dnes je 28.3.2024

Input:

Vnitřní mzdový předpis

1.12.2013, Zdroj: Verlag Dashöfer

3.26
Vnitřní mzdový předpis

 

VNITŘNÍ MZDOVÝ PŘEDPIS (MZDOVÝ ŘÁD)

 

 

Zaměstnavatel ....................... (název, sídlo a IČO) stanoví v souladu se zákoníkem práce a po projednání s odborovou organizací tato pravidla pro poskytování mzdy a odměny za pracovní pohotovost (dále jen „předpis"):

 

Část I

Rozsah platnosti

 

Tento předpis se vztahuje na všechny zaměstnance v pracovním poměru. Na zaměstnance činné na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr a na žáky se vztahují pouze ta ustanovení, u nichž je to výslovně uvedeno.

 

Část II

Základní ustanovení

 

1. Tento předpis upravuje podmínky pro poskytování mzdy, odměny z dohod a odměny za pracovní pohotovost.

 

2. Mzda zaměstnance se stanoví podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce s přihlédnutím k obtížnosti pracovních podmínek, dále podle pracovní výkonnosti zaměstnance a jeho pracovních výsledků. K tomu se zaměstnanci zařazují do tarifních skupin a stanoví se jim základní mzdový tarif podle dalších ustanovení. Základní mzdový tarif je zaručenou mzdou ve smyslu ustanovení § 112 zákoníku práce.

 

3. Před započetím práce musí být zaměstnanec seznámen se způsobem odměňování.

 

4. Při stanovení odměny za práce konané mimo pracovní poměr se postupuje obdobně tak, aby výše stanovené odměny odpovídala mzdě za stejnou nebo obdobnou práci konanou v pracovním poměru.

 

5. Zaměstnanec má právo kdykoli nahlížet do tohoto předpisu, který je proto k dispozici .......... (kde nebo u koho).

 

Část III

Tarifní skupiny a tarifní sazby

 

1. Tarifní skupiny a tarifní sazby k nim přiřazené se odvozují od katalogu prací členěného do 8 tarifních skupin (příloha č. 1 tohoto předpisu).

 

2. Zaměstnanec se zařazuje do tarifní skupiny podle těžiště vykonávané práce, tedy podle toho druhu práce, na kterou byl zaměstnanec přijat a která s ním byla dohodnuta v pracovní smlouvě.

 

Tarifní sazby pro 40 hodinovou týdenní pracovní dobu činí:

 

Skupina prací

Nejnižší úroveň zaručené mzdy

 

v Kč za hodinu

v Kč za měsíc

1.

50,60

8.500

2.

55,90

9.400

3.

61,70

10.400

4.

68,10

11.400

5.

75,20

12.600

6.

83,00

13.900

7.

91,70

15.400

8.

101,20

17.000

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Poznámka:

Uvedené tarify jsou převzaty z nařízení vlády č. 567/2006 Sb. Jde-li o zaměstnavatele nepodnikatelské sféry poskytujícího plat, platí pro něj, že vždy jedna skupina zahrnuje dosavadní dvě platové třídy. Tarify stanoví současně nejnižší úroveň zaručené mzdy (viz dále část IV), do které se nezahrnuje mzda za práci přesčas a příplatky za práci ve svátek, v noci, za ztížené a zdraví škodlivé pracovní prostředí a za práci v sobotu a v neděli. Pokud by zaměstnavatel stanovil mzdové tarify nižší, než které stanoví nařízení vlády, musel by současně zajistit dodržení § 112 odst. 3 zákoníku práce například ustanovením o případném doplatku do tarifu pro případ, že mzda zaměstnance (po vyloučení výše uvedených složek) nedosáhne alespoň výše minimální zaručené mzdy. Takový postup je však nepraktický, protože vyžaduje každý měsíc porovnávání mzdy dosažené jednotlivými zaměstnanci s úrovní minimální mzdy. Nižší mzdové tarify je možné bez tohoto důsledku sjednat výhradně v kolektivní smlouvě, tedy se souhlasem odborů jakožto smluvní strany.

Hodinové mzdové tarify platí pro 40ti hodinovou týdenní pracovní dobu. Při kratší pracovní době je třeba dbát na dodržení poměru mezi 40 hodinami a kratší pracovní dobou. Např. pro pracovní dobu 37,5 hodiny týdně je to poměr 1,067 a v tomto poměru je nutno tarify stanovené pro 40ti hodinovou pracovní dobu zvýšit (např. tarif 61,70 Kč se zvýší na 65,80 Kč). Tento postup se samozřejmě neuplatní pro kratší pracovní dobu sjednanou individuálně (kratší pracovní úvazek), při které se poskytuje mzda odpovídající sjednanému úvazku.

Protože vedoucí nebo vysoce kvalifikovaní zaměstnanci vykonávající pracovní činnosti zařazené do 6. a vyšší skupiny prací a odměňované smluvní mzdou, vystačí zaměstnavatelé v praxi zpravidla s uvedením nižšího počtu skupin prací. Kromě toho, je-li v zájmu zaměstnavatele i zaměstnanců zachování dosavadního systému tarifních skupin (tříd), může skupiny prací uvedené v tabulce převést na tarifní skupiny (třídy) obdobně jako je tomu u platů v nepodnikatelské sféře (viz výše). V takovém případě musí samozřejmě rozlišit tarify i v tarifních skupinách (třídách).

Pokud zaměstnavatel zaměstnává mladistvé nebo invalidní zaměstnance, buď rozšíří výše uvedenou tabulku o nižší sazby nebo uvede procento jejich snížení (§ 4 nařízení vlády č. 567/2006 Sb.).

 

Část IV

Zaručená mzda

 

1. Zaměstnanci přísluší tarifní (zaručená) mzda odpovídající skupině, do které je zařazen a příslušné tarifní sazbě (část III). Měsíční tarifní mzda (fixní složka mzdy - část VI) se úměrně krátí, pokud zaměstnanec neodpracoval v měsíci stanovený počet směn.

 

2. K tarifní mzdě lze zaměstnancům poskytovat pohyblivé složky mzdy podle dalších ustanovení.

 

3. Byl-li zaměstnanec převeden v rámci pracovní smlouvy nebo na základě dohody o její změně na práci zařazenou do nižší tarifní skupiny a v důsledku toho mu byl stanoven nižší mzdový tarif, přísluší mu dosavadní základní tarif ještě po dobu jednoho kalendářního měsíce následujícího po dni přeřazení, a je-li tímto dnem 1. den v měsíci, po dobu tohoto měsíce.

 

4. Ustanovení předchozího bodu neplatí, byl-li zaměstnanec převeden pro porušení pracovní kázně, zaviněného schodku na hodnotách svěřených k vyúčtování, protože pozbyl předpoklady pro výkon pracovní činnosti nebo proto, že mu byla dána výpověď podle § 52 písm. f) nebo g) zákoníku práce.

 

5. Při přeřazení zaměstnance:

a) do vyšší tarifní skupiny mu přísluší mzdový tarif podle tohoto stupně dnem přeřazení,

b) do funkce odměňované smluvní mzdou mu přísluší fixní složka ve výši a ode dne dohodnutého v individuální smlouvě.

 

 

 

Část V

Mzdové formy

 

1. Pohyblivé složky mzdy se zaměstnancům poskytují v závislosti na jejich pracovních výsledcích a zvolené mzdové formě.

 

2. Mzdové formy jsou:

- prostá časová mzda,

- prémie,

- úkolová mzda,

- smíšená mzda,

- podílová mzda,

- odměny,

- osobní ohodnocení,

- další mzda.

 

3. Zásady pro používání mzdových forem tvoří přílohu č. 2 tohoto předpisu. Jednotlivé mzdové formy lze vhodně kombinovat.

 

4. Zaměstnancům činným na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se odměna stanoví s přiměřeným použitím té mzdové formy, která je pro danou práci vhodná.

 

Část VI

Odměňování smluvní mzdou

 

1. Zaměstnanci ve vedoucích funkcích se odměňují smluvní mzdou podle individuálně uzavřené dohody o jejím poskytování (manažerská smlouva). Vedoucími funkcemi jsou

- ...................................................... (uvedou se konkrétní vedoucí funkce).

Při uzavírání smlouvy se postupuje podle dále uvedených zásad.

 

2. Smluvní mzdu tvoří:

a) fixní složka mzdy,

b) pohyblivá složka mzdy podle podmínek a ve výši dohodnuté ve smlouvě,

c) případné další složky mzdy podle tohoto předpisu.

 

3. Fixní složka nesmí být nižší než základní tarifní mzda nejblíže nižšího podřízeného zaměstnance.

 

4. Dohodu o poskytování smluvní mzdy uzavírá s vedoucím zaměstnancem ten, kdo ho ustanovil do funkce.

 

5. Výplatu pohyblivé složky mzdy a případných dalších složek mzdy schvaluje ............(kdo). Tuto složku lze krátit nebo odejmout jen na základě podmínek dohodnutých ve smlouvě, např. při zjištěných nedostatcích v řídicí práci, při neplnění nebo neúplném plnění uložených úkolů, pro způsobení značné škody atd.

 

Část VII

Příplatky

 

1. Za práci přesčas přísluší zaměstnanci, kterému nebylo poskytnuto náhradní volno, vedle dosažené mzdy příplatek ve výši .... % (nejméně 25 %) průměrného hodinového výdělku, a jde-li o práci přesčas, v noci nebo v den nepřetržitého odpočinku v týdnu, příplatek ve výši .....% (použije-li se toto rozlišení, musí to být více než 25 %). Dosažená mzda a příplatek ani náhradní volno nepřísluší, je-li mzda sjednána již s přihlédnutím k případné práci přesčas. Mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas je možné takto sjednat, je-li současně sjednán rozsah práce přesčas, k níž bylo při sjednání mzdy přihlédnuto. Mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas je možné sjednat nejvýše v rozsahu 150 hodin práce přesčas za kalendářní rok a u vedoucích zaměstnanců v mezích celkového rozsahu práce přesčas

 

2. Za práci ve svátek přísluší zaměstnanci, se kterým bylo dohodnuto poskytnutí příplatku namísto náhradního volna, .... % průměrného hodinového výdělku (nejméně 100 %).

 

3. Za práci v noci a přísluší zaměstnanci příplatek ve výši .... % (nejméně 10 %, lze však sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku) průměrného hodinového výdělku zaměstnance za každou odpracovanou hodinu.

 

4. Za práci ve ztíženém pracovním prostředí přísluší zaměstnanci ...... % (nejméně 10 %) základní sazby minimální mzdy, a to za každý ztěžující vliv.

 

5. Za práci v sobotu a v neděli přísluší zaměstnanci vedle dosažené mzdy příplatek ve výši ....... % (nejméně 10 %, lze však sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku) průměrného hodinového výdělku zaměstnance.

 

6. .............. (uvedou se další druhy příplatků podle potřeb zaměstnavatele, např. za znalost a používání cizích jazyků, za zastupování atd. Jejich výši a podmínky pro jejich poskytování je nutno uvést konkrétně).

 

Poznámka: tvoří-li mzdový řád součást kolektivní smlouvy, lze příplatky za práci v noci a za práci v sobotu a v neděli stanovit jinak, tedy pevnými částkami nebo nižším procentem.

 

 

Část VIII

Odměňování učňů (žáků)

 

1. Učňům přísluší za produktivní práci vykonanou při odborném výcviku na produktivní činnosti měsíční odměna:

- učňům 1. ročníku ve výši .....%,

- učňům 2. ročníku ve výši .....%,

- učňům 3. ročníku ve výši .....%

(Minimální výše měsíční odměny za produktivní činnost pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin je 30 % minimální mzdy. Při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby nebo v případě, že žák nevykonával produktivní činnost po dobu celého měsíce, se výše odměny za produktivní činnost úměrně upraví.)

 

2. Konkrétní výši odměny určí ...... (zpravidla mistr) podle kvality a výsledků produktivní činnosti učně s přihlédnutím k jeho prospěchu ve škole.

 

 

 

Část IX

Odměna za pracovní pohotovost

 

1. Za dohodnutou pracovní pohotovost přísluší zaměstnanci odměna ve výši ... % (nejméně 10 %) průměrného hodinového výdělku za každou hodinu pohotovosti.

2. Dojde-li během pohotovosti k výkonu práce, přísluší zaměstnanci mzda za tuto práci a tato doba se započítává do celkové pracovní doby. Mzda přísluší vedle odměny za pohotovost.

 

 

 

Část X

Splatnost mzdy

 

1. Mzda je splatná vždy ... dne měsíce následujícího po vykonané práci. Připadne-li tento den na den pracovního klidu, vyplácí se mzda poslední pracovní den před tímto dnem.

 

2. Na základě dohody se zaměstnancem je zaměstnavatel povinen při výplatě mzdy, popřípadě jiných peněžitých plnění ve prospěch zaměstnance (po odečtení případných zákonných srážek), zaplatit částku určenou zaměstnancem na svůj náklad a nebezpečí na jeden platební účet určený zaměstnancem, a to nejpozději v pravidelném termínu výplaty mzdy, pokud se zaměstnancem písemně nesjedná pozdější termín.

 

3. Zaměstnavatel před nastoupením zaměstnance na dovolenou

Alt. 1

mu vyplatí mzdu splatnou v době jeho dovolené.

Alt. 2

mu vyplatí přiměřenou zálohu.

 

4. Při skončení pracovního poměru zaměstnavatel vyplatí zaměstnanci splatnou mzdu

Alt. 1

v den skončení pracovního poměru.

Alt. 2

v nejbližším termínu pro výplatu mzdy.

 

Část XI

Závěrečné ustanovení

 

1. Tento předpis nabývá účinnosti dnem .......... Tento vnitřní předpis se vydává na dobu ............ Po uplynutí této doby může být změněn, prodloužen nebo nahrazen novým předpisem.

 

2. Případné změny předpisu v průběhu jeho účinnosti provádí zaměstnavatel vždy předem, a to po projednání

Alt. 1

s odborovou organizací

Alt. 2

se zaměstnanci, jichž se změna týká (v případě, že u zaměstnavatele nepůsobí odborová organizace).

 

3. Veškerá opatření podle tohoto předpisu jsou vedoucí zaměstnanci povinni provádět tak, aby bylo zaručeno rovné zacházení se všemi zaměstnanci a zamezeno jakékoli formě diskriminace, zejména ve vztahu mezi muži a ženami.

 

4. Zaměstnanci jsou povinni v rozsahu své působnosti spolupracovat s kontrolními orgány, zejména příslušného úřadu práce a inspektorátu práce.

 

 

 

 

V ................. dne .................. ............................................

podpis zaměstnavatele

(jeho oprávněného zástupce)

 

 

 

Příloha č. 1 - katalog prací

 

Podnikový katalog funkcí (pracovních činností) zpracuje zaměstnavatel v souladu jednak s ustanovením § 110 zákoníku práce, jednak s nařízením vlády č. 567/2006 Sb. vydaným podle § 112 odst. 2, a zahrne do něho ty funkce (pracovní činnosti), které používá. Takový postup považuje autor za vhodnější a mnohem přehlednější a tím i srozumitelnější než odvolávky např. na vzorový katalog prací vydaný ministerstvem práce a sociálních věcí, a to nejen pro zaměstnance, ale i pro zaměstnavatele. Přitom se vícekrát v praxi osvědčilo, uvede-li zaměstnavatel pouze názvy funkcí (pracovních činností) a jejich zařazení do stupně, např. uklízečka - 1. stupeň, řidič nákladního vozu nad 3,5 t - 3. stupeň atd. Vždy je však nutno při zpracování katalogu dbát na dodržení závazných charakteristik skupin prací a příkladů prací ve skupinách uvedených v příloze k citovanému nařízení vlády. Praxe, při níž zaměstnavatel zařazuje své zaměstnance do skupin pouze podle vlastního uvážení, aniž by dodržoval charakteristiky a příklady prací uvedené v této příloze, je nepřijatelná. Takový zaměstnavatel se vystavuje nebezpečí pokutování kontrolním orgánem. Pro názornost je dále uvedeno jako příklad schéma podnikového katalogu v obchodní firmě. Vnitřní mzdový předpis nebude ve školství příliš použitelný a je v tomto produktu uveden především pro úplnost.

 

Pracovní činnost

Skupina prací

Výkup lahví

1

Provádění běžného úklidu (uklizečka)

1

Obsluha pobočkové telefonní ústředny (telefonistka)

2

Skladování a doplňování zboží (skladník)

2

Řízení dodávkového vozidla (řidič dodávky)

2

Práce pokladní v samoobslužné prodejně (pokladní)

3

Řízení nákladního vozidla nad 3,5 t (řidič nákladního vozu))

3

atd.

 

 

Součástí katalogu jsou kvalifikační požadavky odborné praxe a vzdělání, které zpracuje zaměstnavatel podle svých potřeb např. takto:

 

Pro výkon práce v jednotlivých tarifních stupních se stanoví tyto orientační kvalifikační požadavky:

 

Tarifní stupeň

Vzdělání

odborná praxe

1.

základní
zaškolení

-
-

2.

střední
vyučení v oboru


1 rok

3.

vyučení v oboru + zkouška
střední

úplné střední s maturitou

3 roky
3 roky

1 rok

4.

úplné střední s maturitou

vysokoškolské

 

3 roky
-

5.

úplné střední s maturitou
vysokoškolské

6 roků

3 roky

6.

střední odborné s maturitou
vysokoškolské

9 roků

6 roků

7.

vysokoškolské

9 roků

8.

vysokoškolské

podle náročnosti, individuálně

 

 

Zkouškou se rozumí úspěšné složení závěrečné zkoušky po absolvování příslušného odborného kurzu. Středním odborným vzděláním s maturitou se rozumí vzdělání zakončené úspěšnou maturitní zkouškou na odborné škole směru odpovídajícího vykonávané práci. Při středním vzdělání s maturitou všeobecného směru lze požadavek praxe prodloužit o .... (např. na dvojnásobek).

Vyučení se požaduje v oboru odpovídajícím vykonávané práci (např. zámečník). Vyučení v jiném nebo příbuzném oboru lze uznat, jsou-li znalosti jím získané využitelné pro výkon dané práce.

Nesplňuje-li zaměstnanec požadavek vzdělání, zvyšuje se požadavek odborné praxe nejméně na dvojnásobek. O zařazení takového zaměstnance

Nahrávám...
Nahrávám...