dnes je 4.12.2022

Input:

Možnosti skončení pracovního poměru

4.2.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

7.10.1
Možnosti skončení pracovního poměru

Mgr. Jan Horecký

Pracovní poměr může skončit pouze některým ze způsobů stanovených zákoníkem práce. Právní úprava skončení pracovního poměru je obsažena v ustanoveních § 48 - 73 ZP.

Způsoby skončení pracovního poměru

Skončení pracovního poměru může být způsobeno obecně buď právním jednáním (projevem vůle jednoho nebo obou smluvních partnerů pracovní smlouvy), nebo na základě objektivní právní skutečnosti (nezávislé na vůli stran, např. uplynutí doby u pracovního poměru na dobu určitou či smrtí zaměstnance).

Pracovní poměr může být rozvázán pouze následujícími způsoby (právním jednáním):

  • dohodou,

  • výpovědí,

  • okamžitým zrušením,

  • zrušením ve zkušební době.

Mezi další způsoby skončení pracovního poměru patří např. uplynutí doby. Pracovní poměr, který byl sjednán na dobu určitou, končí také uplynutím sjednané doby.

Pracovní poměr rovněž zaniká smrtí zaměstnance, neboť výkon práce je vázán na osobu zaměstnance. V případě, že zemře zaměstnavatel – fyzická osoba, zaniká pracovní poměr se zaměstnancem s výjimkou případů, kdy dojde k pokračování v živnosti živnostenského zákona. V případě úmrtí zaměstnavatele – fyzické osoby vystaví zaměstnanci na jeho žádost potvrzení o zaměstnání Úřad práce příslušný podle místa činnosti zaměstnavatele.

Skončení pracovního poměru cizince nebo fyzické osoby bez státní příslušnosti

Specifická právní úprava je stanovena v § 48 odst. 3 ZP pro skončení pracovního poměru cizince nebo fyzické osoby bez státní příslušnosti. Pracovní poměr cizince nebo fyzické osoby bez státní příslušnosti končí (pokud nedošlo ke skončení již jiným způsobem):

  • dnem, kterým má skončit jejich pobyt na území České republiky podle vykonatelného rozhodnutí o zrušení povolení k pobytu,

  • dnem, kterým nabyl právní moci rozsudek ukládající těmto osobám trest vyhoštění z území České republiky,

  • uplynutím doby, na kterou bylo vydáno povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci.

Pro doplnění lze uvést, že kterákoliv smluvní strana, může od pracovní smlouvy odstoupit, dokud zaměstnanec nenastoupí do práce. Zaměstnavatel dále může od pracovní smlouvy odstoupit v případě, že zaměstnanec nenastoupí ve sjednaný den do práce, aniž mu v tom bránila překážka v práci, nebo se zaměstnavatel do týdne o této překážce nedozví. S ohledem na skutečnost, že pracovní poměr vzniká dnem, který byl sjednán jako den nástupu do práce, pak odstoupením od pracovní smlouvy z tohoto důvodu rovněž pracovní poměr zanikne (pokud k odstoupení došlo po vzniku pracovního poměru).

Možnost odstoupení od pracovní smlouvy má být sjednáno v pracovní smlouvě (pozor, pouze pro dohodnuté případy. Nikdy však po tom, co zaměstnanec již začne s prací, popř. s dalším plněním.)

Odvolání a vzdání se funkce

Odvolání a vzdání se funkce místa vedoucího zaměstnance nesmí být zaměňovány se způsoby zániku pracovního poměru. Pracovní poměr může být rozvázán pouze výše uvedenými způsoby (dohoda, výpověď, okamžité zrušení, zrušení ve zkušební době). Při odvolání a vzdání se funkce místa vedoucího zaměstnance musí být dodržena určitá pravidla. Předně odvolání a vzdání se místa vedoucího zaměstnance připadá v úvahu v soukromém sektoru pouze v případě, že tak bylo při jmenování ujednáno (musí být dojednána jak možnost odvolání, tak vzdání se – jedno bez druhého není možné uplatnit). Odvolání i vzdání se pracovního místa vedoucího zaměstnance musí proběhnout písemně.

Po odvolání či vzdání se místa vedoucího zaměstnance je zaměstnavatel povinen zaměstnanci nabídnout změnu jeho pracovního zařazení na jinou práci, která bude odpovídat jeho kvalifikaci a zdravotnímu stavu. Teprve v případě, kdy zaměstnavatel pro zaměstnance takovou vhodnou práci nemá, nebo zaměstnanec práci odmítne vykonávat, platí, že je zde dán důvod pro skončení pracovního poměru výpovědí pro nadbytečnost.

Rozvazovacím právním jednáním tedy není odvolání z funkce, ale výpověď pro nadbytečnost. Zaměstnanci vzniká při výpovědi pro nadbytečnost nárok na odstupné. V případě výpovědi pro nadbytečnost po odvolání z funkce místa vedoucího zaměstnance náleží zaměstnanci odstupné pouze tehdy, pokud byl pracovní poměr rozvázán odvoláním zaměstnance z funkce v souvislosti se zrušením tohoto místa v důsledku organizačních změn.

Odstoupení od pracovní smlouvy

Odstoupení od pracovní smlouvy je specifickým způsobem "ukončení" právního vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Nejedná se o způsob rozvázání pracovního poměru. Pokud si zaměstnanec se zaměstnavatelem sjednají možnost odstoupení od pracovní smlouvy, je tak možné učinit pouze do dne, který je označen v pracovní smlouvě jako den nástupu do zaměstnání. Ode dne, který označuje okamžik nástupu do zaměstnání (tj. okamžik vzniku pracovního poměru) může od pracovní smlouvy odstoupit jen zaměstnavatel, a to jen v případě, kdy zaměstnanec v den uvedený jako den nástupu do zaměstnání do práce vůbec nepřijde. V případě, že se zaměstnavatel od zaměstnance nebo i jinak (od kolegů apod.) nedozví do sedmi kalendářních dnů o překážce v práci, která by zaměstnanci bránila v nástupu do zaměstnání, může od pracovní smlouvy odstoupit. Odstoupení je možné pouze do té doby, dokud zaměstnanec již nezačne vykonávat práci (nenastoupí do zaměstnání).

Podmínky odstoupení po dni nástupu do zaměstnání jsou:

  • zaměstnanec nenastoupí v den nástupu do zaměstnání,

  • zaměstnanci nebránila žádná překážka v práci v nastoupení do zaměstnání,

  • zaměstnavatel se do týdne o překážce nijak nedozvěděl,

  • zaměstnanec ještě nenastoupil do práce.

Odstoupení od pracovní smlouvy musí proběhnout písemnou formou a musí být zaměstnanci doručeno do vlastních rukou. Pokud by zaměstnavatel nedodržel písemnou formu, pak by se k jednání vůbec nepřihlíželo (tj. jako by žádný projev vůle zaměstnavatele vůbec neexistoval).

Vzhledem k tomu, že se odstoupení ruší pracovní smlouvu ex tunc (od tehdy, tj. od počátku), hledí se na pracovní smlouvu tak, jako by vůbec nebyla a pracovní poměr tak vůbec nevznikl (to i přesto, že pracovní poměr vzniká dnem uvedeným v pracovní smlouvě jako den nástupu do zaměstnání). Pro zaměstnavatele je jednoduší a příjemnější, má-li tu možnost, od pracovní smlouvy odstoupit a nehledat žádné jiné způsoby rozvázání pracovního poměru (byť s okamžitou účinností). Pokud by totiž zaměstnavatel místo odstoupení od pracovní smlouvy pracovní poměr rozvázal, došlo by v mezidobí od vzniku pracovního poměru (ode dne nástupu do zaměstnání uvedeného v pracovní smlouvě) až do skončení ke vzniku dalších odvozených právních povinností zaměstnavatele (např. zajištění podmínek bezpečné práce – ochranné prostředky – či povinnosti k správě

Nahrávám...
Nahrávám...