15.7.12.6.2
Přezkumné řízení
NahoruPojem přezkumné řízení
Přezkumné řízení se do značné míry odlišuje od typického mimořádného opravného prostředku, kterým je žádost o obnovu řízení. Z
hlediska jeho právního zakotvení, nahrazuje institut "přezkoumání mimo
odvolací řízení“, který byl upraven v § 65 předchozího správního řádu
(zákon č. 71/1967 Sb. a tzv. mimoodvolací řízení).
NahoruSpecifika přezkumného řízení
Přezkumné řízení je správním řádem koncipováno jako prostředek
dozoru (dozorčí prostředek). Na jeho podání není právní nárok.
Zahajuje se výlučně z moci úřední, účastník může podat toliko podnět, kterým se však toto řízení nezahajuje. Přezkumné řízení se
vztahuje převážně na vydaná a již pravomocná rozhodnutí, neplatí to však
vždy. V rámci přezkumného řízení dochází ke kontrole správních rozhodnutí,
která je však omezena na kritérium zákonnosti (soulad s právními
předpisy). Přezkoumání rozhodnutí provádí nadřízený správní orgán.
Správní řád rovněž stanovuje lhůty, kdy může k přezkumnému řízení dojít,
a současně stanovuje i lhůtu, kdy musí dojít k vydání rozhodnutí v přezkumném
řízení samotném. Soulad rozhodnutí s právními předpisy se posuzuje podle
skutkového a právního stavu, který byl v době jeho vydání. Zvláštní
formou přezkumného řízení je tzv. zkrácené přezkumné řízení.
NahoruPředmět přezkumného řízení – pozitivní vymezení
V přezkumném řízení přezkoumávají nadřízené správní orgány pravomocná rozhodnutí v případě, kdy lze důvodně
pochybovat o jejich souladu s právními předpisy. Výjimečně lze v přezkumném
řízení přezkoumat rozhodnutí, které dosud právní moci nenabylo, nicméně je již
předběžně vykonatelné podle § 74 správního řádu. Samostatně lze v přezkumném řízení přezkoumávat
pouze usnesení o odložení věci a usnesení o zastavení řízení.
Ostatní usnesení lze přezkoumávat až spolu s finálním rozhodnutím ve
věci, a to jedině tehdy, může-li to mít význam pro soulad rozhodnutí ve věci s
právními předpisy anebo pro náhradu škody. Usnesení se tedy přezkoumávají v
přezkumném řízení až ve spojení s meritorním rozhodnutím, k němuž se váží.
Další výluky nalezneme v konkrétních ustanoveních správního řádu, jako je § 153 odst. 2. V přezkumném řízení,
v němž je přezkoumáváno rozhodnutí odvolacího správního orgánu, je možné
přezkoumat i (meritorní) rozhodnutí správního orgánu prvního stupně.
NahoruPředmět přezkumného řízení – negativní vymezení
Přezkumné řízení není přípustné, jestliže byl účastníkovi
udělen souhlas k soukromoprávnímu úkonu nebo povolen vklad práva
k nemovitosti evidované v katastru nemovitostí, případně bylo rozhodnuto ve
věci osobního stavu a žadatel nabyl práv v dobré víře. V přezkumném
řízení rovněž nelze přezkoumávat rozhodnutí v něm vydaná. Rovněž nelze
přezkoumávat rozhodnutí odvolacího správního orgánu, kterým bylo
odvoláním napadené rozhodnutí zrušeno, a věc byla vrácena k novému projednání,
jestliže již bylo při novém projednávání vydáno nové rozhodnutí. V takovém
případě totiž lze napadat již nově vydané rozhodnutí.
V přezkumném řízení nelze přezkoumávat tato
rozhodnutí:
-
Nepravomocná rozhodnutí, nejde-li o stanovené výjimky
(§ 94 odst. 1)
-
Rozhodnutí, kterým byl udělen souhlas k soukromoprávnímu
úkonu a žadatel nabyl práva v dobré víře (§ 94
odst. 2)
-
Rozhodnutí, kterým byl povolen vklad práva k
nemovitosti evidované v katastru nemovitostí a žadatel nabyl práva v dobré
víře (§ 94 odst. 2)
-
Rozhodnutí o osobním stavu (§ 94 odst. 2)
-
Rozhodnutí vydaná v přezkumném řízení (§ 94 odst. 2)
-
Rozhodnutí odvolacího správního orgánu, kterým bylo
odvoláním napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena k novému
projednání, jestliže již bylo při novém projednávání vydáno nové
rozhodnutí (§ 94 odst. 2)
-
Usnesení, pokud by měla být přezkoumávána
samostatně, nejde-li však o stanovené výjimky (§ 94 odst. 3)
-
Rozhodnutí o předběžném opatření nelze přezkoumávat v
přezkumném řízení, jestliže se stalo vykonatelným, nebo nabylo jiných právních
účinků, případně bylo zrušeno (§ 96 odst.
3)
-
Rozhodnutí, které bylo vydáno v rámci řízení o uspokojení
účastníka po podání žaloby ve správním soudnictví (§ 153 odst. 5)
Vedle toho, že přezkumné řízení je v určitých případech vyloučeno,
správní řád s ním počítá v četných ustanoveních v souvislosti s nápravou
různých úkonů, jejichž režim je upraven v rozličných částech správního řádu. Na
tomto místě lze poukázat na § 156 odst. 2, § 165 odst. 7 nebo § 174 odst. 2 správního řádu, které
se v souvislosti s opravou tzv. jiných úkonů, přezkoumání veřejnoprávních
smluv a opatření obecné povahy, dovolávají použití ustanovení o
přezkumném řízení. Proto je třeba mít na paměti, že se příslušná ustanovení
správního řádu, která upravují přezkumné řízení jako specifický dozorčí
prostředek, nevyčerpávají právě tímto procesem, ale mají širší uplatnění.
NahoruZahájení přezkumného řízení
Účastník předchozího řízení, resp. kdokoliv může dát k provedení
přezkumného řízení podnět. Tento podnět není návrhem (žádostí) na
zahájení řízení, což výslovně stanoví § 94 odst. 1 správního řádu. Podnět
je typickým podáním, a proto musí vyhovovat zákonným požadavkům, jak je stanoví § 37 správního řádu. Jestliže nadřízený správní orgán neshledá důvody k
zahájení přezkumného řízení, nevydává žádné rozhodnutí. Ostatně žádné řízení
ani nebylo zahájeno, aby odůvodňovalo vydání rozhodnutí. Proto tuto skutečnost sdělí správní orgán s uvedením důvodů do 30 dnů podateli
podnětu. Co do formy, jedná se o sdělení, jehož procesní režim spadá pod
část čtvrtou správního řádu. K zahájení přezkumného řízení může dojít jak na
základě vlastního zjištění nadřízeného správního orgánu, tak i na
základě podnětu vnějšího. To, zda bude přezkumné řízení zahájeno, je na úvaze nadřízeného správního orgánu.
Přípis, jímž správní orgán sděluje, že neshledává důvody k
zahájení přezkumného řízení, je pouhým sdělením úřadu straně a není rozhodnutím
ve smyslu § 65 s.ř.s.; takový úkon je vyloučen z přezkoumání soudem ve správním
soudnictví a žalobu proti němu podanou správní soud odmítne jako nepřípustnou.
Na výkon dozorčího práva a užití prostředků dozorčího práva
nemají účastníci řízení právní nárok. Odložením podnětu jako nedůvodného a tedy
nezrušením rozhodnutí, proti kterému podnět směřuje, nezasahuje proto dozorčí
úřad nijak do sféry subjektivních práv účastníka řízení; ta zůstávají takovým
negativním výsledkem přezkumu naprosto nedotčena. Správní akt, jímž je výsledek
takového přezkoumání intimován účastníkovi, je pouhým sdělením úřadu straně,
nikoli rozhodnutím, a nelze jej nazývat správní žalobou. Řízení o žalobě proti
takovému aktu proto soud zastaví.
Nadřízený správní orgán zahájí přezkumné řízení z moci
úřední, jestliže po předběžném posouzení věci dojde k závěru,
že lze mít důvodně za to, že rozhodnutí bylo vydáno v rozporu
s právními předpisy. Účastníky přezkumného řízení jsou účastníci (právní
nástupci účastníků) původního řízení, v němž bylo vydáno přezkoumávané
rozhodnutí, jichž se přezkumné řízení týká.
NahoruLhůty
Usnesení o zahájení přezkumného řízení lze vydat nejdéle do 2 měsíců ode dne, kdy se správní orgán dozvěděl (subjektivní
lhůta) o důvodu vedoucím k zahájení přezkumného řízení (tj. důvodné pochyby o
souladu rozhodnutí s právními předpisy). Nejpozději však lze přezkumné řízení
zahájit do 1 roku od právní moci rozhodnutí ve věci (objektivní
lhůta). Z tohoto požadavku vyplývá, že subjektivní lhůta musí skončit současně
se lhůtou objektivní. Jejím uplynutím již nelze přezkumné řízení zahájit.
NahoruAutoremedura v rámci přezkumného řízení
Jestliže účastník řízení podal podnět k přezkumnému
řízení, může jej provést ten správní orgán, který předmětné rozhodnutí vydal.
Podmínkou k autoremeduře však je, že v přezkumném řízení tento správní
orgán plně vyhoví účastníkovi, který podnět uplatnil, a jestliže
tím současně nemůže být způsobena újma žádnému jinému účastníkovi, ledaže s tím
všichni, jichž se to týká, vyslovili souhlas. Pokud tyto podmínky splněny
nejsou, věc je třeba předat k vyřízení nadřízenému správnímu orgánu.
Přezkumné řízení svou povahou představuje prostředek, který do
jisté míry zasahuje do právní jistoty…