dnes je 29.9.2022

Input:

Novela nařízení vlády č. 75/2005 Sb. účinná od 1. září 2022

16.5.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1.65
Novela nařízení vlády č. 75/2005 Sb. účinná od 1. září 2022

JUDr. Hana Poláková

Vláda schválila novelu nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů. Novela je účinná od 1. září 2022 a již brzy bude publikována ve Sbírce zákonů. S ohledem na blížící se konec školního vyučování školního roku 2021/2022 a zahájení příprav nového školního roku je nezbytně nutné nastudovat novinky týkající se přímé pedagogické činnosti. V řadě případů z nich bude vyplývat nutnost přijmout organizační opatření a dojednat se zaměstnanci i změny úvazků.

Proč vůbec Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy přistoupilo k novele, která je řadou ředitelů škol a dalšími vedoucími pedagogickými pracovníky vnímána negativně. V důvodové zprávě ministerstvo píše: "Důvodem pro předložení návrhu je změna pravidel snížení týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti zástupců ředitele, která má za cíl především posílení kompetencí ředitele školy a sjednocení pravidel pro ustanovování zástupců ředitele školy. Současně má navrhovaná úprava za cíl omezit rizika neefektivního čerpání finančních prostředků státního rozpočtu, a to v souvislosti se změnou financování škol zřizovaných kraji, obcemi a svazky obcí."

Jak uvádí ministerstvo: "Podstatou předkládané změny snížení týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti zástupců ředitele školy v nařízení vlády č. 75/2005 Sb. je využití principu tzv. "konta" či "banky" odpočtů z týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti zástupců ředitele škol v regionálním školství. Celkový rozsah odpočtů bude určen podle počtu rozhodných jednotek, kterými jsou třídy, oddělení, studijní skupiny apod. Navržená rozpětí počtu jednotek a rozsah odpočtů jsou konstruována tak, aby odpovídala standardní praxi organizace škol. V souvislosti s novelou nařízení vlády byla novelizována taktéž vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů. Ta nově bude stanovovat počet skupin odborného výcviku, od kterého vzniká v dané škole nárok na ustanovení zástupce ředitele školy pro odborný výcvik nebo vedoucího učitele odborného výcviku."

Pojďme se společně podívat na platné znění nařízení vlády a blíže na jednotlivé zásadní změny, ke kterým novelou nařízení vlády dochází.

Nařízení vlády se vztahuje na pedagogické pracovníky škol a školských zařízení zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí a dobrovolným svazkem obcí, jehož předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství. Nevztahuje se tedy na školy soukromé a na školy církevní. Nicméně i tyto neveřejné školy a školská zařízení nařízení vlády dobrovolně respektují. Jak zdůrazňuji na svých seminářích, chápu nařízení vlády jako normu hygienickou a bezpečnostní, která nastavuje týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti s ohledem na zajištění kvality vzdělávání a ochranu zdraví pedagogických pracovníků.

Beze změny zůstává ustanovení § 2 odst. 2 nařízení vlády č. 75/2005 Sb., podle kterého učiteli vyučujícímu všechny předměty v ročníku, ve kterém je počet hodin podle schválených školních vzdělávacích programů nižší než počet hodin přímé pedagogické činnosti stanovené v příloze k tomuto nařízení, stanoví ředitel školy týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti podle schváleného školního vzdělávacího programu. Ustanovení chrání takovéhoto učitele, aby nebyl poškozen snahou ředitele zkrátit jeho týdenní pracovní dobu poměrným způsobem s ohledem na nižší počet vyučovacích hodin týdně nastavených školním vzdělávacím programem. Ochrana se týká pouze učitelů, kteří vyučují všechny předměty v daném ročníku. Namísto 22 hodin přímé pedagogické činnosti týdně budou vyučovat pouze například 20 hodin týdně. Ochrana učitele má však své meze. Pokud takovémuto učiteli dá ředitel školy do úvazku navíc další 2 hodiny výuky v jiném ročníku a učitel tak bude mít celkem 22 hodin týdně, nebudou tyto dvě hodiny chápány jako přespočetné. Týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti učitele na základní škole je v příloze č. 1 nařízení vlády stanoven na 22 hodin týdně. Pokud učitel nebude vyučovat všechny předměty daného ročníku (například výuku angličtiny bude realizovat učitel z druhého stupně základní školy), pak není daným ustanovením chráněn a ředitel školy s ním bude projednávat snížený úvazek (19 hodin z 22 hodin přímé pedagogické činnosti, to je 0,863 úvazku).

Ustanovení § 2 odst. 3 umožňuje týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti rozvrhnout nerovnoměrně na jednotlivé týdny tak, aby nebyl překročen průměrný stanovený týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti za období nejdéle 5 po sobě následujících měsíců. Tohoto ustanovení využívají především mateřské školy, popřípadě i školní družiny, či střední školy. Například učiteli na střední škole, kde žáci v květnu maturují a výrazně se snižuje potřeba přímé pedagogické činnosti, lze rozvrhnout týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti s přihlédnutím k této skutečnosti tak, že ve druhém pololetí školního roku bude mít v měsících únor až duben vyšší týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti, v květnu až červnu nižší, v průměru však nepřesáhne 21 hodin týdně přímé pedagogické činnosti.

V ustanovení § 2 odst. 4 dochází ke změně. Z ustanovení vyplývá, že u právnické osoby, která vykonává činnost více druhů škol, se stanoví týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti ředitele školy podle vykonávané činnosti školy, u které je v příloze č. 1 k tomuto nařízení stanovena přímá pedagogická činnost nejnižší. Do počtu jednotek podle § 4 se řediteli školy započítávají všechny jednotky této právnické osoby. Odstraňuje se tak výkladový problém, který v minulosti panoval a zpochybňoval tuto nyní výslovně stanovenou možnost. Postup bude následující – nejdříve se sečtou všechny započitatelné jednotky podle § 4 nařízení vlády (třídy, oddělení školní družiny atp.), poté se stanoví týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti podle vykonávané činnosti, u níž je v příloze č. 1 nařízení stanovena přímá pedagogická činnost nejnižší.

Beze změny zůstává ustanovení § 2 odst. 5, podle kterého pedagogický pracovník, který zastupuje vedoucího pedagogického pracovníka v plném rozsahu alespoň 4 po sobě následujících týdnů, vykonává od začátku pátého týdne přímou pedagogickou činnost v týdenním rozsahu stanoveném pro zastupovaného pedagogického pracovníka. Splněna musí být podmínka, že zastupování je delší než 4 týdny po sobě jdoucí, snížení týdenního rozsahu bude až od prvního dne pátého týdne, ne zpětně. Pokud organizace školního vyučování neumožňuje zastupujícímu pedagogickému pracovníkovi snížit jeho týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti, vznikají tak tzv. "přespočetné hodiny", za jejichž odučení vzniká nárok na příplatek podle ustanovení § 132 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, ve výši dvojnásobku průměrného hodinového výdělku.

V rámci poslední novely nařízení vlády účinné od 1. 2. 2021 se do ustanovení § 2 vložil nový odst. 6. Podle něho se týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti stanovený v příloze č. 1 k tomuto nařízení zvyšuje o 1 hodinu, poskytuje-li pedagogický pracovník pedagogickou intervenci jako podpůrné opatření. Věta první se nepoužije u pedagogického pracovníka se sjednanou kratší než stanovenou týdenní pracovní dobou a u pedagogického pracovníka, pro kterého je týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti stanoven v rozpětí. Podle mého názoru toto ustanovení může být důvodem diskriminace pedagogických pracovníků, pokud některému naplním pedagogickou intervenci jeho týdenní rozsah a zaplatím tak všechny hodiny pedagogické intervence. Na rozdíl od jiného pedagogického pracovníka, který v daném týdnu odučí dokonce 1 hodinu nad týdenní rozsah stanovený nařízením vlády a tuto hodin nedostane nárokově proplacenu, protože v souladu s textem ustanovení se tato hodina započítává do týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti.

Osobně doporučuji ředitelům škol předejít nařčení z diskriminace tak, že pedagogickou intervenci nebudou chápat jako přímou pedagogickou činnost, kterou budou pedagogickým pracovníkům dávat do týdenního rozsahu, ale budou ji chápat jako podpůrné opatření 1. stupně, které ocení jinou složkou platu, například osobním příplatkem. Ze skutečnosti, že se jedná o podpůrné opatření prvního stupně, je totiž zřejmé, že hodiny pedagogické intervence nelze nárokovat ze státního rozpočtu přes PHmax (maximální počet hodin přímé pedagogické činnosti financovaný ze státního rozpočtu).

Beze změny zůstává ustanovení § 2 odst. 7 a 8, podle kterých do týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti učitelů vyšších odborných škol může ředitel školy započítat až 3 hodiny konzultační činnosti týdně a do týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti trenéra může ředitel školy započítat až 4 hodiny trenérské činnosti na soutěži žáků nebo studentů. Pozor na slůvko "může", které znamená, že ředitelé škol tohoto ustanovení nemusí využít, a pozor na slova "až 3 hodiny", "až 4 hodiny", která znamenají horní hranici možnosti snížení týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti.

Stejný text nacházíme i v ustanovení § 2 odst. 2 nařízení vlády. I nadále platí, že pedagogickému pracovníkovi základní umělecké školy, který vykonává činnost učitele individuální, skupinové nebo kolektivní výuky, stanoví ředitel školy týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti podle vykonávané činnosti, která u něj převažuje. V případě stejného podílu stanoví týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti podle výuky, u které je v příloze č. 1 k tomuto nařízení stanovena přímá pedagogická činnost nejnižší.

Novela nařízení vlády s účinností od 1. 9. 2022 ruší ustanovení § 3 odst. 1. Tohoto ustanovení využívali především ředitelé právnických osob, které vznikly sloučením různých druhů škol. Podle zrušeného ustanovení pedagogickému pracovníkovi, který není jmenován do funkce zástupce ředitele školy, ale řídí některou ze škol, jejíž činnost daná právnická osoba vykonává, může ředitel školy snížit týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti až do výše stanovené tímto nařízením pro zástupce ředitele školy, kterou řídí. Zrušení tohoto ustanovení ministerstvo odůvodňuje obsahem nových ustanovení § 4a až 4g upravujících pravidla pro stanovení týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti zástupců ředitele školy.

Ustanovení § 3 tak jako první odstavec bude mít text původně odstavce 2. Podle tohoto ustanovení i nadále platí, že učiteli vyučujícímu předmět v cizím jazyce ve škole, která na základě povolení ministerstva vyučuje vybrané předměty v cizím jazyce, může ředitel školy snížit rozsah přímé pedagogické činnosti až o 3 hodiny týdně. To neplatí pro výuku cizích jazyků.

Zachováno zůstává i snížení týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti učiteli – výchovnému poradci:

a) v základní a střední škole s počtem žáků

1. do 150 o 1 hodinu týdně,

2. do 250 o 2 hodiny týdně,

3. do 550 o 3 hodiny týdně,

4. do 800 o 4 hodiny týdně,

5. nad 800 o 5 hodin týdně,

b) v základní škole speciální s počtem tříd

1. do 7 o 1 hodinu týdně,

2. do 12 o 2 hodiny týdně,

3. nad 12 o 3 hodiny týdně.

Ministerstvu se v souvislosti se zavedením tzv. "společného vzdělávání" dlouhodobě navrhuje zvážit vyšší snížení týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti. S agendou výchovného poradce je spojena náročná byrokracie. Jsou metodickou podporou kolegům v oblasti speciální pedagogiky a psychologie. Komunikují nejenom se žáky, rodiči, učiteli, ale i s orgány péče o dítě a v řadě případu i Policie České republiky.

Z učitele – metodika informačních a komunikačních technologií se nám v důsledku novely nařízení vlády stává učitel – koordinátor v oblasti informačních a komunikačních technologií. Sjednocuje se tak označení tohoto učitele podle vyhlášky č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů. V ustanovení § 9 této vyhlášky je upraveno studium k výkonu specializovaných činností, kdy tímto studiem získává jeho absolvent další kvalifikační předpoklady pro výkon specializovaných činností, kterými mimo jiné je i koordinace v oblasti informačních a komunikačních technologií. Díky tomu je nesporné, že koordinátor bude mít nárok nejenom na snížený rozsah přímé pedagogické činnosti týdně, ale i na specializační příplatek, pokud dle stanoviska ministerstva studium k výkonu specializované činnosti absolvuje.

Učiteli – koordinátorovi v oblasti informačních a komunikačních technologií se snižuje týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti s počtem žáků nebo studentů ve škole

  1. do 50 o 1 hodinu týdně,
  2. do 150 o 2 hodiny týdně,
  3. do 300 o 3 hodiny týdně,
  4. do 500 o 4 hodiny týdně,
  5. nad 500 o 5 hodin týdně.

Platí i nadále, že je-li pověřeno výkonem funkce koordinátora v oblasti informačních a komunikačních technologií nebo výchovného poradce více pedagogických pracovníků, sníží se každému z nich rozsah přímé pedagogické činnosti podle ředitelem školy přiděleného počtu žáků nebo tříd.

Nový text ustanovení § 3 odst. 5 nařízení vlády stanoví, že vykonává-li funkci koordinátora v oblasti informačních a komunikačních technologií nebo výchovného poradce ředitel školy, zástupce ředitele školy nebo vedoucí učitel praktického vyučování, sníží se jim týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti podle odstavců 2 a 3, nejvýše však do poloviny týdenního rozsahu stanoveného pro ředitele školy v příloze č. 1 k tomuto nařízení.

Ustanovení § 4 nařízení vlády upravuje počet jednotek, který je rozhodný pro stanovení přímé pedagogické činnosti. Nahrazuje se pojem "třída" pojmem "jednotka", což lépe reaguje na

Nahrávám...
Nahrávám...