuje systematická návaznost v oblasti cizích jazyků mezi mateřskými a základními školami. Spolupráce je závislá na individuální spolupráci mezi jednotlivými školami. Efektivitu v osvojování cizích jazyků u dětí může přinést pouze systematická spolupráce mezi organizacemi preprimárního a primárního vzdělávání, nastavení "jazykových standardů" mateřských škol, nastavení jasných kvalifikačních předpokladů pro pedagoga vyučujícího cizí jazyk v mateřské škole a rozvíjení získaných vědomostí z mateřské školy již od první třídy základní školy.

Sporné otázky velmi rané a rané výuky z pohledu odborníků

Jednou z nejčastějších otázek, které si kladou rodiče i učitelé, je, ve kterém období je nejlepší zahájit výuku cizího jazyka. Velkým problémem je to, že odborníci se často liší v názorech, zda začít s výukou již od narození (jedná se o tzv. baby angličtinu), zda začít u dětí ve věku tří let u dětí předškolního věku či zda mají cizí jazyky v raném věku nějaký význam.

"V předškolním věku je významná plasticita mozku dítěte a schopnost získávání informací, na druhé straně je důležité, aby se věnovala pozornost rozvíjení mateřského jazyka dítěte."2 Z těchto důvodů je potřebné, aby s dítětem v mateřské škole pracoval učitel, který ovládá cizí jazyk, ale taktéž mateřský jazyk dítěte. Odborníci se zabývají také otázkou, zda existuje kritické období pro učení se cizímu jazyku. "Před pubertou se jedinec učí cizí jazyk lépe než později. Na druhé straně pro starší jedince mluví jejich zralost kognitivních procesů. Starší děti se učí cizí jazyk lépe než mladší, protože využívají dovednosti z mateřského jazyka. Výhodou jsou též vyšší lingvistické dovednosti. Na druhé straně fonologické a prozodické charakteristiky druhého jazyka se lépe osvojují v dřívějším věku. Po pubertě je pro většinu lidí téměř nemožné se naučit jazyk bez cizího akcentu. Hlubší vrstvy jazyka (slovník, syntax a pragmatická rovina) lze naučit i dospělé pouze v případě, že jsou dobře motivováni a věnují učení dostatek času."3 Zelinková dále upozorňuje na specifičnost ve schopnosti osvojování cizího jazyka. Rozlišuje typ vizuální, auditivní, taktilní a kinetický. Vizuální typ si dobře pamatuje to, co vidí, auditivní to, co slyší, taktilní má potřebu se věcí dotýkat a manipulovat s nimi. Kinetický si velmi dobře pamatuje informace spojené s pohybem. Lze tedy říci, že metody a formy práce využívané v mateřské škole, jako je pohyb, dramatizace, poslech, činnosti s didaktickými pomůckami - maximální zapojení smyslů dítěte mu dává velkou šanci kvalitně zahájit osvojování cizího jazyka i bez schopnosti číst a psát. Učitel mateřské školy vybavený jazykovými kompetencemi má ideální prostředí pro výuku cizího jazyka. Pokud integruje jazyk do každodenní činnosti dítěte, střídá metody a formy práce tak, aby odpovídaly typologii dle Zelinkové, a tematicky zpracuje jazykové celky tak, aby korespondovaly s tématy v mateřském jazyce, vytvoří symbiózu obou jazyků a nastaví dítěti kvalitní start. Jak již bylo zmíněno v předchozím textu, každá věková osa má svá specifika. Jednoznačnou výhodou mozku dítěte, je jeho plasticita. Schopnost přijímání informací. Nelze však striktně říci, které věkové období je nejlepší. Osvojování jazyka ovlivňuje mnoho faktorů.

 

Například:

  • zralost kognitivních procesů dítěte

  • dozrávání CNS

  • vývoj jazyka v mateřštině

  • rodinné prostředí (málo podnětné prostředí; bilingvní rodina; rodič se znalostí cizího jazyka)

  • individuální schopnosti dítěte

  • specifika spojená s problematikou specifických poruch chování (ADHD; ADD)

 

Mateřská škola má svá specifika, jako je organizace, metody a formy práce, denní režim, požadavky na naplňování RVP PV. V "běžné" mateřské škole se učitelka setkává s celou řadou problematických faktorů:

  • logopedické vady

  • vysoké počty dětí ve třídách, přesahující počet 25

  • věkově smíšené třídy

  • omezené finanční prostředky pro nákup didaktických pomůcek

  • požadavky na průběžné vzdělávání v systému DVPP

  • nárůst specifických poruch chování u dětí (ADHD; ADD)

  • integrace a inkluze dětí s různými formami poruch chování či handicapem

  • vysoké požadavky na zpracování třídní dokumentace (TVP; IVP)

  • problémy v komunikaci s rodiči

 

Pokud tedy nahlédneme na všechny problematické faktory a zamyslíme se nad specifiky provázející jednotlivé věkové úrovně dětí, lze říci, že vhodným obdobím pro systematickou práci s cizím jazykem v mateřské škole je období od 4,5 let dítěte. Zajisté je možno naučit slovní zásobu a zapojovat do her také děti mladší. V případě, že se jedná o děti z rodiny, kde se s jazykem dítě jinak denně nesetkává, je na místě očekávat, že výsledky nebudou tak evidentní jako u

Nahrávám...
Nahrávám...