Školní řád - základní umělecká škola

2.3.2

Školní řád – základní umělecká škola

PaedDr. František Havelka, Ph.D.

1. Na základě ustanovení § 30 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s vyhláškou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 71/2005 o základním uměleckém vzdělávání vydávám jako statutární orgán právnické osoby (Úplný název dle zřizovací listiny), která vykonává činnost základní umělecké školy, tento školní řád.

2. Školní řád respektuje Úmluvu o právech dítěte schválenou valným shromážděním OSN, k níž se Česká republika přihlásila dnem svého vzniku dna 1. 1. 1993.

3. Přístup ke vzdělávání, které neposkytuje stupeň vzdělávání (v tomto případě základnímu uměleckému vzdělávání) mají za stejných podmínek:

a) státní občan České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie,

b) rodinný příslušník státního občana České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie,

c) osoba s postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie,

d) rodinný příslušník osoby s postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta na území České republiky nebo jiného státu Evropské unie.

1. Základní umělecká škola (Úplný název školy) zřizuje tyto umělecké obory:

- obor hudební (dále jen HO),

- taneční (dále jen TO),

- výtvarný (dále jen VO) a

- literárně dramatický (dále jen LDO)

(vypsat dle konkrétní školy) v přípravném studiu, základním studiu I. stupně, základním studiu II. stupně, studiu s rozšířeným počtem hodin a studiu pro dospělé.

1. Přijímací řízení se koná každoročně v termínu od (Datum) – do (Datum). Termín talentových zkoušek bude zveřejněn nejpozději 14 před jejich konáním XXXX Místo (nástěnka, informační tabule, web školy ...).

2. Do přípravného studia jsou přijímání uchazeči, kteří prokáží předpoklady ke vzdělávání a dosáhli dnem zahájení studia věku minimálně 5 let.

3. Do základního studia I. stupně jsou uchazeči přijati na základě úspěšného vykonání talentové zkoušky a doporučení přijímací komise, jejíž členy jmenuje ředitel školy. Základní studium je určeno pro žáky od 7 let věku.

4. Ukončením studia přípravného stupně nevzniká nárok na přijetí uchazeče do 1. ročníku základního studia. K přijetí je nutné vykonání talentové zkoušky a doporučení přijímací komise.

5. Talentová zkouška může být u studia II. stupně nahrazena úspěšným ukončením základního studia předcházejícího stupně. II. stupeň studia je určen pro žáky od 14 let věku. Počet ročníků základního studia I. a II. stupně v jednotlivých uměleckých oborech stanoví rámcový vzdělávací plán pro základní umělecké vzdělávání.

6. Do studia s rozšířeným počtem vyučovacích hodin může ředitel ve výjimečných případech přijmout nadané a mimořádně nadané žáky základního studia, kteří prokážou předpoklady pro splnění vzdělávacího obsahu definovaného ve školním vzdělávacím programu pro studium s rozšířeným počtem vyučovacích hodin.

7. Pro žáky, kteří v daném studijním zaměření nenavštěvovali nebo neukončili úspěšně základní studium I. stupně, je možné organizovat přípravné studium ke vzdělávání v základním studiu II. stupně, které má 1 ročník.

8. Do přípravného a základního studia mohou být výjimečně přijati mimořádně nadaní uchazeči, kteří nedosáhli stanoveného věku.

9. Uchazeči, kteří překročili stanovený věk, mohou být podle výsledků talentové zkoušky přijati do některého z vyšších ročníků základního studia.

1. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikací. (Ředitel může dle § 3 vyhlášky č. 71/2005 Sb. zvolit i slovní nebo kombinovaný způsob hodnocení. Zde je však nutné citlivě zvážit formu hodnocení tak, aby bylo možné srovnání všech způsobů hodnocení).

Žák je hodnocen těmito stupni prospěchu:

1 – výborný,

2 – chvalitebný,

3 – uspokojivý,

4 – neuspokojivý,

Žák je na konci prvního a druhého pololetí celkově hodnocen těmito stupni:

a) prospěl (a) s vyznamenáním,

b) prospěl (a),

c) neprospěl (a).

Žák prospěl s vyznamenáním, jestliže:

• není hodnocen v žádném povinném předmětu stupněm prospěchu horším než 2 – chvalitebný a

• průměr stupňů prospěchu z povinných předmětů nemá vyšší než 1,5.

V případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků stanovených ve školním řádu.

Žák prospěl, jestliže

• nebyl ani v jednom povinném předmětu hodnocen stupněm prospěchu 4 - neuspokojivý nebo odpovídajícím slovním hodnocením.

Žák neprospěl, jestliže

• byl z některého povinného předmětu hodnocen stupněm prospěchu 4 - neuspokojivý nebo odpovídajícím slovním hodnocením.

Nelze-li žáka hodnotit za první pololetí ze závažných objektivních příčin, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo ukončeno nejpozději do ukončení hodnocení za druhé pololetí příslušného školního roku.

Nelze-li žáka hodnotit za druhé pololetí ze závažných objektivních příčin, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo ukončeno do konce měsíce srpna příslušného školního roku.

2. Ředitel školy může uznat částečné vzdělání žáka, pokud je

• doloženo prokazatelným způsobem a

• od doby jeho dosažení neuplynulo více než 5 let.

Uzná-li ředitel školy dosažené vzdělání žáka, uvolní žáka z vyučování a hodnocení v rozsahu uznaného vzdělání.

V případě uznání dosaženého vzdělání uvolní ředitel školy žáka z vyučování a hodnocení v rozsahu uznaného vzdělání.

O výsledcích studia jsou zákonní zástupci nezletilých žáků nebo zletilí žáci informováni průběžně formou zápisů klasifikace do žákovské knížky, na třídních schůzkách nebo mají možnost se informovat průběžně/v konzultačních hodinách u učitele hlavního předmětu.

1. Do vyššího ročníku postupuje žák, který

• byl na konci druhého pololetí celkově hodnocen stupněm prospěl(a) nebo prospěl(a) s vyznamenáním a

• úspěšně vykonal postupovou zkoušku, pokud tak stanoví školní vzdělávací program.

2. Nadaného nebo mimořádně nadaného žáka lze na konci prvního pololetí nebo na konci druhého pololetí přeřadit do některého z vyšších ročníků bez absolvování předchozího ročníku či ročníků, a to po úspěšném vykonání postupových zkoušek ze všech povinných předmětů.

3. Žákovi, který nebyl na konci druhého pololetí hodnocen, lze v odůvodněných případech umožnit opakování ročníku.

4. Žáka studia s rozšířeným počtem vyučovacích hodin, který na konci druhého pololetí neprospěl, lze přeřadit zpět do příslušného ročníku základního studia.

5. Žák, který je na konci druhého pololetí hodnocen stupněm prospěchu 4 - neuspokojivý nebo odpovídajícím slovním hodnocením v některém z povinných vyučovacích předmětů, koná opravnou zkoušku nejpozději do konce měsíce srpna příslušného školního roku.

6. Jestliže se žák nedostaví k opravné zkoušce v určeném termínu, je hodnocen z předmětu, ze kterého měl konat opravnou zkoušku, stupněm 4 - neuspokojivý. Jestliže se žák nemohl dostavit k opravné zkoušce ze závažných objektivních příčin a svou neúčast omluví řediteli školy nejpozději do 3 dnů od termínu stanoveného pro vykonání této zkoušky, určí ředitel školy náhradní termín pro její vykonání, a to do konce měsíce září následujícího školního roku. Do doby vykonání zkoušky podle věty druhé žák navštěvuje vyšší ročník.

1. Komisionální zkoušky se konají:

• při přijímání uchazečů ke vzdělávání,

• při postupových zkouškách,

• při závěrečných zkouškách na konci základního studia I. a II. stupně, studia s rozšířeným počtem vyučovacích hodin a studia pro dospělé,

• při přijímání do studia s rozšířeným počtem vyučovacích hodin,

• při přeřazení nadaného nebo mimořádně nadaného žáka do některého vyššího ročníku bez absolvování předcházejícího ročníku nebo ročníků a

• při opravných zkouškách.

2. Zkušební komise je nejméně tříčlenná, přičemž většina členů zkušební komise musí být odborníky příslušného předmětu nebo uměleckého oboru. Členy komise jmenuje ředitel školy. Jejím předsedou je ředitel školy nebo jím pověřený učitel. O hodnocení zkoušky rozhoduje komise většinou hlasů, při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

1. Základní studium I. a II. stupně, studium s rozšířeným počtem vyučovacích hodin a studium pro dospělé se ukončují vykonáním závěrečné zkoušky. Závěrečná zkouška může mít formu

• absolventského vystoupení,

• výstavy výtvarných prací nebo

• jinou formu prezentace umožňující hodnocení výsledků vzdělávání žáka.

2. Žák přestává být žákem školy:

• jestliže nevykonal závěrečnou zkoušku nebo byl na konci druhého pololetí celkově hodnocen stupněm neprospěl a nebylo mu povoleno opakování ročníku,

• jestliže byl vyloučen ze školy,

• v případě, že o to písemně požádá zákonný zástupce nezletilého žáka nebo zletilý žák,

• v případě, že zákonný zástupce nezletilého žáka nebo zletilý žák neuhradil úplatu za vzdělávání ve stanoveném termínu.

• v případě, že zákonný zástupce nezletilého žáka nebo zletilý žák neuhradil úplatu za vzdělávání ani ve lhůtě stanovené ředitelem školy.

3. O ukončení vzdělávání je zákonný zástupce žáka nebo zletilý žák vyrozuměn písemně do jednoho týdne od ukončení vzdělávání.

1. Žák má právo:

a) na základní umělecké vzdělávání a výuku nejméně podle spodní hodinové dotace uvedené v učebním plánu oboru, který studuje,

b) rozvíjet osobnost podle míry nadání, rozumových a fyzických schopností,

c) na ochranu před všemi formami sexuálního zneužívání,

d) na ochranu před kontaktem s narkotiky, návykovými a psychotropními látkami

e) na výchovu proti projevům rasismu, xenofobie a intolerance,

f) na ochranu před fyzickým nebo psychickým násilím, nedbalým zacházením nebo sociálně patologickými jevy,

e) na ochranu před vlivy a informacemi, které by narušovaly jeho rozumovou a mravní výchovu,

h) požádat v případě problémů nebo nesnází o pomoc kteréhokoli pedagogického pracovníka školy,

i) na informace o průběhu a výsledcích studia,

j) na informace dle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím,

k) na zabezpečení výuky i v případě nepřítomnosti učitele (v tomto případě je žák je povinen se přizpůsobit možnostem školy a možnostem suplujícího učitele),

l) získat vysvědčení, pokud splnil všechny předepsané náležitosti k jeho získání,

m) požádat ředitele o komisionální přezkoušení, pokud se domnívá, že jeho klasifikace není odpovídající,

n) navštěvovat dle možností školy výuku volitelných předmětů nad rámec učebního plánu, který studuje,

o) účinkovat na akcích školy, navštěvovat vybrané kulturní akce a výstavy, které jsou součástí základního uměleckého vzdělávání,

p) na půjčení/pronájem hudebního nástroje v rámci možností školy dle zvláštního předpisu.

Práva uvedená v bodech i), j) a m) mají i zákonní zástupci nezletilých žáků.

2. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na základní umělecké vzdělávání, jehož obsah, formy i metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem.

3. Mimořádně nadaní žáci mohou být na základě žádosti zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka ředitelem zařazeni do studia s rozšířeným počtem hodin nebo do vyššího ročníku, pokud splní podmínky, stanovené vyhláškou č. 71/2005 Sb. o základním uměleckém vzdělávání.

4. Ředitel školy může ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů výjimečně na základě písemné žádosti žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka uvolnit žáka zcela nebo zčásti z pravidelné docházky do některého povinného předmětu stanoveného školním vzdělávacím programem, a to buď na školní rok, nebo na jeho část. Zároveň stanoví náhradní způsob výuky a obsah a rozsah zkoušek z předmětu, ze kterého je žák uvolněn.

1. Žák je…