NahoruVnitřní předpis školy
o používání jiných než služebních vozidel při pracovních cestách zaměstnanců
Tento vnitřní předpis upravuje problematiku používání jiných než služebních motorových vozidel při pracovních cestách zaměstnanců, a to v rámci pracovněprávních vztahů s ................................. (přesné označení, adresa školy) (dále jen "zaměstnavatel“).
Tento vnitřní předpis je vydáván v souladu s § 305 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jako "zákoník práce“).
1. Jiným než služebním vozidlem se rozumí vlastní zejména vozidlo zaměstnance, vozidlo zaměstnancem pronajaté nebo zaměstnancem bezplatně vypůjčené. K vymezení služebního vozidla viz kapitola 3.16.2.
2. Zaměstnanec může při pracovní cestě použít jiné než služební vozidlo pouze na žádost zaměstnavatele, a to prostřednictvím nejblíže nadřízeného pracovníka konkrétního zaměstnance (podle potřeby může být uvedena přesnější identifikace osoby, která dá souhlas s použitím jiného než služebního vozidla např. ředitel, zástupce ředitele, vedoucí oddělení apod.), a to na základě písemné dohody.
3. Při pracovních cestách zaměstnanců je nutné přednostně využívat služební vozidla a veřejné dopravní prostředky (vlak, autobus apod.). Jiná než služební vozidla lze využívat, pouze pokud je to nezbytné v případě naléhavých pracovních cest nebo při poruše služebního vozidla. (Podle potřeb zaměstnavatele lze stanovit i jiné možnosti, např. využití vlastního vozidla v případech, kdy z pracovních důvodů cestuje více osob a jízdné by bylo v úhrnu za všechny zaměstnance vyšší než náhrady za použití např. vlastního vozidla zaměstnance, nebo typicky, že neexistuje spojení veřejnou dopravou nebo existuje pouze velmi komplikované s řadou přestupů apod.)
4. Před vydáním povolení k použití jiného než služebního vozidla musí zaměstnanec nejblíže nadřízenému pracovníkovi (případně jiné pověřené osobě) předložit platnou smlouvu o havarijním pojištění předmětného vozidla, doklad o zaplacení povinného ručení a technický průkaz (zaměstnavatel může požadovat podle aktuálních podmínek i další doklady).
5. Zaměstnanec může vykonat pracovní cestu jiným než služebním vozidlem pouze v případě, že má k řízení předmětného vozidla platné řidičské oprávnění a absolvoval příslušná školení.
6. Zaměstnanec je povinen předložit doklady o technické způsobilosti použitého motorového vozidla platným technickým průkazem vozidla
7. Zaměstnanci náleží za každý kilometr ujetý jiným než služebním vozidlem náhrada v české měně spočívající v součtu sazby základní náhrady a náhrady za spotřebované PHM. Při výpočtu náhrady bude zaměstnavatel vycházet z příslušných prováděcích právních předpisů v aktuálním znění (vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí ČR a Ministerstva financí ČR, pro rok 2025 se jedná o vyhlášku č. 475/2024 Sb., a o vyhlášku č. 373/2024 Sb.).
8. V případě, že zaměstnanec ze služebních důvodů použije k vozidlu přívěs (není rozhodující, zda se bude jednat o přívěs služební nebo o přívěs zaměstnance), zvyšuje se sazba základní náhrady o 15 %.
9. V naléhavých případech může být jiné než služební vozidlo využito i k pracovním cestám do zahraničí (zaměstnavatel může rozhodnout i jinak a zakázat používání jiných než služebních vozidel k zahraničním pracovním cestám).
10. Při pracovních cestách na území jiného státu má zaměstnanec za každý ujetý kilometr nárok na náhradu sazby základní náhrady v české měně. Spotřebované PHM budou zaměstnanci nahrazeny v zahraniční měně, a to na základě předloženého dokladu o nákupu PHM v zahraničí. Pokud zaměstnanec nebude v zahraničí PHM čerpat a nebude požadovat náhradu v cizí měně, bude mu poskytnuta náhrada v české měně ve výši stanovené vyhláškou MPSV.
11. Zaměstnanec, kterému byl k pracovní cestě určen hromadný dopravní prostředek (např. autobus, vlak apod.), může zaměstnavatele požádat o možnost využít jiný přepravní prostředek, např. vlastní automobil. Oprávněný vedoucí pracovník rozhodne, zda žádosti zaměstnance vyhoví. Pokud v závislosti na individuálních podmínkách bude zaměstnanci vyhověno, náleží mu náhrada jízdních výdajů ve výši odpovídající původně určenému dopravnímu prostředku (např. vlaku, autobusu apod.). Vzhledem k tomu, že jízdenka hromadného dopravního prostředku nebude zakoupena, bude náhrada zjištěna z jízdních řádů, ceníků, případně z informací získaných prostřednictví internetu. Kopie této informace bude připojena k vyúčtování pracovní cesty. V případě, že se souhlasem nadřízeného pracovníka bude tímto vozidlem cestovat více zaměstnanců, náleží náhrada v ceně jízdenky původně určeného přepravního prostředku pouze řidiči vozidla (náhradu nelze vyplácet všem spolucestujícím, protože výdaje vznikly pouze řidiči vozidla).
12.. Tento vnitřní předpis bude k dispozici na jednotlivých pracovištích k nahlédnutí všem zaměstnancům.
13. Tento vnitřní předpis nabývá účinnosti dnem .............. (např. 1. ledna 2025) a je vydán na dobu určitou do .............. (např. 31. prosince 2025).
V .............................. dne ..............
........................................
ředitel školy
Výklad:
O podmínkách pracovní cesty rozhoduje zaměstnavatel, který mimo jiné předem určí způsob, jakým se zaměstnanec bude při pracovní cestě přepravovat. Jedním z možných dopravních prostředků, který může být při pracovní cestě využit, je "jiný než služební automobil“. Nemusí se jednat pouze o vlastní (soukromé) vozidlo zaměstnance, ale také o vozidlo zaměstnancem pronajaté nebo bezplatně vypůjčené. Za každý kilometr jízdy tímto vozidlem náleží zaměstnanci náhrada, která je tvořena součtem dvou položek:
1. sazby základní náhrady,
2. náhrady za spotřebované pohonné hmoty.
Od 1. 1. 2025 nabyla účinnost vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 475/2024 Sb., která mění Sazbu základní náhrady za 1 kilometr jízdy jiným než služebním vozidlem u osobních motorových vozidel z hodnoty 5,60 Kč na 5,80 Kč. Současně je zvýšena i sazba náhrady u nákladních automobilů, autobusů nebo traktorů, neboť v případě využití těchto vozidel k pracovní cestě náleží zaměstnancům dvojnásobek sazby základní náhrady, než je stanoveno pro osobní motorová vozidla, činí tedy 11,60 Kč (§ 157 odst. 5 ZP). Při posuzování, zda se jedná např. o nákladní automobil, je potřebné vycházet z údajů uvedených v technickém průkazu motorového vozidla (kategorie N). Sazba základní náhrady u jednostopých vozidel (motocyklů) a tříkolek se z hodnoty 1,50 Kč zvyšuje na 1,60 Kč.
Jestliže zaměstnanec použije k silničnímu motorovému vozidlu přívěs, zvýší mu zaměstnavatel sazbu základní náhrady o 15 %. Není přitom rozhodující, zda se jedná o přívěs zaměstnance, nebo zaměstnavatele.
1. Ceny pohonných hmot
Zaměstnanec, který na žádost zaměstnavatele využije k pracovní cestě jiné než služební vozidlo (např. jeho vlastní, pronajaté nebo zaměstnancem vypůjčené), by měl prvotně cenu PHM pro účely výpočtu náhrady prokázat dokladem o nákupu. Pokud zaměstnanec cenu PHM neprokáže, bude využita průměrná cena:
-
35,80 Kč za litr benzínu automobilového 95 oktanů,
-
40,50 Kč za litr benzínu automobilového 98 oktanů,
-
34,70 Kč za litr motorové nafty,
-
na 7,70 za 1 kilowatthodinu elektřiny.
Příklad
Zaměstnanec vykonal pracovní cestu vlastním automobilem, při které ujel celkem 400 km, průměrná spotřeba PHM byla 7,2 l/100 km, cena PHM stanovená vyhláškou MPSV byla 35,80 Kč.
Výpočet náhrady za jeden ujetý kilometr: 5,80 + (35,80 × 7,2) : 100 = 8, 3776 Kč.
Výpočet náhrady celkem (zaokrouhleno): 8,3776 × 400 = 3 266,56 Kč, po zaokrouhlení 3 351 Kč.
Aby zaměstnavatel mohl výpočet uvedený ve výše uvedeném příkladu provést, musí vědět, jaké má použít částky sazby základní náhrady, ceny PHM a spotřeby PHM.
Příklad
Zaměstnavatel vykonal v březnu 2025 na žádost zaměstnavatele pracovní cestu vlastním automobilem. Podle údajů v technickém průkazu se jedná o vozidlo s přepážkou, tj. o malé nákladní vozidlo (kategorie N1). Zaměstnavatel je povinen vyplatit zaměstnanci základní náhradu minimálně ve výši 11,60 Kč (2 x 5,80).
Příklad
Zaměstnanec na žádost zaměstnavatele použil k pracovní cestě vlastní automobil. Vzhledem k tomu, že zaměstnanec převážel materiál, použil na žádost zaměstnavatele k automobilu také vlastní přívěs. V tomto případě má zaměstnanec nárok na sazbu základní náhrady ve výši 6,67 Kč (sazba základní náhrady zvýšená 5,80 Kč o 15 % ).
1.2 Spotřeba PHM
1.2.1 Pro zjištění spotřeby PHM zaměstnavatel v první řadě využije údaj z technického průkazu vozidla o spotřebě pro kombinovaný provoz podle norem Evropské unie.
Příklady norem: U čísla příslušné normy může být uvedeno "EU“ nebo "ES“.
93/116/ES, 1999/100/ES, 2004/3/ES, 2007/46/ES, 715/2007/ES, EU 566/2011, EU 459/2012,EU 692/2008 (novelizováno normou EU 2016/646W), EU 630/2012, EU 195/2013, EU 136/2014, EU 2015/45, EU 2016/646)
Příklad
Zaměstnanec prokázal zaměstnavateli spotřebu PHM technickým průkazem vozidla, ve kterém byly uvedeny následující údaje:
−v řádku 52 – spotřeba paliva – metodika: 1999/100/ EU,
−v řádku 54 – údaj o spotřebě 8,0/5,2/6,2. První údaj vyjadřuje spotřebu ve městě, druhý na dálnici a poslední údaj pro kombinovaný provoz.
Při výpočtu náhrady použije zaměstnavatel spotřebu pro kombinovaný provoz 6,2 l/100 km.
Poznámka: Čísla řádku, ve kterých je uvedena spotřeba PHM se v jednotlivých technických průkazech mohou lišit.
1.2.2 Pokud technický průkaz vozidla nebude obsahovat údaj podle norem EU, vypočte zaměstnavatel průměrnou spotřebu aritmetickým průměrem z údajů uvedených v technickém průkazu.
Příklad
Zaměstnanec na základě žádosti zaměstnavatele použil k pracovní cestě vlastní osobní automobil. Při zjišťování spotřeby PHM zaměstnavatel vycházel z následujících údajů uvedených v technickém průkazu vozidla:
Spotřeba paliva 10.5/6.9/8.2. Odkaz na příslušný údaj o spotřebě pro kombinovaný provoz podle norem Evropské unie nebyl uveden. Z toho důvodu byla spotřeba PHM vypočtena aritmetickým průměrem ze všech údajů uvedených v…
