dnes je 6.7.2022

Input:

Hodnoticí komise

21.4.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.6 Hodnoticí komise

Ing. Jana Davidová

Úvod

Hodnocení a posuzování nabídek musí probíhat postupem, který v souladu se zákonem zajistí dodržování zásady stejného zacházení se všemi uchazeči (s výjimkou uvedenou v § 101 ZVZ – zvýhodnění dodavatelů zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením), zásady zákazu diskriminace a zásady transparentnosti. Výše uvedené zásady jsou obecnými principy evropského práva, které jsou zakotveny ve Smlouvě o založení ES, a je tedy nezbytné je dodržovat.

Hodnocení a posuzování nabídek provádí v případě veřejného zadavatele jím ustanovená komise, s výjimkou zadávání veřejných zakázek v dynamickém nákupním systému (v tomto případě provede hodnocení zadavatel prostřednictvím automatické metody hodnocení) a v případě, že zadává veřejnou zakázku na základě rámcové smlouvy (v tomto případě veškerá práva a povinnosti související s posouzením a hodnocením nabídek činí zadavatel, stejně jako je tomu u zadavatele sektorového).

Složení hodnoticí komise

Hodnoticí komise pro posouzení a hodnocení nabídek (dále jen „komise”), kterou ustanoví veřejný zadavatel, musí mít alespoň 5 členů, přičemž v odůvodněných případech (dle veřejné zakázky) minimálně jedna třetina členů komise musí mít odpovídající odbornou způsobilost ve vztahu k veřejné zakázce. Odbornou způsobilostí se rozumí například zápis v komoře architektů či autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, pokud jde o posuzování a hodnocení nabídek na veřejnou zakázku na stavební práce. Je nepochybné, že u veřejných zakázek na některé služby (např. zpravodajské služby) či dodávky není žádná speciální způsobilost zapotřebí, a není tedy vyžadována ani u členů komise. V komisi musí být vždy zastoupen i veřejný zadavatel, a to minimálně jedním členem. Spolu se jmenováním členů komise je veřejný zadavatel povinen jmenovat i jejich náhradníky.

Je-li veřejná zakázka zadávána veřejný zadavatelem, kterým je Česká republika nebo státní příspěvková organizace, a výše její předpokládané hodnoty přesahuje 200 mil. korun, ustavuje komisi příslušný ministr popřípadě jiná osoba jednající jménem daného veřejného zadavatele. Komise musí být minimálně 7členná, přičemž v odůvodněných případech musí mít alespoň 2/3 členů příslušnou odbornou způsobilost ve vztahu k veřejné zakázce.

Přesahuje-li u těchto zakázek výše předpokládané hodnoty bez DPH 500 mil. korun, potom ustavuje komisi vláda na návrh příslušného ministra, popřípadě jiné osoby jednající jménem veřejného zadavatele. Komise musí být alespoň 9členná, přičemž v odůvodněných případech musí mít alespoň 2/3 členů příslušnou odbornou způsobilost ve vztahu k veřejné zakázce.

Zákon vyžaduje nepodjatost členů komise a jejich náhradníků ve vztahu k veřejné zakázce a k uchazečům. Požadavek na nepodjatost členů komise a jejich náhradníků ve vztahu k veřejné zakázce znamená, že se tyto osoby nesmí podílet na zpracování nabídky, nesmí mít osobní zájem na zadání předmětné zakázky a s uchazeči je nesmí spojovat osobní ani pracovní poměr. Dále je v zákoně uvedeno, že tyto osoby nesmí s uchazeči spojovat jiný obdobný poměr. Není zcela zřejmé, o jaký poměr v tomto případě jde, pravděpodobně o nějaký smluvní vztah nebo určitá majetková propojení těchto osob a uchazečů. Každý člen komise, popřípadě jeho náhradník, je povinen na počátku prvního jednání učinit písemné prohlášení veřejnému zadavateli o své nepodjatosti. V případě vzniku důvodu k podjatosti některého z členů komise (náhradníků) v průběhu její činnosti je tato osoba povinna tuto skutečnost oznámit veřejnému zadavateli bez zbytečného odkladu. Veřejný zadavatel vyloučí daného člena hodnoticí komise z další účasti v hodnoticí komisi. Stejně postupuje veřejný zadavatel v případě, že bude mít sám pochybnost o nepodjatosti některého člena hodnoticí komise. Za vyloučeného člena vyzve předseda hodnoticí komise k činnosti v komisi jeho náhradníka.

Členové komise, stejně tak jako jejich náhradníci a jiné osoby přizvané na jednání veřejným zadavatelem nebo komisí, mají povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti se svou účastí v komisi. Členové komise, popřípadě jejich náhradníci jsou v tomto ohledu při nakládání s informacemi, k nimž získali přístup v souvislosti se svou účastí v komisi, povinni postupovat tak, aby nedošlo k porušení práv a oprávněných zájmů jednotlivých uchazečů, pokud jde o ochranu jejich duševního a průmyslového vlastnictví či obchodního tajemství.

Jednání hodnoticí komise

Na svém prvním jednání, které svolává veřejný zadavatel, si komise zvolí ze svých členů předsedu a místopředsedu. Předseda svolává a řídí každé další jednání komise, a není-li přítomen, zastupuje ho místopředseda. Pozvánky na první (není zcela zřejmý úmysl zákonodárce v omezení na pouze první jednání) jednání musí být doručeny jednotlivým členům komise alespoň 7 dní před dnem jeho konání. V případě, že se nemůže některý z jmenovaných členů komise v daném termínu jednání zúčastnit, musí o této skutečnosti neprodleně informovat předsedu (případně místopředsedu nebo i zadavatele – jde-li o první jednání), který zajistí účast náhradníka. Jednání komise se podle nového zákona mohou účastnit rovněž jiné osoby, určené veřejným zadavatelem nebo komisí. Jde o ustanovení, které bylo do zákona vloženo, neboť v minulosti existovaly pochybnosti o tom, zda se mohou jednání komise účastnit i některé další osoby (zpravidla odborníci na určitou úzce specializovanou oblast), jejichž přítomnost byla v mnohých případech velmi žádoucí. Komise může jednat a je usnášeníschopná, pokud jsou přítomny alespoň dvě třetiny členů nebo jejich náhradníků. Komise rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných členů. O jednání komise se sepisuje protokol, který musí podepsat všichni její přítomní členové. Má-li některý z členů komise odlišný názor oproti většině, uvede se tento názor do protokolu včetně jeho odůvodnění.

POSUZOVÁNÍ NABÍDEK

Posuzování a hodnocení nabídek

Komise jednotlivé nabídky podané uchazečům, kteří splňují kvalifikaci stanovenou zadavatelem v oznámení nebo ve výzvě o zahájení příslušného zadávacího řízení (pokud nebyli tito zájemci vyloučeni z účasti v užším či jednacím řízení s uveřejněním nebo soutěžním dialogu zadavatelem z důvodu omezení jejich počtu), posuzuje z hlediska splnění zákonných požadavků, požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách (požadavky zadavatele týkající se veřejné zakázky uvedené zpravidla v oznámení nebo výzvě o zahájení zadávacího řízení nebo v zadávací dokumentaci). V této fázi komise tedy posuzuje, zda uchazeč nepodal nepřijatelnou nabídku.

Komise vyřadí všechny nabídky, které nesplňují výše uvedené požadavky na nabídku. V případě, že uchazeč podal více variant nabídky, posuzují se odděleně, a nejsou-li vyřazeny všechny varianty, nepovažuje se nabídka za vyřazenou. Zadavatel je povinen bezodkladně vyloučit uchazeče, jehož nabídka byla v rámci posuzování nabídek vyřazena ze zadávacího řízení. Vyloučenému uchazeči je povinen tuto skutečnost písemně bez zbytečného odkladu oznámit spolu s uvedením důvodů, které vedly k jeho vyloučení.

V případě nejasností může komise požádat uchazeče o písemné vysvětlení nabídky, a pokud uchazeč ve stanovené lhůtě nepodá vysvětlení, komise nabídku vyřadí. Zákon stanoví poněkud nadbytečně obdobnou možnost veřejného zadavatele požadovat vysvětlení nabídky rovněž v případě soutěžního dialogu.

Dále komise posuzuje výši nabídkových cen ve vztahu k veřejné zakázce. Obsahuje-li některá nabídka mimořádně nízkou nabídkovou cenu, je komise povinna vyžádat si od uchazeče písemné zdůvodnění těch částí nabídky, které jsou pro určení výše nabídkové ceny podstatné. Zde může být rovněž problematická skutečnost, že mohou nastat případy, kdy zdůvodnění nemusí vůbec vyplývat z obsahu nabídky, ale může vyplývat z jiných skutečností na straně uchazeče. Uchazeč je povinen ve lhůtě stanovené komisí tuto cenu zdůvodnit, případně dále vysvětlit na jednání, je-li komisí pozván.

Komise může vzít v úvahu zdůvodnění této ceny, je-li dáno objektivními příčinami, zejména z důvodu ekonomických aspektů konstrukční metody či technologie, výrobního procesu, poskytovaných služeb, objevnosti technického řešení či výjimečně příznivými podmínkami, které má uchazeč k dispozici pro provedení stavebních prací, poskytnutí dodávek nebo služeb, originalitou stavebních prací, dodávek nebo služeb atd. Pokud uchazeč mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve stanovené lhůtě neodůvodní, popřípadě nevysvětlí na jednání nebo jeho důvody shledá komise jako neopodstatněné, jeho nabídku vyřadí.

Hodnocení nabídek

Komise hodnotí pouze nabídky, které při jejich posuzování nevyřadila. Hodnocení nabídek provádí komise podle základního hodnoticího kritéria, které zadavatel stanovil v oznámení nebo výzvě o zahájení zadávacího řízení. Základním kritériem pro zadání veřejné zakázky stanoveným zadavatelem může být buď ekonomická výhodnost nabídky, nebo nejnižší nabídková cena. Toto základní kritérium volí zadavatel podle druhu a složitosti předmětné zakázky, s ohledem na rozsah požadavků, které vymezují její předmět. V soutěžním dialogu nemá zadavatel na výběr, neboť zákon mu ukládá povinnost hodnotit nabídky podle jejich ekonomické výhodnosti.

1. Kritérium nejnižší nabídkové ceny

V případě, že zadavatel zvolí jako základní kritérium pro zadání veřejné zakázky nejnižší nabídkovou cenu, vyhodnotí komise nabídky pouze podle tohoto kritéria a zadavatel rozhodne o výběru nejvhodnější nabídky uchazeče, jehož nabídka byla vyhodnocena jako nabídka s nejnižší nabídkovou cenou. Při hodnocení

Nahrávám...
Nahrávám...