VNITŘNÍ MZDOVÝ PŘEDPIS (MZDOVÝ ŘÁD)
Zaměstnavatel ....................... (název, sídlo a IČO)
stanoví v souladu se zákoníkem práce a po projednání s odborovou organizací
tato pravidla pro poskytování mzdy a odměny za pracovní pohotovost (dále jen předpis"):
Část I
Rozsah platnosti
Tento předpis se vztahuje na všechny zaměstnance v
pracovním poměru. Na zaměstnance činné na základě dohody o pracích konaných
mimo pracovní poměr a na žáky se vztahují pouze ta ustanovení, u nichž je to
výslovně uvedeno.
Část II
Základní ustanovení
1. Tento předpis upravuje podmínky pro poskytování
mzdy, odměny z dohod a odměny za pracovní pohotovost.
2. Mzda zaměstnance se stanoví podle složitosti, odpovědnosti
a namáhavosti práce s přihlédnutím k obtížnosti pracovních podmínek, dále podle
pracovní výkonnosti zaměstnance a jeho pracovních výsledků. K tomu se zaměstnanci
zařazují do tarifních skupin a stanoví se jim základní mzdový tarif podle dalších
ustanovení. Základní mzdový tarif je zaručenou mzdou ve smyslu ustanovení § 112 zákoníku práce.
3. Před započetím práce musí být zaměstnanec seznámen
se způsobem odměňování.
4. Při stanovení odměny za práce konané mimo pracovní
poměr se postupuje obdobně tak, aby výše stanovené odměny odpovídala mzdě za
stejnou nebo obdobnou práci konanou v pracovním poměru.
5. Zaměstnanec má právo kdykoli nahlížet do tohoto předpisu,
který je proto k dispozici .......... (kde nebo u koho).
Část III
Tarifní skupiny a tarifní sazby
1. Tarifní skupiny a tarifní sazby k nim přiřazené
se odvozují od katalogu prací členěného do 8 tarifních skupin (příloha č. 1
tohoto předpisu).
2. Zaměstnanec se zařazuje do tarifní skupiny podle těžiště
vykonávané práce, tedy podle toho druhu práce, na kterou byl zaměstnanec přijat
a která s ním byla dohodnuta v pracovní smlouvě.
Tarifní sazby pro 40 hodinovou týdenní
pracovní dobu činí:
Poznámka:
Uvedené tarify jsou převzaty
z nařízení vlády č. 567/2006 Sb. Jde-li o zaměstnavatele nepodnikatelské
sféry poskytujícího plat, platí pro něj, že vždy jedna skupina zahrnuje
dosavadní dvě platové třídy. Tarify stanoví současně nejnižší úroveň zaručené
mzdy (viz dále část IV), do které se nezahrnuje mzda za práci přesčas a příplatky
za práci ve svátek, v noci, za ztížené a zdraví škodlivé pracovní prostředí
a za práci v sobotu a v neděli. Pokud by zaměstnavatel stanovil mzdové
tarify nižší, než které stanoví nařízení vlády, musel by současně zajistit dodržení
§ 112 odst. 3 zákoníku práce například ustanovením o případném doplatku do
tarifu pro případ, že mzda zaměstnance (po vyloučení výše uvedených složek)
nedosáhne alespoň výše minimální zaručené mzdy. Takový postup je však
nepraktický, protože vyžaduje každý měsíc porovnávání mzdy dosažené
jednotlivými zaměstnanci s úrovní minimální mzdy. Nižší mzdové tarify je
možné bez tohoto důsledku sjednat výhradně v kolektivní smlouvě, tedy se
souhlasem odborů jakožto smluvní strany.
Hodinové mzdové tarify platí pro 40ti
hodinovou týdenní pracovní dobu. Při kratší pracovní době je třeba dbát na dodržení
poměru mezi 40 hodinami a kratší pracovní dobou. Např. pro pracovní dobu 37,5
hodiny týdně je to poměr 1,067 a v tomto poměru je nutno tarify stanovené pro
40ti hodinovou pracovní dobu zvýšit (např. tarif 61,70 Kč se zvýší na 65,80 Kč).
Tento postup se samozřejmě neuplatní pro kratší pracovní dobu sjednanou
individuálně (kratší pracovní úvazek), při které se poskytuje mzda odpovídající
sjednanému úvazku.
Protože vedoucí nebo vysoce
kvalifikovaní zaměstnanci vykonávající pracovní činnosti zařazené do 6. a vyšší
skupiny prací a odměňované smluvní mzdou, vystačí zaměstnavatelé v praxi
zpravidla s uvedením nižšího počtu skupin prací. Kromě toho, je-li
v zájmu zaměstnavatele i zaměstnanců zachování dosavadního systému
tarifních skupin (tříd), může skupiny prací uvedené v tabulce převést na
tarifní skupiny (třídy) obdobně jako je tomu u platů v nepodnikatelské sféře
(viz výše). V takovém případě musí samozřejmě rozlišit tarify i
v tarifních skupinách (třídách).
Pokud zaměstnavatel zaměstnává
mladistvé nebo invalidní zaměstnance, buď rozšíří výše uvedenou tabulku o nižší
sazby nebo uvede procento jejich snížení (§ 4 nařízení vlády č. 567/2006 Sb.).
Část IV
Zaručená mzda
1. Zaměstnanci přísluší tarifní (zaručená) mzda
odpovídající skupině, do které je zařazen a příslušné tarifní sazbě (část III).
Měsíční tarifní mzda (fixní složka mzdy - část VI) se úměrně krátí, pokud zaměstnanec
neodpracoval v měsíci stanovený počet směn.
2. K tarifní mzdě lze zaměstnancům poskytovat
pohyblivé složky mzdy podle dalších ustanovení.
3. Byl-li zaměstnanec převeden v rámci pracovní
smlouvy nebo na základě dohody o její změně na práci zařazenou do nižší tarifní
skupiny a v důsledku toho mu byl stanoven nižší mzdový tarif, přísluší mu
dosavadní základní tarif ještě po dobu jednoho kalendářního měsíce
následujícího po dni přeřazení, a je-li tímto dnem 1. den v měsíci, po dobu
tohoto měsíce.
4. Ustanovení předchozího bodu neplatí, byl-li zaměstnanec
převeden pro porušení pracovní kázně, zaviněného schodku na hodnotách svěřených
k vyúčtování, protože pozbyl předpoklady pro výkon pracovní činnosti nebo
proto, že mu byla dána výpověď podle § 52 písm. f) nebo g) zákoníku práce.
5. Při přeřazení zaměstnance:
a) do vyšší tarifní skupiny mu přísluší
mzdový tarif podle tohoto stupně dnem přeřazení,
b) do funkce odměňované smluvní mzdou mu přísluší
fixní složka ve výši a ode dne dohodnutého v individuální smlouvě.
Část V
Mzdové formy
1. Pohyblivé složky mzdy se zaměstnancům poskytují v
závislosti na jejich pracovních výsledcích a zvolené mzdové formě.
2. Mzdové formy jsou:
- prostá časová
mzda,
- prémie,
- úkolová mzda,
- smíšená mzda,
- podílová
mzda,
- odměny,
- osobní
ohodnocení,
- další mzda.
3. Zásady pro používání mzdových forem tvoří přílohu č.
2 tohoto předpisu. Jednotlivé mzdové formy lze vhodně kombinovat.
4. Zaměstnancům činným na základě dohod o pracích
konaných mimo pracovní poměr se odměna stanoví s přiměřeným použitím té mzdové
formy, která je pro danou práci vhodná.
Část VI
Odměňování smluvní mzdou
1. Zaměstnanci ve vedoucích funkcích se odměňují
smluvní mzdou podle individuálně uzavřené dohody o jejím poskytování (manažerská
smlouva). Vedoucími funkcemi jsou
- ...................................................... (uvedou se konkrétní
vedoucí funkce).
Při uzavírání smlouvy se postupuje podle dále
uvedených zásad.
2. Smluvní mzdu tvoří:
a) fixní složka mzdy,
b) pohyblivá složka mzdy podle podmínek a ve výši
dohodnuté ve smlouvě,
c) případné další složky mzdy podle tohoto předpisu.
3. Fixní složka nesmí být nižší než základní tarifní
mzda nejblíže nižšího podřízeného zaměstnance.
4. Dohodu o poskytování smluvní mzdy uzavírá s
vedoucím zaměstnancem ten, kdo ho ustanovil do funkce.
5. Výplatu pohyblivé složky mzdy a případných dalších
složek mzdy schvaluje ............(kdo). Tuto složku lze krátit
nebo odejmout jen na základě podmínek dohodnutých ve smlouvě, např. při zjištěných
nedostatcích v řídicí práci, při neplnění nebo neúplném plnění uložených úkolů,
pro způsobení značné škody atd.
Část VII
Příplatky
1. Za
práci přesčas přísluší zaměstnanci, kterému nebylo poskytnuto náhradní volno,
vedle dosažené mzdy příplatek ve výši .... % (nejméně 25 %) průměrného
hodinového výdělku, a jde-li o práci přesčas, v noci nebo v den nepřetržitého
odpočinku v týdnu, příplatek ve výši .....% (použije-li se toto rozlišení,
musí to být více než 25 %). Dosažená mzda a příplatek ani náhradní volno
nepřísluší, je-li mzda sjednána již s přihlédnutím k případné práci přesčas.
Mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas je možné takto sjednat, je-li současně
sjednán rozsah práce přesčas, k níž bylo při sjednání mzdy přihlédnuto. Mzdu s
přihlédnutím k případné práci přesčas je možné sjednat nejvýše v rozsahu 150
hodin práce přesčas za kalendářní rok a u vedoucích zaměstnanců v mezích
celkového rozsahu práce přesčas
2. Za
práci ve svátek přísluší zaměstnanci, se kterým bylo dohodnuto poskytnutí příplatku
namísto náhradního volna, .... % průměrného hodinového výdělku (nejméně 100
%).
3. Za
práci v noci a přísluší zaměstnanci příplatek ve výši .... % (nejméně 10 %,
lze však sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku) průměrného
hodinového výdělku zaměstnance za každou odpracovanou hodinu.
4. Za
práci ve ztíženém pracovním prostředí přísluší zaměstnanci ...... % (nejméně 10
%) základní sazby minimální mzdy, a to za každý ztěžující vliv.
5. Za
práci v sobotu a v neděli přísluší zaměstnanci vedle dosažené mzdy příplatek
ve výši ....... % (nejméně 10 %, lze však sjednat jinou minimální výši a způsob
určení příplatku) průměrného hodinového výdělku zaměstnance.
6. .............. (uvedou se další druhy příplatků podle potřeb zaměstnavatele, např. za znalost
a používání cizích jazyků, za zastupování atd. Jejich výši a podmínky pro
jejich poskytování je nutno uvést konkrétně).
Poznámka: tvoří-li mzdový řád součást kolektivní
smlouvy, lze příplatky za práci v noci a za práci v sobotu a
v neděli stanovit jinak, tedy pevnými částkami nebo nižším procentem.
Část VIII
Odměňování učňů (žáků)
1. Učňům přísluší za
produktivní práci vykonanou při odborném výcviku na produktivní činnosti měsíční
odměna:
- učňům 1. ročníku ve výši .....%,
- učňům 2. ročníku ve výši .....%,
- učňům 3. ročníku ve výši .....%
(Minimální výše měsíční odměny
za produktivní činnost pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin je 30 %
minimální mzdy. Při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby nebo v případě, že
žák nevykonával produktivní činnost po dobu celého měsíce, se výše odměny za
produktivní činnost úměrně upraví.)
2. Konkrétní výši odměny určí
...... (zpravidla mistr) podle kvality a výsledků produktivní činnosti učně
s přihlédnutím k jeho prospěchu ve škole.
Část IX
Odměna za pracovní
pohotovost
1. Za dohodnutou pracovní
pohotovost přísluší zaměstnanci odměna ve výši ... % (nejméně 10 %) průměrného
hodinového výdělku za každou hodinu pohotovosti.
2. Dojde-li během
pohotovosti k výkonu práce, přísluší zaměstnanci mzda za tuto práci a tato doba
se započítává do celkové pracovní doby. Mzda přísluší vedle odměny za
pohotovost.
Část X
Splatnost mzdy
1. Mzda je splatná vždy ...
dne měsíce následujícího po vykonané práci. Připadne-li tento den na den
pracovního klidu, vyplácí se mzda poslední pracovní den před tímto dnem.
2. Na základě dohody se zaměstnancem
je zaměstnavatel povinen při výplatě mzdy, popřípadě jiných peněžitých plnění
ve prospěch zaměstnance (po odečtení případných zákonných srážek), zaplatit částku
určenou zaměstnancem na svůj náklad a nebezpečí na jeden platební účet určený
zaměstnancem, a to nejpozději v pravidelném termínu výplaty mzdy, pokud se zaměstnancem
písemně nesjedná pozdější termín.
3. Zaměstnavatel před
nastoupením zaměstnance na dovolenou
Alt. 1
mu vyplatí mzdu splatnou v
době jeho dovolené.
Alt. 2
mu vyplatí přiměřenou
zálohu.
4. Při skončení pracovního
poměru zaměstnavatel vyplatí zaměstnanci splatnou mzdu
Alt. 1
v den skončení pracovního
poměru.
Alt. 2
v nejbližším termínu pro
výplatu mzdy.
Část XI
Závěrečné ustanovení
1. Tento předpis nabývá účinnosti
dnem .......... Tento
vnitřní předpis se vydává na dobu ............ Po uplynutí této doby může být
změněn, prodloužen nebo nahrazen novým předpisem.
2. Případné změny předpisu
v průběhu jeho účinnosti provádí zaměstnavatel vždy předem, a to po projednání
Alt. 1
s odborovou organizací
Alt. 2
se zaměstnanci, jichž se změna
týká (v případě, že u zaměstnavatele nepůsobí odborová organizace).
3. Veškerá opatření podle tohoto předpisu jsou
vedoucí zaměstnanci povinni provádět tak, aby bylo zaručeno rovné zacházení se
všemi zaměstnanci a zamezeno jakékoli formě diskriminace, zejména ve vztahu
mezi muži a ženami.
4. Zaměstnanci jsou povinni
v rozsahu své působnosti spolupracovat s kontrolními orgány, zejména
příslušného úřadu práce a inspektorátu práce.
V ................. dne
.................. ............................................
podpis
zaměstnavatele
(jeho
oprávněného zástupce)
NahoruPříloha č. 1
- katalog prací
Podnikový katalog funkcí
(pracovních činností) zpracuje zaměstnavatel v souladu jednak s ustanovením §
110 zákoníku práce, jednak s nařízením vlády č. 567/2006 Sb. vydaným podle §
112 odst. 2, a zahrne do něho ty funkce (pracovní činnosti), které používá.
Takový postup považuje autor za vhodnější a mnohem přehlednější a tím i
srozumitelnější než odvolávky např. na vzorový katalog prací vydaný
ministerstvem práce a sociálních věcí, a to nejen pro zaměstnance, ale i pro
zaměstnavatele. Přitom se vícekrát v praxi osvědčilo, uvede-li zaměstnavatel
pouze názvy funkcí (pracovních činností) a jejich zařazení do stupně, např.
uklízečka - 1. stupeň, řidič nákladního vozu nad 3,5 t - 3. stupeň atd. Vždy je
však nutno při zpracování katalogu dbát na dodržení závazných charakteristik
skupin prací a příkladů prací ve skupinách uvedených v příloze k citovanému nařízení
vlády. Praxe, při níž zaměstnavatel zařazuje své zaměstnance do skupin pouze
podle vlastního uvážení, aniž by dodržoval charakteristiky a příklady prací
uvedené v této příloze, je nepřijatelná. Takový zaměstnavatel se vystavuje
nebezpečí pokutování kontrolním orgánem. Pro názornost je dále uvedeno jako příklad
schéma podnikového katalogu v obchodní firmě. Vnitřní mzdový předpis nebude ve školství
příliš použitelný a je v tomto produktu uveden především pro úplnost.
Součástí katalogu jsou
kvalifikační požadavky odborné praxe a vzdělání, které zpracuje zaměstnavatel
podle svých potřeb např. takto:
Pro výkon práce v
jednotlivých tarifních stupních se stanoví tyto orientační kvalifikační požadavky:
Zkouškou se rozumí úspěšné
složení závěrečné zkoušky po absolvování příslušného odborného kurzu. Středním
odborným vzděláním s maturitou se rozumí vzdělání zakončené úspěšnou maturitní
zkouškou na odborné škole směru odpovídajícího vykonávané práci. Při středním
vzdělání s maturitou všeobecného směru lze požadavek praxe prodloužit o .... (např.
na dvojnásobek).
Vyučení se požaduje v oboru
odpovídajícím vykonávané práci (např. zámečník). Vyučení v jiném nebo příbuzném
oboru lze uznat, jsou-li znalosti jím získané využitelné pro výkon dané práce.
Nesplňuje-li zaměstnanec požadavek
vzdělání, zvyšuje se požadavek odborné praxe nejméně na dvojnásobek. O zařazení
takového zaměstnance…