dnes je 29.3.2024

Input:

Povinnost zaměstnavatele zajistit pracovnělékařské služby

26.1.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

7.4.1
Povinnost zaměstnavatele zajistit pracovnělékařské služby

JUDr. Anna Janáková

Součástí pracovněprávních vztahů je i péče zaměstnavatele o zdraví zaměstnanců. Do této péče (ust. § 224 ZP) je zahrnuta i povinnost zaměstnavatele v souladu se zvláštními právními předpisy zajišťovat pro zaměstnance pracovnělékařské služby. Nejvýznamnějším zvláštním přepisem je v tomto případě zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů.

Tento zákon v hlavě IVPosudková péče a lékařské posudky, pracovnělékařské služby, posuzování nemocí z povolání věnuje pracovnělékařským službám samostatný oddíl 2 – Pracovnělékařské služby a posuzování zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání.

Podrobnosti ohledně posudkové péče a pracovnělékařských služeb byly stanoveny vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), ve znění vyhlášky č. 436/2017 Sb.

Pojem "pracovnělékařské služby"

Pracovnělékařskými službami jsou podle zákona č. 373/2011 Sb. zdravotní služby, jejichž součástí jsou hodnocení vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví, provádění pracovnělékařských preventivních prohlídek a hodnocení zdravotního stavu za účelem posuzování zdravotní způsobilosti k práci, poradenství zaměřené na ochranu zdraví při práci a ochranu před pracovními úrazy, nemocemi z povolání a nemocemi souvisejícími s prací, školení v poskytování první pomoci a pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce nebo služby.

Obsah pracovnělékařských služeb

V následující tabulce si přehledně uvedeme tři hlavní součásti pracovnělékařských služeb:

Pracovnělékařské služby
Hodnocení zdravotního stavu zaměstnanců nebo osob ucházejících se o zaměstnání Poradenství o ochraně zdraví a před pracovními úrazy a nemocemi z povolání, včetně školení Pravidelný dohled nad výkonem práce nebo služby a nad pracovišti
Obsahem je:
1. zjišťování vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdravotní stav těchto osob a vývoj jejich zdravotního stavu a posouzení jejich zdravotní způsobilosti k práci, a to při pracovnělékařských prohlídkách,
2. hodnocení výsledků sledování zátěže organizmu zaměstnanců působením rizikových faktorů pracovního prostředí, včetně výsledků biologických expozičních testů, za účelem stanovení této zátěže,
3. hodnocení výsledků cíleně prováděných studií odezvy zdravotního stavu zaměstnanců na konkrétní pracovní podmínky,
4. zpracování rozborů vzniku a příčin pracovních úrazů, výskytu nemocí z povolání či ohrožení nemocí z povolání nebo nemocí souvisejících s prací,
5. hodnocení údajů o vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví zaměstnanců a s tím související nemocnosti,
6. sledování vlivů rizikových faktorů pracovních podmínek, které se mohou nepříznivě projevit i po delší době na zdraví zaměstnanců, a to
v rámci pracovnělékařské prohlídky, je-li to s ohledem na charakter těchto faktorů účelné.
Obsahem jsou poradenské činnosti:
1. v problematice ergonomie včetně fyziologie práce, psychologie práce, režimu práce a odpočinku, stanovení výkonových norem,
2. při projektování, výstavbě a rekonstrukci pracovišť a dalších zařízení zaměstnavatele,
3. při zavádění nových technologií, látek a postupů, z hlediska jejich vlivu na pracovní podmínky a zdraví zaměstnanců,
4. při úpravách pracovních míst, včetně míst pro zaměstnance se zdravotním postižením,
5. při výběru technických, technologických a organizačních opatření a výběru osobních ochranných pracovních prostředků,
6. v problematice pitného režimu a poskytování ochranných nápojů,
7. v problematice pracovní rehabilitace,
8. při výcviku a výchově zaměstnanců v oblasti ochrany a podpory zdraví při práci, správných pracovních návyků a při rekvalifikaci zaměstnanců nezpůsobilých vykonávat dosavadní práci,
9. při identifikaci nebezpečí a hodnocení rizik při práci a při zařazování prací do kategorií podle zákona upravujícího ochranu veřejného zdraví,
10. při zpracování plánu pro řešení mimořádných událostí,
11. k návrhům opatření k nápravě případně zjištěných závad, které mohou vést u zaměstnanců k poškození zdraví,
12. v provádění školení zaměstnanců v první pomoci určených zaměstnavatelem a zpracování návrhu pro zaměstnavatele, jak vybavit pracoviště prostředky pro poskytování první pomoci.
Obsahem je:
1. pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce za účelem zjišťování a hodnocení rizikových faktorů,
2. dohled v zařízení závodního stravování a dalších zařízeních zaměstnavatele,
3. hodnocení rizik s využitím informací o míře expozice rizikovým faktorům při výkonu práce a výsledků analýzy výskytu nemocí z povolání, pracovních úrazů a nemocí souvisejících s prací,
4. spolupráce při vypracování návrhů pro zaměstnavatele na odstranění zjištěných závad, včetně návrhu na zajištění měření rizikových faktorů pracovních podmínek.

Poskytovatel pracovnělékařských služeb

Poskytovatelem pracovnělékařských služeb je:

a) poskytovatel v oboru všeobecné praktické lékařství nebo

b) poskytovatel v oboru pracovní lékařství.

Specifické rysy pracovnělékařských služeb

Pracovnělékařské služby nejsou samostatným druhem zdravotní péče; jsou multidisciplinárním oborem. Svým účelem naplňují preventivní, diagnostickou a posudkovou péči a konzultační služby. Specifickým rysem pracovnělékařských služeb je, že jde o zdravotní služby, které jsou poskytovány zaměstnavateli, přičemž je pečováno o zdraví třetích osob, jimiž jsou uchazeči o zaměstnání, zaměstnanci, popř. žáci a studenti při praktickém vyučování a praktické přípravě.

Poskytování pracovnělékařských služeb

Povinnost zajistit poskytování pracovnělékařských služeb pro zaměstnance je ze zákona uložena všem zaměstnavatelům, bez ohledu na jejich velikost a formu. Zajištěním pracovnělékařských služeb pro zaměstnance zaměstnavatel plní několik základních povinností, které mu vyplývají ze zákoníku práce. Účelem pracovnělékařských služeb je především zajistit povinnost zaměstnavatele zabránit tomu, aby zaměstnanec vykonával jemu zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti [§ 103 odst. 1 písm. a) ZP]. Zaměstnavatel zajištěním pracovnělékařských služeb dále plní povinnost "vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům" (§ 102 odst. 1 ZP). Zaměstnavatel má povinnost sdělit zaměstnancům, který poskytovatel jim bude poskytovat pracovnělékařské služby. Zaměstnavatel je též povinen své zaměstnance informovat o tom, jakým druhům očkování a jakým preventivním prohlídkám a vyšetřením souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se podrobit, a zároveň jim musí umožnit podrobit se těmto očkováním, prohlídkám a vyšetřením v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví [§ 103 odst. 1 písm. d) ZP].

Jak již bylo uvedeno, zajištění pracovnělékařských služeb je povinností každého zaměstnavatele bez ohledu na jeho velikost, formu a oblast činnosti. Způsob zajištění poskytování pracovnělékařských služeb se u jednotlivých zaměstnavatelů liší pouze v závislosti na zařazení práce vykonávané zaměstnanci konkrétního zaměstnavatele do kategorie podle zákona o ochraně veřejného zdraví, jak je v podrobnostech uvedeno níže. Každý zaměstnavatel tedy musí mít pracovnělékařské služby nějakým způsobem zajištěny.

Jak splnit povinnost zajistit pracovnělékařské prohlídky?

Ke splnění povinnosti zaměstnavatele zajistit provádění pracovnělékařských prohlídek a posuzování zdravotní způsobilosti uchazečů k práci se nabízel zákon č. 373/2011 Sb. (dvě první níže uvedené alternativy); po novele provedené zákonem č. 202/2017 Sb. s právní účinností od 1. listopadu 2017 přibyly další. Volba závisí na povaze práce vykonávané na pracovištích zaměstnavatele, na počtu pracovišť a pracovníků, na způsobu zaměstnávání (specifika agenturního zaměstnávání).

1. Zaměstnavatel může zajišťovat provádění pracovnělékařských prohlídek a posuzování zdravotní způsobilosti k práci na základě písemné žádosti o provedení pracovnělékařské prohlídky u všeobecného praktického lékaře, u něhož je zaměstnanec nebo uchazeč o zaměstnání registrován, jde-li o práce zařazené do první kategorie podle zákona o ochraně veřejného zdraví a není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny vyhláškou č. 79/2013 Sb. nebo jinými právními předpisy. Ostatní součásti pracovnělékařských služeb (zejména poradenství a dohled) zajišťuje, je-li to důvodné pro ochranu zdraví zaměstnanců, prostřednictvím poskytovatele pracovnělékařských služeb, se kterým pro zajištění konkrétní služby uzavře smlouvu,

2. V případě, že jsou práce vykonávané na pracovišti zařazeny do kategorie druhé, druhé rizikové, třetí nebo čtvrté a též do kategorie první, je-li součástí práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny právními předpisy, je zaměstnavatel povinen vždy zajišťovat provádění pracovnělékařských prohlídek a posuzování zdravotní způsobilosti k zaměstnání u smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb (na základě písemně uzavřené smlouvy o poskytování pracovnělékařských služeb); i v tomto případě vybavuje zaměstnavatel zaměstnance písemnou žádostí o provedení pracovnělékařské prohlídky a posouzení zdravotní způsobilosti k práci. U smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb je možné zajišťovat pracovnělékařské prohlídky u prací uvedených v předchozím odstavci.

3. Zákon č. 373/2011 Sb. umožnil agenturám práce, aby mohly zajištovat pracovnělékařské služby pro své zaměstnance, které dočasně přiděluje k uživateli, prostřednictvím:

a) poskytovatele pracovnělékařských služeb, se kterým uzavřela agentura práce písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb,

b) registrujícího poskytovatele zaměstnance na základě písemné žádosti podle § 54 odst. 2 písm. b) zákona č. 373/2011 Sb., nebo

c) poskytovatele pracovnělékařských služeb uživatele na základě podmínek stanovených v písemné dohodě o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce k výkonu práce u uživatele uzavřené podle zákoníku práce (nové ustanovení § 54 odst. 5 zákona č. 373/2011 Sb.). V takovém případě agentura práce nemusí s poskytovatelem pracovnělékařských služeb uživatele uzavírat smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb; podmínky poskytování pracovnělékařských služeb se zahrnou do dohody o dočasném přidělení zaměstnance (§ 307a a násl. ZP).

V souvislosti s touto novou úpravou byla stanovena povinnost zaměstnavatele umožnit vstup na své pracoviště i osobám pověřeným poskytovatelem pracovnělékařských služeb agentury práce, jejíž pracovníci jsou zařazení na pracoviště zaměstnavatele jako uživatele [§ 55 odst. 1 písm. a) ZoSZS].

4. Provádění pracovnělékařských služeb jako "subdodávka (outsourcing)". S cílem umožnit zvýšení kapacity pro poskytování pracovnělékařských služeb, umožnilo nové ust. § 57a zákona č. 373/2011 Sb. smluvnímu poskytovateli pracovnělékařských služeb některou součást těchto služeb zajišťovat prostřednictvím jiného poskytovatele - "pověřený poskytovatel pracovnělékařských služeb", na základě písemné smlouvy s ním uzavřené. Je však třeba zdůraznit, že takový postup však musí být dohodnut poskytovatelem dopředu v písemné smlouvě o poskytování pracovnělékařských služeb uzavřené se zaměstnavatelem. Smlouvu, kterou mezi sebou bude uzavírat smluvní poskytovatel pracovnělékařských služeb a pověřený poskytovatel pracovnělékařských služeb zákon reguluje a vymezuje její nezbytné náležitosti.

Smlouva o poskytování pracovnělékařských služeb musí být uzavřena písemně, pokud nejde o zákonem stanovenou výjimku. Jestliže zaměstnavatel při kontrolách prováděných orgány ochrany veřejného zdraví nedoloží, že uzavřel písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb, může být jeho jednání kvalifikováno jako přestupek podle ust. § 92h odst. 7 a 9 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a může mu být uložena pokuta až do výše jednoho miliónu Kč.

Poskytování pracovnělékařských služeb bez smlouvy

Zákon však připouští výjimky a situace, kdy pracovnělékařské služby či některé z těchto služeb [bod c) dole] je možné poskytovat bez smlouvy o poskytování pracovnělékařských služeb, a to v následujících případech:

a) Podle ust. § 69 odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb., pokud je zaměstnavatelem Vězeňská služba, poskytuje pracovnělékařské služby zaměstnancům a osobám ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence zařazeným do práce ve svých zdravotnických zařízeních. Poskytovatel pracovnělékařských služeb je v tomto případě přímo stanoven zákonem.

b) Podle nově vloženého ustanovení § 58a zákona č. 373/2011 Sb. (právně účinnou od 1. dubna 2013) byla zavedena druhá podstatně rozsáhlejší výjimka týkající se zaměstnavatelů majících oprávnění k poskytování zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství. Podle novely zaměstnavatel, který má oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství, může pro výkon práce na svých pracovištích poskytovat pracovnělékařské služby prostřednictvím:

  • lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru pracovní lékařství nebo se specializovanou způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství a

  • dalších zdravotnických pracovníků podílejících se na poskytování pracovnělékařských služeb,

se kterými uzavřel pracovněprávní nebo obdobný vztah. K zajištění odborné nezávislosti lékařů – zaměstnanců, kteří pro svého zaměstnavatele zajišťují pracovnělékařské služby, bylo stanoveno, že zaměstnavatel je povinen zajistit odbornou nezávislost těchto zaměstnanců. Toto ustanovení má zajistit postup v souladu s uznávanými medicínskými postupy, při zachovávání mlčenlivosti a etiky zdravotnického pracovníka. Novelou se tak podařilo zachovat kontinuitu v dosud používaném způsobu poskytovat pracovnělékařské služby ve zdravotnictví svými zaměstnanci, pokud jsou splněny požadavky stanovené zákonem č. 373/2011 Sb.

c) Podle ust. § 54 odst. 2 písm. b) zákona č. 373/2011 Sb., může zaměstnavatel, jde-li o práce zařazené pouze do kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví a není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny vyhláškou č. 79/2013 Sb. nebo jinými právními předpisy, zajišťovat provádění pracovnělékařských prohlídek a posuzování zdravotní způsobilosti k práci na základě písemné žádosti u poskytovatele pracovnělékařských služeb v oboru všeobecné praktické lékařství, který je registrujícím poskytovatelem zaměstnance nebo uchazeče o zaměstnání; ostatní součásti pracovnělékařských služeb pak zaměstnavatel zajišťuje, je-li to důvodné pro ochranu zdraví zaměstnanců, prostřednictvím poskytovatele pracovnělékařských služeb, s nímž uzavřel písemnou smlouvu.

Dotaz:

Zaměstnance jsme vybavili řádně vyplněnou žádostí o provedení pracovnělékařské prohlídky a posouzení zdravotní způsobilosti k práci a oznámili jsme mu adresu a ordinační hodiny našeho smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb, aby se podrobil periodické pracovnělékařské prohlídce. Nicméně zaměstnanec se rozhodl, že tuto prohlídku podstoupí u svého ošetřujícího praktického lékaře, kam se vydal a odkud donesl kladný posudek o zdravotní způsobilosti k práci, a předložil účet za provedení této prohlídky s žádostí o proplacení. Může takto zaměstnanec postupovat a jsme povinni takovou pracovnělékařskou prohlídku uznat a účet za ni proplatit?

Odpověď:

O tom, kým budou prováděny pracovnělékařské prohlídky, rozhoduje zaměstnavatel při volbě smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb a zaměstnanci tuto skutečnost oznamuje [ust. § 103 odst. 1 písm. d) ZP]. Zaměstnanec je povinen podrobit se pracovnělékařským službám (včetně prohlídek) u smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb zaměstnavatele [ust. § 56 písm. a) zákona č. 373/2011 Sb.]. O tom, zda bude využita možnost provedení pracovnělékařských prohlídek a posuzování zdravotní způsobilosti k práci u registrujícího poskytovatele v oboru všeobecné praktické lékařství, u kterého je zaměstnanec registrován [za podmínek uvedených v ust. § 54 odst. 2 písm. b) zákona č. 373/2011 Sb.], rozhoduje zaměstnavatel, nikoliv zaměstnanec.

Zaměstnanec tedy postupoval v rozporu se zákonem; zaměstnavatel není povinen takový lékařský posudek uznat ani provedenou prohlídku proplatit.

Smlouva o poskytování pracovnělékařských služeb

Smlouva o poskytování pracovnělékařských služeb není samostatným smluvním typem (jako např. smlouva o dílo, smlouva kupní, smlouva o přepravě apod.). Svým obsahem nejbližší smluvní typ pro uzavírání smlouvy o poskytování pracovnělékařských služeb je smlouva o péči o zdraví, která je upravena v oddíle 9 části čtvrté – relativní majetková práva zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Smluvní strany smlouvy o péči o zdraví jsou označeny jako poskytovatel (v případě pracovnělékařských služeb poskytovatel pracovnělékařských služeb) a příkazce (v případě pracovnělékařských služeb zaměstnavatel), přičemž ošetřovaným může být i třetí osoba (v případě pracovnělékařských služeb zaměstnanec či uchazeč o zaměstnání).

Ceny pracovnělékařských služeb

Ceny pracovnělékařských služeb nejsou žádnými právními předpisy regulovány (neexistuje žádný sazebník či ceník těchto služeb), a mají tedy smluvní charakter. Při dohodě o cenách postupují smluvní strany podle zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.

Ceny za poskytnuté pracovnělékařské služby se mohou v průběhu času měnit, a proto se doporučuje je dohodnout vždy samostatně, přičemž tato dohoda by měla být přílohou smlouvy o poskytování pracovnělékařských služeb.

Ceny lze stanovit:

a) za jednotlivé výkony (např. za jednu pracovnělékařskou prohlídku, za jednu konzultaci, za provedené školení, za účast na jednání

Nahrávám...
Nahrávám...