dnes je 14.8.2020

Input:

Pravidla o hospodaření s fondem kulturních a sociálních potřeb

22.1.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.18.1
Pravidla o hospodaření s fondem kulturních a sociálních potřeb

Ing. Eliška Hryzláková

Vnitřní směrnice č. ……../2020

Pravidla o hospodaření s fondem kulturních a sociálních potřeb

Vydáno:

Účinnost:

Statutární zástupce: ………………, ředitel

Fond kulturních a sociálních potřeb je určen k zabezpečování kulturních a sociálních potřeb zaměstnanců organizace, jejich rodinných příslušníků a důchodců (bývalých zaměstnanců). Okruh osob, kterým bude organizace z fondu přispívat, je uveden v Článku 3. této směrnice.

Protože odborová organizace v organizaci …………. (přesné označení organizace) nepůsobí, rozhoduje zaměstnavatel o čerpání fondu kulturních a sociálních potřeb samostatně.

Ředitel příspěvkové organizace (nebo organizační složky státu anebo státního podniku) vydává tuto vnitřní směrnici, která je v souladu s vyhláškou MF č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, v platném znění, vyhláškou MF č. 84/2005 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky, ve znění pozdějších předpisů (případně vyhláškou MF č. 430/2001 Sb.), a zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (nebo zákonem č. 218//2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) ve znění pozdějších předpisů).

Pro státní podniky je to nařízení vlády č. 577/1990 Sb., o finančním hospodaření státních podniků, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů.

Při hospodaření s fondem organizace postupuje v souladu s touto vnitřní směrnicí, kterou se upřesňují některá ustanovení FKSP podle konkrétních podmínek, a dle schváleného rozpočtu FKSP na příslušný kalendářní rok.

Článek 1.

Tvorba FKSP

Fond kulturních a sociálních potřeb je podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 114/2002 Sb. tvořen základním přídělem v příspěvkové organizaci (v organizační složce státu a ve státním podniku) ve výši 2 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných:

  • - na platy a náhrady platů,
  • - na mzdy a náhrady mzdy

(do objemu těchto nákladů se zahrnuje také náhrada platu/mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, refundace (náhrada) platu/mzdy v organizaci, která ji poskytuje),

  • - na odměny za pracovní pohotovost.

(Ve státním podniku se tvoří fond základním přídělem ze zisku ve výši 2 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na mzdy, náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost a dalšími příděly ze zisku. Nelze-li z důvodu ztráty nebo nedostatku zisku využít ke krytí základního přídělu do fondu postup podle ustanovení § 19 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, nebo jsou-li prostředky rezervního fondu nedostačující, vytvoří státní podnik fond i v nižší výši, kterou umožňuje výše zisku nebo zůstatek rezervního fondu.)

Další příjmy fondu jsou:

  • - náhrady škod a pojistná plnění od pojišťovny, vztahující se k majetku, který byl pořízen z fondu,
  • - peněžní a jiné dary určené do fondu od fyzických nebo právnických osob (jejich čerpání musí být v souladu s platným zněním vyhlášky o FKSP),
  • - příjmy z pronájmu rekreačních a sportovních zařízení, jejichž provoz organizace hradí nebo na ně přispívá z fondu (netýká se organizačních složek státu),
  • - zisk z prodeje majetku, pořízeného z fondu (netýká se organizačních složek státu).

Do ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy/mzdy se zahrnují všechny složky platu / mzdy bez ohledu na to, z jakých zdrojů jsou hrazeny.

Příděl do FKSP se netvoří z odstupného, z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, (tj. z dohod o pracovní činnosti, z dohod o provedení práce a z dohod o náhradě škody), a z přijatých refundací platu / mzdy).

Zdrojem fondu nejsou úroky z finančních prostředků fondu, uložených u peněžních ústavů, finanční bonusy od pojišťoven nebo od penzijních fondů, příděly ze zlepšeného výsledku hospodaření v příspěvkové organizaci a splátky půjček poskytnutých z FKSP, protože i když jsou tyto finanční prostředky fondu dočasně rozpůjčeny, tak jsou vedeny jako pohledávky a při jejich splácení se pouze snižuje výše těchto pohledávek, takže pořád zůstávají součástí fondu.

Článek 2.

Hospodaření s fondem

Organizace v souladu s § 3 vyhlášky č. 114/2002 Sb. sestavuje vždy na následující rok rozpočet fondu, který schvaluje ředitel organizace. Při používání fondu se postupuje v souladu se schváleným rozpočtem a lze z něj čerpat pouze výdaje uvedené v této směrnici, které vychází z ustanovení § 4 až 14 vyhlášky č. 114/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Prostředky fondu jsou uloženy na samostatném bankovním účtu organizace. Základní příděl do fondu je tvořen formou záloh. Finanční prostředky záloh se převádějí měsíčně (případně podle podmínek čtvrtletně nebo pololetně) z provozního účtu organizace na samostatný účet fondu nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla tvorba fondu zaúčtována. Jednotlivé příděly (zálohy) nebudou zaokrouhlovány na celé koruny. Koncem kalendářního roku je organizace povinna vytvořit fond ve stanovené výši, takže po skončení kalendářního roku se v rámci roční uzávěrky provádí roční vyúčtování fondu.

(Prostředky fondu příspěvkových organizací zřízených ÚSC se ukládají na samostatném účtu u bank a poboček zahraničních bank, prostředky fondu organizační složky státu a státní příspěvkové organizace se ukládají v České národní bance na účtech podřízených státní pokladně.)

Článek 3.

Podmínky čerpání fondu

Okruh osob, kterým lze plnění z fondu poskytovat: Fond je určen zaměstnancům v pracovním poměru k zaměstnavateli (státním zaměstnancům podle zákona o státní službě, příslušníkům ve služebním poměru, soudcům), důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali u organizace, a rodinným příslušníkům, kterými se pro účely této směrnice rozumí manžel (manželka), partner (partnerka), druh (družka) a nezaopatřené děti (za rodinné příslušníky se nepovažují vnuci zaměstnanců). Plnění jim bude poskytnuto za cenu sníženou o příspěvek z FKSP. Z fondu nelze poskytovat plnění osobám, které konají pro organizaci práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. 

Přispívat z fondu lze pouze na činnosti nebo plnění, které příspěvková organizace (organizační složka státu nebo státní podnik) organizuje nebo spoluorganizuje nebo pořídí od jiné organizační složky státu nebo právnické anebo fyzické osoby. Příspěvek lze poskytnout pouze z toho fondu, ze kterého byla činnost (plnění) zcela uhrazena. Veškerá plnění z fondu, s výjimkou sociálních výpomocí, sociálních zápůjček a darů, bude organizace poskytovat pouze v nepeněžní formě.

Příspěvek nebo jiné plnění z FKSP bude poskytnuto pouze na akce a činnosti, uvedené v této směrnici, a které jsou pro daný rok rozpočtovány. Na poskytnutí příspěvku nebo jiné plnění z fondu není právní nárok.

Výdaje z fondu lze uskutečňovat jen do výše vložených finančních prostředků.

Článek 4.

Čerpání fondu

V podmínkách organizace bude zaměstnavatel zaměstnancům přispívat na následující účely:

4.1 § 4 vyhlášky č. 114/2002 Sb.

Z prostředků FKSP organizace:

  • bude přispívat na náklady na provoz zařízení, které slouží kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců a rodinných příslušníků. Jedná se o tato zařízení: mateřská škola podle školského zákona a zařízení, které poskytuje služby péče o dítě v dětské skupině, kulturní zařízení, rekreační zařízení, sportovní a tělovýchovné zařízení, rehabilitační zařízení vč. masáží a zařízení pro zájmovou činnost organizace a také na provoz autobusu, pokud bude využíván pro potřeba těchto zařízení.

(Pokud by organizace z fondu nepřispívala na náklady na provoz těchto zařízení, museli by zaměstnanci, kteří jej využívají, hradit veškeré jejich náklady.)

  • bude přispívat zaměstnancům na dioptrické brýle, kontaktní čočky nebo speciální optické pomůcky, pokud nebudou ani částečně hrazeny ze zdravotního pojištění, ve výši ....... Kč/osobu/rok,

  • bude přispívat zaměstnancům na preventivní péči na úseku dentální hygieny a zubní prevenci poskytované dentální hygienistkou a preventivní, léčebnou a diagnostickou péči na úseku zubního lékařství včetně ortodontické péče, pokud nebude ani částečně hrazeno ze zdravotního pojištění, ve výši ....... Kč/osobu/rok,

  • uhradí nákup vitamínových prostředků jen pro své zaměstnance na základě stanoviska ošetřujícího lékaře, který navrhne nejvhodnější vitamínové prostředky v případech zvýšeného nebezpečí onemocnění. Nákup vitamínů bude zajištěn ve zdravotnickém zařízení. Příspěvek na vitamínové prostředky bude poskytnut všem zaměstnancům do částky ……. Kč / osobu / rok.

    • bude přispívat svým zaměstnancům na očkování proti chřipce, klíšťové encefalitidě a hepatitidě A, pokud není ani částečně hrazeno ze zdravotního pojištění, ve výši ……. Kč / osobu / rok. Očkování bude zajištěno ošetřujícím lékařem organizace. Zaměstnanci, kteří očkování nemohou z vážných důvodů absolvovat, mohou požádat o zvýšení příspěvku na nákup vitamínových prostředků na …….. Kč / osobu / rok. Vitamínové prostředky nebo očkování budou uhrazeny z fondu nepeněžní formou na základě faktury, vystavené na jméno organizace. Zaměstnancům pak bude poskytnuto plnění za cenu sníženou o příspěvek. Doloženo bude seznamem zaměstnanců s jejich podpisy o převzetí,

(Od daně je osvobozen jak příspěvek na očkování, tak příspěvek na vitamíny, pokud bylo na základě doporučení lékaře poskytnuto plnění prostřednictvím zdravotnického zařízení. Ověřit na stránkách nrpzs.uzis.cz, zda je zdravotní zařízení vedeno v Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb.)

  • bude přispívat na vybavení ke zlepšení pracovních podmínek na základě podaných návrhů zaměstnanců organizace - schvaluje ředitel organizace. Může se jednat například o žaluzie, vysavač prachu, rychlovarné konvice apod.,

  • bude přispívat na pracovní oděvy a obuv nad rámec povinného vybavení nebo na jednotné oblečení. Přispívat lze např. na sportovní oděv a obuv učitelům tělesné výchovy nebo na pracovní pláště učitelům praktických předmětů. Výši příspěvku a okruh zaměstnanců, kterým bude příspěvek poskytnut, stanoví ředitel na základě schváleného rozpočtu fondu daného roku.

Příspěvek na pracovní oděvy a obuv nad rámec povinného vybavení, který je nepeněžním příjmem u zaměstnance, není osvobozen od daně z příjmu ze závislé činnosti a podléhá zdanění. Vyplývá to z § 6 odst. 7 písm. b) ZDP.

Pokud by šlo o jednotné oblečení, které je bráno jako pracovní oblečení, poskytnuté zaměstnancům zaměstnavatelem, musí být toto oblečení trvale a viditelně označeno jednotným znakem organizace. Jde o nepeněžní příjem, který není u zaměstnance předmětem daně dle § 6 odst. 7 písm. b) ZDP.

  • bude přispívat na pořízení vybavení pro sportovní a zájmovou činnost, které bude půjčováno zaměstnancům: Pořízeny mohou být například brusle, lyže, stany, míče, sáně, kola nebo šachy apod. Vybavení se stává majetkem organizace a bude na základě podané žádosti v souladu s výpůjčním řádem půjčováno zaměstnancům, případně jejich rodinným příslušníkům. Které konkrétní vybavení bude pořízeno, bude vždy uvedeno ve schváleném plánu rozpočtu na daný rok.

(Pozor: Nelze pořídit vybavení, které by bylo určeno pouze pro jednoho konkrétního zaměstnance.)

  • bude přispívat na náklady za dočasné užívání zařízení jiných organizačních složek státu nebo osob, pokud slouží kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků na základě podaných návrhů,

  • bude přispívat zaměstnancům na úhradu tištěných knih, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy knihy, ve výši ....... Kč/osobu/rok.

4.2 § 4a vyhlášky č. 114/2002 Sb. – Příspěvek na použití zařízení péče o děti

Z fondu bude organizace přispívat na náklady na použití zařízení péče o děti v těchto případech .................... ve výši ........ Kč/osobu (pouze na jednoho rodiče)/rok.

4.3 § 5 vyhlášky č. 114/2002 Sb. – Pořízení hmotného majetku

Z fondu organizace uhradí pořízení hmotného majetku, který bude sloužit kulturním a sociálním potřebám zaměstnance. Může se jednat například o televizor, rádio apod. Na základě požadavku zaměstnanců schvaluje ředitel organizace v souladu se schváleným rozpočtem fondu na daný rok.

Pořízený majetek se při zařazení do užívání stává součástí majetku organizace, která o něm vede evidenci. U nově pořízeného majetku bude uvedeno, že je pořízen z FKSP.

4.4 § 5a vyhlášky č. 114/2002 Sb. – Příspěvek na dopravu do zaměstnání

Z fondu bude organizace přispívat na dopravu do a ze zaměstnání formou paušálního příspěvku podle vzdálenosti z místa bydliště:

do 20 km . . . . . . . . . . . . . . . . . .... Kč/osobu/měsíc

od 20 do 50 km . . . . . . . . . . . . . . . . . ..... Kč/osobu/měsíc

od 50 do 200 km . . . . . . . . . . . . . . . . . ..... Kč/osobu/měsíc.

(U tohoto příspěvku může organizace zajistit dopravu zaměstnanců také třeba vlastními vozidly anebo uhradí zaměstnancům měsíční jízdenky.)

4.5 § 6 – Zápůjčky na bytové účely

Z fondu lze na základě žádosti zaměstnanců poskytnout bezúročné zápůjčky ve výši ……. Kč na:

  • pořízení (koupi i výstavbu) domu nebo bytu do vlastnictví nebo spoluvlastnictví pro vlastní bydlení,

  • složení členského podílu na družstevní byt pro vlastní bydlení,

  • provedení změny stavby (např. rekonstrukce bytového jádra, přestavba koupelny, výměna oken, změna topného systému atd.) domu nebo bytu, který zaměstnanec používá pro vlastní bydlení a na které se vydává stavební povolení, nebo které podléhá ohlášení,

  • koupi bytového zařízení (např. elektrospotřebičů, nábytku, koberců, pořízení bezpečnostních dveří, žaluzií do oken, osvětlení apod.),

  • na obnovu bytového zařízení (kuchyňské linky, koupelny, bytového jádra apod.) a to v rozsahu, který nevyžaduje stavební povolení nebo ohlášení,

  • nesplacený zůstatek zápůjčky z fondu na bytové účely poskytnuté předchozím zaměstnavatelem a na nesplacený zůstatek zápůjčky na bytové účely manžela (manželky).

Zápůjčka nebude poskytnuta na úhradu nákladů, které již byly kryty zápůjčkou nebo úvěrem od bank nebo poboček zahraničních bank nebo od jiných osob. Nesmí být také poskytnuta na vypořádání společného jmění manželů, vypořádání dědiců a na jiné majetkoprávní vypořádání.

Zaměstnanci lze poskytnout současně i více zápůjček. Součet zůstatků nesplacených poskytnutých zápůjček a nové zápůjčky na bytové účely nesmí přesáhnout 300 000 Kč, z toho na koupi bytového zařízení nesmí přesáhnout 100 000 Kč. Součet všech nesplacených zápůjček nesmí být překročen v žádném časovém období.

Zápůjčka je splatná nejpozději do 10 let od uzavření smlouvy o zápůjčce.

Zaměstnanec si podá žádost na poskytnutí zápůjčky na pořízení domu (bytu) do svého vlastnictví nebo spoluvlastnictví nebo na složení členského podílu na družstevní byt pro vlastní bydlení a doloží, že je nebo bude skutečným vlastníkem nebo spoluvlastníkem domu (bytu). Pokud bude podávat žádost na poskytnutí zápůjčky na provedení změny stavby domu (bytu), který nevlastní a není ani jeho spoluvlastníkem, doloží, že dům (byt) využívá pro vlastní bydlení například nájemní smlouvou nebo jiným způsobem.

Ředitel organizace na základě posouzení potřebnosti zaměstnance rozhodne o tom, zda bude zaměstnanci zápůjčka poskytnuta a v jaké výši, na základě schváleného rozpočtu fondu na daný rok.

Zápůjčka se zaměstnanci poskytuje na základě písemně uzavřené smlouvy o zápůjčce, ve které bude uveden i ručitel. Faktura bude vystavena na jméno zaměstnance. Organizace z fondu uhradí fakturu na stanovený účel ve výši, která byla sjednána ve smlouvě o zápůjčce. Pokud je částka na faktuře vyšší, než bylo uvedeno ve smlouvě, uhradí zaměstnanec rozdíl do fondu nejpozději v den úhrady faktury. Zápůjčka bude vedena jako pohledávka za zaměstnancem.

Do zásad je nutné vymezit konkrétní okruh plnění, na co budou zápůjčky poskytovány. Pozor: Z fondu nelze hradit náklady spojené s realizací zápůjčky. Zápůjčka bude poskytnuta pouze formou úhrady faktury na jméno zaměstnance, finanční prostředky nelze zasílat na osobní účet zaměstnance nebo na účet bankovního ústavu.

4.6 § 7 vyhlášky č. 114/2002 Sb. – Stravování

Ve vlastním zařízení závodního stravování bude organizace svým zaměstnancům a důchodcům, kteří při prvním přiznání starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně v organizaci pracovali, přispívat z fondu na stravování za podmínek, uvedených ve vyhlášce č. 84/2005 Sb. (případně ve vyhlášce č. 430/2001 Sb.). Zaměstnanci (důchodci) hradí pouze náklady na spotřebu potravin a ty mohou být sníženy o příspěvek z FKSP.

(Ve státním podniku lze z fondu přispívat na závodní stravování podle právních předpisů a vnitřních zásad, upravujících stravování.)

Příspěvek z FKSP se upravuje a zveřejňuje pro každé stravovací období, kterým je kalendářní rok. Pro zaměstnance (i pro důchodce) bude z fondu poskytnut příspěvek na hlavní jídlo ve výši …….. Kč.

Při ceně jednoho hlavního jídla (cena potravin) . . . . . . . Kč

bude příspěvek z FKSP . . . . . . . Kč

uhradí zaměstnanec (důchodce) . . . . . . . Kč

Dle této směrnice mají v naší organizaci nárok na příspěvek z fondu na stravování:

  • - zaměstnanci, kteří vykonávali práci pro organizaci v místě výkonu práce, uvedené v pracovní smlouvě alespoň 3 hodiny v daném kalendářním dni. Pokud zaměstnanec odpracoval v kalendářním dni více jak 11 hodin v úhrnu s povinnou přestávkou v daném kalendářním dni, má nárok na další hlavní jídlo za sníženou úhradu.
    • - důchodci, kteří při prvním přiznání starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně v organizaci pracovali, organizace poskytne za sníženou cenu jedno hlavní jídlo v průběhu jednoho dne.

Organizace umožní závodní stravování bez příspěvku z fondu:

zaměstnancům činným u organizace na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, jestliže byla ve smlouvě stanovena pracovní doba s tím, že jim bude umožněno stravování ve výši pořizovací ceny surovin v případě, že jejich přítomnost v práci trvá v daném kalendářním dni alespoň 3 hodiny.

cizím strávníkům (organizační složky státu, právnické nebo fyzické osoby) na základě smlouvy o závodním stravování za plnou cenu jídla tak, aby byly pokryty veškeré náklady na provoz zařízení závodního stravování a náklady na pořizovací cenu surovin na přípravu jídel.

Pokud by organizace zabezpečovala závodní stravování prostřednictvím jiné organizace nebo jiné právnické nebo fyzické osoby, může organizace za sníženou cenu zabezpečovat stravování pouze vlastním zaměstnancům jedno hlavní jídlo v kalendářním dni, pokud vykonávají práci pro organizaci alespoň 3 hodiny. Další hlavní jídlo v daném kalendářním dni za sníženou úhradu