Specifika správního soudnictví

15.7.12.8.2

Specifika správního soudnictví

JUDr. Lukáš Potěšil

 NahoruSpecifika správního soudnictví

Správní soudnictví, jako relativně samostatná větev (druh) soudnictví, se vyznačuje, při porovnání se soudnictvím civilním a trestním, řadou specifik a zvláštností.

 NahoruOrganizace správního soudnictví

Tou na první pohled nejviditelnější zvláštností a odlišností je organizace správního soudnictví. Ve správním soudnictví jednají a rozhodují specializované senáty a specializovaní samosoudci krajských soudů a Nejvyšší správní soud. Jiné soudy ve správním soudnictví nepůsobí.

 NahoruVěcná příslušnost

Pokud není stanoveno jinak, je k řízení věcně příslušný krajský soud. Řízení proto většinou začíná před krajským soudem (soud prvního stupně) a proti jeho rozhodnutí lze zásadně podat kasační stížnost (mimořádný opravný prostředek), o které posléze rozhoduje Nejvyšší správní soud. Jsou však i situace, kdy se věc ukončuje v řízení před krajským soudem (kupř. některé volební věci) a kasační stížnost nelze podat, stejně jako situace, kdy přímo o návrhu rozhoduje Nejvyšší správní soud (některé volební věci, problematika politických stran a hnutí či kompetenční žaloby).

 NahoruMístní příslušnost

Místní příslušnost je zásadně dána místem sídla žalovaného, kterým je správní orgán, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se domáhá ochrany. Výjimky z tohoto obecného pravidla stanoví § 7 odst. 3 s.ř.s. pro oblast tzv. sociálního zabezpečení. Potom se místní příslušnost řídí bydlištěm navrhovatele.

 NahoruSoudní řád správní a občanský soudní řád

Dalším specifikem je procesní předpis. Tím je soudní řád správní, který je navázán na občanský soudní řád. Návaznost se projevuje tím, že soudní řád správní je předpisem speciálním, zatímco občanský soudní řád je předpisem obecným. Použije se tehdy, pokud není určitá otázka řešena soudním řádem správním. Výslovně pravidlo subsidiarity (podpůrné aplikace o.s.ř.) upravuje § 64 s.ř.s. Použití občanského soudního řádu je povětšinou namístě v případě doručování či řešení otázky procesního nástupnictví, pro které soudní řád správní nemá samostatnou právní úpravu.