dnes je 2.2.2023

Input:

Výpočet platu, nemocenské, účtování mezd

18.2.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.4.4 Výpočet platu, nemocenské, účtování mezd

Ing. Lukáš Auerswald

Vzor příkladu účtování zde.

Zjednodušený postup výpočtu čisté mzdy (platu)

Základem výpočtu čisté mzdy je znalost mzdy hrubé. Ta je stanovena dle platového výměru a odpracovaných hodin, popřípadě navýšena o přiznané odměny a náhradu dovolené. Z tohoto příjmu musí zaměstnavatel srazit sociální pojištění, zdravotní pojištění a daň nebo zálohu na daň z příjmů. V první fázi se srazí pojistné na zdravotním a sociálním pojištění. To se vypočte z vyměřovacího základu, ze kterého se procentní sazbou vypočítává výše pojistného.

Vyměřovací základ nemusí být vždy roven hrubé mzdě. Bližší úpravy jsou uvedeny v zákoně č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, a v zákoně č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Tabulka 1: Přehled srážek z vyměřovacího základu

Tabulka


Poplatník  Zdravotní pojištění  Sociální pojištění  
Zaměstnanec  4,5 %  6,5 %  
Zaměstnavatel  9 %  25 %  

Plátcem je ten, z jehož účtu jsou fyzicky srážky odesílány, kdežto poplatníkem je ten, jemuž se v konečném důsledku sníží příjem přesto, že vše odvádí obec (zaměstnavatel i za zaměstnance), která sníží výplatu čisté mzdy na zaměstnancův účet o odvedené pojistné (4,5 % zdravotního pojištění a 6,5 % sociálního pojištění).

Druhou fází je srážka zálohy na daň z příjmu fyzické osoby (popřípadě srážkovou daň). Zde se vychází ze zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. V principu se vychází ze základu daně, který se spočítá ve zjednodušeném případě tak, že se k hrubé mzdě přičte již vypočtené sociální a zdravotní pojištění, které platí (je poplatníkem) zaměstnavatel (obec). Tím dostaneme tzv. superhrubou mzdu, ze které spočítáme zálohu na daň (respektive srážkovou daň).

Má-li zaměstnanec podepsané Prohlášení k dani, může uplatňovat (podle zákona o daních z příjmů) stanovené slevy na dani. Jedná se o následující:

  • sleva na poplatníka ve výši 2070 Kč měsíčně (nelze uplatnit u starobního důchodce),

  • sleva na manžela (manželku) ve výši 24 840 Kč ročně (nemá-li manžel/ka příjem vyšší než 68 000 Kč),

  • sleva na invaliditu prvního nebo druhého stupně ve výši 210 Kč měsíčně,

  • sleva na invaliditu třetího stupně ve výši 420 Kč měsíčně,

  • sleva pro držitele průkazu ZTP/P ve výši 1345 Kč měsíčně,

  • sleva, je-li poplatník student, za daných podmínek ve výši 335 Kč měsíčně, a

  • sleva na první vyživované dítě ve výši 1117 Kč měsíčně, na druhé vyživované dítě 1317 Kč měsíčně a třetí (a každé další) vyživované dítě činí sleva 1417 Kč měsíčně.

Zaměstnanec měl v srpnu 2011 hrubý příjem 18 000 Kč. Podepsal Prohlášení k dani a uplatňuje slevu na dani pouze na poplatníka (na sebe).

  1. Výpočet srážek zaměstnanci: na zdravotní pojištění 810 Kč (18 000 Kč x 4,5 %), na sociální pojištění 1170 Kč (18 000 Kč x 6,5 %),
  2. výpočet srážek zaměstnavateli: 18 000 Kč x 9 % = 1620 Kč (zdravotní pojištění, u kterého je poplatníkem obec) a 18 000 Kč x 25 % = 4500 Kč,
  3. výpočet zálohy na daň: 18 000 Kč + 1620 Kč + 4500 Kč = 24 120 Kč (superhrubá mzda) x 15 % a výsledná záloha na daň (respektive daň) činí 3618 Kč,
  4. výpočet zálohové daně po slevě: 3618 Kč – 1 970 Kč (sleva na poplatníka) = 1648 Kč,
  5. určení čisté mzdy 18 000 Kč – 810 Kč – 1170 Kč – 1648 Kč = 14 372 Kč,
  6. celkové mzdové náklady obce na tohoto zaměstnance: 18 000 Kč (hrubá mzda) + 1620 Kč (zdravotní pojištění) + 4500 Kč (sociální pojištění) = 24 120 Kč (rovno superhrubé mzdě).

Dávky nemocenského pojištění

Účast zaměstnanců na nemocenském pojištění je:

  • povinná (zaměstnanci),

  • dobrovolná (OSVČ, zahraniční zaměstnanci).

Budeme se věnovat pouze první skupině, tj. tuzemským zaměstnancům. Může však nastat situace, že zaměstnanec nesplní podmínky účasti na nemocenském pojištění (dále jen NP) a nemůže se tak k němu přihlásit ani dobrovolně. Jde o případ, kdy příjem z pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti za kalendářní měsíc je nižší než 2 500 Kč a doba trvání pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti je kratší než 14 kalendářních dnů. Jedná se o zaměstnání malého rozsahu. Tzn. že při výkonu zaměstnání malého rozsahu bude zaměstnanec pojištěn jen v těch kalendářních měsících, ve kterých dosáhne příjmu ve výši 2 500 Kč.

Zaměstnanci, kteří vykonávají práci na základě dohody o provedení práce (dále jen DPP), jsou účastni nemocenského pojištění, avšak jen v těch kalendářních měsících, do kterých jim je zúčtován započitatelný příjem vyšší než 10 000 Kč. Účast na pojištění se posuzuje v každém měsíci zvlášť.

Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci v prvních 14 kalendářních dnech trvání dočasné pracovní neschopnosti náhradu mzdy s výjimkou prvních třech pracovních dnů, kdy zaměstnanci nenáleží žádná náhrada.

Z nemocenského pojištění se poskytují čtyři druhy dávek, a to:

  • nemocenské,

  • peněžitá pomoc v mateřství,

  • ošetřovné,

  • vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.

Žádost o nemocenské a jeho výplatu podává zaměstnanec u svého zaměstnavatele, a to i v případě, kdy u něj již není zaměstnán a dočasná pracovní neschopnost vznikne po zániku pojištění v ochranné lhůtě. Zaměstnavatel je povinen přijímat žádost svých zaměstnanců o dávky a další podklady potřebné pro stanovení nároku na dávky a jejich výplatu a neprodleně je spolu s údaji potřebnými pro výpočet nemocenského předávat příslušné okresní správě sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) – formulář "Příloha k žádosti o dávku“.

Nemocenské, stejně jako ostatní dávky nemocenského pojištění, se vyplácí za kalendářní dny. Dávky nemocenského pojištění vyplácí příslušná OSSZ, a sice nemocenské až od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, ošetřovné, peněžitou pomoc v mateřství a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství od prvního kalendářního dne vzniku nároku na dávku. Místní příslušnost OSSZ k výplatě dávky zaměstnanci se řídí sídlem obce (zaměstnavatele). Po dobu prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti je poskytována náhrada platu zaměstnavatelem (nikoli nemocenská). Náhrada platu není zdaňována ani se z ní neplatí pojistné. Náhrada platu může být poskytována až do výše průměrného výdělku.

Výpočet

Nahrávám...
Nahrávám...