dnes je 28.3.2024

Input:

Rozklad

22.10.2009, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.7.12.5.2
Rozklad

Rozklad jako řádný opravný prostředek

Rozklad společně s odvoláním tvoří kategorii tzv. řádných opravných prostředků, kterými se napadá rozhodnutí, které dosud není v právní moci. S odvoláním má celou řadu společných znaků a vlastností, nicméně v některých ohledech se od něj odlišuje. V opačném případě by byla existence dvou totožných opravných prostředků jen těžko obhajitelná.

Kdy se podává rozklad

Rozklad je řádným opravným prostředkem a podává se proti rozhodnutí přesně vyjmenovaných správních orgánů. Těmi jsou: ústřední správní úřad, ministr, státní tajemník ministerstva nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu, pokud vydali rozhodnutí v prvním stupni.

Ústředními správními úřady jsou jen ty ústřední orgány státní správy České republiky, které jsou buď zákonem ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, nebo zvláštním zákonem jako ústřední správní úřad nebo ústřední orgán státní správy výslovně označeny. 1)

Specifické postavení správních orgánů prvního stupně

Shora uvedené správní orgány mají v soustavě veřejné správy specifické postavení, neboť již nemají nadřízený (odvolací) správní orgán, který by rozhodoval o odvolání proti jejich rozhodnutí. Takovým orgánem není ani vláda. Proto se u rozkladu nesetkáme s devolutivním účinkem. Ale protože právní úprava počítá s rozhodováním i těchto orgánů a i jejich rozhodnutí je žádoucí podrobit přezkumu, byl do právního řádu zaveden specifický opravný prostředek směřující proti rozhodnutím ústředních orgánů státní správy.

Rozhodování o rozkladu a rozkladová komise

O rozkladu rozhoduje ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu. Jedná se tak o rozhodnutí těchto osob, nikoliv orgánů samotných, v jejichž stojí čele. Rozhodnutí ministerstva vydané v prvním stupni tak přezkoumává v rámci řízení o rozkladu ministr.

Nerozhodne-li o podaném rozkladu proti rozhodnutí ministerstva ministr, ale ministerstvo (vrchní ředitel), jde o nedostatek příslušnosti funkční, nikoli věcné. Taková vada působí nezákonnost rozhodnutí, nepůsobí však nulitu aktu. 2)

Námitka podjatosti ministra jako vedoucího ústředního orgánu státní správy nepřichází v úvahu, neboť ministr není pracovníkem ministerstva a jeho postavení v řízení o rozkladu je výlučné a nezastupitelné. 3)

Návrh na rozhodnutí předkládá ministrovi nebo vedoucímu jiného ústředního správního úřadu rozkladová komise. Rozkladová komise má mít podle zákona nejméně 5 členů. Jejího předsedu a ostatní členy jmenuje ministr nebo vedoucí

Nahrávám...
Nahrávám...