dnes je 18.8.2022

Input:

Směrnice ředitele k řešení šikanování

1.12.2013, Zdroj: Verlag Dashöfer

2.1.8.19
Směrnice ředitele k řešení šikanování

Směrnice ředitele k řešení šikanování ve škole (nebo školském zařízení) Úplný název dle zřizovací listiny (dále jen „škola").

 

Šikanování je mimořádně nebezpečná forma násilí (agrese), která ohrožuje naplňování zásad a cílů vzdělávání ve škole a školském zařízení (dále jen „škola").

 

V místech jejího výskytu dochází ke ztrátě pocitu bezpečí žáků, který je nezbytný pro harmonický rozvoj osobnosti a efektivní výuku. Na rozdíl od jiných druhů násilí, se kterými se setkáváme ve školním prostředí, je šikana zvlášť zákeřná, protože často zůstává dlouho skrytá. Tak i při relativně malé intenzitě šikany může u jejích obětí docházet k závažným psychickým traumatům s dlouhodobými následky a k postupné deformaci vztahů v kolektivu.

 

Je důležité, aby pedagogové uměli rozpoznat a řešit počáteční stadia šikanování. V případě rozvinutí pokročilé šikany je nutná spolupráce školy s odborníky ze specializovaných zařízení. Zajištění ochrany dětí před šikanou je záležitostí všech pracovníků školy a je třeba této problematice věnovat mimořádnou pozornost.

 

I.

Odpovědnost školy

 

1) V souladu s ustanovením § 29 zákona č. 561/2004 Sb. , o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších změn, jsou školy a školská zařízení povinny zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví dětí, žáků a studentů v průběhu všech vzdělávacích a souvisejících aktivit a současně vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku rizikového chování (sociálně patologických jevů). Škola jako právnická osoba má proto jednoznačnou odpovědnost za děti a žáky. Každý pedagogický pracovník je z tohoto důvodu povinen předcházet šikanování mezi žáky, neprodleně řešit jeho projevy neprodleně a poskytnou neprodlenou pomoc každé jeho oběti.

2) Škola má ohlašovací povinnost při výskytu šikany v následujících případech:

a) dojde-li v souvislosti se šikanou k jednání, které by mohlo naplňovat znaky přestupku nebo trestného činu, obrací se škola na Policii ČR. Trestní oznámení je možné podat také na státní zastupitelství;

b) dojde-li k šikaně v průběhu vyučování, s ním souvisejících činností anebo poskytování školských služeb, má škola povinnost tuto skutečnost oznámit zákonnému zástupci jak žáka, který byl útočníkem, tak žáka, který byl obětí. Tato povinnost vyplývá ze školského zákona ( § 21 odst. 2 školského zákona , dle něhož mají zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků právo mj. na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání dítěte či žáka a právo vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání). Skutečnost, že dítě někoho šikanovalo nebo bylo šikanováno, lze chápat jako významnou skutečnost, která v průběhu vzdělávání nastala;

c) škola ohlašuje orgánu sociálně právní ochrany dětí takové skutečnosti, které nasvědčují tomu, že dítě je v ohrožení buď proto, že ho ohrožuje někdo jiný nebo proto, že se ohrožuje svým chováním samo (viz § 6, 7 a 10 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších změn a dodatků);

d) v případě šikany se jedná o všechny případy, které škola oznámila policejnímu orgánu nebo státnímu zástupci a dále případy, které výše uvedeným nebyly oznámeny i přesto, že se stalo něco závažného, protože nebyl zákonný důvod.

3) Z hlediska zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „TZ"), může šikanování žáků naplňovat skutkovou podstatu

a) trestných činů či

b) provinění (dále jen „trestných činů"):

- vydírání (§ 175 TZ),

- omezování osobní svobody (§ 171 TZ),

- zbavení osobní svobody (§ 170 TZ),

- útisku (§ 177 TZ),

- těžkého ublížení na zdraví podle (§ 145),

- ublížení na zdraví (§146 TZ, § 146a TZ),

- vraždy (§ 140 TZ),

- loupeže (§ 173 TZ),

- krádeže (§ 205 TZ),

- násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci (§ 352 TZ),

- poškození cizí věci (§ 228 TZ),

- znásilnění (§ 185 TZ),

- kuplířství (§ 189 TZ),

- pohlavního zneužití (§ 187 TZ),

- nebezpečného vyhrožování (§ 353 TZ),

- nebezpečného pronásledování (§ 354 TZ),

- mučení a jiného nelidského a krutého zacházení (§ 149 TZ).

4) Kyberšikana obdobně jako školní šikana sice není sama o sobě trestným činem ani přestupkem, ale její projevy mohou naplňovat skutkovou podstatu např. těchto trestných činů:

- nebezpečné pronásledování (stalking, § 354 TZ) např. dlouhodobě opakované pokusy kontaktovat všemi dostupnými prostředky oběť, která proto pociťuje důvodné obavy o život nebo zdraví své či svých blízkých;

- účast na sebevraždě (§ 144 TZ) např. zaslání SMS oběti s úmyslem vyvolat u ní rozhodnutí k sebevraždě;

- porušení tajemství dopravovaných zpráv (§ 182 TZ) např. „odposlech" odesílaného e-mailu;

porušení tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí (§ 183 TZ), např. zveřejnění fotografií z telefonu oběti;

- pomluva (§ 184 TZ) např. vytvoření webových stránek zesměšňujících oběť.

5) Pedagogický pracovník, kterému bude znám případ šikanování a nepřijme v tomto ohledu žádné opatření, se vystavuje riziku trestního postihu

- pro neoznámení, případně

- nepřekažení trestného činu (§ 367 TZ).

V úvahu přicházejí i další trestné činy jako např.

- nadržování (§ 366 TZ) či

- schvalování trestného činu (§ 365 TZ), v krajním případě i

- podněcování (§ 364 TZ).

 

II.

Vnější charakteristika šikanování

 

1) Šikanování je jakékoliv chování, jehož záměrem je

- ublížit,

- ohrozit nebo

- zastrašovat žáka, případně skupinu žáků.

2) Šikanování spočívá v cílených a opakovaných fyzických a psychických útocích jedincem nebo skupinou vůči jedinci či skupině žáků, kteří se neumí nebo z nejrůznějších důvodů nemohou bránit. Zahrnuje jak fyzické útoky např. v podobě bití, vydírání, loupeží, poškozování věcí, tak i útoky slovní v podobě nadávek, pomluv, vyhrožování či ponižování. Šikana se projevuje i v nepřímé podobě jako demonstrativní přehlížení a ignorování žáka či žáků třídní nebo jinou skupinou spolužáků. Rovněž se může realizovat prostřednictvím elektronické komunikace - v tomto případě se jedná o tzv. kyberšikanu.

3) Kyberšikana je jednou z forem psychické šikany prostřednictvím zneužití ICT (informačních a komunikačních technologií), zejména pak mobilních telefonů a internetu, k takovým činnostem, které mají někoho záměrně ohrozit, ublížit mu. Podobně jako u šikany tváří v tvář se jedná o úmyslné chování, kdy je oběť napadána útočníkem nebo útočníky.

4) Kyberšikanou není oprávněná kritika na internetu bez zlého úmyslu, bez nadávek a ponižování. Termínem kyberšikana neoznačujeme rovněž vzájemné internetové psychické násilí a ani věcný konflikt (i opakovaný) mezi rovnocennými partnery.

5) Od kyberšikany je potřeba odlišovat příbuzné fenomény, které jsou často s kyberšikanou provázány nebo se s ní částečně překrývají, nicméně samy o sobě označují jiný typ násilného chování. Patří mezi ně například happy slapping, sexting, hoax, spam, cyberstalking, flaming, phishing.

6) Znaky šikanování:

- záměrnost,

- cílenost,

- opakování (není podmínkou),

- nepoměr sil,

- bezmocnost oběti,

- nepříjemnost útoku,

- samoúčelnost agrese.

7) Za šikanování se nepovažuje škádlení a agrese, která nemá znaky šikanování (opakování, záměrnost atd.).

 

III.

Projevy šikanování

 

1) Šikanování má ve svých projevech velice různou podobu. Mezi základní formy šikany podle typu agrese - typu nebo prostředku týrání patří:

- fyzická agrese, přímá a nepřímá (patří sem i krádeže a ničení majetku oběti);

- verbální šikana, přímá a nepřímá psychická šikana (součástí je i kyberšikana pomocí informačních a komunikačních technologií);

- smíšená šikana, kombinace psychické a fyzické šikany (násilné a manipulativní příkazy apod.).

2) Podstatnou vlastností šikany je skrytost. Ta je dána tím, že často odhalení zejména pokročilé šikany brání z rozličných důvodů a pohnutek všichni účastníci vyšetřování včetně oběti. Z tohoto důvodů je důležité umět rozpoznat přímé a nepřímé signály šikany (viz PŘÍLOHA 1).

3) Při vlastní diagnostice šikany je třeba zkoumat tento fenomén ze tří praktických pohledů - jako nemocné chování, závislost a poruchu vztahů ve skupině (podrobné informace viz metodické doporučení).

4) Některé přímé varovné signály šikanování:

a) posměšné poznámky na adresu žáka, pokořující přezdívka, nadávky, ponižování, hrubé žerty na jeho účet;

b) kritika žáka, výtky na jeho adresu, zejména pronášené nepřátelským až nenávistným, nebo pohrdavým tónem;

c) nátlak na žáka, aby dával věcné nebo peněžní dary šikanujícímu nebo za něj platil;

d) příkazy, které žák dostává od jiných spolužáků, zejména pronášené panovačným tónem;

e) skutečnost, že se žák podřizuje ponižujícím a panovačným příkazům spolužáků;

f) nátlak na žáka k vykonávání nemorálních až trestných činů či k nucení spoluúčasti na nich;

g) honění, strkání, šťouchání, rány, kopání, které třeba nejsou zvlášť silné,

h) ale je nápadné, že je oběť neoplácí;

i) rvačky, v nichž jeden z účastníků je zřetelně slabší a snaží se uniknout;

j) žák se snaží bránit cestou zvýšené agrese, podrážděnosti, odmlouvání učitelům apod.

5) Některé nepřímé varovné signály šikanování:

a) žák je o přestávkách často osamocený, ostatní o něj nejeví zájem, nemá kamarády;

b) při týmových sportech bývá jedinec volen do družstva mezi posledními;

c) při přestávkách vyhledává blízkost učitelů;

d) má-li žák promluvit před třídou, je nejistý, ustrašený;

e) působí smutně, nešťastně, stísněně, mívá blízko k pláči;

f) stává se uzavřeným;

g) jeho školní prospěch se někdy náhle a nevysvětlitelně zhoršuje;

h) jeho věci jsou poškozené nebo znečištěné, případně rozházené;

i) zašpiněný nebo poškozený oděv;

j) stále postrádá nějaké své věci;

k) odmítá vysvětlit poškození a ztráty věcí nebo používá nepravděpodobné výmluvy;

l) mění svoji pravidelnou cestu do školy a ze školy;

m) začíná vyhledávat důvody pro absenci ve škole;

n) odřeniny, modřiny, škrábance nebo řezné rány, které nedovede uspokojivě vysvětlit.

6) Signály vyžadující zvýšenou pozornost rodičů a zákonných zástupců:

a) za dítětem nepřicházejí domů spolužáci nebo jiní kamarádi;

b) dítě nemá kamaráda, s nímž by trávilo volný čas, s nímž by

Nahrávám...
Nahrávám...