dnes je 23.4.2024

Input:

Nemocenské pojištění - náhrada mzdy, platu nebo odměny při dočasné pracovní neschopnosti

5.3.2024, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Nemocenské pojištění – náhrada mzdy, platu nebo odměny při dočasné pracovní neschopnosti

Ing. Květoslava Cimlerová, Mgr. Šárka Chotěborská

Pojem

V nemocenském pojištění došlo k velké systémové změně od roku 2009, kdy oblast nemocenského pojištění byla komplexně upravena zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále také "ZNP"). Zaměstnavatelé jsou od tohoto roku povinni poskytovat zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným, náhradu mzdy (platu nebo odměny), a to za období prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti za podmínek a ve výši stanovenými v § 192 až 194 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále také "ZP").

V letech 2011 až 2013 se zákonem č. 347/2010 Sb., kterým se změnily některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, prodloužila ze 14 na 21 kalendářních dnů doba, kdy zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo kterému byla nařízena karanténa, příslušela náhrada mzdy. Změnil se i zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, kdy byla zaměstnavatelům snížena sazba pojistného na nemocenské pojištění o 1 % bez časového omezení.

Od 1. 1. 2015 do 30. 6. 2019 činila souhrnná sazba pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti u zaměstnavatele výhradně 25 % z vyměřovacího základu, z toho 2,3 % činilo pojistné na nemocenské pojištění, 21,5 % pojistné na důchodové pojištění a 1,2 % příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Od tohoto data byla zrušena možnost využití zvýšené sazby pro zaměstnavatele s počtem zaměstnanců menším než 26 (v minulosti zaměstnavatel s počtem zaměstnanců menším než 26 si mohl dobrovolně platit pojistné na sociální zabezpečení ve výši 26 % namísto 25 %, aby si následně mohl odečíst polovinu ze zúčtované a vyplacené náhrady mzdy za dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti svých zaměstnanců).

Tabulka 1 – Náhrady v době nemoci poskytované zaměstnavatelem

 
Úprava do 31. 12. 2010 Úprava od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2013 Úprava od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014 Úprava od 1. 1. 2015
do 30. 6. 2019
Úprava od 1. 7. 2019
Karenční doba 3 dny 3 dny 3 dny 0 dnů
Poskytování náhrady v době nemoci
do 14 dnů pracovní neschopnosti 
Poskytování náhrady v době nemoci do 21 dnů pracovní neschopnosti  Poskytování náhrady v době nemoci do 14 dnů pracovní neschopnosti  Poskytování náhrady v době nemoci do 14 dnů pracovní neschopnosti  Poskytování náhrady v době nemoci do 14 dnů pracovní neschopnosti již od prvního dne 
  Platnost této změny – 3 roky     
Polovina náhrady se odečítá od pojistného hrazeného zaměstnavatelem.  Polovina náhrady se neodečítá Polovina náhrady se neodečítá. Polovina náhrady se neodečítá. Polovina náhrady se neodečítá.
  Zaměstnavatelé s průměrným měsíčním počtem zaměstnanců nižším než 26 si mohou stanovit, že budou odvádět 26 % pojistného a potom budou odečítat polovinu náhrady mzdy za dobu nemoci.  Zaměstnavatelé s průměrným měsíčním počtem zaměstnanců nižším než 26 si mohou stanovit, že budou odvádět 26 % pojistného a potom budou odečítat polovinu náhrady mzdy za dobu nemoci.  Zrušena možnost stanovení vyšší sazby pojistného. Není možnost stanovení vyšší sazby pojistného.

Náhrada mzdy v období prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náleží zaměstnancům, pokud ke dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény zaměstnanec splňuje podmínky nároku na nemocenské podle zákona o nemocenském pojištění. To znamená, že na náhradu mzdy má nárok zaměstnanec v pracovním poměru nebo zaměstnanec činný na základě dohody o pracovní činnosti a od 1. 1. 2012 i zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce, pokud splní podmínky pro nárok na nemocenské.

Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci náhradu mzdy za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny (resp. dle rozvržených směn). Do 30. 6. 2019 nenáležela náhrada mzdy za první 3 pracovní dny (nejvýše však za 24 hodin, které měl zaměstnanec odpracovat), jednalo se o tzv. karenční dobu. Ke zrušení této karenční doby došlo zákonem č. 32/2019 Sb. s účinnosti od 1. 7. 2019. Od tohoto data je zaměstnanci poskytována zaměstnavatelem náhrada mzdy i za první 3 dny dočasné pracovní neschopnosti, resp. prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn, a to ve výši 60 % průměrného redukovaného hodinového výdělku. Náhrada mzdy v době karantény přísluší zaměstnanci stejně jako do 30. 6. 2019 od prvního dne nařízení karantény. Pokud je zaměstnanci přiznána náhrada mzdy z výše uvedených důvodů, nemůže dostat náhradu mzdy z jiného důvodu.

V souvislosti se zrušením karenční doby došlo od 1. 7. 2019 i ke snížení sazby pojistného na nemocenské pojištění z 2,3 % na 2, 1 %. Souhrnná sazba pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti u zaměstnavatele činí 24,8 % z vyměřovacího základu, z toho 2,1 % činí pojistné na nemocenské pojištění, 21,5 % pojistné na důchodové pojištění a 1,2 % příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Od 1. 1. 2024 se znovu zavádí pro zaměstnance úhrada pojistného na nemocenské pojištění. Sazba pojistného pro zaměstnance činí 0,6 %.

Podmínky pro stanovení náhrady mzdy z důvodu dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc nebo nařízené karantény jsou obdobné, jako jsou podmínky pro výplatu nemocenského, které může zaměstnanec nárokovat až od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. Ošetřující lékař musí rozhodnout o neschopnosti zaměstnance vykonávat zaměstnání a vystavit rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. Od 1. 1. 2009 poskytuje OSSZ (od 1. 1. 2024 nazvaná Územní správa sociálního zabezpečení se zkratkou ÚSSZ) dávky nemocenského pojištění všem pojištěným zaměstnancům. Náhradu mzdy za první dny dočasné pracovní neschopnosti poskytuje zaměstnavatel.

Na základě zákona č. 259/2017 Sb. a zákona č. 164/2019 Sb., jimiž byl novelizován zákon o nemocenském pojištění, se zavádí pro ošetřující lékaře povinně systém elektronického rozhodování o dočasné pracovní neschopnosti, tzv. eNeschopenka. Tento systém byl zaveden jen pro dočasnou pracovní neschopnost a nemocenské, od r. 2023 se však týká i potvrzení o nařízení karantény. Do zákona o nemocenském pojištění byla zavedena právní úprava týkající se povinnosti orgánů ochrany veřejného zdraví (hygienickým stanicím) a lékařům zasílat ÚSSZ potvrzení o nařízení karantény v elektronické podobě.

U ostatních dávek nemocenského pojištění, platí následující postup. Zaměstnavatel převádí do elektronické podoby (zatím postačuje i forma skenu) žádosti zaměstnanců o dávky nemocenského pojištění (s výjimkou nemocenského), Žádosti o dávky, příp. i podklady zaměstnavatel zasílá elektronicky kvalifikovaným (zaručeným) způsobem (tj. datovou schránkou, e-mailem opatřeným elektronickým podpisem) příslušné ÚSSZ, Originál žádosti zaměstnavatel povinně uschovává po dobu 10 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkaly. Při kontrole ze strany příslušné ÚSSZ může být na zaměstnavateli vyžádán. Zákonem č. 438/2020 Sb., o úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii a o změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, byly s účinností od 1. 11. 2020 tyto potupy zavedeny. Současně zákonem č. 255/2020 Sb., o snížení penále z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně některých zákonů, bylo zavedeno povinné elektronické podávání Přílohy k žádosti o dávku nejen u nemocenského, ale i u ostatních dávek.

Ošetřující lékař je povinen vydávat a odesílat ÚSSZ rozhodnutí o vzniku, ukončení dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance a potvrzovat její trvání pouze elektronickou formou (papírový tiskopis může použít zcela výjimečně v případě nějakého technického výpadku). Pacientovi ošetřující lékař vytiskne a předá průkaz práce neschopného, kde jsou uvedeny pro nemocného důležité údaje k dočasné pracovní neschopnosti, např. datum jejího vzniku, datum příští kontroly u lékaře, doba vycházek. V případě potřeby může tímto průkazem nemocný zaměstnanec prokázat zaměstnavateli svou dočasnou pracovní neschopnost.

Od 1. 1. 2020 se mění i způsob, jak se zaměstnavatel dozví o dočasné pracovní neschopnosti svého zaměstnance, protože pro zaměstnavatele se nebude vystavovat žádný díl rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. Zaměstnanec proto již nepředává zaměstnavateli žádné doklady k pracovní neschopnosti, náhrada mzdy i nemocenské jsou vypláceny automaticky bez žádosti. Zaměstnanci však zůstává zachována povinnost neprodleně sdělit zaměstnavateli, že je v dočasné pracovní neschopnosti (např. telefonicky, emailem).

Zaměstnavatel má k dispozici služby ČSSZ pro ověření či stažení údajů (včetně služby automatizovaného stahování do mzdového či personálního softwaru) o dočasných pracovních neschopnostech svých zaměstnanců a na vyžádání mu jsou o nich z ČSSZ odesílány i notifikace. Notifikace o vzniku, trvání a ukončení dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance jsou zasílány do určených datových schránek nebo na určené e-mailové adresy, které zaměstnavatel uvede ve své žádosti. Notifikace zasílané do datové schránky obsahují údaje o zaměstnanci a jeho dočasné pracovní neschopnosti ve formě PDF souboru i XML souboru (pro automatizované zpracování). Notifikace zasílané do e-mailové schránky však mohou obsahovat pouze obecné upozornění, že prostřednictvím služeb ČSSZ jsou pro zaměstnavatele dostupné nové informace o pracovní neschopnosti zaměstnance.

V případě, že dočasná pracovní neschopnost trvá déle než 14 kalendářních dnů, je zaměstnavatel povinen od 1. 1. 2020 zaslat příslušné ÚSSZ rovněž pouze elektronicky údaje potřebné pro výpočet nemocenského, jedná se o tzv. Přílohu k žádosti o nemocenské (papírový tiskopis bude možno použít pouze v případě technického výpadku). Do této přílohy zaměstnavatel nově uvádí informaci o tom, kam je zaměstnanci vyplácena mzda nebo plat (stejným způsobem se zpravidla bude zaměstnanci vyplácet nemocenské). Při skončení dočasné pracovní neschopnosti zaměstnavatel zasílá hlášení s údaji potřebnými pro výplatu poslední dávky nemocenského.

Výši nemocenského vypočítá ÚSSZ z tzv. denního vyměřovacího základu. Pokud je zaměstnanci nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, je zaměstnavatel povinen podle § 97 odst. 1 ZNP bezodkladně předávat ÚSSZ společně s údaji potřebnými pro výpočet dávek nemocenského pojištění také podklady pro provádění srážek z dávek (je možné zaslat elektronicky společně s Přílohou k žádosti o nemocenské).

Denní vyměřovací základ se odvozuje z vyměřovacího základu, který je upraven v § 5 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., kde jsou uvedeny příjmy podléhající zdanění daní z příjmů fyzických osob, které nejsou od daně z příjmů osvobozeny a které zaměstnavatel zúčtoval zaměstnanci v

Nahrávám...
Nahrávám...