dnes je 6.10.2022

Input:

Včasná péče v mateřských školách

27.3.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

7.6.1
Včasná péče v mateřských školách

PhDr. Zora Syslová, Ph.D.

 

Pojem sociokulturně znevýhodněné prostředí

Nejčastěji jsou užívány pojmy sociokulturně znevýhodněné prostředí, či jsou rozdělovány na sociální a kulturní znevýhodnění. V dokumentu Koncepce (projekt) včasné péče o děti ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí v oblasti vzdělávání (Usnesení vlády č. 564/2005) se používá širší vymezení: "Sociokulturně znevýhodňujícím prostředím rozumíme pro účely tohoto dokumentu takové sociální a kulturní prostředí, které dítěti znesnadňuje zapojení do hlavního vzdělávacího proudu."

Toto vymezení však nelze považovat za právně závazné, neboť nadřazený zákonný dokument, jakým je zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, používá pojem sociální znevýhodnění. S tímto pojmem se můžeme setkat také v podzákonných normách, jakými jsou vyhláška č. vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. Ta říká, že "za dítě se sociálním znevýhodněním se pro účely poskytování vyrovnávacích opatření podle odstavce 2 považuje zejména dítě z prostředí, kde se mu nedostává potřebné podpory k řádnému průběhu vzdělávání včetně spolupráce zákonných zástupců se školou, a dítě znevýhodněné nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka."

§ 1 odst. 2 vyhlášky č. 73/2005 Sb.,. zní: "Vyrovnávacími opatřeními při vzdělávání dětí se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním se pro účely této vyhlášky rozumí využívání pedagogických, popřípadě speciálně pedagogických metod a postupů, které odpovídají vzdělávacím potřebám žáků, poskytování individuální podpory v rámci výuky a přípravy na výuku, využívání poradenských služeb školy a školských poradenských zařízení, individuálního vzdělávacího plánu a služeb asistenta pedagoga. Škola tato opatření poskytuje na základě pedagogického posouzení vzdělávacích potřeb žáka, průběhu a výsledků jeho vzdělávání, popřípadě ve spolupráci se školským poradenským zařízením".

Přesná definice znevýhodněného sociálního prostředí však dosud není v české legislativě dostatečně specifikována. Pro učitelku mateřské školy je pak problematické tyto děti identifikovat a často se musí spoléhat na svoje osobní zkušenosti. K tomu jí může pomoci dobrá znalost rodinného prostředí, ze kterého dítě přichází, ale také konzultace s odbornými pracovišti. Kromě školských poradenských zařízení (Pedagogicko-psychologická poradna a Speciální pedagogické centrum) může hledat pomoc u orgánů sociálně právní ochrany či odborných pracovišť, která působí v oblasti prevence sociálně patologických jevů.

Charakteristiky dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí

Děti ze sociálně znevýhodněného prostředí se vyznačující různými projevy a problémy, které jsou velmi individuální a vždy závisí na rodině a prostředí, z nějž dítě přichází. Rodiče těchto dětí často čelí existenčním problémům různého charakteru. Může jít o nedostatek finančních prostředků, který se může odrazit v nedostatečné výživě dítěte, ale může jít také o různé formy psychické deprivace dítěte.

Nevhodná výživa může přinést dítěti různé zdravotní potíže. Stává se, že děti přicházejí do mateřské školy s nenaplněnými základními fyziologickými potřebami, jako jsou hlad a žízeň. Jednou z problematických oblastí u rodin s finančními problémy bývají také hygienické podmínky. Děti přicházejí do mateřské školy bez návyku mýt si ruce, ale může jít také o základní neznalost používání toalety apod.

Nepodnětnost prostředí, která souvisí nejen s nedostatkem finančních prostředků, ale někdy také s nedostatečnou vyzrálostí rodičů, dětem neumožní vykonávat v rodině činnosti, jakými jsou kreslení, modelování, ale i konstruktivní hry apod. Zpravidla nemají děti zkušenosti s leporely, dětskou knihou, nejsou zvyklé naslouchat čtenému textu. Obecná zkušenost s těmito dětmi je taková, že hračky ničí, protože si neumějí hrát. Tyto děti také nebývají zvyklé na pravidelný denní režim.

Děti také mohou přicházet z rodin, kde mají rodiče problémy s návykovými látkami (alkohol, drogy apod.), může se v nich vyskytovat fyzické nebo psychické násilí. Může jít ale také o rodiče, kteří mají o děti malý zájem, nevěnují se jim dostatečně a komunikace v rodině není na patřičné úrovni.

V rodinách se mohou pojit finanční problémy s problémy spojenými se špatnými vzory chování a sociálních dovedností. Tyto projevy pak děti považují za své normy chování, protože jiné neznají. U těchto dětí nebývají zpravidla naplněny další potřeby, jakými jsou potřeba bezpečí, jistoty a lásky.

To vše velmi ovlivňuje reakce a vztahy těchto dětí k ostatním lidem a okolí. Problémy se objevují v komunikaci s ostatními dětmi i s dospělými, děti mají nízkou slovní zásobu, neumí respektovat dané hranice či pravidla, mohou být i méně samostatné. Často tyto děti působí dojmem mladších dětí, než ve skutečnosti jsou. Všem výše uvedeným dovednostem se musí učit, neboť v nich zpravidla zaostávají za svými vrstevníky.

Sociální znevýhodnění ovlivňuje rozvíjející se osobnost dítěte napříč několika oblastmi jeho života. Základním předpokladem práce s těmito dětmi je získat jejich důvěru, navázat s nimi potřebný kontakt a ten navázat také s rodiči, které je potřeba získat ke spolupráci.

Včasná péče

Včasná péče je obecně chápána jako podpora dětem, které žijí v málo podnětném rodinném prostředí, tedy v prostředí s nízkým kulturním a sociálním postavením. "Prioritním cílem je předcházet školní neúspěšnosti dětí ze sociálně znevýhodňujícího prostředí a poskytovat dítěti i jeho rodině předpoklady k sociální integraci (sociální aktivizace rodin a zvyšování motivace rodičů pro vzdělávání svých dětí). Zároveň je cílem prevence rizikového chování, jehož vznikem jsou děti ze sociálně znevýhodněného prostředí zvýšeně ohroženy. Výzkumy prokázaly (Knotková, Hloušková, Novotný, 2008), že včasná péče je významným resilienčním (podpůrným) faktorem zabraňujícím vzniku rizikového chování těchto dětí."1

Nezastupitelnou roli v předcházení neúspěšnosti těchto dětí ve škole sehrává kvalitní předškolní vzdělávání, ale podpora dětí také v prvních letech primárního vzdělávání. Jak včasnou péči dětem ze sociálně znevýhodněného prostředí zajistit, řeší dva zákonné dokumenty: Koncepce (projekt) včasné péče o děti ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí v oblasti vzdělávání (usnesení vlády č. 564/2005 Sb.) ve své aktuální podobě a Návrh akčního plánu realizace Koncepce včasné péče o děti ze sociálně znevýhodňujícího prostředí (usnesení vlády č. 454/2009 Sb.).

Tyto dokumenty vymezují cílovou skupinu včasné péče jako všechny děti se

Nahrávám...
Nahrávám...