5.8.1
Pachatel a spolupachatel trestné činnosti a jejich právní nástupce
JUDr. Dušan Srp, Ph.D.
ZTOPO má vlastní definici pachatele trestného činu. Podle této definice je pachatelem trestného činu právnická osoba, které lze přičítat porušení nebo ohrožení zájmu chráněného trestním zákonem způsobem uvedeným v ZTOPO. Porušení nebo ohrožení zájmu chráněného trestním zákonem lze pachateli právnické osobě přičítat za těchto podmínek:
-
nejde o osobu, která je vyloučena z trestní odpovědnosti právnických osob;
-
jednání naplňuje skutkovou podstatu některého z trestných činů;
-
jednání je přičitatelné právnické osobě.
Pachatelem trestného činu je i nepřímý pachatel. Nepřímým pachatelem trestního činu je ten, kdo k provedení činu užije jinou právnickou nebo fyzickou osobu. Právní úprava spolupachatelství se čerpá z trestního zákoníku.
ZTOPO dále zakládá trestní odpovědnost souběžnou, tedy za následek může odpovídat jak fyzická, tak i právnická osoba. Odpovědnost právnické osoby není závislá na odpovědnosti osoby fyzické. V konkrétním případě tedy může být trestně odpovědná fyzická osoba sama nebo právnická osoba sama nebo společně fyzická i právnická osoba. Odpovědnost je nezávislá, tj. zákon nestanoví jako podmínku odpovědnosti právnické osoby, že fyzická osoba bude trestně odpovědná. Proti obviněné právnické osobě a obviněné fyzické osobě se koná společné řízení, jestliže jejich trestné činy spolu souvisí.
ZTOPO zakládá novou zásadu v trestním právu, a to zásadu trestní odpovědnosti nástupce právnické osoby. Podle zákona přechází trestní odpovědnost právnické osoby na všechny její právní nástupce. K přechodu trestní odpovědnosti dochází kdykoli a bez ohledu na stav trestního řízení právnické osoby. Právní nástupce nemusí vědět, že se původní právnická osoba dopustila trestního činu. Soud potom při stanovení trestu právnímu nástupci přihlédne k tomu, v jaké míře přešly výnosy z trestné činnosti na kterou z nových právnických osob. Soud také může přihlédnout k tomu, která z nástupnických právnických osob pokračuje v činnosti, při které došlo k trestnému činu. Je-li proti právnické osobě zahájeno trestní stíhání, nemůže být zrušena ani nemůže dojít k přeměně, dokud o tom nerozhodne soud.
NahoruZdůrazňujeme souběžnou trestní odpovědnost právnické a fyzické osoby
Pokud se trestného činu dopustí například ředitel obchodní společnosti (statutární orgán) při činnosti této společnosti, lze trestně stíhat a odsoudit jak ředitele, tak společnost.
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 11. 2015, sp. zn. 7 Tdo 1199/2015
V případě trestní odpovědnosti jak právnické osoby, tak i některé z osob uvedených v § 8 odst. 1 písm. a) až c) ZTOPO, se uplatní samostatná souběžná trestní odpovědnost obou těchto subjektů, kdy každý odpovídá za celý způsobený následek.
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 8 Tdo 972/2016
Byl-li trestný čin úvěrového podvodu spáchán společným jednáním více osob, z nichž alespoň jedna je osoba právnická, odpovídá každá z nich, jako by trestný čin spáchala sama.
NahoruMožnosti vyvinění a zproštění se trestní odpovědnosti právnické osoby dle ZTOPO
ZTOPO upravuje možnosti vyvinění a zproštění se odpovědnosti, přičemž možnosti zproštění se trestní odpovědnosti byly značně rozšířeny novelou zákona s účinností od 1. 12. 2016.
První možnost, aby se právnická osoba vyvinila z trestní odpovědnosti, je v případě, že se prokáže, že čin nebyl spáchán v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti.
Druhá možnost, aby se právnická osoba zprostila trestní odpovědnosti (tzv. "vyvinila se"), je v případě, spáchal-li protiprávní čin její řadový zaměstnanec nebo osoba v obdobném postavení, a to za podmínky, že se prokáže, že čin nebyl spáchán na základě rozhodnutí, schválení nebo pokynu právnické osoby a že právnická osoba nezanedbala kontrolu, dozor a dohled nad činností zaměstnanců nebo jiných osob, jimž jsou nadřízeny, a že právnická osoba učinila nezbytná opatření k zamezení nebo odvrácení následků spáchaného trestného činu.
Od 1. 12. 2016 navíc platí další možnost, aby se právnická osoba zprostila trestní odpovědnosti. Nově se právnická osoba zprostí trestní odpovědnosti, pokud vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu zabránila. Tedy možnost zproštění trestní odpovědnosti právnické osoby se významně rozšiřuje, neboť nově je zproštění trestní odpovědnosti právnické osobě umožněno i v případě, kdy protiprávní čin spáchá jakákoli osoba jednající v jejím zájmu – např. člen statutárního či dozorčího orgánu, zmocněnci nebo osoby právnickou osobu ovlivňující.
To tedy znamená, že právnická osoba se může zprostit trestní odpovědnosti, pokud se v trestním řízení prokáže, že právnická osoba má zaveden vnitřní kontrolní systém, který je v praxi právnickou osobou využívaný, je efektivní a funkční a je prováděna jeho pravidelná kontrola. Na tomto místě se hovoří o tzv. programech compliance resp. criminal compliance, tedy uceleném systému interních firemních opatření a postupů pro prevenci, detekci a reakci na případná trestněprávní jednání, který je součástí firemní kultury společnosti a který může být skutečně efektivním nástrojem pro eliminaci trestněprávní odpovědnosti právnické osoby.
Co by tedy právnická osoba měla učinit, aby se efektivně ochránila a zabránila spáchání trestného činu? Na prvém místě je vhodné podrobně upravit pravidla chování zaměstnanců v pracovněprávních předpisech, tedy provést úpravy v pracovních smlouvách a dalších firemních pracovněprávních dokumentech, jako jsou směrnice, pracovní řády, organizační řády apod. Dále bude třeba upravit preventivní opatření i v dalších vnitřních předpisech, které formulují pravidla chování a postupy při zjištění nežádoucího jednání. Je vhodné zavést ve společnosti etický kodex chování zaměstnanců, vnitřní kontrolní systém, interní pravidla pro šetření protiprávního jednání, pravidla pro hlášení podezřelého jednání či protiprávního jednání zaměstnanci (tzv. whistleblowing), dávat důraz na jednání na základě "principu čtyř očí", provádět pravidelná školení zaměstnanců, jejich…
