dnes je 1.7.2022

Input:

Charakteristika jednacího řízení bez uveřejnění

21.4.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

9.2 Charakteristika jednacího řízení bez uveřejnění

JUDr. Johan Justoň, Mgr. Ing. Michal Bureš

Jednací řízení bez uveřejnění je oproti otevřenému řízení a užšímu řízení takovým druhem zadávacího řízení, které může zadavatel použít pouze při splnění podmínek stanovených zákonem. Je tomu tak to z toho důvodu, že se jedná o zadávací řízení, které výrazným způsobem omezuje veřejnou soutěž v oblasti zakázek zadávaných veřejným sektorem a zákonodárce tak stanoví specifická pravidla, kdy je možné tento způsob zadávání veřejných zakázek použít.

Podmínky použití jednacího řízení bez uveřejnění

Podmínky, za kterých je možné použít jednací řízení bez uveřejnění, upravuje ustanovení § 23 ZVZ. Podobně jako v případě jednacího řízení s uveřejněním lze podmínky použití jednacího řízení bez uveřejnění rozlišovat podle toho, zda

  • zadavatel zadává novou veřejnou zakázku bez návaznosti na předchozí zadané veřejné zakázky nebo

  • zadavatel zadává veřejnou zakázku v návaznosti na určitou předchozí veřejnou zakázku.

Obecné použití

Bez ohledu na skutečnost, o jaký druh veřejné zakázky se jedná, může zadavatel použít jednací řízení bez uveřejnění v těchto případech:

  • veřejná zakázka může být splněna z technických či uměleckých důvodů, z důvodu ochrany výhradních práv nebo z důvodů vyplývajících ze zvláštního právního předpisu pouze určitým dodavatelem; oproti předchozímu zákonu č. 40/2004 Sb. došlo k rozšíření použití tohoto druhu řízení rovněž na případy ochrany výhradních práv. Jinak se jedná pouze o zpřesnění dosud užívaného důvodu použití podle dosavadní právní úpravy.

  • veřejnou zakázku je nezbytné zadat v krajně naléhavém případě, který zadavatel svým jednáním nezpůsobil a ani jej nemohl předvídat, a z časových důvodů není možné zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení; podmínkou použití jednacího řízení bez uveřejnění z tohoto důvodu je tedy existence krajně naléhavého případu.

Veřejné zakázky na dodávky

V případě veřejných zakázek na dodávky může zadavatel zadat veřejnou zakázku pomocí jednacího řízení bez uveřejnění za těchto podmínek:

  • dodávané zboží je vyráběno pouze pro účely výzkumu nebo vývoje, vyjma případů, kdy je zboží vyráběno ve větším množství za účelem dosažení zisku zadavatele nebo za účelem pokrytí nákladů zadavatele spojených s výzkumem nebo vývojem (§ 23 odst. 5 písm. a) ZVZ); tuto výjimku nelze použít v případě, kdy zboží je vyráběno ve větším množství (nikoli tedy pouze pro účely výzkumu nebo vývoje) za účelem dosažení zisku zadavatele nebo za účelem pokrytí nákladů zadavatele spojených s výzkumem,

  • jde o dodatečné dodávky od téhož dodavatele, s nímž již byla uzavřena smlouva, které jsou určeny jako částečná náhrada původní dodávky nebo jako rozšíření stávajícího rozsahu dodávky, a to za předpokladu, že by změna dodavatele nutila zadavatele pořizovat zboží odlišných technických parametrů, které by měly za následek neslučitelnost nebo by znamenaly nepřiměřené technické obtíže při provozu a údržbě; celková doba trvání původní smlouvy, včetně doby trvání smlouvy na dodatečné dodávky podle tohoto ustanovení, nesmí v případě veřejného zadavatele přesáhnout dobu 3 let, pokud to není odůvodněno zvláštními okolnostmi (a v případě veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti dobu 5 let, kromě výjimečných okolností určených s ohledem na očekávanou provozní životnost dodávek a technické obtíže, které by mohly být změnou dodavatele způsobeny) – viz § 23 odst. 5 písm. b) ZVZ; jedná se o dodatečné dodávky od téhož dodavatele za předpokladu, že změna dodavatele by vedla k pořízení zboží odlišných technických parametrů neslučitelných s původní dodávkou nebo by znamenaly nepřiměřené obtíže při provozu s tím, že zároveň došlo k zachování celkové doby smluv uzavřených na takové dodatečné dodávky na maximální dobu 3 let, pokud to není odůvodněno zvláštními okolnostmi. Předně se doba 3 let vztahuje jednoznačně na celkovou délku trvání smluvního vztahu – tedy jak dobu původní smlouvy, tak i dodatečné dodávky. Výjimkou jsou právě zvláštní okolnosti uvedené výše, které mohou odůvodnit možnost zadavatele uzavřít smlouvu na dodávku i na delší časový úsek,

  • jde-li o dodávky nabízené a kupované na komoditních burzách (§ 23 odst. 5 písm. c) ZVZ); zde je oproti předchozí právní úpravě nově upravena možnost použití jednacího řízení bez uveřejnění na dodávky nabízené a kupované na komoditních burzách, a to bez jakýchkoli dalších podmínek,

  • jde o dodávky pořizované za zvláště výhodných podmínek od dodavatele, který je v likvidaci, nebo v případě, že je vůči dodavateli vedeno insolvenční řízení, od osoby oprávněné disponovat s majetkovou podstatou (§ 23 odst. 5 písm. d) ZVZ),

  • jde o zboží pořizované za cenu podstatně nižší, než je obvyklá tržní cena, a podstatně nižší cena je dodavatelem nabízena jen po velmi krátkou dobu (§ 23 odst. 5 písm. e) ZVZ); tuto podmínku pro zadání veřejné zakázky s použitím jednacího řízení bez uveřejnění lze však použít pouze v případě podlimitní veřejné zakázky. Výkladem a contrario tedy ostatní případy uvedené v § 23 odst. 5 ZVZ mohou být použity i u nadlimitních veřejných zakázek, tedy bez ohledu na předpokládanou hodnotu veřejné zakázky.

Veřejné zakázky na služby

Další možnost použití jednacího řízení bez uveřejnění v případě veřejných zakázek na služby se týká návaznosti na soutěž o návrh – zadavatel může zadat veřejnou zakázku na služby v případě, jestliže je zadávána v návaznosti na soutěž o návrh, podle jejíchž pravidel musí být veřejná zakázka zadána vybranému účastníkovi nebo jednomu z vybraných účastníků této soutěže. Rovněž toto ustanovení vychází předchozí právní úpravy Oproti předchozí právní úpravě došlo k upřesnění v tom směru, že pokud bylo vybráno více návrhů, musí zadavatel vyzvat k jednání všechny takto vybrané účastníky. Dále není možné, aby předmětem veřejné zakázky na služby navazující na soutěž o návrh byla vlastní realizace návrhu, ledaže to odůvodňuje povaha předmětu soutěže o návrh. Rozhodující je tedy povaha předmětu soutěže o návrh.

Stavební práce a služby

Specifické případy použití jednacího řízení bez uveřejnění se dále týkají veřejných zakázek na stavební práce a služby a jsou upraveny v ustanovení § 23 odst. 7 ZVZ, přičemž tyto případy lze rozdělit do dvou skupin:

  • dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby,

  • nové stavební práce (a v případě veřejného zadavatele i nové služby).

Dodatečné stavební práce a dodatečné služby řeší ustanovení § 23 odst. 7 písm. a) ZVZ. Toto ustanovení vychází rovněž předchozí právní úpravy. Obecnou podmínkou použití tohoto řízení je skutečnost, že potřeba dodatečných stavebních prací nebo služeb nebyla obsažena v původních zadávacích podmínkách a jejich potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat, a zároveň jsou nezbytné pro provedení původních stavebních prací nebo poskytnutí původních služeb.

Pro použití jednacího řízení bez uveřejnění v případě veřejné zakázky na stavební práce a služby musí být dále splněny následující podmínky:

  • dodatečné stavební práce nebo služby budou zadány témuž dodavateli,

  • dodatečné stavební práce nebo služby nemohou být techniky nebo ekonomicky odděleny od původní veřejné zakázky, pokud by toto oddělení způsobilo závažnou újmu zadavateli, nebo ačkoliv je toto oddělení technicky či ekonomicky možné, jsou dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby zcela nezbytné pro dokončení předmětu původní veřejné zakázky, a,

  • celkový rozsah dodatečných stavebních prací nebo dodatečných

Nahrávám...
Nahrávám...