dnes je 3.7.2022

Input:

SWOT analýza

20.11.2007, , Zdroj: Verlag Dashöfer

9.6 SWOT analýza

Ing. Vlasta Šormová

Úvod

SWOT analýza hodnotí silné (Strenghts), slabé (Weaknesses) stránky školy, společnosti, hrozby (Threats) a příležitosti (Opportunities) spojené se školou, projektem, strategií, řízením školy nebo i restrukturalizací procesů.

Díky ní dokážeme komplexně vyhodnotit fungování školy, nalézt problémy nebo nové možnosti růstu. Je součástí strategického (dlouhodobého) plánování školy i společnosti.

SWOT analýza byla vyvinuta Albertem Humphreym ze Stanfordovy univerzity. V šedesátých letech vedl výzkumný projekt, při němž byla využita data od 500 nejvýznamnějších amerických společností.

Popis SWOT analýzy

Analýza spočívá v rozboru a hodnocení současného stavu školy (vnitřní prostředí) a současné situace okolí školy (vnější prostředí). Ve vnitřním prostředí hledá a klasifikuje silné a slabé stránky školy. Ve vnějším prostředí hledá a klasifikuje příležitosti a hrozby pro školu. Pro specifikování jednotlivých např. silných stránek bývá využit brainstorming s managementem školy a specialisty na oblast, kterých se SWOT analýza týká. Po brainstormingu se vše roztřídí podle relevantnosti k záměru použití SWOT. Následně nastupuje kvantifikované hodnocení jednotlivých položek všemi zúčastněnými. Po zhodnocení a spočítání váhy jednotlivých např. silných stránek celým týmem se seřadí dle důležitosti. Dále musí proběhnout jasné rozhodnutí managementu školy, jak s výsledky analýzy naloží a co bude realizovat.

V rámci SWOT analýzy je vhodné hledat vzájemné synergie mezi silnými a slabými stránkami, příležitostmi a silnými stránkami apod. Tyto synergie pak v zápětí mohou být použity pro stanovení strategie a rozvoje školy.

SWOT analýza je velmi používaná a účinná metoda pro zjištění současného stavu – silných a slabých stránek, potřebných změn, rizik a nutných kroků, které jsou pro změnu (k lepšímu) nezbytné. Dává příležitost k přehlednému formulování strategických vizí rozvojem silných stránek, odstraněním slabých stránek, využitím budoucích příležitostí a vyhnutím se rizikům. SWOT analýza se používá ke zmapování jak vnitřního, tak i vnějšího prostředí školy.

V souvislosti s analýzou vnějšího prostředí se také hovoří o tzv. STEP analýze, tj. analýze sociálních, technických, ekonomických a politických podmínek.

SWOT analýza by se neměla zaměřovat pouze na materiální podmínky školy, ale měla by obsáhnout celý výchovně vzdělávací proces. Na některých školách provádí analýzu úzký okruh pedagogů nebo vedení školy, někde naopak celý kolektiv školy, včetně žáků, rodičů i zástupců obce. Stejně jako dotazníky je i SWOT analýza časově náročná na přípravu a vyhodnocení. Některé školy proto možná raději využijí pomoci odborníka, který se touto problematikou zabývá, nebo požádají o pomoc kolegy z jiných škol, které mají analýzu podmínek školy úspěšně za sebou.

Použití SWOT analýzy pro stanovení strategie školy

Použití a stanovení strategie

SWOT analýzu je možné využít jako silný nástroj pro stanovení a optimalizaci strategie školy, společnosti, projektu nebo zlepšování stávajícího stavu či procesů. SWOT analýza umožňuje managementu vybrat si z několika strategií. Nabízí se tyto možnosti:

  • MAX-MAX strategie – maximalizací silných stránek – maximalizovat příležitosti,

  • MIN-MAX strategie – minimalizací slabých stránek – maximalizovat příležitosti,

  • MAX-MIN strategie – maximalizací silných stránek – minimalizovat hrozby,

  • MIN-MIN strategie – minimalizací slabých stránek – minimalizovat hrozby.

Oblasti používání SWOT analýzy ve školách:

  • marketing

  • management

  • procesní řízení

  • projektové řízení

  • systém kvality

  • apod.

SWOT analýza ve školách

SWOT ve školách

Nový systém vzdělávání by měl být založen na aktivní účasti žáků, na jejich tvořivosti, na nových vyučovacích metodách a strategiích učitelů. Aby nový systém vzdělávání mohl začít na školách fungovat, je třeba k tomu mít i odpovídající klima (přátelskou, motivující atmosféru), vztahy (otevřené vztahy mezi učiteli a žáky, mezi učiteli a rodiči apod.), ale i vybavení, prostory a další. Škola by si tedy měla v prvé řadě položit otázku, zda novému obsahu a kvalitě vzdělávání budou vyhovovat její stávající podmínky, a pokud ne, co je třeba změnit.

K tvorbě školního vzdělávacího programu nelze proto přistupovat bez podrobné analýzy podmínek školy, bez zjištění současného stavu vzdělávání, atmosféry, materiálního i personálního zabezpečení atd., ale také bez znalosti představ a plánů učitelů, žáků i rodičů. Zmapování stávající situace, definování slabých i silných stránek, příležitostí a také rizik je pro školu důležitým výchozím bodem při tvorbě kvalitního a perspektivního školního vzdělávacího programu; nezbytným předpokladem při stanovování vzdělávacích priorit a výchovných a vzdělávacích strategií.

  1. Vlastní materiály

    Školy získávaly informace z výročních či inspekčních zpráv, z vlastních statistických šetření, z podkladů pro marketingový audit, z dřívějších sdělení rodičů, z údajů starších dotazníků zadaných učitelům, žákům, rodičům a z dalších zdrojů. Zjištěná data vypovídala například o dřívějších cílech školy a o jejich naplnění, o problémech, se kterými se škola potýkala, a o způsobech jejich řešení, o spolupráci s rodiči, názorech rodičů na školu, o úspěšnosti absolventů u přijímacích zkoušek. Inspekční zprávy zase přinesly kromě jiného potřebný vnější pohled na dění uvnitř školy.

  2. Setkání, diskuse, workshopy

    K analýze podmínek sloužily celoškolní diskuse, neformální setkání pedagogů, setkání s rodiči, s radou školy, s

Nahrávám...
Nahrávám...